Řeka bohů: Román ze starého Egypta
Wilbur Smith
Řeka bohů / Rieka bohov série
1. díl >
Řeka bohů nádherně a barvitě popisuje strhující příběh ze starého Egypta. Z části je podložen skutečnými události i historicky doloženými postavami a z části geniálně vymyšlen. Koho zajímá starověký Egypt a hledá správnou knihu, Řeka bohů je ta pravá.
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 1994 , OSNA - Ostravské nakladatelství , AlpressOriginální název:
River God, 1993
více info...
Přidat komentář
Krásný návrat k úžasnému románu ze starověkého Egypta. Wilbur Smith je naprosto geniální vypravěč...
Už dlouho jsem se nepustil do nějakého historického románu. Sáhl jsem po tomto a rozhodně nemohu litovat. Kniha se četla skvěle a vtáhla mě do děje hned v prvních stránkách a pustila mě až na konci. I přes to, že eunuch Taita byl naprostý všeuměl hodný titulu mistra Leonarda Da Vinciho, jeho osobnost mě upoutala a získala si svou přízeň po celou dobu příběhu. Stejně tak Tanus, královna Lostris, její syn Memon či také faraon Mamos. Samozřejmě, některé pasáže jsou trochu přehnané, ale i tak mi to nijak nebránilo, abych si příběh do sytosti užil a hltal jej do samotného konce. Těším se, až vytáhnu další díl této série.
Čteno podruhé po mnoha a mnoha letech a opět jsem knihu nemohla odložit. V tomto případě nepátrám po faktech, neřeším historické nepřesnosti ani Taitovi superschopnosti. Za mě je tam vše, co má dobrý román mít. Prostě jsem si ji užila.
Při čtení jsem měla pokaždé dojem, že jsem se ocitla v Egyptě. Tak dobré jsou Smithovy popisy. Zpočátku jsem Taita přijala rozpačitě, pak už mi ale lezl s tím, co vše umí a svoji neskromnosti na nervy. Jára Cimrman starého Egypta hadr. Stejně tak Tanus a jeho naivita. Vlastně všichni jsou vytvořeni jako naivní prostacci, včetně faraona, které precura jedině Taito, se sklony k uchylarnam, zpočátku snad i lehce na hraně pedofilie, když vezmu v úvahu, kolik je jeho paní let na prvních strankach. V těchto Taitovo creepy momentech jsem hodně váhala, jak moc zvrhlý je i autor, protože mi tam takových okamžiku přišlo v jednu chvíli až moc.
Toliko k tomu, co mi na Řece bohů vadilo. Jinak velmi hutny a bezesporu zajímavý příběh z doby, kterou bych aspoň na den ráda poznala takovou, jaka byla tehdy.
"Nikdy jsem nepochyboval o tom, že se bohové často pletou do záležitostí lidí. A Tanus je Horův člověk a Horus je bohem větru. ... Už po tři dny vanul vítr ... byl to silný vítr, napůl vichřice ... a teď najednou utichl ..."
Mezi odvážným generálem Tanem a mladou faraonovou manželkou Lostris vzplane láska a teď co s tím, milý Taito?
"Jaký trik jsi vymyslel tentokrát? Byl to zase jeden z tvých obvyklých snů, které na tebe sesílají bohové?" ... ptal se sametovým hlasem, ale já v něm slyšel chřestění posvátného hada, ... varování kobry plazící se po kamenných dlaždicích podlahy."
Jakou asi tak šanci může mít tahle láska? ... to je asi každému jasné, navíc na Egypt se hrnou další pohromy ... "na jihu ležely černé africké hordy a podél severního pobřeží se proháněly lodi pirátů. Dole na Nilu čekaly legie nepravého faraóna a na západě číhali zrádní beduíni a prohnaní Libyjci. Na východě se denně objevovaly divoké smečky a naháněly hrůzu ..." .
Otrok a vychovatel Lostris Taita je ale po čertech mazaný chlapík, nadlidsky inteligentní, pevně propojený s egyptskou moudrostí a magií, znalý proroctví ... tak Taito, řekni, jak zachránit egyptský lid?
Egyptské dobrodružství začíná ...
Je to už docela dávno, co jsem četla africké dobrodružné příběhy Wilbura Smitha (tenkrát skoro jak na běžícím páse). Přiznám, že se mi trefil do vkusu, vlastně mě to neskutečně bavilo, u těch příběhů jsem si vždycky odpočinula, byla to pro mě taková příjemná relaxace, asi zvlášť díky zvolenému prostředí - Afrika je prostě lákává - černý kontinent, kde se spojuje stará magie, moudrost a mystika, kde běžně narazíte na nějaké to proroctví, musíte si dát dobrý pozor na rituály, jichž jste svědky, protože i jen přihlížet jim nemusí být pro vás zrovna bezpečné, kde s lidmi žijí nadlidští hrdinové, kde spousta slov, resp. jejich významů, může znamenat v podstatě to samé něco jako kouzlo, zvlášť pak v Egyptě, kde se to hemží magickými kletbami, kde se na lidi běžně hněvají jejich bohové, případně zlí duchové, případně na sebe svolávají hněv faraona, a kde se i bozi běžně vraždí, natož pak lidé, kteří jsou proti nim a jejich moci naprosto bezmocní ...
"... instinkt, nebo to, že jsem ho tak dobře znal, či snad zásah bohů ochraňujících ... zažehl myšlenku v mé hlavě, náhle jsem s naprostou jistotou rozpoznal příčinu ..."
"Tane!" vykřikl jsem "Pozor! Je to léčka. Chce tě ..." Mé výkřiky pohltilo bouření davu ... "Hore, dej mi sílu!" pronesl jsem tichou prosbu ...".
V prvním díle jsem se prostě stala Taitovou fanynkou a pročetla se postupně až k poslednímu, a bylo to vážně fajn napínavě odpočinkové, skoro pohádkové, dobrodružství /plné magie ne reálné historie, to je potřeba mít na paměti/ ... čistě jako relax, třeba na dovolenou, doporučuji ... Taita je sympaťák :-).
Upřímně nechápu, proč má kniha tak vysoké hodnocení. Historicky je to (hádám) dost nepřesné, přidaná hodnota je někde na úrovni hollywoodského akčně-romantického bijáku, ale pamatuji si, že v pozdních devadesátkách / raných 00s tu knížku měla v knihovně velká část příbuzných.
Vypovídající bylo, že když jsem se letos ptala, o čem to je, nikdo z nich mi to nedokázal říct, ačkoliv se všichni dušovali, že to kdysi četli a že se jim to *asi* líbilo.
Taita je Mary Sue. Ukázková. Místy naprosto nesnesitelná. Nezdravě lpí na své majitelce a některé jeho myšlenkové pochody mi přišly vyloženě creepy. Je to génius a všeuměl, navíc šíleně domýšlivý. Rozhodně jsem se s ním nedokázala sžít, ačkoliv jsem na to měla víc jak 700 stran.
Na druhou stranu Smith psát uměl, ne že ne, hlavně akční scény. Proto za 3*.
Pohádka pro dospělé. Krásný příběh, napínavý, poutavý a propracovaný, bohužel nerealistický, nepravděpodobný i z historického hlediska, s plochými postavami. Od autora jsem četla ještě Běsnění, to mně připadalo z uměleckého pohledu kvalitnější, ale ne tak pěkné. Řeka bohů mně připomíná Waltariho Egypťana Sinuheta přepracovaného do holywoodského formátu.
Čakal som, že Taito pri jeho super schopnostiach rozbije atóm niekde na prvých 100 stranách, no nezvládol do...Chuck Norris je iba jeden!
Tak to byl jeden z mých velkých čtenářských restů. V žánru historických románů to určitě patří k těm nejlepším. Souhlasím se všemi komentáři přede mnou, že Egypťana Sinuheta to nepřekonalo, s mnoha věcmi bych polemizovala, ale byl to román a četl se velice dobře.
Kniha, ke které se vždy ráda vracím. Poprvé jsem ji četla v mých patnácti letech a okamžitě jsem se zamilovala do starého Egypta. Napínavý a do detailů vyvedený příběh.
Tak na mě naše paní knihovnice zase jednou vyvinula nátlak :) a přemluvila mě, abych si přečetl tuhle knihu. A i když jsem se s ní trochu trápil - a fakt nemám na mysli paní knihovnici :))), protože historické romány nečtu prakticky vůbec, tak nakonec jsem zas až tak moc nelitoval. Dávám čtyři stars, ale radši se teď vrhnu zase na nějaký thriller :).
Pro me nenarocne prazdninove cteni, zabavi cloveka novymi a novymi zapletkami a zvraty... Ale boj se slony uz byl na me krapet moc.
Bavil som sa, Taita niečo medzi MacGyverom, Michelangelom a Nostradamusom to posúva z historického románu skôr do zábavnej roviny. Určite siahnem po pokračovaní, ale treba si nechať odstup.
Na začátku jsem měla trošku problém u otroka který
já já já všechno vím všechno znám všechno umím
Ale pak jsem se ponořila a přečetla všechny díly řeky bohů
Příběh z pravěkého Egypta očima sluhy, otroka, lékaře, eunucha... Taito slouží své paní Lostris, dceři vezíra Intefa, která se později stává královnou Egypta. Lostris miluje velitele armády Tanuse, ale je otcem provdána za faraona Mamuse. Taito je jejich přítel, rádce, ale hlavně důvěrník. Vypráví o útrapách při útěku před válkou po řece Nil a následný návrat královny do rodné Théby. Taito je přítelem i pro korunního prince Memona. Kniha je obsáhlá, ano, mohla být kratší, ale stojí za přečtení.
Komentáře čtenářů přede mnou mě pobavily :-) (heavy66, Isew, Bafy, jamesek007, Aliii) sama bych to líp nenapsala.
Řeka bohů naprosto nesnese srovnání s geniálním Egypťanem Sinuhetem.
Začátek vypadal slibně, jenže pak všichni okolo Taita, včetně jeho samotného, začali být otravně dokonalí, takže se to nedalo číst. Přistihla jsem se, že celé té povedené rodince přeju pořádnou katastrofu, a to byl signál, že už nemá cenu číst dál :-D.
Waltarimu věřím, že v Egyptě byl, a Sinuhet mu diktoval svoje paměti. U Wilbura Smithe si tím jistý nejsem. Hodně věcí si vymýšlí, příběh je zdlouhavý, povrchní, řada historických detailů nesedí, hlavní hrdina je básník, hudebník, malíř, stavitel, fyzik, geodet, lékař, astrolog .... něco jako Jára Cimrman. Prostě taková televizní inscenace na Príma Vole! Ale kniha nemusí být nutně velkou literaturou, stačí, když je zábavná. A to Řeka bohů docela je!
Tahle kniha je dlouhá. Kdyby byla o polovinu kratší, tak je pořád dlouhá. První dvě třetiny knihy byly docela dobré, někdy dokonce výborné, někdy nudnější. Ta poslední třetina byla nuuuddddnnnnáááá. Knihu bych ukončila střetem s Intefem a dala bych mnohem větší hodnocení. No, položka do letošní výzvy splněna a další díly určitě vyhledávat nebudu.
Štítky knihy
Egypt otroctví faraoni starověký Egypt historické romány na pozadí skutečných událostí
Skrýt reklamy
Výborná klasika mezi historickými romány.