Oskar Ed. 2. díl
Branko Jelinek
Druhý díl komiksového příběhu Oskara Eda, záhadné postavy poti své vůli obdařené podivnými, paranormálními schopnostmi. Troufáme si říci, že debutující slovenský autor Branko Jelinek zvedl laťku ještě o hodně výš. Jako grafik těží maximum například z Oskarova putování pouští, jako scénarista odpovídá na otázky prvního dílu, ale okamžitě klade nové. Jsme lákáni do nitra tajemství. Kdo je Oskarův otec, který poprvé vstupuje do děje? Zdá se, že všechny stopy vedou k němu. Je už také jasnější, kam Oskara Eda zařadit. Nejde o klasickou sci-fi, ale o žánr, který promítá realitu na jiné souřadnice, načrtnuté vůlí autora. Symbolický příběh, surrealismus, postmoderní sci-fi, kdo ví…?... celý text
Přidat komentář
Druhý díl není o nic méně působivý, než první. Otázek víc klade než odpovídá a nutí vás otáčet stránky rychleji, než si kresba zaslouží. Největší plus knihy tkví podle mě v tom, že ji každý může číst po svém, mít své vlastní vysvětlení a nacházet v ní docela jiný příběh a jen sám autor (možná) ví, kde je pravda. Pro mě je Oskar z venku úplně normální, jen on sám vidí sebe a věci kolem jinak v důsledky rodinného odkazu, o nějž nikdo z nás nestojí - diagnóza: šílenství.
Autorovy další knížky
2003 | Oskar Ed. 1. díl |
2016 | Oskar Ed: Můj největší sen |
2004 | Oskar Ed. 2. díl |
2006 | Oskar Ed. 3. díl |
2014 | KomiksFest! 2014 |
A šílená jízda pokračuje ještě zběsilejším tempem. V tomto díle jsem se v té husté polévce reality, snů, halucinací a projekcí mysli kapku motal, ale zhltal jsem to rychleji než tu polívku! Jdu na třetí díl, snad pak budu moudřejší, ale musím říct, že i když úplně nevím, co se vlastně děje, baví mě to moc. Leželo mi to doma v knihovně dlouhé roky a potvrdilo mi to, že kniha nikde neuteče (naštěstí ani nezačne na mě mluvit) a její čas musí někdy zákonitě přijít.
Strašně se mi líbí Brankem namíchaný koktejl filozofických úvah o životě, jeho smyslu a reálná vulgarita a násilnost světa kolem, kde je však místo i pro vtipné situace (pro čtenáře, náš hrdina nic zábavného nezažije a k sebevraždě nemá nikdy moc daleko).