Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami
Art Spiegelman
Maus je příběh Vladka Spiegelmana, Žida, který přežil holocaust, a jeho syna, kreslíře, který se snaží vyrovnat s otcem, jeho hrozivým příběhem i dějinami jako takovými. Knihu spojuje dva příběhy: jeden se odehrává v Polsku, druhý v Rego Parku v New Yorku. V prvním Spiegelmanův otec vypráví o tom, jak se svou ženou přežili Hitlerovu vládu v Evropě. Je to příběh plný smrti, neuvěřitelných úniků, vězeňské krutosti i lidské zrady. V druhém příběhu sledujeme autorův mučivý vztah k stárnoucímu otci. Občas se navštěvují, vedou malicherné hádky a v pozadí všeho jsou dějiny, příliš kruté na to, aby je bylo možno utišit. Obě příběhy se tak před námi spojují v příběh jediný - příběh rodičů a dětí. V prvním dílu sledujeme Spiegelmanovy rodiče až do bran Osvětimi a autora vyprávění na práh zoufalství.... celý text
Literatura světová Komiksy
Vydáno: 1997 , TorstOriginální název:
Maus I: A Survivor's Tale: My Father Bleeds History, 1986
více info...
Přidat komentář
Skvělý zdroj pro žáky, jak se dozvědět více o historii. Své hodnocení odvíjím o toho, že jsem se do příběhu nemohla začít, spoustu věcí mi tam přišlo spíše nevhodné pro děti, než nutné pro dokreslení atmosféry a dobových reálií.
Téma holocaustu přiblížené hlavně dětem formou komiksu je dobrý nápad. A zobrazení osob podle národností a zvířat také. Dobře jsou popsané povahy jednotlivých postav.
Knih o válce je celkem hodně. Pojmout vyprávění jako komiks a ještě lidi zobrazit jako zvířata je určitě originální. Mě ale mnohem víc zaujalo (a víc oceňuji), že to není jen vyprávění o minulosti. Je tu zachycen vztah otce a syna, vrtochy starého pána i to, jak se s tím autor/syn potýká. Co se týká grafického zpracování, tak úplně mi nesedlo - proto hvězdička dolů.
Jak nese kniha na obale - příběh očitého svědka - kterým je autorův otec Vladko Spiegelman.
Kniha zachycuje éru otcova, kterou prošla jeho generace - hitlerovu vládu, válku a holokaust.
Od seznámení autorových rodičů, přes horší a horší podmínky židů, skrývání se, strach až bohužel po osvětim, kde se rozdělily a každý den byl boj o přežití.
V knize se nejen dočítáme o výše zmíněném, ale také o Vladkove náročné povaze a chování, které na něm tragické události zanechaly. Jak komplikované je s s ním domluvit a jak těžké je se s chováním otce a nějakou přeživší vinou vyrovnat jako jeho syn.
Kniha je silná, surová a při některých pasážích mi tuhlo v žilách.
Líbí se mi, že komiks odráží i současnou povahu starého pána, který to všechno prožil. Jen ta kresba by mohla být detailnější, pro mě je to takové moc ušmudlané.
Komix je skvěle zpracovaný a líčí (ne)jeden opět neskutečný skutečný příběh. Určitě stojí za přečtení.
Všechno co potřebujete vědět o holokaustu a hrůzách 2. světové války.
I o tom, jak minulost poznamenává přítomnost, protože i linka složitého vztahu syna Arta (autora) i jeho otce Vladka je velmi silná.
Maus raus!
A pak že komiks nemůže být silný medium a je to instantní forma pro blbce.
No, ty co si něco takovýho myslej, můžou začít třeba právě tímhle.
Hutný téma a ještě hutnější zpracování.
Komiks, ktorý vás chytí za srdce a už vás nikdy nepustí.
Úžasný príbeh o strastiplnom živote dvoch poľských židov zo Sosnovca v období počas druhej svetovej.
Doba to nebola úžasná, a ľudia už o nej nechcú počuť a radšej naň zabúdajú. Preto si je skvelé ceniť takýchto umelcov, ktorí dokázali zabehnutú vec zmeniť na nepoznanie.
Komiksový formát príbehu vôbec neubral na serióznosti a kvalite, ba naopak mu dal úplne nové grády.
Od roku 1986 tento komiks tvorí revolúciu a dokazuje, že komiksy nie sú len "trápny spajdrmen či betmen", no je to rovnako hodnotný kus literatúry ako každý iný.
A o to mrazivejší je práve fakt, keď si uvedomíte, že je to skutočná výpoveď skutočných ľudí so skutočnými spomienkami. Plus keď k tomu dorobíte ilustrácie, dotvárate niečo dôležité a pri tom hrôzostrašne reálne.
Koniec dobrý všetko dobré?
Z krátkodobého hľadiska áno, no z dlhodobého nikdy.
...
Moc pěkná kniha přečetla jsem ji za jeden večer. Věci o válce mě zajímají. Pro ty kteým se kniha líbila doporučuji Transport za věčnost od Františka Tichého
Je to velmi silný příběh. A také strašlivě smutný. Protože i když má kruté vyprávění autorova otce vlastně šťastný konec, novodobé soužití otce se synem šťastné není. Protože přežít to, co přežil Vladko a mnoho dalších s podobným osudem, ho navždy poznamenalo. A on přežil všechny hrůzy války a koncentračního tábora, protože byl takový, jaký byl, nic nevyhodil, všechno schraňoval a staral se do posledního dechu. O to trýznivěji poté vyznívá nepochopení vlastním synem a celým okolím. Celou knihu tak lze potom chápat jako autorovo smíření se s vlastním otcem a jakousi omluvu za to, že pro vlastního otce neměl porozumění a že se za něj styděl. Komixová forma příběhu pak nijak nesnižuje jeho působivost, dalo by se říci, že právě naopak.
Maus - hrůzovláda koček a vyhlazování myší. Kniha, která na mě při druhém čtení zapůsobila ještě víc než při “premiéře”. Samozřejmě jsem si ji před lety vybrala kvůli tematice holokaustu, čehož se mi i vrchovatě dostalo. Ale v pozadí se odehrává něco důležitějšího a o tom především je Maus.
Maus je vlastně autobiografický, mistrně výtvarně zpracovaný román. Autorovi se skvěle podařilo vykreslit (a nakreslit) vztahy a charaktery všech důležitých postav tak, že je čtenář odkrývá sám a postupně. Autor nic nevnucuje, nic nepodsouvá. Až postupně se dostáváme pod kůži jeho otci, částečně jeho chování chápeme a omlouváme, na druhé straně musíme stát za synem, protože on nemohl a nemůže za to, co jeho rodiče museli prožít. Snad v žádné jiné knize jsem se nesetkala s tak bolestivým vztahem mezi rodičem a “dítětem”.
Hluboké, silné, lidské, mistrně zpracované.
Zpracování tak vážného tématu komiksovou formou je podle mého nejen velmi inovativní, ale především jaksi osobnější. Alegorie zobrazení lidí jakožto různých zvířat je pak jen třešničkou na dortu. Na knihu jsem se těšila a nezklamalo mě to ani trochu. Obdivuji i odvahu autora nezkreslit povahu svého otce a vykreslit ho i s jeho mrzoutstvím, stejně jako se mi líbí, že zachytil i vlastní nejistotu ohledně toho, do čeho se vlastně s tímhle počinem pustil.
Vím, že mnoho lidí se tématu války, koncentračních táborů a holokaustu v knihách vyhýbá, ale tohle je možná cesta, jak jim to naservírovat ve značně stravitelnějším a přitom velmi osobním provedení.
Komiksové pojetí 2. světové války a holocaustu. Skvělé zpracování, kočky představují nacisty, myši jsou Židé. Autor vypráví svůj vlastní příběh, respektive příběh svých rodičů. Kniha se čte jedním dechem. V knize se střídá jakoby současnost (kdy otec vypráví synovi - autorovi svůj život) a pak minulost, kdy ten jeho život prožíváme postupně s ním. Výborné zpracování i nápad alegorie je skvělý a výstižný. A ještě si na závěr neodpustím slova samotného Adolfa Hitlera, která jsou hned na začátku knihy..."Židé jsou nepochybně rasa, ale nejsou to lidé. "
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) vzpomínky komiksy holokaust, holocaustAutorovy další knížky
2012 | Maus – Souborné vydání |
1997 | Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami |
1998 | Maus II: A tady začalo moje trápení |
Komiksy běžne vůbec nevyhledávám. Je to formát, který mi nemá pořádně co nabídnout.
Na kresbu si nepotrpím, grafický um nejsem s to příliš ocenit, navíc mi obrázky kradou pozornost, v důsledku čehož mi činí potíže užít si příběh. Vůbec se do něj vžít.
Pochopitelně jsem se toho obávala i v případě Mausu. Přítel mě nějakou dobu ponoukal, abych si jej přečetla, že to bude záležitost na jedno odpoledne. Vzpouzela jsem se, komiksy přece nečtu.
Nakonec jsem po něm přece jen sáhla a po několika stranách se nestačila divit, jak moc mě to vtáhlo do vyprávění.
Po celou dobu čtení jsem nabývala dojmu, že hltám obyčejnou prózu. Normální knihu. Po velmi krátkém čase jsem zcela zapomněla, že v rukách držím komiks.
Komiks úžasně alegoricky zpracovává velice poutavou formou politické a válečné události 30. a 40. let v Evropě. Moc mě zaujalo kompoziční zpracování, kdy se v podstatě prolínají časové linie se “současností, tedy s nějakými 70. lety. Dodávalo to některým popisovaným událostem kontext.
Jak jsem již psala (a je to z textu samotného více než patrné) – jsem velmi nadšena a s velkým očekáváním se těším, co bude skýtat druhý díl.
Doporučila bych každému druhostupňaři, jemuž to perfektně přiblíží ne až tak dávnou minulost, navíc (pro něj) vcelku atraktivním způsobem.
Doporučila bych každému, kdo si chce čas od času připomenout hrůzy, jimž museli čelit lidé relativně nedávno.
Pokory ve společnosti je snadno jako šafránu, jakmile nám začne šednout paměť.