Dívka s devíti parukami
Sophie Van der Stap
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/208870/bmid_divka-s-deviti-parukami-208870.jpg
4
89
89
Jedenadvacet let - bezstarostný čas večírků, randění, studia a cestování. Aspoň do té doby, než se Sophie v ordinaci božského doktora K dozví, proč se poslední dobou necítí ve své kůži - má rakovinu... Krásné a veselé studentce se přes noc změní život k nepoznání. Naštěstí jsou tu však přátelé i rodina a hlavně nezlomný optimismus a touha žít! Aby si Sophie zachovala alespoň část "normálního" života, a zpočátku hlavně proto, aby zakryla ztrátu vlasů, pořizuje si paruky. S každou z nich získává trochu jinou identitu, o něco víc lehkosti, hravosti, bezstarostnosti, stává se jiným člověkem. A všechno si pečlivě zapisuje. Píše o své cestě za uzdravením, o příhodách, které zažívá skryta za svých devět paruk, až postupně vzniká tato kniha.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2014
,
Mladá fronta
Originální název:
Meisje met negen pruiken, 2006
více info...
Přidat komentář
Ač jsem si knihu kupovala kdysi dávno s nadšením, protože takové témata mě zkrátka baví, byla jsem docela zklamaná. Hlavní protagonistka mi přišla šíleně otravná. Chápu, mít rakovinu není žádná hitparáda, ale její neustálé stěžování jak podávala příběh mi přišlo přehnané. Důvod proč jsem to dočetla byl ten, abych věděla jak to celé dopadne i s vedlejšími postavami. Kdysi jsem viděla film (ten se docela dal) a kvůli tomu filmu jsem si pořídila tu knihu. Myslím, že jsem mohla zůstat jen u toho filmu. Jsou i lepší knížky na téma : Mladá holka/kluk s rakovinou.
Kniha byla napsaná formou deníku, což mi nevadilo, ale všechno se tak nějak dokola pořád opakovalo. Do čtení jsem se musela nutit a nijak mě to neoslovilo.
Věděla jsem, do čeho jdu. Kniha o rakovině. Jasně, každého by měla chytit za srdce, ALE...! U mě se to nestalo. Důvod je jednoduchý: nebavilo mě to, nedalo se do toho začíst. Proč? Někdo, pokud to už nebyla autorka sama, tomu ubral citovou hodnotu. Z hlavní postavy si pamatuji jen párty, občasné chemoterapie se zpoceným trikem, nicnedělání a rozmazlenost nejvyššího kalibru s kupou eurovek v kapse.
Kdyby takhle vypadala rakovina, chtěl by ji každý. Ale když člověk ví, jak vypadají lidi a jak se cítí, když jim něco je, vypadá to úplně jinak.
Za mě bohužel ne. Kniha je pouhou parodií na pravdu.
Příběh, který se týká studentky s rakovinou, do čtení jsem se musela ze začátku nutit, ale potom jsem se ke čtení moc ráda vracela. Dávám jí ****.
Příběh o rakovině s autobiografickými prvky psán deníkovou formou jednadvacetiletou studentkou.
Spíše povrchní popis studentky žijící s tímto těžkým onemocněním. Jak vypadá každodenní život pacienta? Jde žít nebo jen přežívat? Jaká je komunita lidí v tomto prostředí?
Ústřední téma paruk dějovou linii značně oživí, ukáže nám více tváří samotné hlavní hrdinky. Poví nám co všechno se dá schovat za hřívu hustých vlasů, byť jen umělých.
recenze zde: http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/rakovina-po-nizozemsku-8321
Kniha o rakovině. To ale zdaleka není všechno. Autorka vapráví svůj vlastní boj s rakovinou, a to jak se se vším vyrovnávala. Svým nezdolným optimismem a velkým množstvím paruk, za kterými se skrývala a alespoň na chvíli se stávala někým jiným - podle paruky měnila své chování a alespoň na chvíli přestala bý ta nemocná...
Mě se kniha moc líbila, dobře se mi četla i díky formě deníkových zápisků.
Uff - přečteno za jeden den. Opravdu velmi silný, syrový a především pravdivý příběh, který je napsaný formou deníku.
Obdivuju houževnatost a vnitřní sílu jak hlavní představitelky, tak i její matky.
Neskutečný ...
Velmi zajímavá a poutavá kniha, chvílemi mi sice připadá skoro až nepravděpodobná, například tolik výletů a utrácení, ale opravdu povedená a emotivně napsaná kniha. Líbí se mi její auteničnost a opravdové dojmy a pocity, které Sophie do knihy vkládá.
Rozporuplné dojmy.. pěkně napsáno, dobře se to čte, ale ta "lehkost", s jakou nemoc snáší mi přijde až.. nevím, jak to popsat, jakoby bez emocí. Mám rakovinu v rodině, bohužel se špatným koncem, a takhle jsme to neprožívali ani v nejmenším. Možná právě proto, že se vyléčila, mohla to napsat odlehčeně. Každopádně stálo to za přečtení.
Zajímavá kniha, jak tématem, tak způsobem, jakým se hrdinka/autorka se svojí nemocí vyrovnává. To je na knize unikátní. Škoda jen, že je celý příběh popsán tak ploše a jednoduše. Nezabíhá do emotivních situací, spíš to vypadá, že hrdinka si celou tu rakovinu vlastně užívá... Kniha je pro zkušeného čtenáře záležitostí jednoho dne, ev. dvou líných odpolední.
Nejdříve jsem vůbec netušila, že autorka knihy je právě sama hlavní hrdinka Sophie. O to více na mne zapůsobil příběh psaný životem, emotivní zpověď mladé ženy, která se musí poprat se zákeřnou nemocí. Opět jsem byla utvrzena v tom, že rakovina je nemoc, která se dá ovládnout pozitivním psychickým myšlením za pomoci léčebných metod. Všem držím palce v boji proti tomuto onemocnění!!!!
Po přečtení knihy jsem zhlédla filmové zpracování pod názvem "Devět paruk". Bylo zdařilé tak jako kniha.
Kniha je nádherná!!! Knihy o rakovině jsou krásné, ale drsné a plné nepochopení, které se mísí s obdivem a úctou! Tato kniha vypráví o životě autorky! Celý příběh je tedy pravdivý! Poznáte blíže lidi, kteří se s nemocí potýkají! Přiblížíte se k vyšetřením, pobytům v nemocnicích a doktorům, kteří nám nahánějí hrůzu! Opět si uvědomíte jak krásné je být živý a zdravý! Budete si vážit každých maličkostí!!! Děkuji Sophii, že tento opravdový příběh bolesti, lásky, života, smrti a nejistoty sepsala a nám čtenářům přiblížila nemoc se kterou se může každý z nás někdy setkat! Knihu si určitě ještě někdy přečtu, ale opět z ní mám takový zvláštní pocit! Kolik lidí už na rakovinu zemřelo, umírá nebo zemře? Kolik lídí s ní bojuje? A kolik lidí nad ní zvítězilo, vítězí nebo vůbec někdy zvítězí? Budeme mezi ně patřit i my?
Silná a emotivní výpověď mladé ženy nemocné rakovinou. Trochu mi připomněla Dvě ženy, které před lety napsala D. B. Hellmannová.
Výborná kniha, jen nechápu tak nízké hodnocení, pokud člověk nechce číst knihy týkající se této nemoci, snad má volbu - nečíst.
Já se tam dozvěděla plno věcí, které nikde nezazněly, a dívka, nyní už žena, má můj obdiv, vždyť nápad s parukama je ohromný a dostal mě. A jsem ráda, že svůj boj zatím vyhrála. A držím pěsti, ať je dál tak silná a skvělá !
Knih s tématem rakoviny se teď vyrojilo jak hub po dešti, ale tato, přec, že je napsaná z vlastní zkušenosti, patří k těm slabším.
Právě jsem viděla film, moc se mi líbil. Zatím nevím jestli si knížku přečtu, možná to nechám chvíli uležet. Teď jsem ještě plná dojmů.
K této knize nepřiřadím hvězdičky - téma je vážné a literární deník o průběhu choroby si netroufám hodnotit....
Ale hlavní hrdince a jejím parukám posílám velkou hvězdu za přístup k zhoubné nemoci a její touze po životě....určitě bylo nesnadné se v 21 letech postavit k tomuto problému ....
A doporučím těm, kteří vědí co to obnáší ....