Prefekt
Alastair Reynolds
Odhalený vesmír série
< 5. díl >
Děj románu Prefekt se odehrává v roce 2427 v soustavě Epsilon Eridani. Tom Dreyfus, nejlepší prefekt policejního sboru střežícího bezpečnost Třpytného pásu, řeší zdánlivě nezajímavý přestupek, když nastane krize. Po útoku na jeden z habitatů jdou oběti do milionů. A to je teprve začátek...
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2016 , TritonOriginální název:
The Prefect, 2007
více info...
Přidat komentář
Odhalený vesmír jsem četl hned po vydání, takže byl dost problém se do této reality po mnoha letech zase vcítit. Spíš než technicko-dobrodružné pasáže mne tentokrát mnohem více bavila ta část sociálně-politická. Dohromady pak solidní sci-fi, které vyčnívá nad průměr.
Dlouho jsem sháněl kompletní sérii Odhaleného vesmíru, stále jsem se nemohl dopátrat Archy část 1, až loni jsem narazil na oba díly v jednom antikvariátu. Nyní jsem dočetl zatím poslední díl, Prefekt, a musím konstatovat, že celá série patří k tomu nejlepšímu co v žánru sci-fi a space opery u nás vyšlo.
Do Odhaleného vesmíru jsem se vrátil po delším čase a chvilku mi trvalo, než jsem se zorientoval v čase a prostoru, pak už to byla ale zase parádní jízda. Prostě space opera jako řemen, kde nechybí vesmírné bitvy, inteligence uložené ve strojích, spiknutí, revoluce ani věštecké kvantové aparáty. Celé to ještě okoření tajemný Hodinář.
Takže to byl příjemný návrat a těším se na Elysium Fire.
Tak za mě jenom dobré. Knihu jsem kupoval trochu z nostalgie. Žánr space opera, respektive její novou vlnu, prezentovanou právě třeba Reynoldsem, jsem míval rád a sérii Odhalený vesmír jsem považoval a stále považuji za skvělé čtení. Jenže teď, po přečtení Prefekta, jsem trochu na rozpacích. Je to pořád ten „starej dobrej“ Reynolds? Podle předchozích komentářů a vysokého hodnocení, zde na Databázi knih, se zdá, že ano. Takže proč už jsem si četbu tak neužíval, proč už jsem si spokojeně „nechrochtal“ nad všemi těmi vesmírnými dobrodružstvími? Nebo v mém případě platí, že prostě „tahle space opera není pro starý“ ? Víc budu mít možná jasno, až se na řadu dostanou Děti času a Bariéra.
Výborný román, zajímavý a dobře propracovaný příběh, kdy se zdánlivě banální problém promění v urputný boj o existenci milionů lidí a jejich světů. Autor si připravil pečlivou síť odkazů a náznaků, a tak v závěru může vytahovat jedno efektní řešení za druhým (no, někdy je to lehce přepálené - třeba odhalení původu Hodináře mi přišlo hodně nelogické a přitažené za vlasy). Škoda, že jedna velice zajímavá vypravěčská linie je uzavřena již v polovině románu a dál nepokračuje, a dvojitá škoda odbytého závěru, kdy si autor sice připravil půdu pro další pokračování, ale řadu událostí pak pouze konstatuje, než aby je svižně odvyprávěl. Ale i tak je to v hranicích žánru skvělá kniha.
Knihu jsem četl ještě v originále a mám z ní podobný dojem jako z většiny děl autora - její příběh je poutavý, fascinující a zajímavý, ale závěr je pak podivně uspěchaný a jakoby useknutý, což mi bohužel neumožní jít na 5 hvězd, i když by si to zbytek knihy patrně zasloužil. P. S.: jsem docela zvědavý na to, jak přeloží určité jména a názvy...
Vynikající stejně jako předešlé knihy ze série. Super pro každého, kdo nerad mnoho technických detailů, dlouhých popisů čehokoli, psychologických rozborů, nelogické dějové kotrmelce, nesmyslné krvavé scény. Není vyřešeno vše, čekám pokračování snad v bližší budoucnosti než kam čtenáře zavádí příběh z Třpytného pásu.
Zdálo by se, že půjde o klasikou space operu a nebo o vesmírnou detektivku, a taky že trochu je to tak. Ale hlavně je to zamyšlení nad tím, jak by mohla v cyberpunkových podmínkách fungovat demokracie a jaká bude její podoba poté, co se lidstvo promění v něco docela jiného (a přitom tak stejného). Utopický komunismus? Oligarchie? Občané, kteří se dobrovolně nechali dát do vegetativního stavu? Zabíjení pro zábavu?Všechno to lze najít alespoň na jednom z tisíců habitatů Třpytného pásu, který my fandové známe spíš jako pás Rzivý. A k tomu všemu jedna nehmotná revolucionářka, jejíž program běží už desetiletí kdesi v hloubi síti sítí, jejíž cíle jsou nejasné, ale program tak lákavý. Politiky a všemožných intrik je tu opravdu dost, takže asi nejde úplně pro dílko pro fandy akční nebo military scifi, ale za mě plná palba.
Možné spoilery: Skvělý návrat do známého/neznámého vesmíru. I když by se dalo říci, že prefektovi všechno vychází a moc se nakonec ani nezapotí, ale pořád to má pořádný náboj. Mnoho a mnoho nápadů, které by se daly ještě více rozvést. Skvělá atmosféra gotické, temné budoucnosti lidstva. Vlastně ani nakonec pořádně nedošlo k dořešení všech záhad, ale byla to pořádná jízda. Doufám, že bude vycházet více knih pana Reynoldse. Snad budou nakladatelé také jednou vydávat něco, co chtějí fanoušci a ne jen to, co by jim vyneslo haldy a haldy peněz...pět z pěti hvězd...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2003 | Odhalený vesmír 1 |
2005 | Archa. Kniha první |
2012 | Transport ledu |
2004 | Kaldera 1 |
2020 | Vzpomínka na modrou planetu |
Podobně jako Kaldera je i Prefekt samostatný román, zasazený do vesmírného univerza, v němž lidskou společnost dobývající vesmír ohrožuje strojní inteligence označovaná jako Zmarové. Chronologicky patří za Odhalený vesmír a žánrově někam do oblastí sci-fi detektivky. Kromě výsostně kriminálních záhad, si na nás Reynolds připravil několik vskutku neotřelých nápadů, které mu čtenář zhltne i s návnadou. Vezměte si jen Jane Aumonierovou a jejího parazita, nebo Thálii Engovou a její zorbing připomínající kutálení koulí. A jestliže budeme považovat Toma Dreyfuse za správného chlapíka na správném místě, pak Sheridan Gaffney musí být jednoznačně parchant všech parchantů, přestože to zpočátku myslel docela dobře. Galérka jako vymalovaná. A jak už je u Reynoldse dobrým zvykem, na každé stránce se toho děje velká spousta. Člověk skoro ani nemá čas odskočit si na záchod nebo udělat probírku spíže či ledničky, aby mu snad náhodou něco neuteklo. Reynolds tam prostě láduje pobídku za pobídkou. Nespěchá, ale současně ani nepřešlapuje na místě s očima zabodnutýma do země. Odvážně staví příběh o mnoha patrech v oslnivě přímé a čisté linii. Dveře výtahu se zavírají, staví se až nahoře na vyhlídkové plošině. Geniální!!!