Jeffry P. Freundlich

Jeff Lindsay · pseudonym

americká, 1952

Populární knihy

/ všech 12 knih

Nové komentáře u knih Jeffry P. Freundlich

Drasticky děsivý Dexter Drasticky děsivý Dexter

Kdyby byla ve čtenářské výzvě kategorie "Kniha, která se odehrává v místě vaší budoucí dovolené", tak tam zařadím právě tohle. Chystáme se na Floridu a hledal jsem nějaké dílko zasazené do slunečního státu. Dextera jsem i přes veškerý hype zatím neviděl a když jsem zjistil, že je to na základě knížky, neváhal jsem a objednal si rovnou omnibus čítající první tři knihy. Začetl jsem se do toho a přelouskal sto stran během prvního dne. Ze začátku super, ale velice rychle jsem vychladl (stejně jako dexterovy oběti :-)). Už to tady psali jiní čtenáři a ztotožňuji se s tím, že po literární kvalitě je to podprůměrné. První díl má dvě stě stran, ale měl jsem pocit, že by mohl mít pouze sto. Dexter se ve svých myšlenkách točí v kruhu a opakuje jednu myšlenku třikrát. Začne to brzy otravovat a říkal jsem si co tomu chybí. Chybí tomu barvitost. Až když jsem začal koukat na seriál, tak jsem pochopil proč je tak dobře hodnocen a co jeho předloze naopak chybí. Je to hlubší popis prostředí, doprovodných postav, motivů a pocitů. Kromě pár zmínek ulic a restaurací tam Miami vůbec není akceptováno. Vedlejší postavy dostanou minimum prostoru a po pravdě se vám myšlenky Dextera po chvíli přesytí. Celý koncept je super a dalo by se z něj vytěžit špičkové dílo, ale autor to ve své první části nedokázal. Jelikož se seriál odvíjí svou vlastní příběhovou linií, přiznám se, že nemám moc chuť do dalšího dílu investovat čas. Ale tak nějak doufám, že bude docházet k autorově vývoji a další knihy budou o fous lepší. Chvilku to převálím v hlavě a aspoň jeden další díl vyzkouším. Jinak seriál teda vřele doporučuji, pokud jste jako já, sto let za opicema!... celý text
Koza3


Dvojí Dexter Dvojí Dexter

Veľmi príjemná, hoci nie stopercentná zmena. Dexova nemesis má trestuhodne málo priestoru a skrátiť to tak o sto strán by nebolo na škodu... Ale konečne je tu využitý Doakes, k tomu výborné scény v skautskom oddiele a temná atmosféra takmer neviditeľného protivníka. Opäť by to objektívne bolo skôr za štyri a pol hviezdičky, ale tento návrat ku koreňom ma tak potešil, že nemôžem inak. S Lindsaym je to proste ako jazda na horskej dráhe s mozgom odloženým na sedadle spolujazdca - hádže to s tebou zo strany na stranu, hore a dole, ale predsa-len je to dobrá zábava.... celý text
Marquis


Delikátní Dexter Delikátní Dexter

Znovu skôr hodnotenie na pomedzí, tentokrát by som dal radšej tri a pol, než plnohodnotné štyri. Deb je posledné dva diely iba ukričaná sekírujúca krava; rovnako Ritin charakter sa scvrkol na akúsi zmätenú nánu, ktorá vlastne ani nevie, čo má doma, resp. ako by si nič nevšímala, a to ma rozčuľuje - je to predsa matka! Naopak milo prekvapila Dexova rozpoltenosť, hlavne čo sa týka uveriteľnosti príbehu. Viem z vlastnej skúsenosti, o čom hovorím a ako sa vie zdanlivo vnútorne prázdny človek zmeniť s tou krásnou novinou, že bude rodič. Plus strýko Brian. A tu pozitíva končia. Finále je naťahované, gothici / upíri / kanibaly ma nechytili, Chutsky a Doakes mohli palubu opustiť už v skvelej dvojke a počiatočné nadšenie sa mi pomaly mení na úľavu z toho, že mám pred sebou už len tri časti.... celý text
Marquis



Dexter v hlavní roli Dexter v hlavní roli

Výrazne lepšie a chytrejšie, než mdlá trojka. Lindsay sa síce nijak zvlášť nevyznamenal, no príbeh je od skvelého úvodu v Paríži (vrátane šokujúcej umeleckej performancie) až po výborný záver dostatočne silný a životaschopný. Dexter samotný síce trochu blbečkovatie a začína robiť chyby, no to je skrz udalosti predchádzajúceho dielu nakoniec celkom pochopiteľné. Z mojej strany veľmi silné štyri (a pol) hviezdičky.... celý text
Marquis


Dexter v temnotách Dexter v temnotách

Čo si to ten Lindsay vlastne dovoľuje? Vystavia si vlastnú mytológiu, nie nepodobnú "It" od Stephena Kinga, pridá báječne znejúci kult Molocha... ... aby to celé nakoniec nechal vyšumieť do prázdna, a už klasicky sa tomu nevenoval v ďalších dvoch pokračovaniach. Neviem, či je autor fascinovaný amputáciami, a či len necháva rád svoje postavy trpieť, ale Doakes je tu užitočný ako 3D okuliare pre slepca. Takže nie, túto hru s autorom nehrám a dokonca mám závažné pochybnosti o jeho remesle - či už z hľadiska naivity, alebo otravného preskakovania z tretej na prvú osobu pri Dexových úvodoch. Čítané ako e-book; objektívne nezaujalo.... celý text
Marquis