Sněhová královna
Joan Carol Dennison Vinge
Sněhová královna série
1. díl >
Arienrhod. Ač nesmírně stará, stále krásná, vládne planetě Tiamat, jejíž dvě slunce obíhají kolem Hvězdné brány. Ta spojuje Tiamat s ostatními světy Hegemonie. Nyní se Hvězdná brána uzavírá a vláda zimy končí. Ale Arienrhod, jež má být rituálně obětována, si naklonovala dědičku - klíč k nesmrtelnosti. Sněhová královna poruší galaktické zákony pro vodu života a sílu lásky. ,,Klasika. Má sílu a charakter Herbertovy Duny." (A. C. Clark)... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1999 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Snow Queen, 1980
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha. Dobrá zápletka, promyšlený vesmír, různé planety, různý stupeň technologického pokroku, klonování lidí, pašeráci, černé díry. Přečetl jsem jedním dechem a už dlouho jsem se tak nebavil. A teď vzhůru na Královnu Letní :-))
Bohužel jsem měl smůlu, že jsem četl dřív Letní královnu. Moc jsem tomu nerozuměl. Pak jsem si vzal Sněhovou královnu a poznal, co všechno mi uniklo a co jsem nemohl pochopit. Znovu jsem popadl "Letní" a vida - už to bylo jiné čtení! Dobrá fantasy.
Autorovy další knížky
1999 | Sněhová královna |
2011 | Kovbojové a vetřelci |
2014 | 47 Róninů |
2000 | Letní královna 1 |
2001 | Letní královna 2 |
Joan D. Vinge nám ve Sněhové královně představuje úchvatný svět planety Tiamat, na němž zima a léto trvají díky kosmologickým zákonům více jak jednu celou generaci. I když podezírám autorku, že zákony rotující černé díry a jejích oběžnic vznikly v hlavě jejího manžela, nic to nemění na působivosti, s jakou ona sama pak do tohoto vesmíru vetknula svůj příběh, inspirovaný stejnojmennou pohádkou Hanse Christiana Andersena. A přiznejme si hned na úvod, že výborný příběh. Hutný, barvitý, pohlcující, jiskřivý, podpořený výborně zpracovanými postavami. A to nejen těmi, stojícími v záři reflektorů, ale i těmi, které se pohybují mimo ně, a buď po celou dobu provázejí hlavní hrdiny na jejich cestě za osudem, nebo se jen krátce objeví, aby přiložily své polínko do ohně, a poté zmizí. Každá z postav má totiž v tiamatské mozaice své pevné místo, svou danou úlohu a své určení. Je nesmírně zábavné a poučné sledovat všechny ty jednotlivé nitky, jak se postupně splétají, vybarvují a ovlivňují jedna druhou až k rozhodujícímu vyvrcholení. Není třeba se bát ani toho, že by ženská ruka degradovala tuto technokratickou sci-fi fantasii na nějakou zamilovanou romanci či hraní s dřevěnými kostkami. Sněhová královna má, i přes svou vysokou senzitivnost, sílu a charakter opravdového dobrodružství.