Drachenfels
Jack Yeovil (p)
Warhammer - Upírka Genevieve série
1. díl >
První kniha o Genevieve Dieudonné ze světa Warhammer. Detlef Sierck, který se prohlašuje za největšího dramatika na světě, vyhlásil, že příštím jeho představením bude ztvárnění konce Velkého čaroděje Drachenfelse – sehrané tam, kde zemřel, tedy v jeho ponuré pevnosti. Hradby Drachenfelsu však stále ještě ukrývají strašlivá tajemství a Detlefovi hrozí, že první noc jeho mistrovského díla se stane zároveň i poslední nocí jeho života.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2002 , PolarisOriginální název:
Drachenfels, 1989
více info...
Přidat komentář
Kniha mě velmi mile překvapila. Sice mě zarazilo, jak lidi mezi sebou akceptují upírku. Konec knihy přinesl zvrat, který jsem nečekal a kniha se tak zařadila mezi mé nejoblíbenější z tohoto universa.
Mám z Warhammer fantasy světa načteno opravdu hodně a tato kniha mi rozhodně připadá výjimečná (a to nejen stylem členění kapitol). Možná je to tím, že jsem na škole hrávala v dramatickém souboru a s klubem mladého diváka obrážela nejrůznější představení - "prkna, která znamenají svět" jsou dodnes mou srdcovkou. Detlef je typický génius-blázen, který je vám otravný i sympatický zároveň a dozajista svou osobností zastínil Genevieve (přestože ta, pokud dobře chápu, má být ústřední postavou série). Děj se zdál být předvídatelný, nicméně byl natolik poutavý a svižný, že mi to nevadilo. Jediná věc, která mi vyloženě iritovala, se objevila v textu, kdy došlo k zaměňování pojmů kotníky / klouby (ve smyslu na rukou), pravděpodobně se mi dostalo do ruky vydání se zastaralým překladem.
Asi najslabší diel zo sveta Warhammru aký som doteraz čítal. Už apriori nejako nemusím tému upírov, no v „Zabíječovi upírů“ mi to nevadilo, ani v knihe „Smrtící náklad“. Zdá sa teda, že mi asi nesadol štýl, postavy a spracovanie celej knihy. Pritom hrad Drachenfels vyzeral, že by mohol mať veľký potenciál. Druhý diel sa zdá byť zatiaľ o čosi lepší. Dosť ma zmiatlo aj spoločenské postavenie upírstva v rámci Warhammer sveta a ich prijatie spoločnosťou (čakal som, že sú stále vydedencami spoločnosti ako napr. mutanti).
Vítejte ve světě Warhammeru, kde lidé, trpaslíci, elfové a jiné pronárody, žijí na pokraji zkázy, bojujíce nekonečnou válku s všemocným chaosem. Proto je také většina warhammerových knih založena na jisté dávce sadismu a surovosti, praktikovaných nejčastěji na bitevním poli. Nemluvě o nenáročnosti příběhů, rychlém spádu a nějakém tom černém humoru. V jednoduchosti je síla a ne že ne.
Ani Drachenfels z tohoto proudu příliš nevybočuje. Jediné, čím se liší, je vcelku netradiční námět. Jack Yeovil rozehrál čtivý, lehce detektivní příběh zasazený do divadelních kulis, který má sice do první ligy daleko, ale nemám pocit, že by autor chtěl konkurovat zrovna na tomhle poli. Což je znát především na zápletce, jež se rozvíjí prakticky sama a postavy do ní zasahují jen proto, že to mají ve scénáři. Podobně bijí do očí umělé charaktery, měnící se podle toho, co situace zrovna vyžaduje. Přesto to byla vedle Zabíječů Williama Kinga příjemná změna, i když zdaleka nedisponuje tak ikonickými hrdiny.
Tahle kniha mohla být poloviční. Mezi začátkem a koncem je prázdná omáčka a konec mi dech nevyrazil. Nic co by se nedalo čekat :)
Detektivní příchuť a správná dávka hororu. Tuhletu knihu mám hrozně rád. Pátrání po vrahovi a atmosféra typu něco-je-prostě -špatně, super.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2015 | Anno Dracula |
2002 | Drachenfels |
2003 | Genevieve Nemrtvá |
2004 | Bestie v sametu |
2016 | Stříbrné hřeby |
Horší průměr, ale budiž. Hned z kraje příběhu se na mě vyvalilo takové množství postav, že jsem nevěděl, kde mi hlava stojí. Děj se nikam moc neposouval a pomalu se sunul po velice předvídatelné přímce zhruba do poloviny knihy. Vlastně celá novela "Drachenfels" je totálně předvídatelná a nic se na tom nezmění až do konce, kde je nachystaný jeden drobný a pro někoho možná nečekaný zvrat.
Finální sesumírování toto, jak si postavy, které se v knize objevily vedly po skončení děje, mi přišlo zbytečné. A to hlavně proto, že jsem si polovinu zmíněných postav vůbec nepamatoval a to jsem knihu četl jen dva dny. Holt obvyklá spisovatelská chyba na kterou narážím všude a pořád dokola - narvat do knihy za každou cenu co nejvíc postav a pak jim nedat žádný prostor a čtenáři tak ve všem akorát udělat guláš.
Na druhou stranu, příběh byl díky své totální lineárnosti i přes výše zmíněné neduhy vcelku přehledný a dokonce jsem si z něho odnesl i pár zapamatovatelných momentů. A nakonec se to zas až tak špatně nečetlo. Čas u této oddychovky vcelku příjemně utekl. A to taky není úplně málo.