4. antologie českého hororu
* antologie , Petr Boček , Miloslav Zubík , Luboš Štěrba
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/176627/bmid_4-antologie-ceskeho-hororu-176627.jpg
4
13
13
Antologie českého hororu série
< 4. díl >
Celkem třináct povídek plných mrazivého napětí, přetékající jemnou i tvrdou hrůzou, přináší již 4. antologie českého hororu, kterou pokračuje projekt hledání 100 českých Kingů. Obsahuje povídky: Hřbitovní děti (Dana Cepáková), Klecový chov (Petr Boček & Miloslav Zubík), Temná rána (Zbyněk Vičar), Slimáčí láska (Ondřej Pešák), Zívnutí (Petra Slováková), Tajemství starého lesa (Ladislav Polanka), Holčička (Martin Štefko), Supersmrt (Honza Vojtíšek), Výtah stínů (Petra Erhartová), Já, Ty (Daniel Barták), Ztracené dny Strážce rovnováhy (Věra Borovská), Obraz (Luboš Štěrba) a Psací stroj (Jana Lišková).... celý text
Přidat komentář
Další antologie českého hororu mi ze začátku připomínala třetí. Po paté povídce tomu však bylo trochu jinak. Jako nejlepší povídku bych vybral SLIMÁČÍ LÁSKU, která na mě zapůsobila nejlépe. Druhý by skončila povídka PSACÍ STROJ, který měl zajímavou zápletku, která napínala až do konce. Třetí by skončila povídka HŘBITOVNÍ DĚTI, které mě napínala až do konce (stejně jako PSACÍ STROJ). Naopak mě zde některé povídky zklamaly. Třeba TAJEMSTVÍ STARÉHO LESA, u kterého jsem měl jasný konec. Navíc ta povídka byla bez napětí a nudná. I VÝTAH STÍNŮ mě zklamal, a to především tím koncem. Zmíním povídku Luboše Štěrby, který mi v minulých antologiích ukazoval, že neumí napsat dobrou povídku, se docela vytáhl. Jeho OBRAZ byl docela zajímavý, až na to, že konec jsem očekával a přece jsem čekal něco víc. Dvojice Boček-Zubík napsala dobrou povídku KLECOVÝ CHOV, která se docela povedla. Povídka HOLČIČKA, kterou má na svědomí Martin Štefko, byla ze začátku skvělá. Nakonec mě však zklamala. Tohle je hlavní problém téhle antologie. Ve většině povídek se nepovedlo vymyslet překvapivý konec. A taky nějaké povídky končí předvídatelným koncem (TAJEMSTVÍ STARÉHO LESA, SUPERSMRT). O kom ještě napsat? Třeba o povídce Petry Slovákové, ZÍVNUTÍ. ZÍVNUTÍ by byla dobrá povídka, ale něco mi na ní vadilo a něco mi tam taky chybělo. TEMNÁ RÁNA taky nebyla špatná povídka, akorát mě ze začátku přišla nudná. Nudila mě až k poslední stránce. ZTRACENÉ DNY STRÁŽCE ROVNOVÁHY, byla povídka pro mě zdlouhavá. Zmíním i poslední povídku, o které jsem zde ještě nemluvil. JÁ, TY by byla taky dobrá povídka, ale uprostřed jsem v ní měl zmatek. Těším se, co přinese pokračování.
Již čtvrtá kniha českých horrorových povídek pokračuje v kvalitativní rovině nastoupené a vyšplhané předešlými částmi. Pravda, na rozdíl od předchozí třetí antologie buď ustrnula na místě, nebo snad i možná maličko poklesla, ale pokud ano, tak opravdu jen maličko. Přesto jde pořád o slušný, zajímavý a kvalitní počin, ukazující, že i český literární horror (i přesto, že často vychází z per a počítačů začasté začínajících autorů a autorek) dokáže být pestrý, zajímavý, kvalitní, překvapivý a hutný. Jen, když má pro to prostor. Za perly této antologie považuji naprosto skvěle napanou povídku KLECOVÝ CHOV a sociologicky-filosofující SLIMÁČÍ LÁSKU. Pozoruhodná je také zvláštním stylem odvyprávěná povídka TY, JÁ, u níž ale díky závěru lze přemýšlet, jestli je opravdu dobrá, nebo jen zajímavá. Valná většina zbylých povídek se pohybuje v příjemném průměru buď dobrou zápletkou (ale slabším zpracováním) nebo opačně, dobrým odvyprávěním (ale slabší zápletkou). Výjimkou je snad jen TAJEMSTVÍ STARÉHO LESA, která je nudná a nezáživná. Už teď se těším na další. 3,5*
Většina příběhů byla super