Narrenturm
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427/mid_husitska-trilogie-narrenturm-5cK-427.jpg
4
946
946
Husitská trilogie / Husitská trilógia série
1. díl >
Nevyplnila se temná proroctví chiliastů, předpovídající příchod Konce zcela přesně na rok 1420, měsíc únor, pondělí po svaté Scholastice. Hle minulo Pondělí, přišlo úterý, po něm středa a nic. Nenadešly dny Hněvu a Trestu, nebyl propuštěn Satan z žaláře svého, nezhynuli všichni hříšníci a odpůrci pravého Boha mečem, ohněm, hladem, krupobitím, zuby šelem, žihadly štírů či jedem hadů. Konec světa nepřišel. Svět neshořel v ohni a nezahynul. Přinejmenším ne celý. Ale i tak bylo veselo. Tuzemskému čtenáři již dobře známému zaklínači Geraltovi vytvořil jeho autor Andrzej Sapkowski celý fantastický svět, hrdinu své nové trilogie naopak nechává prožívat dobrodružství ve světě našem, v zemi, kde se od nepaměti stýkaly vlivy a střetávaly zájmy české, polské a německé. Píše se rok 1425, husitským Čechám jde o přežití, a tak vzdorují celému křesťanskému světu. V té době mladý slezský šlechtic Reinmar z Bělavy zvaný Reynevan projeví zvláštní nadání, jak si proti sobě poštvat spoustu nepřátel a jde mu o přežití. Jenže ouha! Reinmar z Bělavy není Geralt z Rivie. Není vycvičený zaklínač, ale jen dobrý medik a o poznání nešikovnější čaroděj. Doba však nepřeje studiu na Karlově universitě se nepřednáší, ale sváří o pravdu kalicha. Ještě méně přeje doba magii – svatá inkvizice je bdělá a neúprosná. Není mistr meče, pouze úspěšný záletník, zato však prachšpatný bojovník. První vlastnost ho dostane do ohrožení života, ta druhá jej v nové situaci dává všanc pronásledovatelům. A protože je Reynevan navíc velmi mladý, a tím pádem velmi naivní, jeho nebezpečné dobrodružství by záhy skončilo tragicky. Naštěstí se však má možnost poučit o tom, že „přátelství je věc veliká a krásná“ a amor vincit omnia. Nicméně vyhráno zdaleka nemá, mstitelé se nevzdávají a ani ptáci nejsou tím, čím se zdají být…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2005 , LeonardoOriginální název:
Narrenturm, 2002
více info...
Přidat komentář
Když jsem svého času zjistil, že autor mého oblíbeného Zaklínače napsal trilogii ze Slezska z období husitských válek, bylo rozhodnuto. Musel jsem ji mít. A úvodní Věž bláznů mě velmi rychle přesvědčila o tom, že jsem se rozhodl správně. Reynevan si mě rychle získal, ale pan Sapkowski zalidnil své Slezsko mnohými dalšími zajímavými postavami, příběh se mu také vydařil a mně se tato exkurze do středověku mocně líbila.
Narrenturm, což je mimochodem název pro slavnou „Věž bláznů“, je úvodní díl Husitské trilogie – a tohle jméno kniha nenese jen tak náhodou. Tohle není příběh, který by se odehrával v žádném přehledném světě rytířských ctností, nýbrž v ponurých středověkých Čechách, kde husitská revoluce rozděluje sousedy, rodiny a – jak jinak – i milence. Sám mistr Sapkowski nás zve do světa, kde se politika míchá s vírou, zbožnost s temnými tajemstvími a mágové se mezi sebou trumfují jako šlechtičtí páni u dvora.
A teď pozor! Hlavním hrdinou není nikdo jiný než Reinmar z Bělavy, známý také jako Reynevan, což je mladík s talentem na léčitelství, bylinkářství a – no ano, i na průšvihy. Tento středověký šprýmař, kterého žene vpřed jakási kombinace ideálů a náklonnosti ke všemu v sukních, se ocitá ve víru událostí, které se rychle zamotají. Reynevan je totiž něco jako Forrest Gump středověku: neustále se připlete někam, kde to smrdí problémy, intrikami nebo konspiračními teoriemi hodnými vatikánských papežů. Zkrátka kamkoli vkročí, tam se okamžitě roztočí kolečka chaosu.
A co by to bylo za Sapkowského bez pořádné dávky sarkasmu a černého humoru! Autor zde opět vyniká svým ironickým odstupem a ostrými slovními hrami, které by dokázaly přimět i nejzarytějšího mnicha, aby se přinejmenším uchechtl do plnovousu. Postavy se zde trumfují v hláškách, že by i středověký Šašek krále blednul závistí. Ať už jde o tvrdé žoldáky, prohnané měšťany, čaroděje s ambicemi vyššími než hradby Karlštejna nebo krásky, které zdatně tají svou agendu, každá z těchto postav přináší do hry něco zajímavého. Sapkowski jim dává hloubku, díky které na ně nezapomenete, ani kdyby vás naháněli oživlí husité z pekel.
Co se týče historických reálií, Sapkowski se tu doslova vyřádil. Není tu nouze o autentické detaily, které vás vnesou přímo doprostřed bitevního pole, mezi vlající husitské praporce, kde vojsko zpívá chorály a bije se tak tvrdě, že by i urození rytíři schovali svou urozenost do brnění. Středověk zde není krásně zabalená pohádka, ale spíš špinavý, krutý a často nepochopitelný svět, který vás ohromí svou nelítostnou reálností – protože, přiznejme si to, Sapkowski umí být někdy až brutálně autentický. A z každého zákoutí knihy na vás dýchne nejen vůně ječmene z českých pivovarů, ale i čpavý zápach mrtvých ryb v šedivém Rýnu a nasládlý pach kovu z bojových polí.
Kniha Narrenturm není jen příběhem mladíka, který má víc štěstí než rozumu a jehož touha po spravedlnosti a lásce ho žene proti celé Evropě. Je to příběh o lidských touhách, snech a zradách – všech těch věcech, které dělají život životem, byť třeba smrtelně nebezpečným. A je to také připomínka, že Sapkowski dokáže vytvořit příběh, který je zároveň krutý, zábavný a dojemný.
Narrenturm je zkrátka strhující jízdou. Je to kniha, kterou nelze jen tak položit. Jakmile otevřete stránky a dáte se do četby, připravte se, že se budete smát, možná i zaslzet – ale především si uvědomíte, že každá kapitola je svéráznou poctou středověkým dobrodružstvím. A když knihu konečně dočtete? Budete mít chuť zvednout se a jít hledat vlastní Narrenturm – nebo si alespoň nalít pořádný korbel piva na oslavu toho, že jste přežili!
Zdá se, že jsem musela číst nějakou jinou knihu než všichni ostatní.. zbytečně moc latiny, zbytečně táhlý děj a žádná akce. Několik kapitol tam bylo fajn ale jinak to pro mě bylo šíleně nudné. Příběh měl super potenciál ale tohle fakt nee… chápu, že to nemůžu srovnávat se Zaklínačem ale skoro jak kdyby to psali dva různí autoři, prostě mě to fakt nebavilo. Hvězda za Sapkowskeho, druhá za Samsona a třetí za Šarleje.
Narrenturm, věž bláznů, které říkáme svět náš vezdejší.
A v tomhle blázinci se setkávají učenci, filozofové, žebráci, boháči, sedláci, králové, studenti, rytíři a blázni. Zrovna tak zde může být lidská hloupost uctívána a moudrost vysmívána, může být špatně pochopena a přetvořena v hloupost a z hlouposti se ve správný čas stává moudrá pravda.... zkrátka Narrenturm.
A v tomto šíleném světě žije i Reinmar z Bělavy, mizerný čaroděj a ještě mizernější válečník. A ke všemu při své hře na zamilovaného trubadúra se dostává do nemalých potíží a dál už se mu to sype. Smůla se mu lepí na paty čím dál víc a časem mu připisují automaticky i zločiny, ke kterým přišel jako slepý k houslím. Jdou po něm dvě uražené rodiny, inkvizice, poslové světské spravedlnosti a oddíl černých rytířů volajících: Adsumus!
Během tohoto divokého honu na svou osobu Reinmar získává i skutečné přátele Šarleje a Samsona a taktéž nachází i novou lásku Nicolettu Zlatovlasou. Spolu jsou vrženi do víru potíží, pomluv a pronásledování.
Kniha je chvílemi až moc rozvláčná a popisná způsobem, kdy se zdá, že se autor tak trochu chlubí svými znalostmi latinských středověkých a antických spisů, přičemž pro knihu tyto pasáže nemají žádný význam a čtenář ve velké většině neví, o čem je řeč.
Všehovšudy je ale děj napínavý, že mu rádi odpustíme drobné nedostatky a já osobně se už nemůžu dočkat pokračování.
Dlouho jsem se Husitské trilogii vyhýbal kvůli tomu, že zkrátka nejsem fanda husitského období především kvůli jejich glorifikaci od našich obrozenců a kvůli Otakaru Vávrovi. Nakonec jsem však vzal Sapkowského na milost. A teda...vezměte na mě palečnici a pak mě zavřete do Narrenturmu. Já si ten příběh mladého Reinmara zamiloval. Nemá to absolutně žádná hluchá místa, zasazení, styl psaní, hraní si s dialogy i s používáním latinských a německých frází. Nastínění kapitoly tak, jak se to dělalo ve středověkých kronikách. Spousta vtipných momentů a narážek na historické věci jak z dob před knihou, tak i po ní ("Už by měl někdo sepsat všechny teze k disputaci a přibýt je kurva na dveře nějakého kostela. Kšá, Luthere! Ty drzý kocoure."). Prakticky jen samotná první kniha mě chytla takovým silným způsobem, jakým to nedokázalo ani putování Geralta z Rivie. Navíc pokaždé, když se na scéně objeví pomurník, mně nepřestával běhat mráz po zádech. Adsumus!
Posloucháno jako audio, 24 hodin mi četl Ernesto Čekan. Za začátku to bylo náročné, nejen textově, ale i hlas mi trošku vadil. Ale po třetí kapitole zlom. Musím zodpovědně říct, Ernestův hlas se k historické fantasy opravdu hodí. I když fantasy je to jen trošku, jen pár kouzel. Za to historické je to hodně. Autor si musel dělat obrovské rešerše a mít hodně nastudováno z našich i polských dějin. Většina děje zní tak, že máte dojem, že se to opravdu stalo nebo minimálně skoro tak stalo. Velmi věrohodný text. Vzhledem k tomu, že se děj začíná odehrávat v roce 1425, je tu opravdu hodně politikaření. Ale vždy následuje akce, takže politika nenudí. Na rozdíl od latinských citátů. Jasný, přibližuje to dobu. Samotné postavy také zaujmou. Tedy pokud neočekáváte druhého Geralta. To Reinmar de Bielau opravdu není. Je též zvaný Reynevan a je, slušně řečeno, mladý a blbý. Řízením osudu potká Šarleje a Samsona a ti mu nejen mnohokrát zachrání krk, ale i mu ukážou sílu přátelství. V čem je ale Reinmar opravdu nepoučitelný, to je láska. Do většiny problémů by se nedostal, kdyby myslel hlavou a ne rozkrokem. Ale to bychom zase přišli o zábavný příběh inspirovaný našimi dějinami.
Druhé čtení, proto také druhý komentář a změněné hodnocení. Se Zaklínačem to má společného jen autora. Možná ještě nějaké povahové rysy některých hrdinů, ale srovnávat prosím ne. A očekávat něco podobného také ne. Tady jde sice také o krutost a do určité míry nesmyslnost válek, ale to je vše. Hlavní hrdina jde do všeho po hlavě, až se dozvíme, že to přežije. I když s Sarlejem a Samsonem Medakem po boku to asi nejde nepřežit. Motanice prostorová mezi Polskem a Českem sice nevyžaduje mapu (ale s ní je to zajímavější). Důležitá je i motanice osobova - vratislavského Piastovce Konráda už jsem si vyhledal, Mikuláše z Kusy si dohledání (jméno jsem znal, ale měl jsem pocit, že byl více reformačním), zato jsem se smál nad Mikulášem Koppirnigem - že by praděd. Koperníka? Takže závěr - potřebujete čas, dost času, a chuť, dost chuti, a budete potěšeni. A ještě dodatek: na polici je tato trilogie vedle Sebraných spisů Lovecrafta. Znalci již vědí.
od autora první kniha a velká spokojenost, obdivuju Sapkowského znalosti z historie, jak píše uživatel Jochen77, v knize člověk naráží na množství středověkých výrazů, z kterými jsem se v knize setkal poprvé, takže je dobré mít po ruce tužku a papír a občas využít Google, škoda že výrazy nejsou vzadu ve vysvětlivkách, kde je většinou překlad latinských textů, na některé výrazy je i google krátký mamun, martahúz atd. V prvním díle je člověk zavalen množstvím jmen a postav, takže to chce opravdu dobrou paměť, hlavní postava Reynevan a jeho kamarádi Samson, Šarpej se ale pamatují dobře. Reynevan mě občas vyloženě štval svojí neposlušností a přemejšlení spodkem a ne hlavou, ale nedá se mu křivdit medicínu a magii ovládal velmi dobře. Uvidíme jak se rozjede druhý díl , když se trojlístek přidá k husitům.
Zaklínač z doby Husitské - paráda. Zvlášť musím ocenit neskutečnou historickou přesnost a znalosti Andzejovi.
Podobnost Reinevana s Geraltem a Šarleje s Marigoltem je asi všem jasná, ale proč sakra ne. Jedině by mne zajmalo jakou měla trilogie ohlas jinde než u nás a v Polsku.
Kniha od pana Sapkowskeho je dobrá.. vlastně splňuje vše co má splňovat, děj, scénář, charaktery, prolínání reálného světa s tím bájným.. krom jednoho úletu dobrý.. moc latiny.. a vzádu nejsou žádné vysvětlivky, překlad.. 80%
Skvost, vybroušený diamant. Škoda, že je tu jen pět hvězdiček. Sapkowski je prostě Pan spisovatel. Tak pěkně a funkčně naroubovat historické události, souvislosti, osoby s prvky tajemna a magie, to umí opravdu jen on. Líbí se mi ty malinké reminiscence, kdy má rytíř psa jménem Luther a nebo jen tak náhodou v lese u ohně, při dojemné disputaci, navštíví hlavní postavy Hans Mein Igel. Sapkowski si s textem pečlivě hraje a dokazuje naprosto excelentní znalost historie a prostoru, kde se děj odehrává.
Obrovská poklona patří překladateli, tohle je vskutku mistrovský počin. Takové množství starého výraziva a slovíček, kterými je příběh zaplaven, vypovídá o špičkové erudici pana překladatele. Kdo z nás umí dnes přeložit pojmy jako škapulíř, šorce, spěnky, kůrky, varkoče nebo lentnéře? Tohle je jedna z deviz, která doprovází toto monumentální dílo.
Dočítám a jdu do dalších dílů...jen doufám, že nebude Reynevan pořád takový idiot...
Sapkowski je vážně mistrem v psaní děl situovaných do středověku. Zná reálie, historii a nebalamutí čtenáře různými nesmysly, jako třeba rytířským ideálem atp. Popisům postav a bojů se dá věřit i historického hlediska. Co se týče tohoto díla, je to vážně vynikající kousek. Spíš historický román, fantasy je to opravdu jen maličko, ale tahle maličká část tomu dává šmrnc a další, tajemný rozměr. Postavy jsou napsané skvěle, zvlášť ty hlavní - Šarleje a Samsona jsem si zamiloval. Hlavního hrdinu Reinmara také, přestože je často svým kamarádům osinou v ... Pro nás Čechy je kniha zvlášť zajímavá svou husitskou částí, která se odehraje především až na konci, ale zase slibuje plné rozvinutí v následujícím dílu. Nelze než doporučit.
Andrej ukázal, že ještě nevyčichnul. Čekal jsem histerii, čehož se mi dostalo víc než požehnaně. Kobercové bombardování autentickými jmény, událostmi, vazbami a místy a latinskými citáty proti všem očekáváním není vůbec úmorné, ale dosti zajímavé a značí autorovu obdivuhodnou sečtělost.
Co jsem ale nečekal bylo, že historickou faktografickou epopej typu Františka Niedla šmrnce starým dobrým Wiedminem!
Kouzelníci, magie i pestrá paleta všelijakých slovanských příšer a potvůrek ale histerickou linku vůbec nenarušují, naopak se to (opět paradoxně) doplňuje.
Tento atraktivní mix je však ještě doplněn o naprosto trefnou společenskou satiru a filozofické disputace, které ukazují, že se tehdejší problémy, myšlení a chování od těch dnešních zas tolik nelišily.
Mladý, nezkušený a hodně naivní medik Reinmar z Bělavy se při svých milostných záletech dostane do prekérní situace, a aby si zachránil holý život, musí se dát na útěk. Tak začíná jeho dobrodružná výprava, při které získává nové ochránce a přátele ale značně stoupá i množství jeho nepřátel. A to všechno se děje, jak již z názvu trilogie vyplývá, na pozadí husitských bojů. Navíc v pozadí probíhají různé mocenské a náboženské pletichy, které ho vrhají do víru dalšího nebezpečí.
Úplně něco jiného než Zaklínač,ale pro mě a Bože pomoz mi, lepší.Človek žasne jak moc je pan Sapkowski vzdělaný a jaký má přehled .Dlouho jsem kolem série nevěřícně kroužil (nemám rád jednostrannou glorifikaci husitského hnutí,opírající se zejména o Jiráska)Tohle ale byla úplně jiná klouzačka,parádní,jdu na druhý díl.
Roadtrip po středověkém Polsku. Nacházíme se kousek za našim Broumovskem. Z kamenné kostelní věže vzlétá tajemný šedý pták zedníček, kterému se ve Slezsku říká pomurnik, a na kraj snáší temnou atmosféru intrik, církevních sporů, hrůz inkvizice. Už v úvodní milostné scéně mezi hlavním hrdinou a Adélou von Sterza je patrná vybroušenost autorova stylu. A hned v další pasáži nelze přehlédnout jeho smysl pro gradování děje. Do toho skvěle vyprofilované postavy, které svým vtipem odlehčují vážnější chvíle příběhu. A pak samozřejmě také výborné namixování fantasy prvků do žánru historického románu. Tahle cesta Reinmara z Bělavy (zvaného také jako Reynevan) a jeho druhů Šarleje a Samsona Medáka hodně bavila. Příběhem jsem se nechal unést prostřednictvím audioknihy s přednesem (asi nejlepším, co jsem zatím slyšel) v podání pana Ernesta Čekana.
Už delší dobu mám koupené všechny tři knihy v novém obalu a nedávno jsem dostal náladu na "středověk" a vše kolem něj. Zpočátku to vypadá, že se jedná pouze o historický román, ale postupem času začne přibývat i mýtických stvoření a čarování na bázi alchymie i "zaklínačského" stylu i když ne v takovém množství jako právě v zaklínači.
Zvláštní na této knize je, že má zhruba prvních 60 stran zevrubný popis všeho okolo a tak nějak si říkáte "Dobře a co je teda tím hlavním dějem? Kam mne kniha tímhle vším vede?". Postupně se ale děj zaměří na pár postav, které se přes hromadu jiných vyprofilují jako hlavní a vedlejší.
Pár lidí si zde stěžovalo, že je v knize milion postav, které nemají vlastně význam a že Sapkowsky dává na odiv pouze svoje znalosti, aby počechral své ego. Za mne mají pravdu jen zčásti, protože dle historických reálií se skutečně lidé představovali příjmením, jménem, místem původu a popřípadě dalšími tituly.
Při představě, že se Vám na středověkém náměstí takto představí nebo během rozhovoru s někým vyslechnete miliony takovýchto popisů různých lidí se nám dnes asi točí hlava kolem, ale tenkrát na to byla opravdu zvyklost (můžete si o tom přečíst pravděpodobně nejlepší knihu u nás s historickým zaměřením od pana Čorneje - Žižka).
V knize je něco, co Vás nutí číst dál, nevím přesně co, ale.... ne příliš mnoho knih něco takovéh pro mne má.
Hlavní postava je naivní a opravdu ještě neví jak to ve světě chodí, od toho má ale své zkušenější přátele. Některé postavy, jako třeba Šarlej nebo Nicoletta mají pro mne velký přesah a mám je upřímně rád, u hlavní postavy se třeba v dalších knihách dostaví nějaký vývoj.
Za mne.... skvělé počtení.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Poslední dobou čtu jen čtenářské poklady a patří mezi ně i tato krásná kniha, kterou jsem si nechala na konec, jako poslední komentář a přečtenou knihu v tomto roce.
Tohoto polského pana spisovatele jsem si spojovala jen s knihou "Zaklínač" a on napsal vynikající, dokonalý, dechberoucí fantasy příběh o slezském šlechtici, rytíři, lékaři a mágovi, který se jmenoval Reinmar.
Děj se odehrává v roce 1425, tedy v době husitských válek.
Kniha je plná napětí, dobrodružství a líbí se mi tak, že se s chutí pouštím i do dalších knih této trilogie.
Narrenturm má tady tolik krásných komentářů, ohlasů, které si podle mě naprosto a stoprocentně zaslouží.