Mlok 2016
* antologie , Jiřina Vorlová , Karel Doležal , Miroslava Dvořáková , Jan Lipšanský , Veronika Salášková , Tereza Matoušková , Václava Molcarová , Hanuš Seiner , Jan Švancara , Adam Fiala , Jaroslav Zelenka , Kristýna Sněgoňová , Julie Nováková
Mlok (Cena Karla Čapka) série
< 21. díl >
Cena Karla Čapka za rok 2016. Nejlepší sci-fi a fantasy povídky roku 2016. Nová sbírka české sci-fi a fantasy prozrazuje, že známe vítězné autory a jejich práce. Už tradičně tři mikropovídky, pět krátkých povídek, pět povídek a jedna novela… Sledujte korespondenta manipulátora, fotokurz se strojem času, gastro-eko-bio-orgie, prodej snů, vodnickou vendetu, jezerní tyranii, mága zvrhlíka a romantiku s metalurgy… A bude i příběh agrosexuála, gladiátorští vlci na odpis, čarodějka a hrdinové z jiných dimenzí, transport smrti a teleport, pojídání pozemšťanů a trocha postapokalypsy… To všechno a ještě mnohem víc na vás čeká v téhle knize, v podání autorů, kteří už jsou, nebo se možná brzy stanou, legendami? Doslov „Něco pro spolubojovníky aneb pár slov na závěr“ Vilma Kadlečková.... celý text
Přidat komentář
Těžko hodnotit jako celek, protože každá povídka je jiná. Některá mě oslovila víc, některá méně. Ale žádná z nich není vyloženě špatná. Jednoznačně nejlepší je podle mě Zahrada. Ta je skutečně výborná. Každopádně fandům scifi a fantasy určitě doporučuji. Přestože jsou autoři vybraných povídek teprve začínající a neznámí, nejsou to žádní podřadní pisálkové. Píší možná lépe než někteří „zavedení“. Takže resumé: Zahrada a Zákon smečky si zaslouží plný počet, a když to zprůměruji s ostatními, vychází mi pro antologii jako takovou poctivé tři hvězdy. A ještě poznámka na závěr: Krasavici z obálky uvnitř nehledejte. Není tam. :o)
Nakonec to aritmeticky vychází na nějakých 3,69, takže skore celkem jasný. Více u konkrétních kusů:-)
Moc hezké povídky od začínajících autorů a dokonce i od mého bratra :). Ale některé mi přišly trochu nemastné/neslané... Obzvlášť jedna mi přišla, že byla vybrána pouze kvůli tomu, že téma se točí kolem druhé světové války a koncentračních táborů (plus sem tam nějaká ta magie), ale jinak nebyla moc výrazná a zajímavá a stylisticky význačná.
Některé povídky byly prostě skvělé, některé z mého pohledu spíše průměrné, některé ne pro mě a některé spíše slabší. Těžko pak hodnotit jako celek. Ale když to smíchám a protřepu, tak ty výborné knihu vytáhnou na 70 - 80%.
Sborníky MLOKa jsem si zamiloval. Nejen pro kvalitní práce, kterých je tam v silné převaze nad těmi méně "kvalitními", ale i pro pestrou škálu, kterou MLOK nabízí. Všehochuť fantasy a sci-fi příběhů. Humorné, drsné, smutné, někdy i silné příběhy k zamyšlení... Hlavně je pro mě MLOK velkou studnicí inspirace, poučení (po stránce psaní) a motivací. Objevování nových světů, či především jejich autorů.
Hodlám si jednou všechny Mloky přečíst, a také i posbírat. Zatím jich mám v knihovně polovinu. Těším se na další ročník!
Toto je můj první Mlok, do kterého jsem se pustila a jsem mile překvapena vysokou kvalitou. Čekala jsem pisálky amatéry, ale většina výherců píše líp než leckteří vysoce honorovaní rádoby spisovatelé.
Tak tohle je opravdu velice čtivé a né náhodou,je to to nejlepší z povídek fantasy a sci-fi za uplynulý rok.Doporučuji.90%.
Štítky knihy
česká fantasy české povídky české sci-fi
Část díla
- A jeho plášť byl z ptačích per… 2016
- Doteky hrůzy, doteky štěstí 2016
- Hlavní chod 2016
- Jezero spících andělů 2016
- Jsem Korin, mág 2016
Mlok 2016 šikovně kombinuje fantasy a sci-fi, a na rozdíl od některých jiných ročníků udržuje vyváženou úroveň. Jestli se chcete soutěže zúčastnit, není nic lepšího, než si sbírku najít a podívat se, jak píšou lidé, kteří se do sborníku probojovali. Mými favority se staly povídky Můj táta vodník (Martin Drtina) a Doteky hrůzy, doteky štěstí (Kateřina Vágnerová).