Bitva o Sinaj
Jan Kotouč
Sektor Hirano (Fantom Print) série
< 5. díl >
Konflikt v sektoru Hirano pokračuje. Obranná aliance je už dva roky ve válce s Kasimirským císařstvím. A prohrává. Zatímco kapitán Evansová letí navázat diplomatický kontakt s dávnou civilizací Teradonů, elitní jednotky Commandos musejí najít planetu, na které nepřátelé pěstují své organické vojáky – Mortisy. Čas ale hraje pro Kasimiřany a Obranná aliance posílá admirála Tylera na svou nejdůležitější předsunutou základnu. Válkou unavený admirál má nedostatek lodí, zásob, lidí i morálky, ale musí si poradit. Schyluje se k další kasimirské ofenzivě a všichni vědí, že šance na přežití jsou minimální…... celý text
Přidat komentář
Bitva o Sinaj je podle mě zatím nejvydařenější díl série. V tomto díle se naštěstí pro mě neopakoval táhlejší začátek, ale příběh pěkně odsýpal. Zas mi to dodalo další chuť pokračovat v sérii, která v předešlých dílech se trošičku začínala táhnout jako smažený sýr. Ale tentokrát to byl smažák z vynikající holandské goudy! Dávám 5/6
Tak v Bitvě o Sinaj se mi nejvíc líbila linka s jednotkou Commandos která pátrá po planetě která slouží jako líheň Mortisů a také zapojení výzvědné služby Sabra ze Sinaje, která má inspiraci v Izraelském Mosadu.
Líbí se mi jak Jan Kotouč vždy stvoří postavu nějakého přiblblého oficíra a pak ho nechá nějak pěkně zlikvidovat, sám jsem takových zelených mozků na vojně potkal až moc, na rozkaz jednoho z nich jsem třeba zametal jehličí v borovém hájku, to je stejně stupidní jako natírat třeba trávu na zeleno.
V jednom ohledu se Jan Kotouč začíná blížit svému vzoru Davidu Weberovi. A to ve dvou úplně rozdílných polohách svých knih. Na začátku balast, který skoro nudí a člověk si říká, zda číst dál. Ale když výdrží (a zatím to naštěstí nemusí čtenář "trpět" moc dlouho -na rozdíl od Webera, kde se to již enormně stupňuje), nastává ta pravá jízda, kdy nejde přestat se čtením, v metru přejíždíte stanice a čtete do noci i s vyhlídkou na tumpachovost druhý den v práci. Spousta vesmírné akce, dobře zmáknuté akce pozemních jednotek, hromada technických detailů, to vše já opravdu můžu. Chtěl jsem strhávat hvězdy za ten začátek, ale nebudu.
Vždy si dávám pauzu a prokládám Hirano jinou četbou, ale teď půjdu rovnou na další díl...
Líbí se mi, že vyprávění má dost linek a na každou z nich jsem zvědavý jak posune děj. Když jsem si vzpomněl, že dlouho nebyla zmínka o jiném místě, tak v další kapitole zrovna byla, takže za mne spokojenost.
Musím se přiznat, že se mi Kotoučova kniha velice líbila. Jelikož jsem z jeho předchozích knih ze sektoru Hirano přečetl jen jednu, měl jsem obavu, zda se budu chytat. Byla zbytečná, všechno mi bylo záhy jasné a rychle jsem vplul do děje i bez znalosti předchozích dílů - to je ostatně velká deviza románu. Další z nich jsou i zajímavé charaktery, kterým se dá fandit, akce je příjemně přehledná a drží čtenáře v napětí. Čím víc se kniha blíží konci, tím je lepší. Jestli byla ze začátku na šedesát procent, druhá třetina už na osmdesát a konec na sto. Když došlo ke konci na jistou hlášku a sondu, tak jsem se jen spokojeně tlemil. Kniha však měla i své minusy. Jedním z nich je poměrně velké množství překlepů a gramatických chyb, ni a ní a ji a jí bych ještě přežil, ale chyby v souvislosti s předložkou s/z už byly trochu moc. Také tu dochází k velice častým záchranám na poslední chvíli a někdy mi přijde, že se scény zbytečně opakovaly, trošku mě štvalo, když už na začátku románu asi potřetí měla posádka nástup a bocman hvízdal na elektronickou píšťalku. Jinak se ale kniha příjemně čte a i když jsem už od počátku tak trochu předvídal, jak to skončí, určitě si rád v budoucnu přečtu další kousek z tohoto univerza.
Mé obavy o dalším směřování série se naštěstí nepotvrdili.
Opět jsem nadšen. Ani tento díl neztratil nic na svižnosti předchozích dílů a čtivosti.
Ano, je to sice pořád o tom samém - boji mezi Obranou alianci a Kasimirem - ale autor to holt umí podat čtivě. Vojenské úspěchy se přelévají z jedné strany na druhou, bitva střídá bitvu, akce nechybí. Prostě military sci-fi se vším všudy a komu je tento žánr vlastní, neměl by si nenechat knihy tohoto autora ujít.
Jelikož jednotlivé díly série vyšli celkem už u tří nakladatelství, může vyvstat problém u milovníků úhledně srovnaných sérií v knihovně. Tady je nutno počítat s tím, že téměř každý díl má jiný rozměř.
Štítky knihy
válečné sci-fi české sci-fi česká fantastika
Autorovy další knížky
2016 | Nad českými zeměmi slunce nezapadá |
2019 | Hranice impéria |
2017 | Ofenziva českých zemí |
2009 | Pokračování diplomacie |
2020 | Spojenci českých zemí |
Podle mě zatím nejlepší díl série. Přišli jsme o spoustu oblíbených postav, ale každé vítězství má svoji cenu. Jediné, co mě mrzí, je poměrně dost chyb v textu. Ty se najdou v každé knize, ale tady je jich opravdu nepočítaně.