Stopy v oblacích
Richard Askwith
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/278281/bmid_stopy-v-oblacich-dja-278281.jpg
3
32
32
Tato kniha změnila žánr – patří k povinné četbě každého běžce a běžkyně, kteří se alespoň jednou za čas hodlají popasovat s nějakým (nejlépe vyšším) kopcem. Uznávaný autor a běžec se rozhodl, že svět trailrunnerů a skyrunnerů otestuje na vlastní kůži. Potkával se s běžeckými legendami, které absolvovaly nejděsivější závody a běžecké výzvy, účastnil se mnohadenních závodů, v nejzapadlejších koutech Anglie objevoval tvrdé borce, kteří pamatují doby, kdy běh ještě hodně bolel… A vznikl portrét jedné z nejdrsnějších běžeckých disciplín, v níž se střídá extrémní vyčerpání s okamžiky radostného osvícení. Stopy v oblacích jsou kronikou masochistické touhy a obdivuhodné výdrže. Je to lyrická pocta britským horám a lidské vůli. Askwithova kniha Stopy v oblacích získala ocenění za nejlepší literární debut ze sportovního prostředí a Bill Rollinson Prize for Landscape and Tradition.... celý text
Literatura naučná Sport
Vydáno: 2016 , Mladá frontaOriginální název:
Feet in the Clouds, 2004
více info...
Přidat komentář
Někdy je dobrý dát knize druhou šanci.
Stopy v oblacích jsou o britském fell runningu, česky možná ne úplně správně překládaném jako “běh do vrchu”. Jenže zatímco my tu běháme kopce po cestách a kolikrát po asfaltu, fell runneři běhají off-road v trsech trávy, vřesu, suti a kamení, přes bažiny a potoky, po neznačených stezkách a ještě u toho orientují!
Začal jsem číst před 2 lety, nenadchlo, nebavilo... Spousta anonymních jmen, výčet kdo kde co vyhrál. A hlavně jsem to četl rozkouskovaně.
Při druhým pokusu jsem si začal ty lidi googlit a hned byl ten zážitek víc osobní. V knize se střídají osobní příhody autora a medailonky legendárních běžců, spolu se zápisky z vrchařského roku, tzn. měsíc po měsíci co se kde běží a kdo vyhrál... neznám, nezajímá, nebaví, sorry.
Zato kapitoly mezitím jsou poklad. Osobní vyprávění o tom, jak autor objevil Bob Graham Round, jeho oddanost a následně až posedlost ho zaběhnout, spoustu neúspěchů a zklamání... Aby k tomu dospěl inspiruje se velikány fell runningu - Kenny Stuart, Joss Naylor a Billy Bland jsou chlapíci tvrdý jako kámen a jejich příběhy opravdu stojí za přečtení.
Jedna z nejlepších knih o běhání, co jsem kdy četl. Ale přišel jsem na to až na druhej pokus... Určitě jí dejte šanci.
Na začátku jsem si myslela, že tuto knihu nedočtu. Ale jsem ráda, že jsem vydržela a můžu tuto knihu doporučit, všem běžcům!
Dlouho se mi nestalo, že bych chtěl knihu odložit už v první třetině. Naštěstí jsem vydržel! Stopy v oblacích mají kostrbatý rozjezd. Únavný výčet jmen, nekonečné popisy, kdo za kým doběhl... četba spíše pro úzkou komunitu anglických běžců do vrchu, jenže pak to chytne pořádný spád. Přesně, jak píše Nikolaoss, kapitola s Kennym Stuartem je zlomová, od ní funguje tahle sportovní výpověď až do konce a člověk má chuť nazout boty a oběhnout si všechny ty nádherné vrcholy oblasti Lake Districtu. Richardu Askwithovi se podařilo naprosto přesně popsat pocity, které prožívám na horských závodech u nás v ČR.
"... rozptyluji se vzpomínkou na ten poslední svah i myšlenkou, že pokud se mi před závodem honily hlavou nějaké těžkosti, teď jsem na ně dočista zapomněl. Je to poměrně povzbudivá myšlenka. Ať tahle štrapáce obnášela jakoukoli fyzickou bolest, úplně mě pohltila, donutila mozek zaměřit se na problémy, k jejichž řešení se vyvinul - orientaci, přežití, udržování rovnováhy, sahání na dno sil -, místo na roztěkané městské úzkosti, jimž přivykl. Napojit se na zvíře v sobě, tak byste to snad mohli nazvat; a je to dobrý pocit."
"... chci se podělit o vnímavější rozbor přírodní krásy, který vyjádřil (z jakéhosi důvodu) Oscar Wilde. 'Připadá mi, že se všichni na Přírodu příliš díváme a příliš málo v ní žijeme,' napsal v díle De Profundis. 'Rozpoznávám velikou prozíravost v přístupu Řeků. Ti nikdy netlachali o západu slunce ani nedebatovali o tom, zda mají stíny na trávníku barvu slézu či nikoli. Avšak viděli, že moře je tu pro plavce, a písek pro chodidla běžce. Milovali stromy pro stíny, jež vrhají, a háj pro jeho ticho o polednách...'"
Na knihu jsem se těšila, ale bohužel mě zklamala. Nemohla jsem se vůbec začíst. Příliš mnoho jmen, názvů závodů, nebo hor.
Kniha má poněkud rozpačitý začátek, kde se pan autor věnuje především historii britských vrchařských závodů, asociací a klubů tudíž pro toho, kdo není fanouškem běhů do vrchu nebo je jen běžec hobík není v podstatě téměř přínosem ale jen zajímavostí.
Kniha mě začala opravdu bavit až v kapitole věnované Kennymu Stuartovi, tedy asi ve druhé třetině. Jednak se jednalo o skutečně zajímavou a legendární postavu vrchařských závodů a dvak konečně pan autor chytil slinu a krása závodů v kopcích začala vyvěrat ze spodních proudů příběhu na povrch. Tuto tendenci už si pak vyprávění zvládlo udržet. Dokonce se mi zdálo, že konečně dostávám tu porci čtení, kterou jsem očekávala – konečně jsou tu popisy závodů, konečně píše více osobně o lidech kolem závodů, popisuje i vlastní pokusy o okruh po 42 kopcích okruhu Bob Graham Round. Tato část knihy – zhruba od druhé třetiny až do konce, bude každého běžce bavit.
I přes rozpačitý začátek mohu knihu doporučit všem zájemcům o běh v přírodě, zejména v horách. Fakty na startu je prostě třeba se chvilku prokousávat a vydržet, protože pak to stojí za to.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Nezlomná: Hraběnka, která se postavila nacistům ve Velké pardubické, nejnebezpečnějším dostihu na světě |
| 2017 | Dnes trochu umřeme: Vzestup a pád Emila Zátopka |
| 2016 |  Stopy v oblacích |
Jedna z nejkrásnějších knih o běhání .