Gulag: historie
Anne Applebaum
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51104/bmid_gulag-nj7-51104.png
5
95
95
Gulag – obrovské množství sovětských koncentračních táborů – byl systém represí a trestů, jehož racionalizované zlo a institucionalizovaná nelidskost soutěžily s holocaustem. Do světového povědomí vstoupil Gulag v roce 1972, poté, co vyšla rozsáhlá práce, kterou z vyprávění o sovětských táborech sestavil Alexandr Solženicyn – Souostroví Gulag. Od zhroucení Sovětského svazu byly v Rusku i na Západě uveřejněny desítky memoárů a nových studií, zabývajících se různými aspekty tohoto systému. Anne Applebaum nyní předkládá s použitím těchto nových pramenů i svých původních historických výzkumů první plně zdokumentované dějiny systému sovětských táborů – od jeho počátků za ruské revoluce po rozpad v době glasnosti. Její kniha je velikým badatelským výkonem a morálním zúčtováním, které umisťuje Gulag tam, kam patří: do centra našeho porozumění komplikovaným dějinám 20. století. Autorka za tuto knihu obdržela Pullitzerovu cenu 2004.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2004 , Beta-Dobrovský , Ševčík (Plzeň)Originální název:
Gulag, 1999
více info...
Přidat komentář
Hrůzný sovětský komunistický systém je oprávněně předmětem nekonečných fascinací – a nemyslím v obdivném smyslu – a historických přezkumů. Jedním z jeho nejkrutějších aspektů byl systém pracovních táborů, systém otrocké práce, známý pod ikonickou zkratkou Gulag. Kniha představuje monumentální epos historie tohoto nelidského systému.
Autorka se hned v úvodu zamýšlí nad sovětským systémem jako kolébkou gulagu. Zcela trefně popisuje sovětský stát jako systém absolutně bezcitný, inherentně nelidský a záměrně krutý. Tento zřetelný, záměrný a téměř zlovolný antihumanismus je zřejmě tak těsně spjatý s Ruskem a ruským národem, že ho nelze omezit pouze na dobu existence sovětského svazu. Existoval předtím, za carského Ruska, a existuje evidentně dodnes. Úvodní úvahy se následně stáčí na srovnání toho, co se nabízí, tedy dehumanizace vnitřních nepřátel v Sovětském svazu a v nacistickém Německu. Skrze celý úvod je zřetelný smutný postesk z rozdílů vnímání sovětského a nacistického systému u světové (odborné) veřejnosti, kdy ten nacistický je po zásluze jednoznačně a nekompromisně odsuzován a na druhé straně ten sovětský, komunistický, je naopak zcela nepochopitelně mnohými na západě dodnes adorován a omlouván, neřkuli povoláván k nové, opakované implementaci. Přičemž oba jsou zcela stejné, srovnatelné nelidské a zrůdné zlo, oba jsou plní stejné sžíravé a nekonečné nenávisti a oba dokázali stejně efektivně vyvraždit miliony nevinných a způsobit nezměrné utrpení u mnoha a mnoha dalších.
Kniha je o historii a autorka tak svůj příběh začíná záhy po bolševické revoluci, prvními rozkazy pro Čeku, prvními vězeními pro vnitřní nepřátele, tehdy ještě ne pracovní tábory. Kniha je rozdělena do několika hlavních částí, první je historická, mapuje založení a vývoj vězeňského systému, hlavní události, první tábory, Solovecké ostrovy, první megaprojekty – Bělomořsko Baltický kanál, železnice, Kolyma, Vorkuta, Dalstroj, těžba nerosných surovin, zlata, dřeva, šarašky – „výzkumné lágry“ pro vědce, techniky, konstruktéry, politické změny smyslu vězeňského systému – z prostého uvěznění a snahy o ideologickou převýchovu vnitřních nepřátel, směrem k zavedení otrockého systému – uvěznit, využít, spotřebovat, vyhodit, pohřbít – vysněného a prosazeného zřejmě samotným Stalinem, jako výhodné kombinace Stalinovi posedlosti represemi a jeho zlovolnou vírou ve vykoupení skrze otrocké práce a současně ekonomického prospěchu. První část končí přibližně v období Velkého teroru.
Následuje část charakterizující vše kolem táborů z pohledu vězňů a dozorčího a podpůrného personálu, životní cyklus vězně – pověstný „mlýnek na maso“. Strukturou ne nepodobně Solženicynově Souostroví Gulag, tak stejně zde autorka mapuje všechny aspekty systému: zatčení, uvěznění, obvinění, odsouzení, naprosto otřesné transporty, příjezd, ubytování, otrocká práce, jídlo nebo spíš jeho nedostatek a hlad, zima, hygiena, nemoci a lékařská péče, dozorci, podpůrný personál, útěky, smrt.
Poslední část je opět historická, mapuje postupnou konsolidaci systému, druhou světovou válku, vrchol v padesátých letech, Stalinovu smrt a následný postupný rozklad systému a jeho úplný konec po rozpadu Sovětského svazu.
Autorka je nesmírně důkladná a všemu věnuje detailní pozornost. Text je plný příběhů vězňů, příběhů přeživších i zemřelých, někdejších otroků, historických faktů a archivních materiálů, střípků z lágrové literatury známých i neznámých autorů – Solženicyna, Šalamova, Ginzburgové, Dolguna, Herlinga-Grudzinského a dalších. Příběhy jsou to pohnuté, často kruté a tragické, pocit všudypřítomného šílenství a absolutní nespravedlnosti je všeobjímající a přetrvávající. Systém byl záměrně nelidský, nastaven s úmyslem dehumanizovat a vyvolat co největšího ponížení vězně a co nejsnazší použití a následnou likvidaci dehumanizované pracovní jednotky - otroka, procesy často kafkovské, absurdní a naprosto surrealistické. Nejhlubší peklo a vrchol lidského utrpení. Systém pracoval se svými lidmi naprosto nelidsky a kromě lágrů probíhali nucené deportace, nucené přesídlení celých skupin, celých etnik, do těch nejopuštěnějších a nejzaostalejších oblastí Ruska, bez vybavení, bez ničeho, často i bez jídla, což způsobilo další a další nezměrné utrpení a strádání. Celý Sovětský svaz je vlastně symbol řízeného nedostatku a absurdního lidského utrpení.
Jedna věc k zamyšlení. Autorka knihu napsala právě včas, ve vzácném okně všeobecného tání, možná zdánlivého, možná opravdového, pokusu Ruska o posun směrem k liberálnější společnosti. Platí to o této knize, stejně tak o „Rudém hladomoru“. Dnes, s ohledem na současné události a agresivitu Rusáka, by návštěvy a bádání v ruských archivech byly nesrovnatelně obtížnější, ne-li nemožné.
Kniha je mimořádně zásadní pro pochopení ruských dějin. V závěru se autorka zamýšlí nad neschopností a neochotou Ruska přijmout za svou historii odpovědnost a odsoudit sovětský režim jako soubor lží a jeho představitele jako vládu bezskrupulózních gaunerů a gangsterů, čímž ve skutečnosti opravdu byli. Paměť je prevence proti podobným hrůzám, absence této národní paměti jsou pak otevřené dveře k jejich opakování. Rusko nikdy nevyvinulo větší úsilí si pamatovat, vyšetřit, zmapovat. Příliš mnoho lidí se na hrůzách podílelo, příliš mnoho lidí ztratilo postavení, příliš mnoho lidí pociťuje nostalgii po kolektivismu a společných cílech, které jsou ztraceny. Příliš mnoho lidí lituje rozpadu, ztráty moci a prestiže – jakkoliv iluzorní a stojící na hliněných nohách. Lidé sice neskutečně trpěli, ale zároveň vesele a radostně mávali rudými prapory. Varování před absencí ruské národní paměti v závěru knihy je prorocké. Rusko je dnes opět přesně tou říší zla, kterou bylo po větší část dvacátého století, přesně týmž odporným tyranským režimem a impériem lží. Knihu jednoznačně doporučuji.
Tezka kniha o tezkem tematu. Vazne jsem to cetl dlouho, vazne to bylo slozite - hlavne emocialne. Vsichni vime a neustale dokola mluvime o koncentracich pod dohledem nemcu.... ale tohle je zrcadlove stejne tema, je z vychodu o kterem se uz tolik nemluvi. Je to krute, je to hodne krute. Je to hnusne. Kam se na to hrabou horory....priklad za vsechny - v knize je popisovane muceni veznu na velke mnozstvi zpusobu, tohle je jeden z nich... -vezne svlekli do naha a privazali ho v lese ke stromu. Vecer ho dotahli zpatky do tabora.. (co je na tom tak spatneho? Na Sibiri po zime ziji mracna komaru). Vezen byl naprosto vsude okousany a natekly. Do rana zemrel.-
Prosim, precte si to. Treba ani ne cely, ale neco. Najdete si pak vypraveni lidi, kteri Gulagem prosli. Tohle je neco, co by Evropa nemela zapomenout.... jsem si 100% jisty, ze Gulag jeste neni mrtvy pojem... a nasledujici desitky let vydaji svedectvi o veznich z dnesni doby.
Popravdě není to lehké přečíst také člověku potom není moc dobře po těle. Ta neúcta k životu a vlastním lidem je hrozná a bojím se, že do dnešního dne se zas tak moc nezměnilo!
Uff to byla teda nálož. Sice velice zajímavá a dopodrobna psaná kniha, ale zdála se mi nekonečná. Pro mě až moc vše detailně a někdy i zmateně vypsáno. Často jsem se ztrácel, poněvadž jsem ji nečetl najednou. Teď už vím o gulazích dost a nějaký čas si dám na toto téma oraz.
Podle mě úžasně zpracovaná kniha. Autorka čerpala nejen vyprávění pamětníků, ale i z archivů. Velmi dobře se mi knížka četla, i přes odbornost nebo tíhu toho, že jde o takové téma.
Líbilo se mi, že v kapitolách o životě v Gulagu se snažila nahlédnout na obě strany mince. Dále pak že každý odstavec nesl novou a novou informaci a až do poslední stránky byla knížka nabušená, prostě maximálně využitý rozsah knížky.
Dříve jsem o Gulagu nevěděla téměř nic, knížku doporucuji všem. Věřím, že v ní najdou svoje i čtenáři, pro které tohle téma není nové.
Kniha byla velmi zajímavá, ale na mě moc dlouhá, pokud jsem ji chvíli nečetla, už jsem nevěděla o co zrovna jde. Ale jinak moc zajímavé téma. Neustále čteme jen o koncentračních táborech spravované Němci, ale o těchto táborech člověk málokdy něco čte.
Už před lety jsem přečetl Souostroví Gulag od Alexandra Solženicyna, takže o gulagu jako takovém jsem se v podstatě nic nového nedozvěděl. Na druhou stranu má knížka, na rozdíl od memoárové Solženicnovy trilogie, propracovanou vnitřní strukturu. Každopádně jde o velmi "nepěkné" čtení.
Kniha je veľmi dobre napísaná, ľahko sa číta, autorka sa odvoláva na množstvo životopisov, čo sa mi nie vždy páči, nakoľko ľudia majú tendenciu po rokoch "prikrášľovať" svoje utrpenie.
Jediná škoda, že autorka sa 90% času odvoláva na autora Šalamov, čo nie je podľa mňa veľmi korektné, nakoľko gulagmi prešli milióny ľudí a nájsť si len diela jedného autora, je podľa mňa nedostatočné - tým však nechcem poprieť jeho skúsenosti z gulagu.
Jako u jiných knížek zabývajících se činností jednotlivých složek či projevy totalitních režimů nepřestává překvapovat vynalézavost při snaze člověka degradovat a ponížit. Stejně tak i nedodržování beztak jen formální zákonnosti k tomu vedoucího postupu. To nejlépe dokladuje popisovaný dialog v knize, že dvojí odsouzení za tentýž čin je nezákonné, odpověď na otázku zní, že to samozřejmě je nezákonné, ale co s tím má společného zákon. To myslím hovoří za vše.
Ponuré, ale vynikajúce čitanie o histórii koncentračných táborov v Sovietskom zväze. Nejde ich plne porovnávať s vyhladzovacím tábormi Hitlerovej Tretej ríše, pretože ich prvotným cieľom nebolo vyvražďovanie. Avšak v konečnom dôsledku v nich zahynulo za celú ich históriu oveľa viac ľudí. Autorka jednak chronologicky popisuje vznik a postupný rozkvet táborov, ako aj ich neskorší "úpadok", hlavne po Stalinovej smrti. Na druhej strane popisuje jednotlivé aspekty života v táboroch- proces, akým sa dotyčná obeť do tábora dostala, aká bola v jednotlivých obdobiach táborová hierarchia, ako sa v táboroch žilo, milovalo, rodilo i zomieralo. Dokonca v táboroch spolu s matkami trpeli a umierali i deti, častokrát ešte nemluvniatka (jeden z príbehov v knihe uvedených je naozaj otrasný). Po prečítaní tejto obsiahlej knihy istotne nebudete vedieť o gulagu všetko, ale budete vedieť dosť nato, aby ste nahliadli na zhovadilosť a krutosť zriadenia zvaného komunizmus.
Vynikající kniha, napsaná velice čtivě, taktéž nutno ocenit vynikající český překlad a práci korektorů textu - bez chyb a překlepů.
Kniha poskytuje celkový obrázek o vzniku Gulagů hned po úspěšné bolševické revoluci (včetně jejich předchůdců za cara - katorgy) a jejich fungování prakticky do současnosti. Jednotlivé kapitoly se věnují také různým aspektům života a práce v táborech, včetně těch nejintimnějších, obsahují úryvky vzpomínek vězňů, které svými detaily čtenáři dokáží velice přiblížit situaci v táborech.
Musím ale reagovat na předchozí příspěvek uživatele svickop. Seznam odkazující na zdroje - má 80 stran (ne přes 100) a je nutný jak kvůli ověřitelnosti tvrzení, tak kvůli tomu, aby nebylo možno autorku nařknout, že jsou to nepodložené výmysly. Obdobně jako citace ve vědeckých pracích. Další strany zabírá seznam zkratek a rejstřík, který je vždy velkým přínosem, obzvlášť pro tak obsáhlou práci. Pulitzerovu cenu si kniha skutečně zaslouží. Americká autorka - nebrala bych to jako stigma. Kdyby byla z Ruska, dost pravděpodobně by kniha nevyšla a autorka by byla zavřená buď v blázinci nebo v současném gulagu. Co se týká námitky k nedostatku fotografií, map, dokumentů. Fotek je málo, ale při čtení mi to vůbec nevadilo. Spíše u toho mála, co v knize je, mi přišly popisky nedostatečné. Nicméně se domnívám, že je stále velký problém dostat se vůbec k dobovým fotkám z Gulagů, natož třeba k plánům jednotlivých táborů. Stále platí, že jsou to skutečnosti, které se současný tamější režim snaží skrývat.
Americká autorka, Washington Post, Pulitzerova cena... to a ještě více maličkostí mě od této knihy odrazovalo. Nicméně kniha příjemně překvapila - rozdělena do kapitol, vznik a počátky gulagu, kterak se dostat do lágru, útěky, vzpoury, děti v lágrech atd... přibližně jak to udělali Kulka-Kraus v Továrně na smrt. Klobouk dolů, říkám si, to je kvalitní práce. Mé podezření se potvrdilo při čtení posledních tří kapitol o disidentech, lidských právech, humanitě; zkrátka objektivita vzala za své a kniha tak hodně ztratila, rovněž přičtu-li k tomu alibistický seznam odkazující na zdroje, který v knize zabírá něco přes 100 stran!!! Každopádně si myslím, že když už se autorka pokoušela sepsat něco o historii, určitě by knize prospěla i větší a kvalitnější fotografická příloha plus nějaké mapy, dokumenty - zkrátka to, co k pořádnému dokumentu patří.
Výborně napsaná kniha, jsem laik nejsem historik a opravdu pěkně mi tato autorka zobrazila že všech možných úhlů jak gulag fungoval.
vynikajúci analýza ekonomického prínosu gulagov. pre ruskú ekonomiku. A tiež dopad gulagov na rozdelené rodiny, na vzťah oddelených detí s rodičmi po rokoch.
Symbol zla byl a do dnešních dnů je nacismus, symbol krutosti v dobách míru je bezpochyby komunismus ...jakkoli vykládaný, jakoukoli formou- ať nenásilnou, pořád z toho krutost a násilí vyčuhuje a volá do světa. " Jsem tady a pořád vás budu strašit"
Zvěrstva a utrpení jsou v knize popisová vskutku výborně. Mám ale určité výhrady k odbornosti této knihy, spousta pojmů je tu zpřeházena, nesedí některé faktografické skutečnosti atd. Jako vylíčení děju v táborech super, jako naučná literatura, lehké zklamáni.
Skutečnosti popisované v knize jsou příšerné, toto by měla být povinná četba.Nacisté zabíjeli a mučili ve válce "nepřítele", ale komunisté totéž dělali i v dobách "míru" vlastním lidem. Nikdo nevěděl dne ani hodiny, nedokážu si to ani představit.
Už je to delší doba co jsem Gulag četl. Je to vynikající kniha; věrný popis života v lágru. Dodnes mě při vzpomínce na popisované události jímá hrůza, že bych kdy takto měl žít.
Štítky knihy
koncentrační tábory gulagy Pulitzerova cena politická perzekuce pracovní tábory nucené práce ruské dějiny
Autorovy další knížky
| 2004 |  Gulag: historie |
| 2018 | Rudý hladomor: Stalinova válka na Ukrajině |
| 2014 | Železná opona |
| 2014 | Mezi Východem a Západem |
| 2020 |  Súmrak demokracie: Zvodné lákadlo autoritárstva |
Absurdní chaotické až děsivě zvráceně fungující.
Studené odlidštěné.Hrůzy pekelné.Říše zla.
Mašinérie zákeřnosti.Šílené monstrozní praktiky,jak zlomit,ponížit lidskou bytost.V drtivé většině za jiný názor a někdy prostince jednoduše za nic.Jednoduše jste se ocitli za mřížemi a nevěděli pro co.
Proč právě ted ?
Proč ted a zač ?
Když chcete důvod najdete si ho.Třeba vás na ulici sebrali jen proto,že jste neměli u sebe legitimaci ap.
Tábory.Mnoho táborů.Kdesi.Daleko.Odstřihnuti od okolního světa.
Leckdy bez drátů a plotů.Není kam utéci.Pustina.
Vyhnanství.Někde jste se ocitli po vystoupení z vlaku.Bez jídla.Bez přístřeší.Kolem pár obydlí.Nemáte nářadí,aby jste si něco postavili.Nikdo nepomůže.Nepřívětivé domácí obyvatelstvo atd.
Tak aspon zemljanka ? Není nic,jen asi tak třicet pod nulou a více ...
A tak by se dalo pokračovat.Spousty informací se valí z každé kapitoly.
Intenzivní teror na psychiku.
Lidská důstojnost,přijít o ní.Síla vůle přežít.Když to prostě,ale už nejde.Tím vším je tato bichle všudepřítomně prodchnutá.
Není úniku.Není zastání.Zmar.Marnost nad marnost.
Pochopit.Jde vůbec něco takového ?
Vře to v nitru,křičí uvnitř.Co teprve oni.Nepopsatelná zvěrstva,kdy museli lidé trpět a strádat ve všemožných variantách strachu a hrůznosti.
Otřesné skutečnosti,chybí slova.Něco,co by dokázalo popsat,přiblížit se ...
Němí svědkové,těm přísluší něco takového a osudy všech,kteří prošli krutostí.
Autorka,její práce a pátrání po archivech z dochovaných svědectví.
Fakta s osudy nevinných lidí.Od počátku nástupu rudých k moci,až ke konci pádu táborů.
Hodnocení hvězdičkové nevyjadřuje něco ve smyslu-hezká napínavá četba,skvěle jsem se bavil !
Jde něco takového vůbec hodnotit ?
Hodnota knihy je samozřejmě jinde.
Poselství,které by nemělo být zapomenuto.