Panský dům
Anne Jacobs
Panský dům série
1. díl >
Augsburg 1913 Mladá Marie nastupuje jako kuchyňská pomocnice v impozantní vile, sídle průmyslnické rodiny Melzerů. Zatímco si děvče ze sirotčince vydobývá své místo mezi personálem, panstvo si užívá zimní plesové sezony, v níž má být uvedena do společnosti nejmladší, krásná dcera Katharina. Jenom Paul, dědic rodiny, se drží stranou společenského mumraje – dokud nepotká Marii...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
Die Tuchvilla , 2014
více info...
Přidat komentář
Je to tak trochu Panství Dowton po německu. Možná jsem si to mohla nechat na dlouhé zimní večery.
Audiokniha. Vzhledem, k tomu, že takovéto historické ságy nejsou můj okruh knih ke čtení, musím ohodnotit vysoko. Sice bylo vše předvídatelné, jako v pohádce a nechyběly intriky. Ale pokračování už číst nebudu.
Naprosto mimo okruh žánrů, které běžně čtu, přesto mě kniha mile překvapila. Čas od času člověk musí proložit svůj oblíbený žánr něčím z jiného soudku a tato kniha to splnila perfektně. Otázkou je, zda bych stejně vysoké hodnocení dala i v případě, kdy bych byla ve světě románů zběhlejší a sečtělejší. Příběh byl totiž hezky přímočaře předvídatelný, chvílemi mi přišel skoro jako z pohádky. Začátek minulého století v Německu a v Paříži byl vypsán tak romanticky a malebně, že bych chtěla mít alespoň na chvíli stroj času. Jedinou výtku mám k Marii. Mě ta holka nebyla vůbec sympatická. Nicméně kniha mě tak nalákala, že se ráda brzy pustím do pokračování.
Knížka mě úplně pohltila, přečetla jsem jedním dechem. Nikdy by mě nenapadlo, že by mě tento druh knihy mohl bavit, bylo jasné, že musím přečíst celou trilogii...
Knížku jsem vzala jako odpočinkovou četbu na dovolenou na pláž. Nečekala jsem toho moc, opravdu je to klasický předvídatelný příběh. Nicméně svůj účel splnila. Příběh je milý a pustím se i do pokračování po dovolené.
Tak jsem to zkusila a jen díky tomu, že audioknihu skvostně načetl Pavel Soukup (výtečný i ve francouzštině, která se sem tam v knize vyskytuje), jsem u ní vydržela. Tento typ knížek ale opravdu není můj cup of tea. Čekala jsem rodinnou ságu a dočkala jsem se červené knihovny s předvídatelným dějem, hodně černobílými postavami a jejich nepravděpodobným jednáním.
Snad jsem se tím nedotkla těch, komu se kniha moc líbila, přece jen ne každému všechno sedne...
Knihu jsem přečetla, ale že by mě kniha nadchnula... Děj je dost předvídatelný - zamilování Marie, povrchní dcery bohatého průmyslníka, chování syna, zaměstnanců. Do dalších dílů se zatím pouštět nebudu. Určitě znám i lepší knihy.
Nevydržela jsem u knihy dlouho, protože se mi hned zprotivila mladá Marie: ta se od počátku chovala podivně na to, že dostala velkou příležitost se ze sirotčince (nemocná, dokonce po chrlení krve???) dostat do služby v bohatém panském sídle průmyslníka - byla arogantní, vedla divné zpupné řeči, přitom nic neuměla a ani to nevypadalo, že se něco hodlá naučit.
Velmi sociální až socialistické pojetí od prvních řádek - až jsem se pokusila najít, zda autorka není náhodou z východního Německa. Asi ne, podle všeho z Dolního Saska (i když mne matou informace na webu o jiné anglosaské autorce stejného jména a roku narození a žánru).
Krásné letní čtení (nejen na léto - samozřejmě). Kniha se mi hodně líbila, pěkně jsem si u ní odpočinula a závěr se mi líbil.
(SPOILER) Odpočinkové letní čtení. Nicméně se mi moc nelíbilo, že hlavní postavy se do sebe tak moc zamilují, a to se akorát párkrát uvidí? To mi přišlo divné. Jinak se to četlo pěkně. Jako odpočinková četba k moři, proč ne.
Bála jsem se, že kniha bude plná klišé, jak to už u těchto historických ság bývá, takže jsem k ní přistupovala opatrně. Musím říct, že jsem byla příjemně překvapena - když už se k nějakému tomu klišé schylovalo, autorka z toho šikovně nečekaně vybruslila, tedy až na posledních 20 stran, tam to byla červená knihovnička jako vyšitá :)
Jsem ráda, že postavy nebyly černobílé, protože zpočátku to vypadalo, že autorka si oblíbila především jednu sestru a hlavní hrdinku a všechny ostatní vykreslí ve špatném světle. Tak snad si tuto tendenci udrží i do dalších dílů. Milé, nenáročné čtení, konečně jiné prostředí než Paříž (i když ani ta tady nechyběla) a zajímavé zápletky i vylíčení životních osudů a charakterů. Uvěřitelné.
Dočteno. Dle zdejších recenzí jsem měla pocit, že jsem narazila na příběh typu, jaké umí psát Ken Follet. Bohužel. Kniha neurazila, ale ani nenadchla. Další díly číst určitě nebudu, nehodí se pro mě ani jako oddychové čtení. Kniha mi připadala jaksi plytká.
Po asi dvou letech se do této série pouštím znova, abych si připomněla vše důležité, než začnu číst čtvrtý díl. A stejně jako před těmi dvěma roky dávám 5*. Je to hezký příběh, Marie je sympatická, a vcelku jsem měla ráda i rodinu Melzerů (každého svým způsobem) a část personálu. Jen ty překlepy trochu kazily čtení, těch jsem si asi tenkrát nevšimla, ale naštěstí to nerušilo moc, tak nestrhávam hvězdu.
Moc pěkná historická sága, ve které samozřejmě nechybí intriky, zlo , chudoba, ale i láska a přátelství.
Kniha mi připomínala seriál Panství Downton. :-) Líbí se mi, že se autorka věnovala snad každé postavě a trochu rozvinula i její příběh. Občas mě rozčilovala rozmazlenost Kitty. Těším se na další díly, jak se děj bude dále rozvíjet i během války. První díl zatím super :-)
Mladá Marie Hofgartnerová, která vyrůstala v sirotčinci, se uchází o místo v panském domě, továrníka Johanna Melzera, jako služebná. Maria je přijata. Ze začátku si bude muset vybojovávat svou pozici mezi služebnictvem i panstvem domu. Marie se však krom jiného také líbí synu továrníka Paulu Melzerovi. Musím přiznat, že jsem ze začátku očekával od knihy více a chtěl jsem vyzkoušet, jak píše paní Jacobsová. Ze začátku knihy děj plynul velmi rozvláčně, místy trochu nudně, ale druhá polovina to vylepšila. Nesuďte knihu, ale před dočtením, málem jsem tuto chybu udělal! V závěru se objevují docela dobré zvraty a Marie se rovněž seznamuje i s vlastní minulostí. Nechybí zde etiketa té doby, stejně jako pletichy, ale nehty si nervozitou kousat nebudete. Jako počátek ságy a odpočinková četba je to dobré. Na proložení thrillerů a detektivek je to celkem ideální. Na styl paní Jacobsové jsem si musel chvíli zvykat, ale pak už to šlo. Někdy v budoucnu se pustím do dalších dílů. Paní Jacobsová píše dobře, ale Elizabeth Haran, Kate Mortonová, či Jojo Moyesová jsou pro mne prozatím lepší. Přesto si paní Jacobsovou dávám do oblíbených. :-)
Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Krásný nenáročný příběh velké bohaté rodiny na historickém pozadí se sympatickou hlavní hrdinkou. Hlavní postavy jsem si až na výjimky (Elisabeth) oblíbila a těším se na pokračování jejich osudů. Taková pěkná pohádka pro ženy, která dokáže spravit i blbou náladu:-)
Štítky knihy
20. století Německo továrny ságy sirotčince rodinná tajemství textilní průmysl historické romány historické romance služebnictvo
Autorovy další knížky
2017 | Panský dům |
2018 | Panský dům a jeho dcery |
2019 | Zlaté časy |
2020 | Nová doba |
2019 | Hortenziová zahrada |
Téma se mi moc líbilo, jen to bohužel bylo celé tak nějak nezáživně psané. Žádné velké drama se nekonalo, když už tam nějaký zvrat byl, tak vlastně očekávaný. A kvůli neosobnímu stylu psaní si člověk k hlavním postavám jen těžko hledal cestu. No, budu to asi brát jako úvod ke knižní sérii a zkusím ještě jeden díl.