Nobelova cena a jiná ocenění
Hledáte slibné autory i mezi laureláty literárních cen, zejména těch významných a velevýznamných?
Občas mě popadne stud, že neznám značnou část nóblprajstrégrů, a tak se pustím do některého z nich - naposledy to byl Frans Eemil Sillanpää, přiznávám, že mě zaujalo hlavně jméno a národnost. A ukázalo se, že je to takový finský Jan Čep; poctivý, syrový existencialista a vyznavač transcendentních šifer. A pořád tam někdo umírá v sauně, což je paráda.
Jinak mi ale připadá, že hlavně u laureátů Nobelovy ceny z první poloviny 20. století převažují pracovití realisté píšící mohutné ságy o životě prostého rolnictva, které jen zřídkakdy nedosáhnou tří tisíc stran. Druhá polovina minulého století se nese ve znamení politiky a rasové, etnické a genderové korektnosti. Za vrchol nevkusu považuji Pabla Nerudu, brrr!
A v posledních letech mi přijde, že hlavní kvalifikací je být sice známý, ale ne světově proslulý; Eco nebo Murakami už jsou asi bez šance. Poslední spisovatelskou supernovou, která Nobelovu cenu dostala, byl Grass - ale možná mám jen pohled pokroucený českým trhem.
Je celá řada laureátů a nositelů nejrůznějších cen, které jsem schopen číst bez nějaké podstatné újmy na zdraví. Co je ale zajímavé, spisy hrdých držitelů Nobelových cen za literaturu ve mně vyvolávají ničím logicky neodůvodněné pocity lehké nevolnosti, dokonce se někdy při pomyšlení na tuto četbu až osypu. Přiznám se, že jsem některá díla z těchto pilířů literatury dokonce přečetl (netuše ale jakýže to skvost třímu v prackách) a přežil jsem to. Holt, "co tě nezabije,...."!
Osobně si ale myslím, že cena, o které vedeme řeč, má s kvalitou literatury pramálo společného a jde spíše o záležitost zhruba z 80% ryze politickou.
S přihlédnutím ke své stařecké skleroze si dovolím jako ukázku ocitovat loňskou Alici Munro, to je přece jasný g.. nebudu to slovo ani psát, bylo tady brojeno proti vulgarizmům. No a tvůj "oblíbenec" Pavlík - chudák starý Neruda se jistě v hrobě děsem obrací (to jsme se pěkně shodli, že jó).
Takže budu raději za nevzdělance, nežli bych si kazil "literární chuť" - a že jsem za mladých let přečetl spousty "roďáků", aniž by mne to nějak poznamenalo.
Jsem ochoten připustit, že je mezi tou vznešenou společností shromážděnou okolo vynálezce dynamitu celá řada výjimek, autoři, které jsem si oblíbil a přelouskal jejich knihy křížem krážem, bylo to ale dáno spíše neznalostí mládí nežli touhou povznést se do intelektuálních výšin. Není proto divu, že jsou v mých duševních obzorech notné škvíry zvíci Mariana Trench - třeba tebou zmiňovaného Fina, ba i jeho český ekvivalent Čepa jsem minul velkým obloukem (i když knihu Poutník na zemi jsem několik okamžiku držel v ruce - četl jsem to jako Proutník .... , což mne zaujalo - než jsem přeostřil vetchý zrak).
Takže s lítostí konstatuji, že tady budu za hňupa, jistě se tady ale najde řada uživatelů s široširým rozhledem po literárních výšinách, se kterými bude radost pohovořit. Vždyť já nevím ani co je to nóblprajstrégr (zní mi to jako jidiš nebo brněnský hantec - to je ale všechno).
Tím slovem si hlavu nelamte, je to jen neškodný vtípek.
Přiznám se, že mě také trochu mate fakt, že ve společnosti přátel dynamitu jsou i mnozí skvělí autoři, někdy dokonce i takoví, které považuji za smetánku literární smetánky, například Mann nebo Márquez. Tím neodbytnější jsou pak úvahy, zda ti, kteří dostali Nobelovu cenu před sto lety a pak byli zapomenuti, nebyli náhodou zapomenuti neprávem - přetrvávající obecné povědomí a školský kánon jsou občas dost nespravedlivé reinkarnace Fortuny. Otázka tohoto vlákna by vlastně mohla znít takto: pokud si vyberu náhodného nositele nějaké ceny, mám větší šanci, že to bude úžasné dílo, než když vlezu do antikvariátu a vyberu náhodnou knížku podle obálky? Alici Munro nechci soudit, dokud si od ní něco nepřečtu - třeba Herta Müller je oceněná za své geniální prózy naprosto zaslouženě; naproti tomu u Elfriede Jelinek bych to dal spíše Thomasi Bernhardovi, který to, co dělá ona, dělal dříve a (podle mě) lépe.
Čepa vyloženě doporučuji, alespoň pár povídek - ten byl vyloženě potlačen z důvodu katolického vyznání a proto, že emigroval; po čtyřiceti letech zarputilého mlčení pak už nikdo neměl čas ani chuť napravovat kulturní křivdy a přepisovat učebnice. V tomhle je vlastně české prostředí specifické: ti neznámí jsou leckdy lepší než ti známí. Pokud ovšem neměli to štěstí a neumřeli včas, jako Karel Čapek - kdyby se dožil sedmdesáti a v padesátých letech by se dostal do křížku s oficiální mocí, možná by na tom byl trochu podobně jako zmíněný Čep.
Docela seriózně (a možná i lépe než Nobel) na mě působí Man Bookerova cena; lokální omezení je, řekl bych, velmi vhodné, protože bych těm, co cenu udělují, vcelku věřil, že mají alespoň základní přehled o možných kandidátech - zatímco mít přehled celosvětový je prakticky nemožné.
Článek o favoritech letošního udílení:
http://magazin.aktualne.cz/kultura/literatura/favoritem-na-nobelovu-cenu-je-podle-sazkaru-murakami/r~8bccc3be34f611e487a9002590604f2e/
Tak jaká je pravděpodobnost, že to nedostane Ngugi wa Thiong'o? :)
Tak jsem si projel nositele Nobelovy ceny a došel k závěru, že mi stačí prsty tří rukou( přičemž ta poslední bude od hodně nešikovného truhláře), abych mohl spočítat ty, od kterých jsem něco přečetl. Jak jste na tom vy?
Text příspěvku byl upraven 07.09.14 v 13:58
Tak jsem po vzoru Dudu si je spočítala a vychází mi, že ani všechny prsty na všech končetinách mi nepostačují pro počet nobelistů, jejichž díla jsem četla (44). Nejsem si však - zpětně - vědoma toho, že bych knihu kteréhokoliv či kterékoliv z nich četla proto a jen proto, že dotyčný nebo dotyčná jsou "nositelem". Spíše to přičítám tomu, že naše nakladatelství (před i po 1989) spíše sahaly k překladům děl nobelistů, tedy že je (většinou) vydávaly až poté, co NC dostali, a tak se nám jejich tvorba jaksi frekventovaněji nabízela . Patrně to ocenění přece jen působí jako jistý marketingový nástroj a stalo se tak motivací při sestavování edičních plánů. Dokazuje to i skutečnost, že jen málo knih pozdějších nobelistů vyšlo u nás dřív, něž byli tím vyznamenáním "označkováni".
Je ovšem pravdou, že v seznamu laureátů jsou i jména, po kterých se dnes ani neštěkne a bylo by zajímavé číst ani ne tak jejich vlastní proslovy při převzetí NC, ale laudatia, které na ně sepsali jiní. To by mohla být v některých případech docela zábava.
Text příspěvku byl upraven 07.09.14 v 14:49
…výraz „nóblprajstrégr“ je vtipná počeštěná slovní hříčka z německého výrazu Nobelpreisträger (Nositel Nobelovi ceny) a slova nóbl (z francouzského noble = ušlechtilý, vznešený, přičemž německy vznešený, ušlechtilý = nobel).
… jinak při výčtu nobelistů které jsem četl, si vystačím s prsty jedné ruky a té druhé, jak říká Dudu, truhlářské tříprsté … :-)
… ale asi mě to nevyhecuje k tomu, něco na tom měnit … doporučení autorů od mnohých z vás je pro mě přeci jen směrodatnější, než tento poněkud bizardní seznam …
(opraveno - Nositel Nobelovy ceny ... dík za upozornění :-D)
Text příspěvku byl upraven 08.09.14 v 19:39
Je to tak, žádná nadávka původem z pražské židovské galérky, nebojte.
Za mne 33 přečtených, pokud počítám správně, takže něco pod třetinu. To je jedenáct zmrzačených rukou, chceme-li zůstati naladěni na morbidní vlně. Úplně mě nenadchli Faulkner (prostě jsem Divoké palmy nepochopil, přiznávám; ale Faulkner je americká klasika, i když odhlédneme od jeho přítomnosti mezi laureáty), Beckett (Čekání na Godota není špatné, ale jeho prózy mi připadnou jako poněkud bezkrevnější Joyce), Pablo Neruda a Heinrich Böll (od toho jsem četl jen Kdes byl, Adame, ale připadalo mi to jako zoufale neobjevná řadová válečňárna).
Z méně známých nobelistů naopak doporučuji zkusit autory jako Š. J. Agnon (povídky) nebo Octavio Paz (poezie). Nebo již zmíněného Fina.
Škoda přeškoda, že spolu s Tomasem Tranströmerem – vynikajícím básníkem – nedostal cenu Ivan M. Jirous: kdo jste nečetli, tady je odkaz http://casopis.hostbrno.cz/archiv/2011/10-2011/navrh-na-nobelovu-cenu
Přidávám se k zlovlkovu doporučení Octavia Paze. Přidám namátkou, z autorů u nás možná méně známých, Woleho Soyinku, Knuta Hamsuna, Saint-Johna Perse (možná mnoho mluvil, ale také mnoho viděl), Jorgose Seferise (česky jsou k disposici Sebrané básně, přeložené mj. Růženou Dostálovou, naší světově slavnou profesorkou, která letos v srpnu zemřela ve stejném týdnu jako Jindřich Pokorný a Bohumila Grögerová), Miguela Ángela Asturiase, Jasunariho Kawabatu, Odyssease Elytise, Seamuse Heaneyho, Kenzaburóa Óeho, V. S. Naipaula a J. M. Coetzeeho.
Od Pabla Nerudy doporučuji Sídlo na zemi, první část je geniální. A dost mě mrzí, když jsem si otevřel seznam nobelistů, abych si zasčítal, že česky nevyšly Mommsenovy Římské dějiny – inu, neměl se tento polomytický profesor: http://en.wikipedia.org/wiki/Theodor_Mommsen#Mark_Twain tak hnusně vyjadřovat o lebkách českých, že ano.
Text příspěvku byl upraven 07.09.14 v 20:16
... díky za upozornění - Octavio Paza si určitě seženu, zvláště když jsem zjistil, že ho překládal Vladimír Mikeš ...
... mohl bych se tvářit, že to byl překlep - nebyl ... prostě jsem hňup a záludnosti českého jazyka mě celoživotně dávají zabrat ... jen doufám, že jsem podobných pravopisných paskvilů tu na databázi nevytvořil vícero ...
... to je v pořádku, která databáze by měla přísněji dbát na dodržování pravopisu, než knižní? :-D
danazt, Viki9 - všimli jste si, jak jsem se ve svém včerejším příspěvku tomu spojení vyhýbala? Přesně to mě trápilo, o čem zde píšete :-) Ach, ti laureáti, tu umějí potrápit čtenáře i po smrti!
... tak teď už je má duše klidná, když i Vy, Má paní, jste s tím měla potíž :-) ... ta čeština je opravdu mrška
Koka, byl tam někdo, kdo si to podle Tebe moc nezasloužil? Myslím z těch 44, jejichž díla máš přečtené.
Dudu, to je těžké, s těmi zásluhami. Asi tak před rokem jsem provokativně pověsila seznam nositelů NC do diskusního vlákna „Přeceňovaní autoři“, abych tak na historických datech ilustrovala, jak je takové ocenění záležitostí krátkodobého názoru. Větší debata se však kolem toho tehdy nerozvinula.
Dnes - Z DNEŠNÍHO POHLEDU - by myslím zřejmě neobstál Kipling pro svůj otevřený rasizmus a opěvování nadvlády bílých mužů, asi úplně by propadl Knut Hamsun pro své kolaborantství s německým nacismem, sotva by celosvětově rezonoval Mauriac pro svůj jednostranný katolicismus, Pablo Neruda by se asi světu nezavděčil svou levicovostí a otevřeným specificky jihoamerickým komunismem atd. Přejemněle poetický a pohádkový svět Maeterlinckovy tvorby by taktéž dnes sotva našel odezvu. Problematické by mohlo být chápáno i udělení NC Churchillovi za ryze odbornou práci dějepisce (nikomu dnes asi nenapadne dávat NC Johnsonovi).
V seznamu oceněných jsou jména, která nám vůbec nic neřeknou, nebo jen velice málo, např. takový pan Pontoppidan, který má v DK jen jednu knihu a pět čtenářů,
http://www.databazeknih.cz/knihy/stastny-per-42524
nebo básník výrazně spjatý s dnes tak vyhledávaným regionem Provance - Fréderic Mistral je zde zastoupený pár básničkami v tomto výboru:
http://www.databazeknih.cz/knihy/vino-milencu-antologie-svetove-milostne-poezie-do-konce-xix-stoleti-30008
Dnes by asi taktéž neprošlo udělení NC za literaturu nějakému dramatikovi, jak tomu bylo v případě Hauptmana, O´Neila, G. B. Shawa, Pirandella či Becketa. Takový celosvětově uznávaný divadelní autor teď - v době preference muzikálů a různých virtuálních „Game“ - nemá zřejmě šanci ani se (literárně, autorsky) narodit a být tím, čím byli dotyční pánové.
V dobách mého čtenářského dozrávání byl třeba konstantní literární veličinou Hemingway. Stačí, když si dnes přečteš komentáře uživatelů DK ke Starci a moři a je ti jasné, jak se myšlení lidí a vnímání literárního textu za pár desetiletí posunulo.
Za některé NC jsem vysloveně vděčná, protože bez nich by se myslím k nám nedostala tvorba některých skvělých autorů - např. Toni Morisovou si naši vydavatelé všimli až po NC, přičemž v té době už měla dávno na kontě skvělá díla. O tom jsem však psala v předchozím příspěvku.
Koka, díky za odpověď. Dalo by se pochopit, že ti autoři cenu dostali pro kvalitní psaní, že byli odrazem té doby... ale na druhou stranu- ceny byly uděleny ve dvacátém století, což je přeci jen období, v kterém se už mělo přihlížet i k věcem, které v dílech autorů nebyly moc košer.
Již jsem psal, že mám málo přečtených nositelů NC, a proto nemůžu moc soudit. Přesto si dovolím napsat, že mi tam chybí E. M. Remarque a Karel Čapek.
Mimo téma nobelisti (ale možná v jeho duchu): uživatelka danazt si nejdříve "rýpla" a vlákno téměř odklonila, a pak všechny své příspěvky v tomto vlákně smazala. Krásný příklad pomíjivosti názorů :-)
Jen tak, něco vypustit, však ve virtuálním světe se to snadno ztratí, že? Slova ztratila smysl a stát si za slovem - to je překonaný postoj.
A ještě k tématu nobelistů: nezapomínejme, že literatura existovala o několik tisíciletí dříve, než začala být oceňována Nobelovou či jinou cenou.
Pro mne jsou z toho pohledu jasnými laureáty Petrarca, Villon, Dante, Goethe, všichni "velcí Rusové" (Turgeněv, Čechov, Dostojevskij, Tolstoj, Grin, Gogol, Bulgakov) atd.
Dudu - že Remarque nedostal NC je dost pochopitelné: to, o čem psal, se mnohým nehodilo do krámu. To nám však nebrání ho znovu a znovu číst, obdivovat, nechat se jím dojímat a vůbec. Že?
Text příspěvku byl upraven 09.09.14 v 21:31
Takže když se to vezme kol a kolem, plyne z diskutovaného mravní ponaučení, že není třeba mít mindrák z toho, že nejenže člověk nečetl oceněná díla, ba dokonce ani nezná všechny nóblprajstrégry (díkyDudu a Viki9 už dokonce víme o koho jde) a že je řada autorů a jejich knih lahodně čtivých a plných vzletných myšlenek i když jim "nedajli medaili".
Umím si představit leccos - mé fantazii se ale zcela vymyká vize čtenáře, pídícího se v knihovně zcela plánovitě po knihách autorů oceněných Nobelovou cenou. To by musel být strašlivý zoufalec nebo šílený snob.
Ách, jak se mi ulevilo, jak mi spadl kámen ze srdce. Konečně budu moci klidně spát.
Koka, přesně. Přestože se nehodil někomu do krámu, tak my k němu rádi opět zavítáme(a to i přesto, jak píše nightlybird, že mu "nedajli medaili").
Koka :Máte pravdu, změnila jsem názor. Moje vlastní "příspěvky" mi později připadaly hloupé, do diskuse nepatřily a vůči Viki9 nebyly fér. Proto jsem je smazala. Jeho reakce na ně si cením a tímto ho zdravím. Lituji, že jsem se diskuse zúčastnila.
... obávám se, že se to příliš vyhrotilo :-) ... pokud příspěvky nikoho vysloveně neurážejí nebo nejsou jen takové to plácnutí do vody, čí dvojslovný výkřik do tmy, tak rozhodně nejsou hloupé ... a tady byly na místě ... a myslím, že si to o nich nemyslela ani Koka - ta jen poukázala na zdejší nešvar mazání příspěvků, který pak má za následek to, že se vlákno stává nesrozumitelné ... ale to ani tak nebylo na Vás ... ono je tu pár notoricky známých uživatelů, kteří rozpoutají zuřivou debatu a pak vše kompletně smažou ... a Vy jste se s tím pouze svezla :-) ... takže nemazat
(a já se omlouvám, že opět píšu mimo hlavní téma - což je nešvar taky velmi rozbujelý :-D)
... takže k tématu: příspěvek od Koky je naprosto fantastický rozbor nobelistů ... a je opravdu problém, jak s odstupem času tyto literáty hodnotit ... pro mne je třeba právě Kipling pan spisovatel, ale je jasné, že jeho koloniální myšlení bude čím dál tím tíž pochopitelné ... zato třeba Hemingwaye jsem za přeceňovaného považoval vždy ... to je ale věc názoru
Vložit příspěvek