Stalkeři
Paul Finch
Detektiv Mark Heckenburg série
1. díl >
Detektiv seržant Mark Heckenburg vyšetřuje podivné zmizení osmatřiceti žen. Každá z nich vedla spokojený život, než beze stopy zmizela. Podivné okolnosti i počet obětí Heckenberga znepokojují, ovšem jeho nadřízení mají na celou věc odlišný pohled. Chtějí případ odložit.Lauren Wraxfordová se zoufale snaží najít svou sestru. Všechny stopy, které se jí zatím podařilo nalézt, vedou do míst, kam si sama vstoupit netroufá, a tak požádá Heckenburga o pomoc. Nesourodá dvojice se společně noří do temného světa gangsterů a organizovaného zločinu.Věděli od začátku, že je nečeká procházka růžovým sadem, ovšem když narazí na skupinu, která si říká Klub sympaťáků, vědí, že teď už jde opravdu do tuhého. Těchhle sympaťáků se totiž všichni bojí. Žádný práskač na ně nic neprozradí. Všeobecně se o nich ví jen to, že dokážou zařídit cokoli. Pokud za to zaplatíte dostatečně vysokou cenu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2016 , DominoOriginální název:
Stalkers, 2013
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Osmatřicet žen zmizelo bez jediné stopy…organizovaný zločin…prý Klub sympaťáků, jako vážně? :-D klient si vybírá, zaplatí a pak…kurňa co to je za jídelní lístek, kde si můžete vybrat koho unesete a zabijete?!
Nechci ani přemýšlet, jestli to funguje i v tomto světě…je to zvrácenost. Tohle bylo prostě šílené, ale na druhou stranu, neskutečně dobré :-)
Laura a Heckenberg byli správná dvojka a kryli si navzájem záda, i když detektiv byl ze začátku proti. Tohle prostě skvěle klapalo…tedy až na ten otevřený konec…chtěla jsem spravedlnost pro všechny! Tak doufám, že karma neusne na vavřínech a v dalších dílech mu detektiv bude šlapat na paty :-)
Nechtěla jsem začínat novou sérii, mám jich opravdu rozečteno mnoho :-D ale tohle prostě nešlo. Autor skvěle píše a já si s chutí i s radostí přečtu další jeho tvorbu .-)
Odhodlaný detektiv Hecke je přesvědčený o vzájemné souvislosti nevysvětlitelných zmizení mnoha žen, ale ani po dvou letech pátrání nemá výrazné výsledky. A i když ho jeho nadřízený stáhne z vyšetřovaní a nařídí mu dlouhou dovolenou, nezastaví ho to a v hledání pokračuje na vlastní pěst. Spolu s Lauren, sestrou jedné ze zmizelých žen, se konečně dostávají blíž a blíž k nebezpečné skupině únosců, kteří si říkají Klub sympaťáků. A že jim půjde o život je víceméně jisté.
Pro mě velké zklamání. Knížka se četla rychle, a to je asi jediný důvod, proč jsem ji dočetla. Ale ten obsah. Dva roky pátrání a nic a najednou průlom. Hlavní hrdinové, kteří si poradí se všemi protivníky a navíc pokaždé dokáží utéct. Děj se odvíjí jako puzzle, vše do sebe bezvadně zapadá. No, přišlo mi to jako dílo talentovaného žáka středoškoláka. Trošku naivní.
Pro mne dost dobré, i když sem tam jsem neviděl důvod pro různá opakování a rozebírání situací v dlouhých rozhovorech, které v důsledku brzdily spád této story. Částečně otevřený konec mne nenadchl, ale chápu, že autor si chce něco nechat na příště. Další díly si určitě přečtu rád.
Přestože má kniha něco přes 400 stran, čte se velmi svižně. Zajímavá zápletka s pro mě poměrně novou problematikou, přímočará dějová linka bez odboček. Určitě se k Heckovi vrátím v dalších dílech série.
Na knihu jsem narazila náhodou a jsem za to ráda. Velmi dobrý příběh, kniha plynula. Rozhodně si pořídím celou sérii.
Na můj vkus až moc akční a zběsilá jízda ve které jsem se občas ztrácel. Jinak čtivé, případ trochu neuvěřitelný, ale proč ne.
Knížka se číst dala, i když jsem čekala něco víc vzhledem k názvu knihy. Vadily mi akční scény a již skoro klasika, kdy jdou dva lidi sami proti velmi nebezpečným pachatelům.
Knížka se čte dobře, chvílemi jsem se ale do ní musela nutut, přijde mi že děj byl zbytečně natahovaný. Knížka jako taková spíš ve mě nechává hnusný pocit ze samotného tématu, který nutí člověka se zamýšlet v jakém světě vlastně žijeme...
Detektiv Heck mi silně připomíná detektiva Bosche od spisovatele Connelyho. I tento autor mě nadchl. Heck totiž není žádný superman, bojuje s nadřízenými, má potíže při vyšetřování, každopádně je rozhodnut dopátrat se vraždy. Heck se tedy snaží držet se hranic zákona, ne vždy se to ale podaří. Nyní se k němu navíc přidá civilistka, bývalý voják Lauren. Bohužel Heck brzy zjistí, že ne všichni v řadách policie jsou "čistí".
První setkání s autorem, a už nyní mohu rozhodně prohlásit, že ne poslední. Jsem zvědavá na pokračování.
Docela napínavý thriller. Solidně odvedené řemeslo. Bohužel zápletka se postupně vytrácí. Závěr až příliš zjednodušený, ne moc reálný. Tak spíš dobrý pro americký béčkový film. Nejasná je i pracovní pozice hlavního hrdiny. Na to kolik odvádí práce si dost dovoluje. Snad v dalším díle budou dotažené věci, které autor nechal otevřené. Taková malá past na čtenáře.
Rozjezd slibný, pokračování zdlouhavé, konec předvídatelný (že hlavní hrdina neumře, víme) bez překvapení. Průměr, jedna hvězda navíc za odporné a zcela uvěřitelné a reálně proveditelné know how zločinecké bandy. Fuj. Konzumní nenáročný thriller, možná dám ještě i další díl série a uvidím.
Hvězdičky za podstatu zápletky. Kvůli zpracování řadím ale Stalkery k thrillerům, kterým říkám umělohmotné – rozumějte: jsou napsané účelově ve vztahu ke čtenáři, ale z hlediska děje, postav, prostředí atd. obsahují bezúčelné prostředky.
Příklad za všechny: na začátku únosci sledují dívku, ona si toho všimne (což nebylo těžké) a je k smrti vyděšená, přestože ÚČELEM bylo unést ji živou a zdravou; celá děsuplná scéna je ve vztahu k ději nesmyslná a je cílená pouze na čtenáře.
Postavy působí nekonzistentně, jak Mark (scéna v baru při seznámení s L.), tak vojačka Lauren, kosící chlapy jako žito, ale se slzami stále na krajíčku.
Ošívala jsem se i při umělých, nepřirozených promluvách. Lauren popisuje matčinu výchovu: "Šla nám co nejlepším příkladem." "Vštěpovala nám, že se máme chovat slušně a podle etikety a nevšímat si posměšků a zloby." V monolozích a dialozích svůj díl viny nese asi i překladatelka, např. v popisu Markovy přitažlivosti. Nejprve on sám o sobě uvažuje: "Věděl, že vypadá celkem k světu, takovým drsňáckým způsobem." Lauren ho pro změnu vidí takto: "Vypadal celkem k světu, takovým ošlehaným drsňáckým způsobem." Co je ale věcí překladatelky určitě a k umělohmotnému dojmu přispělo, je zamilovanost do knižního "zet" – co chvíli někde něco "zeje" či "zelo".
"Celé tohle vyšetřování …se zvrhlo v EXTRÉMNĚ VÁŽNOU ZÁLEŽITOST." A to je přesně ono. Úplně všechno v téhle knížce je extrémně vážné, protože zřejmě přesně takový má být thriller v autorově pojetí. Je to ale šablona. Z umělé hmoty, jak jinak :-).
Nápad zajímavý, ale děj mi přišel trochu přitažený za vlasy. A kniha mě moc nevtáhla, jak bývá u tohoto typu zvykem. Možná pro to, že mi ani nebyl nijak sympatický hlavní hrdina.
Stalkeři vypráví o druhu organizovaného zločinu, který je běžným kriminálníkům utajen. Spíše ale než popis jejich práce je kniha vyprávěním o pátrání jediného muže po celé bezpáteřní bandě. Do cesty se mu připlete civilistka a jak už to tak bývá, vznikne mezi nimi intimní pouto a bez její pomoci by zřejmě nepřežil. Kniha je plná akčních scén, které někdy mohou působit příliš zdlouhavě i z toho důvodu, že je jasné, že hlavní postava při nich jen tak zemřít nemůže. Na některé vodítka v pátrání se narazí jako by náhodou a konec zůstal v podstatě otevřený.
Štítky knihy
anglická literatura thrillery akční
Autorovy další knížky
2016 | Stalkeři |
2017 | Znesvětitel |
2018 | Mrtvý muž přichází |
2017 | Klub zabijáků |
2019 | Kořist |
Nápad na zločin je náramně atraktivní, kdyby šlo o zemi třetího světa, ovšem zasazení do Británie celou věc značně devalvuje. Jednou-dvakrát by to prošlo, ale v takřka čtyřiceti případech? Navíc mi to přijde jako strašně komplikovaný způsob, jak přijít k penězům. Ovšem uznávám, že přemýšlím přízemně a uzurpuji si tím právo na tvůrčí licenci, ohýbající realitu pro potřeby románu.
Jenže Paul Finch jde na můj vkus až příliš na ruku moderním trendům, odmítaje být alespoň trochu osobitý. Míchá tak psychologické problémy ze severských kriminálek s kriminální školou anglo-amerických autorů. Přičemž chování protagonistů občas odporuje logice a ústřední zvraty připomínají filmy z devadesátek. Kdybych to četl před dvaceti lety, byl bych nadšený, dneska znám autory, kteří dokážou vykreslit uvěřitelnější hrdiny, nezabředávají do rodinných dramat a nevycucávají si akční scény z prstu. Navíc mi hodně vadila ta neuzavřenost; na to, kolik stran autor příběhu věnuje, mohl jej alespoň dotáhnout do konce.