Sex, drogy & cyb'n'roll
Petr Heteša
Není to tak daleká budoucnost. Rolling Stones možná ještě hrají, i když sešroubovaní ze spousty implantátů. Úžasné a skvěle prosperující město New Chrome je tvořeno osmi šestipodlažními levely, z nichž čtyři jsou nad zemí a čtyři pod zemí. Jedná se ovšem o dva úplně odlišné světy. Horní ovládá software, spodní drogy. Jerry Gibwill se shodou okolností pohybuje přesně na rozhraní těchto dvou tak protichůdných světů. A proto když dojde k jejich neodvratnému konfliktu, ocitá se nechtěně v centru dění. Ale není to konflikt mezi lidmi, nýbrž roztržka právě mezi softwarem a drogami. Když pak kolem Jerryho začínají umírat jeho přátelé, rozhodne se to řešit po svém. Pořídí si pistoli. A pak začne ten pravý kyberpunkový mazec... Samostatný román.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě trochu zklamala, je to má čtvrtá kniha od autora všechny předešlé mě nadchly a přečetla jsem je jedním dechem. Tahle byla jiná, možná to bylo tím podzemním světem, možná přemírou sexu, drog a vražd.
(SPOILER)
Kdysi světu vládl nepořádek a chaos.
Pak přišlo lidstvo a všechno šlo do hajzlu.
Královna Mrcha
Vítejte v New Chrome, městu budoucnosti, přetechnizovaném a dokonalém městě, kde jste pod neustálou kontrolou kamer, všemožných reklam a zářivé budoucnosti. Pokud ovšem se pohybujete v prvních čtyřech levelech a nesestoupíte do mínusových podlaží, kde již realita není tak růžová a pod nádherně nablýskaným městem je defacto druhé město plné drog, sexu, alkoholu či hazardu. Jerry Gibwill, majitel galerie, proplouvá zdatně a spokojeně všemi patry tohoto města. Ovšem jen do chvíle, kdy po požití drogy SDC zemře jeho přítelkyně. Rozhodne se vypátrat původce této drogy, ovšem netuší s čím nebo kým si zahrává a jeho život se dostane do turbulentní fáze. Netuší kdo jsou jeho přátelé a kteří nepřátelé mu usilují o život a proč .... Opět další skvělý román Petra Heteši, odehrávající se v daleké budoucnosti. Dostanete velkou dávku napětí, přestřelek, narážek na vlastní tvorbu
Bonifacio měl na sobě modré triko s dlouhým rukávem a na prsou nápis Nevermore Baltimore, odkazující na kultovní komiksový film postpunkového režiséra Petera Heteshi.
humoru a legrace, který je typický pro autora
Bylo pět minut po půl deváté.
Zapálil jsem si. Záchodová místa mě okřikla, že tady se nekouří.
"Tak se třeba poser," řekl jsem jí a čekal
a hlavně originálního a napínavého příběhu, který vás rychle do sebe vtáhne a vyplivne až na konci.
Konečně (po Fatal Virtual a Morphin Red) výborně vybalancovaná drsná škola a cyberpunk. Archetypy z prvního tu krásně sedí (spiknutí, co vede až nahoru, drsňák, co žije ve druhém světě atd) a Heteša krásně dávkuje informace, takže se postupně dozvídáme nové a nové skutečnosti. Zvraty tu moc nejsou, ale jednotlivé posuny ano. Takže se nestane, jako v uvedených dvou knihách, že uprostřed je zhruba dvě stě stran atmosférické vaty. Výborně vybalancované.
Jop. Zase jednou dobrej nářez. Mám ráda hrdiny, kteří se dokážou s lehkostí pohybovat světem, které by pro jiné lidi (ty z vyšších podlaží) byl smrtelný.
Trigger warning: Z uměleckých performací se vám může udělat lehce nevolno. Zvlášť, když se v doslovu dozvíte, že jsou inspirované tím, co se událo v naší krásné čisté realitě.
Román z moderního města New Chrome, v němž chce majitel galerie Jerry Gibwill odhalit, proč zemřela jeho přítelkyně. A samozřejmě vůbec netuší, do jaké šlamastiky se vlastně dostal. Je to příběh varující před podivnými drogami a lidmi vylepšenými nejrůznějšími implantáty - a to popisované "umění" v galerii bylo fakt úděsné. Doufám, že k takové "modernosti" za mého života nedokráčíme.
„Přitáhl jsem si jí k sobě
a políbil ji.
Byla zvláštně vláčná
a voněla Jackem Danielsem.
Nádherně horkým“.
„Pokud nemáte rádi umění, tak tuhle knížku vůbec nečtěte. Je totiž hodně o umění. A pokud ho máte rádi, tak už ji nečtěte vůbec. Mohli byste ho přestat chápat“. Umění je v tomto příběhu hodně (ne)specifický až morbidní. Taky aby ne, když je hlavní hrdina Jerry Gibwill majitelem galerie. Ale věřte, je to velmi zvláštní umění, které se v jeho galerii ocitá. Někdy mi z toho popisování bylo i trochu špatně. Vědět však, co mě čeká na konci knihy v Autorský poznámce, asi se i u některého umění pobliju, protože ono opravdu existuje. Některým výstavám se budu oklikou stranit.
Malá ochutnávka:
Ráno jsem se stavil v Bullertu pro plyšáka. V žádném oddělení hraček jsem nebyl už nejmíň dvacet let a nestačil jsem zírat. U poloviny věcí jsem vůbec nechápal, k čemu slouží. Do sekce pro kluky jsem se ani neodvažoval vstoupit, protože tam po sobě jednotlivé krabice v regálech střílely laserovými zbraněmi, explodovaly simscreenové atomové bomby a řvali dinosauři. Pánové prstenů zápasili s Terminátory, X-meni s Vetřelci. Ze sekce Star Trek se ozývaly příšerné zvuky startujících vesmírných lodí.
V příběhu najdete množství úžasných dialogů a některé (asi třetina) kapitol jsou opět úsměvně vypointované. Vzhledem k tomu, že je příběh spíš vážnější než nějaký střeštěný, byl jsem za humorná ukončení některých dialogů velmi vděčný. „Ty jsi vyměnil dva černochy za jednu ženskou?“ „Tobě to nepřipadá adekvátní?“ „No, když myslíš“. Perfektní je také scéna, kdy hlavní hrdina chodí po městě s plyšovým medvědem. A ani dívčí hudební skupina Wild Cats nezůstává pozadu. Její obsazení......jo, jsou to samý ženský, ale až si přečtete jejich popis a přednosti, tak si bude muset dojít do ledničky pro panáka.
Citát: Většinou mi tady dole všude nabízejí kokain, heroin, LSD, vodku a kdoví co ještě. A když kafe, tak s kokainem. Rád si dám obyčejné, normální....kafe.
Od pana Heteši jsem toho už přečetl dost. Víc, než polovinu jeho knih. A vždycky mě zatím dokázal překvapit. V tomto příběhu se letmo mihne snad vše, o čem se kdy ve svých knihách zmínil. Jsou tu odkazy na démony, žlutou barvu (motýlci ne, ale například žlutí králíci), camelky, kámoše Jacka Danielse, propuštěný policajt, drogy, sex, papoušci a například i odkaz na Cybrain (quadrologie z počítačového světa). Vlastně ono New Chrome je lidský Cybrain. A nejvíc mě dostala „reklama“ na příběh Nevermore Baltimore. Nebudu říkat, abych někoho neochudil o velmi povedený vtip. To se povedlo, tleskám mistře. Plný počet žlutých motýlků.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )
Citát: Tys ji šukal? Ne, já ji miloval.
PS – Co se asi stane 22. prosince 2022?
Celý čas som mal pocit deja vu, že toto som už čítal, len s inými postavami. Heteša je dobrý rozprávač, ale niekde v polovici jeho príbehov mu dochádza plyn a do cieľa sa dovalím len zotrvačnosťou.
Zatiaľ najslabšia kniha pána Heteši, ktorú som od neho čítal. Príbeh je zbytočne naťahovaný a akoby stál na mieste, hlavná postava Jerry stále chodí hore dole a niektoré scény sa aj viackrát opakujú. Aj keď sa text čítal rýchlo, nevedel som sa poriadne začítať, preto mi aj dokončenie knihy tak dlho trvalo. Vyvrcholenie príbehu bolo veľmi krátke a akoby neukončené - aj za to dávam nižšie hodnotenie.
Další povedená kniha od pana Heteši. Souhlasím, že mi místy připomíná Kotletův styl, nicméně rozhodně to není vyloženě opsané a knihu jsem si užil od první stránky až do konce. Toto téma je zkrátka něco pro mě ;)
Tuhle knihu jsem si dal hned po Co to žere a kde to spí. Asi jsem to neměl dělat. Co to žere mi vyhovovalo víc. Četlo se to lépe, obsahovalo méně hluchých míst. A méně odporovalo logice (i když tou se mi nechce ohánět v dílech podobného typu).
Něco málo o této knize. Nejvíc mi to připomínalo Fallouta. Stejné prostředí, zaplněné ztracenými existencemi. Všudypřítomné stříkačky s psychem (SDC). Implantáty. Vaulty a do toho šílené postavičky a magnáti. Chyběly jen brahminí farmy. Byla to pomalu se rozjíždějící jízda, ve které nechyběly tuny úchyláren. Jen té akce mohlo být víc. A mouchy, ty tam prý taky chyběly, říká Cynik Maxmilián...
PS: Jak sakra autor ví, jak vypadá vlčí vagína?????
Tak tohle bylo pošušňání. Můj první Heteša a hned taková pecka! New Chrome, město budoucnosti, je promyšlené do detailu od stropu po nejnižší podlaží. Cyberpunk jak má být, s hrdinou, který táhne chlastem a nejde pro hlášku, urážku nebo přesdržku daleko. A ono to fakt funguje.
Všeho co slibuje název se mi v knize bohatě dostalo. Výborné odpočinkové čtení do busu a vlaku - jen pak nesmíte zapomenout vystoupit:)
Sítě kanály a stoky patří k mým oblíbeným knihám, proto jsem i od téhle čekal hodně. Bohužel jsem byl zklamaný. Stejný postup, ale větší důraz na šokování násilím, sexem a úchylnostmi (zdůvodněné sice v závěrečném komentáři, ale nijak výrazně nekritizované). Naopak závěrečná katarze je podle mého velmi uspěchaná, byť by se dala zpracovat podstatně lépe (podobně jako v 'Sítích...').
Celkově vzato pro mě zklamání, ale pro čtenáře nezatíženého minulými čtenářskými zážitky průměrný kyberpunk, vhodný třeba na dovolenou k vodě.
Jerry býval dobrým policistou, ale spáchal nejtěžší hřích: sejmul zakomplexovaného kolegu. A pak drogy zabili ženu, kterou miloval...
Docela jízda. New chrome bylo dobře vykreslené. Jen mi pořád vrtalo hlavou, že se Jerry tak dobře adaptoval v dolních levelech. Kde vzal všechny ty podzemní kontakt, kámoše a drogové dealery. Přeci jen je bývalý policista z vyššího levelu.
Pro tenhle autorův kousek jsem asi měla příliš vysoká očekávání - to nebývá dobře. Heteša mě dlouhodobě zlobí s jednou věcí. Nějak mi neleze do uší (vlastně do očí), když se jeho ostřílení sarkastičtí hrdinové nasáklí Jimem pohybují ve spisovně psaném prostředí. Co hůř - spisovný a hovorový jazyk se v celém textu jaksi zmateně tlučou, kolikrát se stihnou protočit i v jediné větě. Podle mě se u tohoto typu literatury autor nemusí vůbec bát vsadit na hovorovou řeč a nikdo mu nebude spílat, že to má špatně. Takhle potom vznikají věty jako: "Holka ovšem zareagovala jen tím, že mu řekla, že je zasraný zakomplexovaný policejní čurák, což teda trefila hřebík na hlavičku." a na mě to působí tak nějak lámaně přes koleno. Mnoho autorů používá čistě hovorový jazyk, když si to děj a prostředí knihy žádají, a nijak se z toho nestřilí. Ale já nejsem spisovatel a jakkoli se mi to nelíbí, třeba to tak mít prostě chce a já na jeho knihy určitě nezanevřu ;).
S Hetešou jsem se na literárním poli setkal poprvé a jsem velmi mile překvapen. Knihu jsem koupil loni v jednom eshopu neb se mi líbil popisek a obálka :) Jak jsem se do ní začetl nemohl jsem se od příběhu odtrhnout. Hlavní postava Jerry Gibwill je správný sympaťák, který se vždy připlete tam kam nemá, při jehož hláškách jsem dostával často křeče do tváře. Super knížka z níž jsem velmi nadšený až tak, že od Heteši nebyla poslední jenž jsem přečetl.
Tak za mne rozhodne nejlepsi kniha od Hetesi co jsem cetl. Rozhodne bych netvrdil ze je to opsane Stroncium od Kulhanka. Spolecne maji jen ze se dej odehrava v jednom velikem meste a tim teda pro mne veskera podoba konci. Ano dej neni konplikovany jede hezky po jedne linii a dobre to odsejpa. Zaver mohl byt vice komplikovany prekvapivy ale neni a nijak to nevadi proste nevybocuje z celeho pribehu.
Sex, drogy a cyb'n'roll mohla bejt fakt jízda,
juknout se do budoucnosti, hackerskýho hnízda,
Ale smrdí z toho Kulhánek, Stroncium pak "kontrol cé",
-TO SI VOBŠLECH, HETEŠO-, svítí na mý kontrolce.
Štítky knihy
kyberpunk české sci-fi česká fantastika
Autorovy další knížky
2019 | Co to žere a kde to spí |
2012 | Sex, drogy & cyb'n'roll |
2016 | Infico |
2010 | Nevermore Baltimore |
2014 | Zajatci Minecraftu |
Musím souhlasit s komentářem od Schary. Ostatní mnou poslechnuté se mi líbily o mnoho více. Asi jsem konzerva a puritán, protože tady bylo vše hnáno silou do extrému. V podstatě se mi to ani nelibilo. Všude spousta drog, násilí a sexu....malinko nám to upozadilo příběh, jehož výsledek nebyl až tak oslňující. Rozhodně dám další knihu, ale tohle si více jak 65% nezaslouží.