Pandořina skříňka
Lauren Slater
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35399/bmid_pandorina-skrinka-nejvyznamnejsi-ps-YT5-35399.jpg
4
90
90
Nejvýznamnější psychologické experimenty dvacátého století. Kniha americké psycholožky seznamuje českého čtenáře se zásadními psychologickými experimenty 20. století. Setkáváme se zde se Stanley Milgramem, který přiměl dobrovolné účastníky experimentu udílet druhému člověku smrtící elektrické šoky, s Davidem Rosenhanem, který se, ač byl zdráv, nechal experimentálně přijmout do psychiatrické léčebny, se skupinou sektářů, očekávajících přílet mimozemšťanů a konec světa, s průkopníky lobotomie a dalšími. Autorka některé experimenty po letech sama opakuje. Uvažuje také o tom, do jaké míry souvisí laboratorní prostředí s reálným životem. Slaterová má nesporný literární talent, dokáže zaujmout a její často až napínavá kniha v nás vyvolává otázku, čeho všeho je člověk schopen - v dobrém i ve zlém. Přeložil a doslov napsal Jan Kosek Vydání 1. 978-80-7203-985-2 (Argo)... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika Příběhy
Vydáno: 2008 , Dokořán , ArgoOriginální název:
Opening Skinner's Box, 2006
více info...
Přidat komentář
Výzkum na výzkum.
Za mě velice zajímavá kniha, která rozebírá jednotlivé experimenty, vědce, pokusy a psychologické testy. Autorka smýšlí velice lidsky a z praktického pohledu.
Knihu hodnotím jako velmi přínosnou do oboru
Velmi sugestivní popisy experimentů, autorka se snaží o to, aby člověk nezůstal k experimentům pocitově neutrální, ale snaží se jej vtáhnout do děje a seznamuje nás s konkrétními lidmi a příběhy (které ale někdy obsahují i to, co si autorka jen domýšlí). Přesto jsou popisy experimentů velmi dobré, přesné a zajímavé. Některé experimenty si právem vydobyly kontroverzní pověst, u jiných (například lobotomie) je skutečná kontroverze mnohem menší než její pověst. Experimenty i vyprávění jsou velmi zajímavé.
Velmi hezké přiblížení experimentů (známých i méně známých), líbilo se mi, že autorka poskytla informace o autorech těchto pokusů. Hvězda dolů za (na můj vkus) přílišné vnášení svých dojmů v některých situacích - například mi vadila věta typu "určitě v tu chvíli myslel na..". Plus chování autorky mi dle toho, jak je popsala, není příliš blízké. Nicméně je kniha poučná pro odborníka i laickou veřejnost.
Skvělé seznámení s několika experimenty ze 20. stolení. Trochu mi tam tedy přebývá slovíčko s "nejvýznamnějšími", ty tam všechny totiž rozhodně nejsou.
Hlavní, co mne ale mrzí, že autorka má nejspíš nějaký osobní problém s Elizabeth Loftus, Kandelovi bez okolků přiřkne diagnózu, co si myslí, a naprosto neomluvitelné mi přijde zkreslení, které vytváří u lobotomie, kde nezmiňuje ta největší zvěrstva, snad aby nenarušila svůj pozitivní názor na psychochirurgii.
Autorka si na této publikaci dala opravdu záležet. Oceňuji především rozhovory s vedoucími psychology experimentů či jejich pacienty. Knižní zpracování v podobě beletrického díla je čtenáři mnohem sympatičtější, než kdyby se jednalo o literaturu faktu.
Ovšem na škodu mi přijde, že kniha je velmi stručná. Samotný rozhovor s psychologem často netrval déle než dvě stránky a občas i samotný experiment moc prostoru nedostal. Také bych měla výtku k absenci dalších experimentů, které pro 20. století byly převratné (Stanfordský vězeňský experiment, koktajíci sirotci atd.).
V souhrnu bych knihu doporučila především široké veřejnosti, jelikož autorka nepřinesla nic nového, ale spíše obzvláštnila a zprostředkovala psychologické experimenty všem, kteří o toto téma mají zájem, ale nechtějí se pouštět do odborných publikací.
Lauren Slaterová prozkoumává slavné experimenty, které otřásly celým světem. Jde pořádně do hloubky a vyvrací mnoho zažitých mýtů nejen u laické veřejnosti, ale i u odborníků. Dojde na testování apatičnosti lidí vůči cizí bolesti (takové to "X svědků nepomohlo" nebo "když autorita v bílém plášti řekne 'udělej to', většina lidí je schopná ubližovat ostatním"), pokusy na opicích odloučených od matky či třeba na lobotomii.
Autorka se do tématu opravdu pořádně ponořila. Když už určití vědci nežijí, vyhledává alespoň jejich potomky, přátelé či účastníky experimentů a snaží se podat jejich co možná nejkomplexnější obraz. V tom jí pomáhá to, že je sama psychoterapeutka, ale také má určité literární a dokonce až lyrické nadání - a rozhodně se ani jedno nebojí použít. Slaterová se opírá nejen o fakta a odborné termíny, ale přiznaně si i vymýšlí a domýšlí. Takže občas po vás autorka hodí zmínku o "transkraniální magnetické stimulaci", ale občas také detailně a poeticky popisuje, jaké bylo toho dne počasí, jakým pachem byly načichlé aleje, a kolik pasty v tubě zbylo hrdinovi příběhu, když si toho rána čistil zuby... Ne, to trochu přeháním, ale opravdu je to, řekněme, velmi literární. A tato literárnost i odbornost může být někdy náročnější na čtení.
Na druhou stranu je autorka opravdu obdivuhodná a díky své fantazii i odbornosti přináší místy neskutečně působivý text. Mnohá fakta budou určitě velice překvapivá i pro lidi, kteří jsou s populárně naučnou psychologií kámoši, a díky popisnosti hlavních postav a scén jsou některé pasáže opravdu dojemné. Navíc se Slaterová klidně kontaktuje i protistranu (mnohé experimenty a jejich výsledky jsou natolik kontroverzní, že mají mnoho odpůrců z řad odborníků) a nebojácně jim nejen oponuje, ale dokonce si i jeden experiment zkusí sama otestovat.
Pandořina skříňka je občas náročnější čtení (v rámci populárně naučné literatury), ale rozhodně stojí za to. Jde o velmi objevný kus literatury pro všechny fandy do psychologie, která nezapomíná i na morální rozměr.
Osm předsudků o vědeckých experimentech z deseti.
Dlouho jsem tuto psychologickou příručku pro psychologie neznalé sháněla, až jsem ji tady na Databázi sehnala. A rozhodně nezklamala moje očekávání.
Nejedná se o přehledovou učebnici, ale o soubor zajímavých psychologických experimentů, které ve své době změnili pohled na psychologii ve světovém měřítku. Jednotlivé experimenty mě zaujaly, někdy trochu vyděsily a zároveň mě dovedly k přesvědčení, že psychologie rozhodně není exaktní obor a podle mě by ani neměla být samostatným vědním oborem (ano ano, já vím, přijdou připomínky typu: “na základě jedné knihy” “subjektivní názor”, “neznalost oboru”. Ale je to můj osobní, subjektivní názor, tak to tak prosím berte:). Prostě zajímavé čtení.
Výhrady mám k autorce, přidává k experimentům své komentáře, svoje poznatky a podobně. Jistě, bez toho by to nešlo, ale nemůžu si pomoci, autorka si ve svém projevu počíná, jako by byla lepší spisovatelkou, než je. Má skvělý námět, sama je psycholožkou, ale spisovatelkou je velmi průměrnou. Její dovětky mě ke konci knihy vysloveně rozčilovaly.
Přesto je to kniha, za kterou jsem velmi ráda a moc ráda ji mám ve své knihovně.
Kniha nabízí zběžný pohled na vybranou množinu experimentů , přes které se snaží vydefinovat nejhlubší otázky současnosti, kterým by se měla experimentální psychologie věnovat... ať už jde o původ krutosti, genocidy, soucitu nebo lásky, o problémy týkající se paměti a myšlení, spravedlnosti a autonomie. Autorka originálním pojetím poskytuje inspiraci k dalšímu průzkumu této oblasti...
Na téhle knize mě zaujalo i přenesení do dnešního světa. Asi nejsilnější pro mě byl experiment, kde sama autorka přišla k lékařům s vymyšlenou nepatrnou halucinací a odešla od nich od všech s psychózou. Nevěřila bych, že je něco takového ještě možné. Jinak experimenty jako takové byly fakt síla.
V závěru podává velmi zajímavou otázku: "aby se klienti a pacienti cítili dobře." ... Oproti tomu experimentální psychologie se .. sledováním etického rozměru poslušnosti.. soustřeďuje na to, abychom konali dobře; budeme-li konat dobře, .. čestně, pak máme možnost vést důstojný život."
(klinická psychologie) ".. přistupovat k pacientům "s nepodmíněnou úctou", místo toho odvážili soustředit na morální život pacientů... " 268
Mně autorčin styl sedl, někde sice mohla lehce ubrat na řádcích a je pravda, že popis experimentů pro mě byl vrcholem, ale možná jej právě to ukotvení do reálného světa ještě pozdvihlo.
To, že autorka studovala literaturu má velký bonus v tom, že sama je literárně nadaná, a tudíž jsou experimenty opravdu popisovány jako příběhu se špetkami osobního přídavku.
Kniha se mi líbila, ale tedy hlavně část s holými fakty a výsledky experimentů. Dozvěděla jsem se několik zajímavých faktů a utvrdila si své domněnky o vlivu prostředí a společnosti na člověka. Ocenila bych ale, aby obsahovala víc faktů, než autorkou předpokládaných pocitů vědců. Kontrast faktů jednotlivých experimentů a autorčiných oblíbených vět typu: "Myslím, že se podrbal na hlavě..., Myslím, že se v tu chvílí zamyslel...", a popisy jejích vlastních démonů mi přišly zbytečné. Chápu, že autorka chtěla naučnou literaturu podat široké, laické, veřejnosti více stravitelnou populární formou, ale nevybrala si k tomu, z mého pohledu, příliš šťastnou podobu.
Beletrizování největších světových experimentů mi přímo vadilo. Chtěla jsem se dozvědět čistá fakta, ne nesmysly o tom, jaké bylo počasí a jak byla cítit nějaká kancelář. Přečetla jsem celé tak 3 experimenty, kde jsem se bohužel nedověděla ani nic nového. Zbytek jsem musela přeskakovat - až jsem přeskočila na konec, nemělo to smysl. Velkááá škoda.
Dost slušná návnada! Ať už ke studiu psychologie nebo k většímu zamyšlení nad lidstvem...
Opravdu zajima kniha. Vetsina experimentu je vazne dobre popsana ❤❤ kniha je velice ctiva.
Experimenty jsou popsány s důrazem na čistá fakta, podrobně a odborně, přitom srozumitelně a jsou doplněny o společenské, právní a jiné důsledky, které z nich vyplynuly. To je hlavní a velká kvalita knihy, díky níž může být užitečná laikům i jako shrnutí pro zainteresovanější, kteří se ale běžně nezabývají přímo experimentální psychologií.
Přítomnost níže zmiňovaných epických vsuvek autorky nesoudím, v předmluvě sama psala, že vychází z předpokladu, že příběhy si lidé zapamatují lépe. Spíš škoda výstavby těch vedlejších příběhů, na můj vkus příliš hrály na city, časté formulace "představuji si, jak si vědec myslel to a cítil ono" jsou vyloženě proti vědeckému duchu knihy.
Ano, zajímavá kniha a zajímavé příklady. Jak už tu někdo poznamenal, i mně poněkud vadil jakýsi familiární podtón předávání informací autorkou.
Celá kniha stojí a padá s autorkou. Píše zajímavě o zajímavých věcech, ale občas až příliš beletrizuje a trpí jistou obsesí v pachu lidských výměšků. Ale téma knihy, příklady psychologických experimentů, je samo o sobě natolik zajímavé, že je skoro jedno, kdo o nich píše. Autorka navíc přispěla alespoň tím, že experimenty dále rozšiřuje či doplňuje, ačkoliv by se dalo polemizovat o jejich metodologii. Navíc občas značně fabuluje či si fakta zkresluje pro své účely. Celkově velmi zajímavá přehledová kniha a bohužel k tomuto tématu jediná v češtině.
Při čtení anotace jsem měla obavu z "bulvárního" zpracování tématu, která se naštěstí nenaplnila. Naopak. Každý experiment je popsán v širších souvislostech, s nadhledem a pro laika naprosto srozumitelně a poutavě.
Pandořina skříňka
Nejsem úplně objektivní, protože jsem četla jen tu část, která se zabývá schizofrenií: "Slyším hlas. Říká:"Žuch."" Byla jsem ráda za popis experimentu i za jeho zopakování v současné době. Za mě je ale text moc beletristický. Prokousávala jsem se spoustou nepodstatných informací, abych našla fakta. Ta tam ale občas chyběla.