Poslední šachmat

Poslední šachmat https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497504/bmid_posledni-sachmat-9C4-497504.jpg 4 20 8

Maria Florkowská, vězeňkyně číslo 16671 a vášnivá hráčka šachů. Po vpádu německých vojsk do Polska se s rodiči a sourozenci ocitla zavřená ve varšavském ghettu, kde se zapojila do protinacistického odboje. Poté co na ně přišlo gestapo, je i s rodinou odvlečena do osvětimského tábora. Při selekci v ruce zoufale svírá šachovou figurku, poslední věc, která jí zbyla z dřívějšího života a která ji nečekaně zachrání před okamžitou smrtí. Sadistický vedoucí tábora si usmyslí, že by šachové partie s mladičkou dívkou mohly být pro jeho znuděné dozorce vítaným rozptýlením... Maria musí hrát o život, zároveň však spřádá svůj vlastní plán...... celý text

Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: , Argo
Originální název:

The Last Checkmate , 2021


více info...

Přidat komentář

Vivetkav
07.02.2024 2 z 5

No měla jsem co dělat, abych knihu přečetla.. ne kvůli válečné době, ale celkově styl psaní a zpracování mi nesedl.. líbila se mi kniha na konci, kdy pro Marii přišla Irena a celkově potom i epilog

Martule44
15.11.2023 5 z 5

Knihy a příběhy, popisující bolestné události a hrůzy, které probíhali v koncentračních táborech, jsou náročné
na čtení, ale je dobře, že jsou a toto období připomínají. Četla jsem již spoustu obdobných příběhů, ale když čtenář vydrží, v závěru této knihy se dočte o propojení fikce i skutečnosti a o lidech, na jejichž základě je tato kniha sepsána. O to citlivěji celý příběh působí a musím přiznat , že právě to na mě v samém závěru silně zapůsobilo !


Ajrad1981
31.10.2023 3 z 5

Na začátku to vypadalo celkem dobře, ale pak se tam objevovalo víc a víc věcí, které mi vadily. Nejdřív mě zklamalo, jak vlastně došlo k odhalení Marie - podle toho, jak si to kladla za vinu, bych čekala nějakou superbotu. Ale budiž. Byly horší věci.
Například, kdybych byla absolutně nezasvěcený a nepoučený člověk, tak bych asi získala dojem, že v Osvětimi má člověk hlad, občas ho někdo zbije, sem tam někdo umře, ale to je tak vše. Zapojením do táborového odboje se nevystavuji nikterak velkému riziku, ale dostanu se k mnoha věcem, se kterými se dá šmelit. Krutí esesáci se dají ochočit jako pejsci a zobou z ruky jak papoušci.
Taky jsem absolutně nepochopila - a to je možná moje chyba, možná jsem zrovna nedávala moc pozor - motivaci Fritsche. Nepochopila jsem, proč by se měl osobně angažovat ve smrti nějakých lidí z transportu, když pro něj museli být všichni stejní, jak vlastně našel tady ty konkrétní mezi tolika jinými. A hlavně - proč kývl Marii na tu poslední šachovou partii?! Všichni nácci tou dobou zdrhali, až jim hořelo za patami, a on si klidně hraje šachy?!
Pak mi už taky začínala lézt krkem všechna ta náhodná setkání, šťastné náhody a propojení lidí, kteří se před válkou vůbec neznali, ale jejich osudy se vlastně propletly už před Osvětimí.
Slabé, velmi slabé 3 hvězdy.

whiolet
20.06.2023 4 z 5

Kniha je poutavá a dobře stravitelná.
Ačkoliv to není jednoduché a odpočinkové čtení, četlo se to dobře.
Hlavní hrdinka miluje šachy a ty jí dodávají sílu i v Osvětimi,kde zažije nejednu bolest.
Na knize se mi líbilo, že se v ní míchaly fiktivní postavy s těmi skutečnými a dohromady to skvělé zapadlo.

Kortez
18.05.2023 5 z 5

Šachy, Osvětim a obrovská víra. Tak bych popsal tenhle zajímavý válečný román. Vše začíná jako vždy nevině, ale nakonec se to pokazí. Naštěstí ne všechno dopadlo zle a tak má čtenář na konci knihy příjemný pocit jako u pohádky na dobrou noc. Ne, nehaním to, samozřejmě ne všichni měli takové štěstí přežít, je však krásné když se to někomu při těchto podmínkách podaří.

Mojepočteníčko
23.03.2023 3 z 5

Maria Florkowská miluje šachy. Posilují její pozornost i trpělivost. Učí se předvídat, plánovat a jednat. Což se ji později rozhodně vyplatí.
Když zjistí, že se oba rodiče angažují v protinacistickém odboji, trvá na tom, že se zapojí také.
Jenže po třech měsících činnosti je shodou nešťastných okolností vše odhaleno. Rodina je zatčena gestapem a následně transportována do koncentračního tábora v Osvětimi. Zde si Marii vyhlédne jeden z dozorců. Šachové partie se nyní pro mladou dívku stávají bojem o přežití. Jenže Marie se rozhodně nehodlá vzdát.

Tenhle příběh má za mě jedno obrovský plus. Může si ho totiž přečíst prakticky kdokoliv. Autorka se vyhýbá běžnému líčení hrůz koncentračního tábora, nejde až na dřeň a spíš se, jak sama upozorňuje v závěru, snaží čtenáře podnítit k hlubšímu zájmu o toto historické období. Vychází nejen ze skutečných událostí, ale pracuje i s reálnými historickými postavami.

Kdybych mohla, požádám Marii, aby mě naučila hrát šachy, Ireně ukradnu kus její odvahy, Haniu pevně obejmu a Mateusze si vezmu za manžela. Takže ano, zaručuju vám, že si minimálně k jedné postavě cestu najdete.

Knížek s touto tematikou už jsem přečetla spoustu a je hrozně těžké mě něčím překvapit. Takže pro mě samotnou byla tato četba spíš příjemným setkáním s oblíbeným literárním žánrem. Líbil se mi důraz na význam přátelství i propojení s hrou v šachy.

K přečtení určitě doporučuji. Věřím, že se vám bude líbit, ať už se do ní pustíte z jakéhokoli důvodu :)

LukBook
22.03.2023 4 z 5

Za mě zajímavá kniha. Pro mnohé stravitelnější alespoň jazykově, protože se jedná o román. Bohužel se řada věcí v něm skutečně odehráli, najdete tu skutečné postavy včetně několika zásadních jako byli Maxmilián Kolbe nebo Witold Pilecki. Příběh jako takový je dostatečně poutavý, i když v něm jsou takové hrůzy.

Svatka63
08.03.2023 4 z 5

Jelikož jsem četla dost knih podle skutečných událostí měla jsem problém s tím co je románová fikce a co skutečnost. Oceňuji závěrečné vysvětlení jak se k jednotlivým příběhům autorka dostala. Pro mě zcela neuvěřitelné a nepochopitelné osvobození Ireny před jistou smrtí a její návrat do Osvětimy coby dozorkyně, byly najednou uvěřitelné. Na základě dostupných faktů k těmto událostem mohlo dojít, i když pravděpodobně ne v návaznosti na ostatní postavy, ale to už není až tak směrodatné. Závěr knihy byl velmi silný a vháněl mi slzy do očí. Určitě stojí za přečtení.