Signály z vesmíru

sharik má pravdu, jisté je že člověk to prostě navnímá jinak než autor chtěl. Ani to dokonce nemám autorovi v rámci kontextu doby za zlé ( tolik ) .
Zaujaly mě pěkné, nebo líbivé ilustrace, které podrthovali celou tu atmosferu knihy. Neurazilo mě to natolik abych si nepřečetla druhý díl. V dětství jsem to neobjevila a dětskou knihu nebo knihu pro mládež mi to evokovalo.

Opět téma vesmíru sjednoceného v míru díky vítězství socialismu a komunismu. Neuvěřitelným způsobem propagandistická scifi, ale když se nad to člověk povznese, je to děsná sranda. Škoda jen, že humor nejspíš nebyl autorským záměrem.

Kniha meho detstvi. Na zaklade posledniho objevu - signalu vysilaneho prave z teto oblasti mozna aktualnejsi,nez by se zdalo...

04.10.2020

Tahle kniha se mi líbila už v mých cca 15 letech, kdy jsem ji objevil (tj. v 80. letech) a mám ji rád dodnes. Její pokračování jsou podle mně mnohem, mnohem slabší.

05.11.2017

Napriek tomu, že daná sci-fi je poplatná dobe svojho vzniku, nie je to až také zlé. Mnohé dnešné knihy sú oveľa horšie. Nehovorím, že je to literatúra svetového formátu - to ani náhodou. Je to sovietskou propagandou prešpikovaná fantazmagória, a to hlavne vtedy, keď sa dozvedáme o tom, ako ľudstvo súperí s prírodou a vyhráva. To mi liezlo na nervy najviac! Keď ľudstvo roztopilo ľadovce, keď ľudstvo začalo vyrábať umelé potraviny, keď ľudstvo ovládlo počasie, keď ľudstvo začalo vytvárať nové živočíšne druhy! To ma štvalo. A hlavne preto, lebo sa tu odzrkadľuje naša doba. Nevadia mi narážky na Marxa, Engelsa a spol. Vadilo mi to, ako sa ľudstvo vyvyšovalo nad svoju roditeľku, a to sa deje práve dnes. Inak to bolo celkom fajn. Mne osobne sa zápletka aj celý let do kozmu páčil. Pokračujem na druhý diel.

04.10.2016

Kdysi se mi tato kniha dostala do rukou a jsa zvědav, přečetl jsem ji. Na rozdíl od jiných knih, tato nebyla tak špatná, takže se dala dočíst až do konce. Celkově takové neslané, nemastné - a to jak jako sci-fi, tak i jako propaganda. Přitom základní myšlenka by mohla být využita mnohem zajímavěji a zábavněji, kombinace sci-fi a propagandy má potenciál ke vzniku něčeho, co si může cynik jako já vychutnat písmenko po písmenku.

13.04.2016

ČÁST 1/2
Co se týče propagandy, vlastně mi to moc nevadí. Jako ročník 92 vnímám spíš tu soudobou. I dnes s požehnáním státu umírají nevinní ve jménu světlejších zítřků. A když o tom někdo mluví, sice není zabit nebo uvězněn, ale umlčen celkem efektivně ano. Kdo se necítí dobře v mantinelech oficiální politiky, je (často nenávistně) kádrován a získává nálepku obtížného zaostalého hlupáka, který by udělal lépe, kdyby držel hubu a krok. A lidi to dělají tak nějak sami od sebe jeden druhému jako vždy.

Od začátku mě irituje, že všechny důležité ženské postavy jsou dívky. Je to zdůrazňováno častým opakováním tohoto slova. Přitom to zároveň jsou vědecké pracovnice. Do kolika let asi autor považoval ženu za dívku? Myslím, že já už dívka nejsem a do vědecké pracovnice mi ještě pár let chybí. Závidím Babulovým hrdinkám, že už jako dívky se podílejí na nejprestižnějších vědeckých výzkumech. Byť jen ve vedlejších rolích. Považuje snad autor za dívku každou neprovdanou ženu? Všechny pracující ženy jsou zde dívky, provdané ženy a matky nepracují? A co dělají, když o děti se starají jesle, výdobytek 20. století umožňující odložit brzy ráno batole a jít budovat vyšší dobro lidstva (nebo vydělat na chleba)?

08.04.2016

ČÁST 2/2
O možnosti zamrazování a následném rozmrazování a oživování lidí mnozí přemýšlí i dnes. Nejsem moc přes fyziologii, takže nevím, zda nemám zastaralé informace, ale obávám se, že lidská krev na to není stavěná. Když zamrzne, potrhají ledové krystalky cévy a toto poškození neumíme zvrátit. Na druhou stranu jde mrazit buňky. Kdybychom dnes vytáhli dobře zachovalého Seversona, mohli bychom mu pomocí IVF opatřit potomka. Ale to je asi tak vše. Pro zajímavost - existují ryby, které se umí pohybovat v ledových vodách s teplotami pod nulou, ale ty na to, aby jim nezamrzla krev mají zvláštní aminokyselinu navíc.

„Omnis cellula e cellula“ možná už tak úplně neplatí. Blížíme se syntéze prokaryotické buňky (Mycoplasma laboratorium, Mycoplasma mycoides). Nevím, jak moc jsou to syntetické bakterie, protože jsem se nezabývala detaily, ale jsme asi překvapivě blízko. Co by mě ale zajímalo, je to, jak pozoroval Severson neobarvené živé buňky (většinou to moc nejde). Že by fluorescenční mikroskop a buňky s vlastní fluorescencí? Není to žádná novinka a Severson fluorescenční mikroskop teoreticky mohl znát ze své doby.

Autora se musím zastat v jednom bodě, kde si představuje, že nakažlivé nemoci lze úplně vymýtit. To byla v 50. letech celkem populární myšlenka i u seriózních vědců. Přinejmenším u západních vědců. Na stejný námět naráží mnohem důkladněji Asimov v Ocelových jeskyních. Ten ale byl v této věci skeptikem.

Dost mě fascinuje představa roku 2028 bez počítačů, jak je známe dnes. V době vzniku knihy bylo co? První sériově vyráběný počítač IBM 701 a FORTRAN? Autor si sotva mohl představit notebooky, tablety, čtečky a chytré telefony, které máme už v roce 2016. A zajímavé je, že ta představa videohovorů je ve sci-fi docela častá, a to i v soudobějších dílech. Přitom už jsme v době, kdy to je reálné, Skype používají i lidé, kteří by se toho v mládí nenadáli. Při běžném hovoru po telefonu by se to také dalo realizovat. A nevím o nikom, kdo by o to měl zájem jako o standard. Nikdo nějak nestojí o to, aby ho telefon zabíral rozcuchaného, když se ráno probudí nemocný a omlouvá se z práce.

"Čekají ho doma sice některá rozčarování..." Jo, z dnešního Norska by chudáka Seversona nejspíš ranila mrtvice.

"Chceš-li z půdy zbohatnout, musíš znát její záliby a nedostatky." Dnes se dělá letecká analýza vlastností půdy. Cílem je maximálně zefektivnit práci s polem.

Nemám zrovna velký přehled o historii vědeckého poznání, takže nevím, co autor mohl a nemohl vědět. Stejně si ale dovolím pár poznámek: Mozek není organismus (pojmy organismus a orgán jsou zaměňovány často) a chlorofyl sám v rostlině fotosyntézu nedělá. Zrovna tak bakteriologická válka se těžko dělá pomocí virů.

U některých věcí, k nimž autor s nadějemi vzhlížel, se obávám, že je už žijeme, nebo k nim máme pořádně nakročeno:
"Podle posudků zdejších lékařů působí prý toto umělé jídlo na lidský organismus ještě lépe než přirozená strava, protože obsahuje všechny důležité výživné látky a přitom má tak skvělou chuť!" Tak tato myšlenka je dnes dost aktuální a až to dojde do konzumní fáze, posudky jistě budou příznivé (ať bude pravda jakákoliv). A dál: "Umělé jídlo je prý dosud opravdu jen specialitou a mnozí ho tu ještě ani neochutnali, poněvadž k němu mají nedůvěru."

"Velmi dobře je tu postaráno o děti. Mají tu prostorné jesle s východem na širokou terasu, která je zařízena jako zahrada. Děti jsou stále pod lékařským dohledem a všechny jsou tak milé a krásné, jako Jezulátko Matky Boží."

"Auto se rozjelo. Severson marně napínal sluch. Typické bzučení motoru nezaslechl.
„Jak to, že motory běží tak tiše?“ zeptal se překvapeně.
„Je to lehce pochopitelné, synku,“ usmíval se dědeček. „Moje auto nejezdí na benzin, ale na elektřinu.“"
Pochopitelně mě zajímalo, jak moc je to dnes ještě sci-fi. Dozvěděla jsem se, že dnešní elektromobily mohou být tak tiché, že jsou až nebezpečné pro ostatní účastníky provozu, kteří jsou zvyklí, že auta jsou hlučná. EU kvůli tomu rozhodla, že musí mít instalován "akustický varovný systém".

"A není to žádná zrůda, ale námi vypěstovaná šestiklasá pšenice. Dává nám šestkrát vyšší výnosy než normální pšenice."
"Copak člověk může donutit rostlinu, aby rostla podle jeho přání?..."
Hm... ano, někdy může aneb "Vypěstovali jsme si nejen nové druhy rostlin podle našeho přání a potřeby, ale také nové druhy zvířat, která mají pro nás méně nevýhodných vlastností a více prospěšných."
Kdo neví, na co narážím, ať se podívá třeba na to, co je to BioSteel (https://en.wikipedia.org/wiki/BioSteel).

Ten popis kravína je strašný. Zdá se, že před 60 lety nebyla hospodářská zvířata inženýry šťastných zítřků vůbec vnímána jako živí tvorové. Otázka je, jestli se to změnilo. Dnes je moderní ukazovat "naše prase z velkochovu je veselé prase", ale tím, že se toto ukáže v reklamě se nic nemění na tom, že ono prase nebo kráva žije často v nevhodných podmínkách a už ani množit se nesmí normálně, nýbrž jsou inseminovány.

"Co vám záleží na několika milionech neznámých lidí? Vždyť na světě je jich dost. Pláčete snad nad dobytčetem, které zabíjejí na jatkách?"

"Černoch se tu objímal s Američanem..." to je zrovna dost rasistický začátek věty, ne? Jako kdyby autor předpokládal, že Američané jsou jen bílí.

Také mě pobavilo, jak je opakovaně vyzdvihováno, jak každý národ má čím přispět, jak má každý významné kulturní dědictví a jak je třeba, aby všichni spolupracovali. Tak jestli tohle byly myšlenky socialismu, tak je dnes socialistů plný západ. Akorát jim říkáme sluníčkáři, pravdoláskaři a multikulturalisti.

Celkový dojem z knihy není špatný. Chtěla jsem dát zpočátku tři hvězdíčky, ale pak mě to místy nudilo, tak dávám jen dvě. Uvítala bych, kdyby hrdinové měli něco jako vlastní osobnost, ale to asi bylo v době vydání knihy nežádoucí.

19.04.2015

Na některé knihy je třeba dívat se úhlem pohledu doby, ve které vznikly, jakož i doby, ve které námi byly čteny poprvé. Tento ohmataný a kýmsi pokreslený „komunistický rodokaps“, který jsem v rodinné knihovně nalezl někdy v 10 letech, mne tenkrát zcela uchvátil a dlužno podotknout, že mne přivedl k literární scifi spolu s Nosovem, Vernem a Součkem. Mám rád naivní utopie a toto je jedna z nich. Tehdejší ideologií je možná kniha infiltrována až příliš, ale což z Vernových knih také nečiší nadřazenost západní civilizace a techniky nad civilisovanými divochy? Ano, příběh je přímočarý, postavy černobílé – a bílí jsou samozřejmě sověti a černí jsou obdivovatelé prohnilého kapitalismu minulosti. Ale je to také výpověď o podivuhodné cestě vesmírem, o optimismu vývoje lidstva v budoucnu, viděného ovšem tehdejší optikou. A není bez zajímavosti se dozvědět, čemu tenkrát byli lidé schopni upřímně věřit, a zamyslet se nad tím, proč tato utopie dopadla tak jak dopadla ve skutečnosti a proč svět nežije v míru a v přátelství mezi národy, zaštítěn všeumějící vědou. Být objektivní, musel bych dát hodnocení méně. Ale vzhledem k tomu, co pro mě tento „utopistický brak“ znamená, musím dát prostě 80%. A to také za úžasné Škodovy retrofuturistické ilustrace! Kvůli nim jsem si koupil druhý díl, který jsem nikdy nečetl a možná ani číst nebudu.

ohavný ideologický brak, který se nedá číst. To servilní prosovětské lezení do ...... je nesnesitelné. "Ovládli jsme vědu, kterou dal lidstvu Mičurin a Lysenko, proto se nám tak dobře daří"! Všichni pochybovači a zpátečníci mají anglosaská příjmení, všichni správňáci samozřejmě ruská nebo česká, norský statkář se zřejmě úplnou náhodou jmenuje Vestersen ! Ovšem vrcholem je výlet motorovým člunem po Vltavě z Prahy proti proudu - "nejdříve přijedou na slapské jezero, po něm k slapské přehradě - lodním výtahem se nechají vyvézt na dolní tok, a pokračují dále na orlické jezero a před orlickou přehradou se otočí a plují zpátky"??! jak si ten chlap asi představoval, že ty přehrady fungujou? Závěrečné projevy nad troskami planety X jak z hodin vědeckého komunismu. To je teda příšerná slátanina! Zlatej Neználek na Měsíci, proti Signálům hotovej samizdat!