Glennkill – ovce vyšetřují
Leonie Swann
Ovce vyšetřují série
1. díl >
Jednoho rána leží pastýř George Glenn mrtvý v trávě, přišpendlený rýčem k zemi. Jeho ovce stojí před velikou záhadou: kdo asi zabil starého pastýře? Slečna Maplová, nejchytřejší ovce ze stáda, zahajuje vyšetřování. Jak se ale takový vrah hledá? Naštěstí George ovcím za svého požehnaného života předčítával, a tak se s tímto kriminalistickým oříškem nesetkávají nepřipravené. V prostoru mezi pastvinou a vesnickým kostelem, mořským útesem a ovčáckým přívěsem zažívá slečna Maplová společně s ostatními ovcemi ze stáda nečekaná dobrodružství, při nichž se podlamují kolena. A při tom všem nesmí ovečky zapomenout důkladně přežvykovat vydatnou stravu na irské pastvině, než konečně přes mnohá nedorozumění přijdou se svou ovčí logikou na kloub všem člověčím tajemstvím.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2006 , ArgoOriginální název:
Glennkill – Ein Schafskrimi, 2005
více info...
Přidat komentář
Pekne, pripomnelo mi to Kravu nebeskou od Davida Duchovneho, ale tohle bylo lepsi. Takovy lehky mix klasickych irskych/britskych komedii s Shaun the Sheep - oboji mam rad ;)
Vtipné a milé. Kdyby tam nebyla vražda, zdálo by se mi to, že je to spíše knížka pro děti. Ale pokračování si přečtu. Asi už dětinštím :)
Bylo to fajn, takové detektivní pohádky ovčí babičky. Skoro jako by to napsala Agatha "Merino" Christie. Ovčí vyšetřovací metody jsou sice poněkud nestandardní, mají ale výsledky a je to docela dobrá zábava. Pokud jste viděli Ovečku Shaun ve filmu, máte celkem dobrou představu i o téhle knížce. Časem určitě zkusím i druhý díl.
Uff ovečky, co napsat?! Já jsem se fakt snažila, ale prostě mě to nebavilo, do čtení jsem se nutila. Přitom když čtu komentáře, o vtipných ovčích dedukcích, o tom že je ta knížka takové milé pohlazení, tak tomu věřím. Občas jsem to tam i zachytila, ten humor. Ale vůbec se mi nepodařilo se s tou knížkou spojit, asi jsem nebyly na stejné vlně.
Pohodová knížka o ovcích, které vyšetřují smrt svého pastýře. I když slovo vyšetřování bych brala s rezervou, jsou to přece jen ovce a jejich hlavní prací je pást se. Líbil se mi pohled ovcí na jejich život i na ten lidský, jejich dedukce a závěry. Jednu hvězdičku strhávám, protože chvílemi mi kniha přišla zdlouhavá.
"Každá cesta jsou ve skutečnosti dvě cesty, tam a zpátky. Cesta zpátky je vždycky důležitější."
Krásná knížka...obzvláště miluji onu ovčí logiku, kterou je celá kniha prostoupená. I příběh se vleče...tak nějak ovcovským tempem.
Když jsem před pár dny narazila na pokračování v antikvariátu naproti Smíchovskému nádraží, okamžitě jsem si ho koupila. Už se moc těším!
Když jsem tuhle knížku četla as před 15 lety poprvé, byla jsem z ní tak nadšená, že jsem jí při pozdějším hodnocení zde na Databázi automaticky dala pět hvězd, přiřadila jsem ji do Doporučovaných a jakmile vyšlo pokračování, koupila jsem i to (dvojka zatím stále čeká na přečtení). Ale dnes, po doposlouchání dvanáctidílného audioprovedení už mě to nadšení trochu opustilo. Možná je to věkem, že už jsem šťoura vybíravá, nebo možná tím jen (byť příjemným) poslechem, nebo taky tím, že ovčích dobrodružství jsem během té doby potkala další hromadu (Shaun the Sheep + Timmy, české Bordeří povídačky,...) a Glennkill už mezi nimi tolik nevyniká. Proto jsem si ji vyřadila z Doporučovaných, ale hvězdu tomu ubírat nebudu, protože pořád je to pohodová a zábavná knížka a těším se, že až se dokopu k přečtení druhého dílu, tak se třeba nadšení zase vrátí.
Tohle je taková nenáročná a pohodová kniha, u které nemusíte moc přemýšlet a ještě se pobavíte. Děj tak nějak pozvolně plyne, aniž by se zde konaly velké zvraty. V podstatě jde o to, že ovčí stádo vedené slečnou Maplovou jednoho dne objeví svého pastýře George mrtvého a posléze se pokouší najít pachatele tohoto činu. Podezřelých je hned celá řada, ale samozřejmě ne každý přichází v úvahu. Kromě toho je komunikace s lidmi poměrně obtížná, proto když už se ovečky domnívají, že tuší, kde je pravda, musí ještě vymyslet, jak ji lidem sdělit ;-). Jenomže nakonec se ukáže, že všechno je úplně jinak... A musím přiznat, že jsem byla překvapená i já ;-). Pokud tedy chcete aspoň na chvilku zapomenout na své okolí, je tato kniha správná volba. Dobře se čte a vyprávění je úsměvné. A já se zase časem na další setkání se slečnou Maplovou a její sympatickou partou budu určitě těšit :-).
Knihu čtu po čase již podruhé a opět mě pobavila. Originální příběh z chytrých ovčích hlaviček, vtipné i smutné situace, napětí a pobavení. To je vše je Glennkill. V mém případě bych byla ještě ráda za takovou partou vynalézavych kamarádů.
Tohle bylo vážně vtipné :))) Každá ovce má svůj "obličej" a výraz, který přímo vidíte. Nebudu spoilerovat, tak jen doporučuji. Bavila jsem se.
Příjemná oddechovka, jdu shánět druhý díl.
Viděla jsem v tom stejně pořád Shaun the Sheep a jeho bandu :)
Docela pěkná, jemně humorná, odpočinková kniha, která mi padla do noty. Potřebovala jsem něco takového po smutném románu od Michela Bataille - Vánoční stromek. Hned se mi lépe dýchalo, stres je nezdravý a je potřeba se při čtení také trochu pousmát.
Asi byla chyba přistupovat ke knize jako k detektivce. Tou totiž tak úplně není. Takže nejdřív jsem byla trochu zklamaná. Ale jakmile jsem si řekla, že jde o román o ovcích s kriminální zápletkou, bylo to hned lepší. Žádná bomba, ale zajímavý nápad a celkem příjemné čtení. Autorka se u prvního dílu možná ještě hledala, protože pokračování (Garou) mi přišlo tak nějak dospělejší, propracovanější.
Ovce mi učarovaly v dalším díle a vrátit se zpět na začátek je ještě příjemnější. Skvělý nápad, výjimečně provedený a dovedený do dokonalosti. Tedy krom poněkud mysteriozních prvků tu i onde.
Jako obvykle nesdílím názor většiny a kniha se mi prostě nelíbila. Nápad se stádem ovcí schopných abstraktního myšlení byl rozhodně zajímavý, ale od půlky mě nudil a na konci jsem měla chuť přežvykovat seno. Vyšetřování se děsivě vleklo, lidé vraždu nechali očividně plavat, což mi připadne hodně divné. Vykreslení charakterů jednotlivých oveček bylo skvělé, ale tak nějak jsem se s žádnou postavou díla nedokázala ztotožnit. Mrazivý rozpor mezi selankou na pastvině a životem ve vesnici poskládané ze samých zloduchů (to jako fakt?) byl možná umělecký, ale nic pro mě. Druhému dílu se vyhnu obloukem.
Skvělá kniha. Autorka zvolila hrdiny, jejichž přímočaré uvažování nikoho nezaskočí, naopak časem ho shledá osvěžujícím.
Humorná detektivka? Možná, ale hlavně příběh, který je možné číst více způsoby. Tak předně je to detektivka, pravda má volnější tempo a nezkušené detektivy, ale jsou odhodlaní a chtějí spravedlnost. Pak je to také laskavý příběh, který nám ovšem nenápadně dává zrcadlo. Ono je těch paralel mezi ovcemi a lidmi v tomhle příběhu docela dost. Posuďte sami: žijeme ve stádech, máme rádi svůj klid, hlavně moc nepřemýšlet a k novinkám přistupovat velmi opatrně; ti nejlepší z nás se nebojí klást si otázky a hledat odpovědi, čímž vystupují ze stáda, a pak existují ti mimo stádo, moc jim nerozumíme, ale velmi často nás okouzlují, je otázkou, zda je dokážeme přijmout a oni nás. A je to taky vyprávění o jazyku,o rozdílech, jak rozdílně vnímáme znaky (kdo narazil někdy na sémiotiku, si tady skutečně užije :-)), jak moc je naše vnímáni jazyka ovlivněno zkušeností a společenským územ. A mimochodem, autorka právě s tímhle prvkem velmi dobře pracuje, vnímání ovcí je velmi přímočaré a někdy nám mnoho prozrazuje. Prostě není to žádné velké drama, ale skvěle napsaný příběh, který má šťávu a stojí za přečtení.
90 %
Štítky knihy
detektivní a krimi romány humor kreslený humor ovce, ovečky rozhlasové zpracování krimi
Po siedmych kapitolach to odkladam ako pomerne zdlhave a nudne citanie. Dost ma zaujimalo, ako autorka chce vyriesit samotny proces "vysetrovania" oveckami. No a prebiehalo to zhruba tak, ze ludia sa musia niekde okolo motat, prist k miestu cinu, nieco si v dialogoch povedia, comu ovecky samozrejme nemozu rozumiet, pripadne odvaznejsi barani niekam v noci odidu a tam nieco uvidia. Nacez nastanu tie zabavnejsie pasaze, kedy sa ovce snazia svojim sposobom interpretovat a pochopit tieto informacie a ludsky svet. Celkovo ten pohlad na nas svet a ludske konanie ocami oviec je viac zamotane na pochopenie citatelom, ako samotna detektivna linia. Preco ale, ked sa mi zda v detailoch kniha celkom fajn, ju odkladam ako nedocitanu? Pre tempo, nudne pasaze, ja rozumiem ze prestreliek, nahanaciek, dedukcnych ala Sherlock pasazi, proceduralneho vysetrovania personifikovanymi zvieratkami nemozem ocakavat. Preto ma aj zaujimalo o com to bude a ako to bude prebiehat. Ale necakal som ze ma po odhaleni stylu a sposobu, bude vsetko dalej nudit az tak, ze ma nezaujima kto je vrahom a aky mal motiv. Ako experimentalna zaujimava zanrovka detektivok ok, ako uplne originalne postavy detektivov ok, ale ten sposob mi ide proti srsti. Snad za par rokov ak dozijem, dostanem niekedy chut skusit to znova. Este tak uvazujem, a pripada mi, ze keby kniha mala tak do 200 stran max, tak ju snad dam. Ze to nie je skoro rozdiel oproti tomu kolko stran kniha skutocne ma? Ze tych dalsich 100 by som tiez dal? Nahlad do mojej citatelskej povahy a uvah... teraz som docital Onegin byl rusak. Polovicna kniiha a doslova som ju zhltol. A lutoval som ze je uz koniec. A zrazu si uvedomim, ze uz zhruba tolko mam precitame z Glennkill a viem trt. :) A v tom momente moj zaujem rapidne ide dole. Obcas sa to takto skombinuje. Mat knihu niekde na chate, a len ju, a von furt leje, a nuda, tak som za nu vdacny samozrejme :)