Božská invaze
Philip K. Dick
Božskou invazi, druhý díl své gnostické „božské“ trilogie, napsal Dick na sklonku života v roce 1980 a tematicky jí navazuje na svůj předchozí román Valis. V Božské invazi, odehrávající se dvě stě let po událostech zachycených ve Valisu, nechává Dick Boha prohrát souboj se zlem a anděla zla Beliála ovládnout svět. Jedinou nadějí se stává návrat Boha ve formě chlapce počatého kolonistkou nehostinné planety vzdáleného hvězdného systému CY30-CY30B. Podaří se novodobému mesiáši porazit Beliála a všechny jeho pozemské kliky a vymanit lidstvo ze zóny zla? Božská invaze je románem o hledání Boha, člověka a božské podstaty v lidech.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2008 , ArgoOriginální název:
The Divine Invasion, 1981
více info...
Přidat komentář
Nevýhodou je, že jsem knihu četl bezprostředně po Valisu, který mě nadchl. Božská invaze je sice podobně vynikající, ale přece jen pokud ji srovnám s Valisem, tak o fous horší. Takže reálně 4,5 hvězdy ale k tomu naopak doporučení četby i pro ty co neocení odkazy na gnostiky a obecně Dickovo vidění světa. V Invazi je totiž mnohem silnější dějová linka, která osloví daleko širší okruh čtenářů SF.
Je až děsivé, jakou vizi viděl PKD před 40 lety. On sice děj Božské invaze umístil 200 do budoucnosti, ale nemohu se zbavit dojmu, že s určitou dávkou umělecké licence mluví o naší současnosti či jenom nepříliš vzdálené budoucnosti.
Na začátku jsem měl trochu obavy, zda nepůjde o podobné psycho jako Tři stigmata ..., ale kniha je přímočará (pravda, na poměry PKD) i ve srovnání s Valisem.
Vzhledem k tomu, že já tyhle hříčky s náboženstvími miluji, nemohu jinak než 5*.
Snad je to dáno tím, že jsem teolog, ale Božská invaze mě prostě nechytla.
Už při čtení prvního dílu trilogie jsem bojoval s tím, že jsou to prostě žvásty, ale Valis je uchopitelný a zajímavý jakožto zpověď blázna/vizionáře, s nímž se člověk sžije, jemuž uvěří a spolu s ním nenachází pevnou půdu pod nohama.
Božská invaze se čte snadněji, což je v diskurzu o božských věcech paradoxně na škodu. Teologie by měla mít trochu apofatický ráz (a nebo bláznivý ráz, který funguje vlastně dost podobně), protože jinak hrozí, že je božské/transcendentální tajemství olupováno o ono tajemné. Rudolf Otto kdysi definoval posvátno jako něco velkého, co člověka přesahuje, čeho se člověk obává, před čím se třese, a současně něco, co jej přitahuje a vábí. Dick v Božské invazi odebral posvátnu velikost, schopnost fascinovat a v posledku i působit obavu. Jím odvyprávěný příběh činí z božských věcí housku na krámě; strhává roušku tajemství a odhaluje za ní dobře promazaný božský stroj bez špetky proměnného "lidského". Chápu, je to beletrie, ale! Takový C. S. Lewis v rámci své kosmické trilogie boží tajemství ukočírovat dokázal, je škoda, že se to Dickovi (dle mého názoru) příliš nepovedlo.
Oproti Valisu pro mě o hodně přístupnější, pochopitelnější, o moc líp se mi to četlo. Je to možná taky trochu tím, že mě první díl na tohle (volné) pokračování připravil, hlavně ale tahle kniha není ani zdaleka tak šílená jako první díl. To ovšem rozhodně neznamená, že není dobrá, to snad nenápadně naznačilo těch 5 hvězdiček :)
I tady najdete hodně filozofie a náboženství, k tomu paralelní vesmíry, bohy i ďábly, všechno je to ale ve stravitelnější a čtivější formě. Ve Valisu jsem se ztrácel, tady jsem si ty filozofické a náboženské konstrukce a úvahy užíval.
Už od začátku mi začínalo být jasné, že předchozí knihu musel napsat Horselover Fat. Tahle kniha se od ní totiž úplně liší. Je tak normální, že po předchozích dvou působí skoro nepřirozeně. Samozřejmě ani ta normálnost nakonec nevydrží do konce. Kniha má děj rozprostřený přes celou knihu a tím se liší od Valisu, který vypadal spíš jako zápisky šílence. Opět nevím jak moc lze tohle dílo považovat za sci-fi. Má ještě blíže k náboženství než předchozí. Najdeme tu také špetku dystopie a hlavně několik náboženských rovin.
Nebo filozofických, záleží jak kdo to vnímá. Kdo hledá akci a napětí ať tohle raději nečte, koho zajímá prolnutí sci-fi a náboženství naprosto doporučuju. Z mého pohledu je náboženství v knize pojato velmi nenásilně a přitom se Dick dostal poměrně hluboko. To co jsem musel obdivovat byl způsob jak byla kniha napsaná. Nevím k čemu to přirovnat, ale dere se mi na jazyk slovo hladký. Nevím jak jinak to říct, ale navzdory tématu se v knize nic nepříčilo. Z knihy ani nebyla cítit nějaká vykonstruovanost nebo umělost. Tam hodně ztratil Valis.
Nějaké nepřesnosti v knize bohužel jsou. Jenže je to přece jen příběh a ne religionistická literatura. Kdo se zajímá o náboženství, nemůže očekávat něco, co beletrie nemůže splnit. Pro všechny ostatní perfektní čtení. A jen pro zajímavost, spousta náboženských faktů v knize nejsou autorovy fantazie, ale inspirací mu byl judaismus a náznakově třeba kabala.
To co mě vadilo, běžný čtenář nepostřehne a nebo mu to minimálně nebude vadit. Tohle se opravdu povedlo a můžeme být rádi, že pokračování napsal Dick a ne Fat. Až mě napadá kacířská myšlenka Valis při čtení tetralogie vynechat. Knihu nedoporučuji jen lidem, kteří mají averzi vůči náboženství, přes kterou se nedokáží přenést. Ale nenapadá mě, proč by někdo takový chtěl knihu číst. 85%
Ťažko povedať či je to tým, že mám od P.K. Dicka toho už načítané viac, alebo je to jednoduchou kvalitou, ale Božská invaze má veľmi ďaleko od ostatných dvoch dielov Dickovej božskej trilógie – Valis a Převtělení Timothyho Archera. Kým v iných románoch vie Dick výborne kombinovať a prekvapovať svojimi myšlienkami a dejovými zvratmi, v Božské invazi cítiť akúsi strojenosť. Ťažko povedať čím to je, možno som nechytil knihu do rúk v správnu chvíľu, ale tento Dick mi jednoducho nesadol... Odporúčam však spomínaný Valis, Převtělení Timothyho Archera, Ubik, Muža z vysokého zámku atď.
Zpočátku, no, vlastně skoro polovinu knížky se toho mnoho neděje a příběh neodsýpá. U Dicka je to s podivem, jelikož do většiny jeho příběhů se člověk "zažere" prakticky od první stránky. Tady se nekonají žádné filozofické bakchanálie a dramatického zvratu či akce se nedočkáte.
Naštěstí na scénu vstoupí Zina a Dickova filozofická exhibice se rozjede. Božská invaze není ani tak pokračováním Rádia a Valisu, jako spíše dalším střípkem "Valisova vesmíru".
Je to zábavné, je to zamyšleníhodné a je to po čertech čtivé.
A jak praví - opic 12 - v jiném komentáři, doporučuji číst až po Ubiku, Rádiu a vůbec po alespoň několika Dickových výplodech, protože tady je nutno se na JEHO vlnu naladit. Jinak předestřené myšlenky velmi pravděpodobně nepoberete a budete o ochuzeni o jedinečný zážitek.
Nemusíte být věřící,aby jste si tuto knihu pořídili. Ba právě naopak. Vystačíte všeobecným povědomím o Máří Magdaléně či posledním soudem. Pokud vám nejsou lhostejná božstva jiných národu,uvažujete a někdy jste přemýlali co by,kdyby,proč právě tak o smyslu,co s námi ON - ONI májí v plánu a máte rádi Dicka,tak jako je to u mě,tahle kniha je právě pro vás. S nezaměnitelným čtivým (stylem) lehčím rukopisem než u Valisu,je to jakési vyvrcholení jeho díla všeobecně. Vše promícháno,zabaleno jak jsme zvyklý,nějaké uvahy,myšlenky,tentokrát paranoia v pozadí,ale i tady si nemužete být jistí,těšte se,vyplatí se to. Je celkem výkon,že se dostala až na naše pulty. Zrod (vydání) v Americe,nebyl vubec jednoduchý. Schválně jsem si nechával božskou trilogii k přečtení,po většině románech,co se mi podařilo doposud přečíst od PKD.
Udělal jsem moc dobře.
Myslím,že dříve,bych si to tak neužil,jako právě ted.
Autorovy další knížky
2004 | Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách? |
2007 | Muž z vysokého zámku |
2005 | Temný obraz |
2006 | Planeta, která neexistovala (I) |
2002 | Minority Report a jiné povídky |
Je smutné,že Bůh prohrál se zlem