Poslední hlídka
Sergej Lukjaněnko
5. kniha série Hlídka. V podzemí skotského Edinburghu zahyne ruský mladík Viktor. Přestože po celou dobu zákeřného útoku vedle něj sedí jeho dívka Lera, nakonec nedokáže říct, jak vlastně mladý muž zemřel. Jedinou zřetelnou stopou jsou dva malé otvory na krku, svědčící o tom, že Viktorovu smrt má na svědomí s největší pravděpodobností upír. Do Edinburghu tedy zamíří zkušený hlídkař Anton Goroděckij, jehož na tuto složitou misi tentokrát nevysílá jen jeho nejvyšší nadřízený v Noční hlídce Gesser, ale i šéf Denní hlídky Zavulon. Po spletitém pátrání, které Antona a jeho přátele zavede nejen do Skotska, ale i do středoasijského Samarkandu a do divokých hor v jeho okolí, se ukáže, že viníkem záhadné smrti mladého Rusa i mnoha dalších je Jiný, jehož jak Světlí, tak Temní dávno považují za nenávratně zemřelého. Antonovou pomocnicí se nakonec stává jeho dcerka Naďa, která se tak definitivně stává Velkou kouzelnicí. Překlad Libor Dvořák.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , Argo , TritonOriginální název:
Последний Дозор (Poslednij dozor), 2006
více info...
Přidat komentář
Začlenění prvků z filmových adaptací je uděláno v této knize nápaditě, naopak mě poněkud popuzuje, nakolik autor magické souboje začal popisovat podle počítačových her ze světa Hlídek. Působí to podle mého násilně - v předchozích dílech jsou magické boje podstatně abstraktnější a ne čisté tahové RPG s některými názvy kouzel v angličtině.
V podzemí skotského Edinburgu zahyne ruský mladík Viktor.Přestože celou dobu zákeřného útoku vedle něj sedí jeho dívka Lera,nakonec nedokáže řříct ,jak vlastně mladý muž zemřel.Jednou zřetelnou stopou jsou dva otvory na krku,svědčící o tom,že Viktorovu smrt má na svědomí s největšší pravděpodobností upír
Tento díl série už má charakter dalších apendixů. Lukjaněnko tu spíš exhibuje, všude jsem byl a všechno viděl, nového tu moc nenajdeme, spíš tance kolem dřívějších motivů.
Kdo zná Lukjaněnka povinnost, kdo ne tak taky. Vážně, pro fandy scifi a fantasy počteníčko. Kdo radši romantiku musí do červené knihovny.
Pecka, pecka a konec megapecka. Mimo temné hlídky se mi zdá každý díl lepší a lepší. A v každém dalším díle se dozvíme další části do skládačky tohoto skvělého universa.
Poslední hlídka není vůbec poslední díl řady - zatím existují už 3 další - tady jde jen o název nové party Jiných, kteří si rozjedou vlastní a samozvanou hlídku. Anton si odjede do Skotska a do Uzbekistánu na delegací, potká hrdiny přímo z mytologie, jako perský Rustam a keltský Merlin, a je to... Zbytek si každý přečte sám. A není to nuda - naopak: radši detektivka. Což já osobně nemám moc rád. Příliš často se prali, příliš málo bylo to o Rusku. Ovšem, je tam maličko, i když jen jednou. Jako vždycky líbila se mi zlobivá ironie autora, která stačí za politický komentář: Geser si pořídil terrarium z pavouky, jež pro něj funguje jako simulacrum (napodobení) asi ruské společností. Hlavny pavouk sedí na nejdůležitějším místě (je to miniaturní záchodová mísa z plastu čínské produkcí), a druhý hraje roli obránce a opatrovníka. Že by narážka na Dmitrije a Vladimíra?
Po této knižce jsem začala bilancovat, protože ji beru jako závěr kultovní série. Ona to kultovní série opravdu je. Ohlížím se přes rameno a zjišťuju, kam jsem s knihou a v knize především, došla. Byla to cesta plná dobrodružství. Teď všechno do sebe krásně zapadlo. Všechny dotazy byly zodpovězeny. Moc hezky zakončeno.
Pořád výborné pokračování skvělé série. S Antonem je pořád zábava, i když povýšil. K celkové konstrukci dobra, zla, šera a síly zase knížka něco přidává, tentokrát život a smrt, hlavně smrt. Pořád skvěle čtivé, pořád brilantně popsané zajímavé lokality. A výtečné finále. Jen už to není tak překvapivé. Chybí víc nových postav. Trochu jakoby Lukjaněnkovi docházel dech, jen trochu, ale na Denní a Šerou hlídku tenhle díl úplně nemá. Pořád je to ale špička žánru.
Přijde mi, že se Sergej Lukjaněnko ocitnul ve smyčce, která hrozí všem spisovatelům sérií, kteří se snaží své hrdiny stavět před nové a větší hrozby. Což je v pořádku, jenže jak jednou vyrukujete s obrnebezpečím, tak každé další obrnebezpečí už tolik „obr“ nevypadá. Podobně je tomu i v tomto díle - hrozba, kterou spisovatel rozehraje, už zkrátka nepůsobí tak hrozivě, jak se snaží prezentovat, a proto i strach o hrdiny je menší. Když jednou zachránili svět, proč by to neměli dokázat podruhé, potřetí, podesáté? Nelze mu však upřít čtivost, díky níž je čtení stále více příjemným požitkem než útrpnou povinností. Možná někoho nebudou bavit zdlouhavé pasáže popisující prostředí Edinburghu či Samarkandu, ale faktem je, že tyhle věci prostě k Lukjaněnkově tvorbě patří. Civilní čtení s fantaskním pozlátkem. Trochu zbytečné mi ale přišlo tradiční rozložení románu do tří částí, když příběhová linka je pouze jedna. Naopak velmi komické je autorovo šťouchání do ruské filmové adaptace jeho románů.
A sága pokračuje. Osobně se mi ze začátku nějak nezamlouvalo to zapojení Merlina. Přišlo mi to jako laciné gesto kvůli prodejům. Nicméně musím říct, že Lukjaněnko stále dokáže svůj příběh rozvinout a posunout tak "naše znalosti Šera" o něco dále. Za mne osobně je toto asi nejslabší ze série knih, které napsal Lukjaněnko (tedy hned po Temné hlídce, ale tu nenapsal Lukjaněnko).
K tejto sérii sa stále radšej vraciam. Pán Lukjaněnko píše veľmi ľudsky a k jeho postavám, ktoré nie sú čiernobiele si čitateľ urobí, či chce alebo nechce, pevný vzťah. Je to, akoby ste sa vracali k starým dobrým kamarátom zo Základnej školy, ktorých ste nevideli niekoľko rokov. Posledných 50 strán je dokonalých, všetko do seba začne zapadať. Aj keď toto vraj mala byť posledná kniha z Hliadky od Sergeja, na konci knihy nás presvedčí o tom, že to tak nebude. Pre mňa najlepší diel série.
Asi nejvíce vzrušující díl všech Hlídek. Knihu jsem si vychutnávala slovo za slovem, což se mi stává jen výjimečně. Kdykoliv se k příběhu ráda vracím už jen proto, že se odehrává ve Skotsku a také je tam konečně dosazen chybějící díl skládačky odpovědí, které jsem marně hledala v předchozích dílech. Jednoznačně doporučuji všem milovníkům ruské sci-fi literatury.
Pokud už máte za sebou předchozí díly a líbily se vám, pak určitě doporučuju pokračovat a přečíst si i tenhle. Je stejně dobrý. A setkáte se v něm s Merlinem. :o) A abych uvedla na pravou míru komentáře pode mnou - není poslední. Ještě je Nová hlídka (už ji mám v knihovně objednanou) a letos vyšla další pod názvem Šestá hlídka. Takže tímhle to zdaleka nekončí. :o)
Konečně můžu říct, že všechny hlídky od Lukjaněnka mám přečtené!
Je zajímavé jak se hlídky v průběhu času vyvíjeli. První tři knihy se mi zdály jako těžký průměr, za to poslední dvě mě velmi bavili.
Výborné, skvělé, úžasné, úchvatné!
Důstojný konec celé pentalogie. Víc k tomu není co napsat. Jelikož toto uzavírá celou řadu, tak si to prostě musíte přečíst :)
Štítky knihy
upíři zlo vraždy magie mágové nadpřirozené bytosti dobro městská (urban) fantasy
Autorovy další knížky
2005 | Noční hlídka |
2005 | Denní hlídka |
2007 | Bludiště odrazů |
2005 | Šerá hlídka |
2006 | Poslední hlídka |
Opět dobře čtené fantasy ze série Hlídka.
K sérii jsem se vrátil po hodně dlouhé době, tak jsem při čtení chvílema přemýšlel, co bylo v předchozích dílech, kdo je jaká postava vlastně, ale vůbec mi to nevadilo.