Krvavé stíny
Jérôme Loubry
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499803/bmid_krvave-stiny-VDW-499803.jpg
4
113
113
Francouzský noir od autora bestselleru Útočiště Začínající novinářka Camilla nasedne do auta k tajemné Élise, která jí mailem nabídla materiál pro senzační článek: informace vysvětlující nedávnou tragédii ve vesnici Smrthora. Vyrážejí přímo na místo a na cestu Camilla dostane k přečtení dvě stě stran popisu událostí… Listopad 2021. Julien Perrault byl právě jmenován policejním náčelníkem ve Smrthoře, odlehlé vesnici, do níž vede jen jediná cesta. Julien se domnívá, že se ocitne v pustině na konci světa. Namísto toho přijede do obce s bezvadně uklizenými ulicemi, policejní stanicí a moderně vybavenou nemocnicí. Na klid a pořádek dohlíží všudypřítomné kamery. Ukáže se, že Smrthoru před více než dvaceti lety zakoupil pan de Thionville, byznysmen toužící vytvořit idylické a bezpečné prostředí, v němž by mohl vychovávat své dcery. I přesto došlo před deseti lety k tragédii – uprostřed noci někdo unesl de Thionvillovu nejmladší dceru a shodil ji z vrcholku Hory mrtvých, shlížející na vesnici. Pan de Thionville má podezření, kdo to byl, a proto pozval Juliena, aby vedle svých běžných povinností případ v tajnosti vyřešil. Jenže krátce po Julienově nástupu záhadně a krvavě umírá jeden obyvatel vesnice za druhým. A na tomto tajemném místě, opředeném spoustou děsivých pověr a legend o čarodějnicích, které zde byly ve středověku vražděny svržením z Hory mrtvých, duše dávných i nových zemřelých dýchají Julienovi a ostatním doslova za krk, jejich hlasy jim zní v uších a zdají se být skutečnější než skutečnost... Najde novinářka Camilla přímo ve Smrthoře syrovou pravdu?... celý text
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno: 2022 , MetaforaOriginální název:
Les sœurs de Montmorts , 2021
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Komentář obsahuje drobné spoilery, neprozrazuje však rozuzlení.
Četla jsem Loubryho Útočiště, kde mě rozuzlení zklamalo, přesto jsem dala autorovi ještě šanci, navíc se mi líbila anotace, tak jsem se celkem natěšená pustila do tohoto thrilleru. A dopadlo to podobně jako s minulou knihou.
Námět prokleté vesnice, kde obyvatelé podléhají jakémusi podivnému šílenství, je výborný, není tu nouze o záhadná úmrtí a přibývá agresivní chování. Celý příběh je chytlavě napsaný, děj má úžasný spád, knihou se táhne temná atmosféra a téměř hororové napětí. Četba mě upoutala a bavila dokud nepřišel závěr.
Bohužel mi celkový dojem opět pokazilo rozuzlení. Mysteriózní thrillery mi nevadí, některé jsou skvělé, ale tady to naprosté převrácení reality, je na mě moc. Stejně jako u minulé knihy mě závěr zklamal, přišlo mi to laciné, ve své podstatě velmi jednoduché rozuzlení celkem zajímavého a tajemného děje a spíš jako podvod na čtenáře než jako odhalení nečekané a úžasné pointy. Loubryho knihy zkrátka nejsou pro mne, do další už bych se nepustila.
Tady je jednoduché doporučení - pokud se vám líbilo Útočiště, budete nadšení i tady a naopak pokud jste z něj byli rozčarovaní, nebudete jásat ani u závěru této knihy.
Nebyl to úplně můj šálek kávy, ale přečetla jsem knihu celkem rychle, i když asi zítra už pořádně nebudu vědět o čem to bylo.Moc nerozumím tak velkému hodnocení.
Přečteno -zapomenuto.
Pokud hledáte knihu s naprosto báječně vykreslenou atmosférou, Krvavé stíny jsou pravá volba!
S autorem této knihy jsem se již setkala při čtení knihy Obr z mlhy, která se sice mezi ty nejlepší nezapsala, přesto patří k těm, které mě hodně zaujaly. Po jejím dočtení jsem si okamžitě zapsala na seznam autorovu knihu Útočiště. A přesto si ke mně našla dřív cestu jeho nejnovější kniha.
Očekávání jsem měla, protože přede mnou už ji četla spousta lidí a opravdu ji vychválili.
Já jsem z kniha nadšená dost podobně.
Celá kniha je postavena na velmi originálním námětu, který se v průběhu čtení pomalinku odhaluje. Já jsem sice nějaké věci odhadla dopředu, přesto ty nejzásadnější detaily mi zůstaly až do konce skryty.
V knize je poměrně dost postav a každá z nich dostane svůj zasloužený prostor. Máme možnost je poznat, oblíbit si je (nebo ne) a naplno s nimi prožívat příběh.
Mezi mé nejoblíbenější se zapsalo vyšetřovatelské trio.
Autorův styl psaní mě hodně baví, hraje si hlavně s atmosférou a to já na knihách oceňuji. Kniha se moc dobře četla.
I když jsem měla hodně nápadů, jakým směrem se kniha ubere, již zmíněné detaily mi v úplné předvídatelnosti zabránily, a tak jsem měla možnost být i překvapená.
Ke knize jsem ale nakonec dvě výtky objevila: za mě by mohla být mnohem delší, čímž by nabrala i větší napětí a ke konci malinko ztrácela moji pozornost.
Přesto bych chtěla příběh vyzdvihnout především pro jeho atmosféru a pro to, jaké ve mně vyvolal při čtení pocity. Nešlo přímo o strach, ale o velmi nepříjemný pocit (což je v tomto případě rozhodně plusem).
Doporučuji!
Byl to spíš psychothriller, temný, depresivní, šílený, určitě originální. Nebyl to můj šálek kávy, ale přesto přečteno jedním dechem.
Joo tak tohle byla temná jízda, to je velmi zajímavá kniha, skvěle napsaná, zajímavá, překvapivá :-)
Musím říct, že jsem si na čtení vybrala ideální dobu, protože přesně ve chvíli, kdy u nás byla sněhová kalamita, začalo snežit i ve Smrthoře.
Autor bravurně popsal všechny záhady, do detailu si hrál se stupňováním napětí a povedlo se mu, že postavy mi byly blízké. Stále jsem balancovala nad tím, jestli hlavní zápletkou knihy je nadpřirozeno nebo má vše racionální vysvětlení. Posledních 150 stran jsem musela dočíst na jeden zátah.
HODNOCENÍ: 90 %
Výborný mysteriózní thriller, který si příliš nezadá s dokonalým Útočištěm stejného autora. Tentokrát se děj odehrává v podivuhodné Smrthoře, vesnici opředené legendami o čarodějnicích. Děj se zdá být zřejmý: nový policejní náčelník má - mimo jiné - vyšetřit smrt dcery majitele místního zámečku a celé vesnice, k níž došlo před dvaceti lety. Jenže není všechno takové, jakým se zdá být a ve vsi přibývá podivných úmrtí a vražd...
Přiznávám, že jsem až do poloviny knihy měla o její úžasnosti trochu pochyby. Nemám ráda duchařiny a chvíli jsem se bála, že jsem zabředla do něčeho podobného.
Nicméně, četla jsem perfektní Útočiště i docela dobrého Obra z mlh a Loubrymu věřím. Nakonec jsem se dočkala. Konec knihy byl výborný a autorovi opět nezbývá než zatleskat.
P.S. Pro mne je však zatím na špici stále Útočiště.
Od autora Jérôma Loubryho u nás vyšly zatím tři knihy a já je četla všechny :) První z nich, Útočiště, byla skvělá. Pokud jste ji ještě nečetli, rozhodně vám ji doporučuji. Druhá kniha, Obr z mlhy, byla trochu zklamáním. Možná i proto, že autor ji reálně vydal ještě před Útočištěm, je to tedy úplně jiný styl, než který nás čtenáře zaujal právě u jeho první knihy vydané v Česku.
Do třetí knihy s názvem Krvavé stíny jsem se pochopitelně pouštěla s obavami: dostal se mi do rukou opět knižní skvost, jako tomu bylo u Útočiště, nebo nastane zklamáníčko? No a s radostí vám mohu oznámit, že první možnost je pravdivá!
Krvavé stíny nám představují vesnici Smrthora. Ta je sama o sobě zvláštní, vlastní ji totiž jeden bohatý muž, který se rozhodl pro tamní obyvatele vybudovat to nejlepší místo k životu. Když však jednotliví vesničané začnou postupně umírat, tušíme, že ono dokonalé místo zas tak dokonalé není. No, a realita je pak vlastně někde úplně jinde :D Pokud jste četli Útočiště, víte, že si autor umí se čtenáři krásně pohrávat. Ani Krvavé stíny nejsou výjimkou - do poslední kapitoly netušíte, co se to děje, závěrečný zlom je geniální, po dočtení ještě dlouho budete přemýšlet o tom, co jste to sakra právě zažili.
Geniální, doporučuji!
To bookcase –– Obr z mlhy je Loubryho prvotina, ve Francii vyšla jako úplně první, potom teprve přišla Útočiště. U nás tomu bylo bohužel naopak, takže spousta namlsaných čtenářů to vnímá jako slabou knihu.
Oh, oh, Jerome Loubry jede ve skvěle vyježděných stopách po Útočišti... perfektní, mrazivé, děsivé, šokující vyústění, které trochu čekáte, akorát ne v takové formě, v jaké ho dostanete. A já věřím, že podle mě moc nepovedený Obr z mlhy byl jen takový drobný omyl. :)
Taková stupnujici se detektivka, která ovšem opět spěje do zcela odlišného, byť nepopiratelne a neméně fascinujícího finále, jak to umí snad jen Loubry. Nicméně Útočiště z jeho tvorby, i přes velmi zajímavé vrcholové téma této knihy, pro mne zůstává stále top.
Celou dobu jsem přemýšlela kdo je tím zahradníkem, ale velké finále naprosto předčilo mé očekávání. Krvavé stíny byla má první kniha a určitě nebude poslední, mám ráda tento styl a malinko mi připomínal Stephena Kinga. Doporučuji všem co mají rádi tajemno, lesy, vrby a sněhovou vločku.
P.S.: Zdá se mi to nebo jsem opravdu nenašla jedinou pravopisnou chybu? To vždy umocní čtenářský zážitek. Děkuji.
Jérôme Loubry a jeho Krvavé stíny jsou ovšem D O K O N A L O S T – božské, úžasné fenomenální! Tohle se nečte, tohle se hltá! Tenhle příběh mi neskutečně sedl do nálady, četla jsem každou volnou chvíli, opravdu je to ten typ knihy, když už dojde k tomu, že knihu musíte odložit, tak jste z toho nervózní a při první příležitosti ji zase berete do ruky a prostě chcete vědět, co to na nás autor hraje! Tím, že jsem četla Útočiště I Obra z mlhy, tak jsem už trochu věděla jaký je Jérôme lišák :-)
A vůbec jsem se nespletla! Příběh je TOP – KRÁL mezi thrillery – něco tak propracovaného už jsem dlouho nečetla, SKVĚLÝ NÁPAD a skvělé zpracování! Za mě to nemělo chybu!
Napětí stříká celým příběhem, krok po kroku se stupňuje, celé je to velmi tajemné a nervy drásající.
Konec jsem si pro jistotu přečetla 2x jestli jako fakt :-) a FAKT :-)
Všichni milovníci jiných, zajímavých, propracovaných thrillerů ať si napíšou Ježíškovi o tuto skvělou záležitost! Doporučuji moc!
Krvavé stíny jsou ovšem naprosto parádní, excelentní a boží! Je to jedna z těch „wow“ knih, u kterých nedýcháte, nejíte, nespíte dokud ji prostě nedočtete, a potom sedíte, koukáte a říkáte si – cože???
Myslím, že jsem našla jednu z top knih tohoto roku, protože tohle je vážně pecka! Pokud chcete něco, u čeho Vám bude běhat mráz po zádech (protože mně ten mráz po zádech běhal), rozhodně si Krvavé stíny přečtěte!
Mám jen jednu jedinou otázku. Co to sakra bylo? Já nečetla žádnou předchozí autorovu knihu, takže mě Krvavé stíny smetly jak auto na cestě. Dočítala jsem je dnes v jednu hodinu ráno a stále ten zážitek nejsem schopná vstřebat. Autorův styl psaní si mě získal po chvilce a čtení pro mě začínalo být postupem otáčení dalších a dalších stránek čím dál šílenější horskou dráhou, z které není úniku. Příběh se mi přímo zažral pod kůži a přísahala bych, že možná pronikl i do krevního oběhu. Celou dobu až do konce jsem absolutně netušila, o co v něm jde, což nevím, jestli jsem takový zmatek v souvislosti s knihou někdy zažila (spíš ne). Tíživá a ponurá atmosféra byla vybudovaná opravdu luxusně, navíc jí prostupovalo neskutečné napětí, které se přenášelo až do konečků mých prstů. K postavám nemám ani moc slov… Zdají se totiž jako úplně obyčejné, ale v momentě, co zjistíte, jakou minulost za sebou mají, vezme vám to dech. Opravdu se tu projevilo hodně velké psycho, které ve mně probudilo kolotoč všemožných emocí. Líbí se mi, že je tu zakomponováno téma toho, jestli se může tolerovat zlo v rámci vyššího dobra a jak velké případně toto zlo může být, aby se ještě dalo omluvit. Oceňuju prvek čarodějnic a jakýchsi mýtů, které ještě přidaly příběhu strašidelnou šťávu a nádech hororu. Zápletka/rozuzlení mě dostalo, reálně z ničeho jsem si nesedla tak dlouho na zadek jako z toho, co mě čekalo na posledních stránkách téhle knížky. Nebyla jsem na to absolutně připravená a stále na to musím myslet. Konec byl tedy úplně boží. Tuhle knihu vám můžu doporučit, pokud hledáte senzační psychothriller, po jehož dočtení se budete cítit tak, jako by vám někdo v hlavě odpálil bombu – nic v ní nezůstane kromě myšlenek na tenhle příběh.
Po dočtení jsem zůstala naprosto omráčená. A dlouhou chvíli jsem musela vydýchat, celý šokující příběh.
Jistě Útočiště je jen jedno, nemůžeme srovnávat, po Útočišti už očekáváme něco šokujícího. Přesto Krvavé stíny jsou taktéž bravurní.
Autor umí čtenáři rozbušit srdce a rozbouřit mysl a zasadit úzkost do duše.
Nedokážu popsat, co se mnou kniha po dočtení udělala.
Konec byl pro mě úžasným způsobem vymyšlený.
Něvěřila jsem , že knihu budu moci postavit na stejnou úroveň k Útočišti, ale s naprosto klidným svědomím můžu. Něco takového umí napsat jen Jérôme Loubry.
Ještě teď mám zrychlený dech a neklidnou mysl.
BOMBA! Vážně!! Jinak to nemůžu nazvat. Takhle nadšená jsem už z knihy dlouho nebyla. Strašně šikovný pan spisovatel, to se mu moc povedlo! Od začátku jsem si říkala, o čem, že to ta kniha vlastně je, co z toho vyleze...Nikdy by mě nenapadlo, že smícháním několika žánrů vyleze tak skvělý a nápaditý příběh.
P.S. Deset hvězd! S přehledem!!
Štítky knihy
čarodějnice Francie thrillery tajemství farmakologie vesnice mysteriózní, mystéria dědičné nemoci psychologické thrillery psychologické experimenty
Krvavé stíny nejsou žánr, který by se mi často dostával do rukou. Mix noiru, detektivky, hororu a thrilleru mi ale dost.sedl do chuti. Hutná atmosféra, kdy do poslední chvíle opravdu netušíte, která bije, namixovaná s dost drsnými psycho scénami. A výsledek? Díky bohu žádné kecy typu: "Některé věci prostě nevysvětlíš."