Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286248/bmid_dvur-trnu-a-ruzi-5Mh-286248.jpg
4
4826
4826
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 1. díl >
Když devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, odvleče ji podivný tvor do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že únosce není zvíře, ale Tamlin – jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku a Feyre musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce. ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
A Court of Thorns and Roses, 2015
více info...
Přidat komentář
Máme tu první díl série ACOTAR. Upřímně, tuto knihu série jsem rozečetla už kdysi dávno, ale ani jsem ji nedočetla, prostě se mi nelíbila. Znovu jsem jim dala šanci až letos, když mi spousta lidí okolo říkala, že to je perfektní a že je to must read v romantasy.
Za prvé, příběh je plynulý a má příjemný spád. Není v něm sice příliš zvratů, ale má nějaké tajnosti apod. Rozhodně ale ve mně příběh nevyvolával pocit, že mě ta tajemství ničí a nutně potřebuju zjistit jaké jsou. Celkově to působí předvídatelně a myslím, že v některých částech jej autorka zbytečně natahovala.
Co se postav týče, jsou propracované, nejsou nijak ploché a člověk s nimi docela i souzní. Ale stejně jako u příběhu, romantická linka mezi hlavními hrdiny ve mne nevyvolala nějakou odezvu. Nepřišlo mi, že mi nějak zvlášť záleží na tom, co s nimi bude. Jedině Feyre jsem si tak trochu oblíbila.
Příběh celkově dle mě funguje spíše jako odrazový můstek pro další díly, ale jako samostatně je takový neslaný nemastný. Rozhodně ve mně nevyvolal příliš emocí na to, abych měla nějaká očekávání od dalších dílů. Do dalších dílů jsem se nicméně pustila hlavně kvůli Rhysandovi.
Suma sumárum knihu doporučuju všem těm, kdo hledají plynulý lehce předvídatelný příběh s dominantní romantickou linkou.
Plus ještě takové objasnění nakonec, Dvory opravdu nejsou vílí por*o. Je to taková spíš 14+ fantasy romance. Ale por*o v knize opravdu vypadá jinak.
(SPOILER)
První díl .
První polovina knihy mě moc nebrala, byl to sice takový úvod ale přes 600 stran se tam prakticky nic nedělo, nic nevysvětlilo. Tohle vše by šlo dát do 100 stran. Ale pak už to začalo být zajímavější.
Pak se tu poprvé objeví Rhys, dozvíme se něco o kletbě. Poslední čtvrtině knížky to má už slušný grády. A navnadí to na další díl.
Osobně se mi Tamlin nelibí, přijde mi takový mdlý, sice Feyru miluje, ale jen tak ji nechá odejít, jen tak ji nechá aby ji mučili. Přišlo mi jakoby k ní nebil úplně upřímný.
Rhys se tváří jako dokonalý prevít, ale ukáže se , že zdání někdy klame .
(SPOILER)
Toto je mé druhé setkání s dvory. Poprvé jsem knihu odložila někde v polovině, protože co si budeme než se Feyre dostane pod Horu je to docela nuda. Tamlin mě taky nějak extra neoslovil. Hlavně jsem nebyla takový čtenář jako ted. Bohužel tenkrát mi to nedalo a prolétla jsem další dva díly a zamilovala se do Rhyse. Když jsem tedy před rokem a půl podlehla čtení, bylo naprosto jasné, že si tuhle sérii budu chtít přečíst podrobně znovu.
Což mě přivádí k dnešku. Než se Feyre dostane pod Horu je to stále docela nuda. Pak se konečně začne něco dít. Tím že vím jak se příběh bude dál vyvíjet, jsem si v příběhu všímala spousty detailů.
Takže i když je pro mě tahle série srdcová, první díl nemůžu ohodnotit lépe, protože to prostě není ono. Teď se vrhnu na můj milovaný druhý díl a těším se jak si ho užiju.
No... co jsem doposud pochytila z různých knihomolských skupin, ACOTAR rozděluje čtenáře (čtenářky?) poměrně spolehlivě na dvě skupiny - ty, kteří ho milují, a ty, kteří měli problém knihu dočíst (jestli ji vůbec dočetli). Hrdě se stavím někam mezi. Série ACOTAR opravdu útočí odevšad, tak jsem považovala za svou povinnost udělat si vlastní názor, i když nejsem nijak nadšený či pravidelný čtenář fantasy (resp. romantasy). Na tento žánr mi to připadalo příliš holčičí a málo temné (byť se o to autorka zejména v poslední čtvrtině knihy asi hodně snaží, ale trochu tlačený naturalismus, kde všechno smrdí, všichni zvrací a praskají kosti, jsem jí vůbec nevěřila). Postavy jsou s výjimkou Rhysanda totálně jednorozměrné; především dokonale kladný Tamlin mě vůbec, ale vůůůbec nebral a ulepená romance s Feyre postrádala jakoukoliv erotickou jiskru (chtě nechtě jsem si musela vzpomenout na dvojici Violet-Xaden ze Čtvrtého křídla, kde se napětí mezi nimi od začátku dalo doslova krájet).
ALE - konec byl hodně dobrý; v sérii budu pokračovat; hlavně od Rhysanda mám do budoucna velká očekávání! :)
Takové zamyšlení na závěr - má-li toto být chick-flick, jenom dobře; pokud má něco dnešní puberťačky přitáhnout k četbě, stokrát lépe, když to bude ACOTAR než nablblé cukrkandlové středoškolské romance.
Mám za sebou Skleněný trůn. Naschvál jsem si dala pár knížek "pauzu" abych se autorkou nepřehltila ale stejně mi nejde to nesrovnávat. Skleněný trůn byla epická jízda a dvůr vedle něj trochu pokulhává. Rozhodně mě zatím tolik nebavil, nepohltil. Říkala jsem si že možná byl trůn napsaný až po dvorech ale opak je pravdou. Takže se nelze ani vymluvit na autorčinu nezkušenost, jako v případě Griši, kdy jsou první knihy horší než ty následující. Freye se mi nedostala pod kůži. I když jsou série hodně známé pro své romantické linky, nepřijdou mi romantické scény tak dobré. Ve skleněném trůnu mě některé dokonce trochu otravovaly. Tady je to okolo nich vystavěno ale nezvládla jsem se do Tamlina "zamilovat", což by mělo být úkolem. Freya je taková trochu nevyrovnaná, chvíli obyčejný slabý člověk a pak sejme nějakou nadpřirozenou bytost. Líbilo se mi, že se knížka opravdu drží struktury Krásky a zvířete. Jsem moc zvědavá na druhou, jak to tam Rhys rozjede a co se bude dít, když kráska osvobodila zvíře. Jak už jsem viděla ve skleněném trůnu autorka není fanda "šťastně až na věky" a spíš zastává teorii, že člověk se vyvíjí a partneři se v životě mění.
Tak já jdu na druhý díl.
Že začátku mě příběh moc nebral.Byl hodně chaotický a nepřehledný,ale postupem mě zaujal.A poslední třetina byla skvělá,tak snad i pokračování bude na stejné úrovni.Jak je vidět na hodnocení tady ,100 lidí,100 chutí aneb nejde se zavděčit každému
Četla jsem, že je to skvělé čtení a rozhodně přečtení 1. dílu naplnilo mé očekávání. Dlouho jsem sérii odkládala a čekala na správnou chvíli a jsem nadšená.
Dlouho jsem tuto sérii odkládala. Vždycky čekám na nějakou chodbou chvíli, protože Sarah mám jako autorku moc ráda a těžko se mi loučí s jejími knihami. Ale nemohla jsem to odkládat věčně a tak jsem se do toho v předvánoční atmosféře pustila a za víkend jsem knihu měla přečtenou. A musím říct, že opět autorka nezklamala. Někdy mám problém se začátky knih, kdy trvá rozjezd a napojení na děj. Tady jsem do toho vlítla hned a bavilo mě to od začátku do konce. Nemohu jinak, než pět hvězd a těším se na další díl.
Tak tohle je něco, dočetla jsem první díl jedním dechem a strašně se těším co přinesou ty další! Zatím jsem tým Tamlin, ale bohužel jsem se nevyhnula spoilerům :D tak uvidíme!
Knihu čtu už asi po třetí a stále v ní nacházím kouzlo. Sáhla jsem i po originále v angličtině. Tamlina jsem si oblíbila, osud jeho postavy v dalších dílech mě mrzí.
Začátek děsná nuda, fakt jsem pochybovala, že je zrovna tahle fantasy taková hitovka :) Dala jsem tomu šanci, ke konci se to začalo rozjíždět a navnadilo mě to na další díl. Sice nejslabší díl, ale bez tohoto dílu to nejde, proto 4 hvězdy :)
Nejsem úplně čtenář fantasy. Tahle knížka mi do poloviny přišla jako kříženec Popelky a Krásky a zvířete. Jakmile jsem se dostala za polovinu, tak mě začalo zajímat, jak to dopadne a prakticky jsem druhou poloviny knížky přečetla za asi dvě hodiny.
Nejsem tak odvařená, jako fanynky této knihy a autorky, ale určitě si přečtu další díl.
Myslím, že vám nemusím autorku představovat, protože je to moje první kniha od ni a každý ji zná. Já jsem nadšená, že jsem do toho šla, protože takový zážitek jsem ještě nezažila. Nádherné putování v podvědomí někam pryč od reality, mě osobně ještě žádná kniha nedala, ne takovým způsobem, jako tahle. Obrazy děje v mé hlavě, představivost, pocit, že tam patříte a můžete nahlédnout do magického dění jejich světa, tohle vše jsem cítila celou tu dobu. Nervozita, nekonečné povzbuzování postav, ty jiskry a změny mezi nimi, ta statečnost a odhodlání, neskutečné. Většinu postav jsem si oblíbila.
Vůbec nerozumím tomu, že se ke mě Dvory dostaly až teď. První díl jsem si užila a těším se a zároveň trochu bojím, co přinesou další. Doporučuji!
Na sérii Dvorů a celkově na tuto spisovatelku jsem slyšela tolik chváli, že jsem si řekla, že je čas to přečíst. První díl mě hodně bavil a chvílemi jsem si říkala, že snad ani nechci pokračování. Chci, aby to skončilo, že Feyre zůstane šťastně s Tamlinem, ale něco mi říká, že to se nestane. Takže se už těším na druhý díl.
Wau. Sériu mi odporučila kamarátka a pustila som sa do nej so zvedavosťou. Niektoré postavy som si obľúbila hneď a ku iným som cítila nedôveru, niečo mi na nich nesedelo, hoc sa prezentovali inak… Nejdem prezrádzať ktoré, aby som nevyzradila viac, ako treba.
Je to super. Je to napínavé, dobrodružné, aj romantické a hlavne sa neviete odtrhnúť. Automaticky siaham po dvojke.
Žánru romantasy jsem se poměrně dlouho vyhýbala, ale nakonec jsem podlehla po poslechnutí podcastu S knihou v klíně, kde je zatím rozebírán první díl. Už když jsem si na obálce přečetla, že je to na motivy Krásky a zvířete, můj skepticismus jen vzrostl. Moc se mi nelíbí tyto typy příběhů, obzvlášť když mají tendence romantizovat únosce a věznitele. Autorka se ale tohoto tématu chopila s nečekanou grácií, humorem a notnou dávkou fantazie a upravila ho do velmi čtivé, zábavné a strhující jízdy, která stále stoupá vzhůru neúprosně zběsilým tempem. Nejsem moc zvyklá na to, že na rozdíl od jiných knih podobného typu, mají postavy srozumitelné motivace, mají pevně vybudovaný charakter, plány, a i když inteligence hlavní hrdinky místy zaostává a některé její myšlenkové pochody nedávají úplně smysl, je to velmi kompetetivní hrdinka, která si rozhodně nenechá srát na hlavu a je, alespoň za mě, dobrou reprezentací ženské síly a samostatnosti.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) Dvůr trnů a růží – nebo Popelka, Kráska a zvíře, Modrý pták a Ledová královna na steroidech?
Sarah J. Maas nám servíruje epickou pohádku pro dospělé, která zjevně čerpá z klasických pohádkových zápletek.
Začínáme hlavní hrdinkou, která startuje jako Popelka, jenž žije na pokraji bídy odvržena "zlými" sestrami, kterým slouží. Načež se převtělí do Bell, kterou odvádí Zvíře do zakletého království - a ano, ona jediná jej může svojí láskou vysvobodit - a teď pozor, bude twist - neudělá to - a musí svého vyvoleného Modrého ptáka zachránit pomocí úkolů.
Samozřejmě nesmí chybět kouzelný milostný trojúhelník! Zatímco v pohádkách si Popelka vystačila s jedním princem, Feyre je natolik oblíbená, že by klidně mohla organizovat svůj vlastní Bachelorette mezi vílími lordy.
A hned je tu "nový příběh" ve starém kabátu s našitými extra flirty a flirty, do nějž přidáme trochu dusného napětí a okořeníme vílí politickou krizí a hromadou explicitní erotiky - nezáživný začátek je dostatečně vykoupen akční třetí třetinou a patetický závěr nutný pro další hromady dílů ságy mu odpouštím.