Tance na sněhu
Sergej Lukjaněnko
Genom série
Román Tance na sněhu je prequel ke knize Genom. Tikkirej, odvážný třináctiletý chlapec, rozladěný ubohostí a beznadějností své rodné planety, se vydá do vesmíru hledat lepší budoucnost. Jak ale přežít na planetě, kde si musíte koupit právo na život? Co je morální a co už nikoli? Lze se vzepřít svému osudu? V boji o moc a vládu nad lidstvem, planetami a vesmírem může i mladý chlapec sehrát důležitou roli a ovlivnit dějiny mnoha civilizací. Z obsahu: „Tance na sněhu. Lidstvo se snaží být krásné a dobré, i když k tomu nemá předpoklady. Rozumíš? Jako když baletka v sukýnce a balerinkách zkouší tančit na sněhu. Ale ten je studený. Někde měkký, někde tvrdý, někde se boří a bodá do nohou. Přesto je nutné se pokoušet tančit. Snažit se být lepší. Navzdory přírodě, navzdory všemu. Jinak zbude jen ulehnout do sněhu a zmrznout navždy.“... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , Argo , TritonOriginální název:
Tantsy na snegu, 2000
více info...
Přidat komentář
"Dav nikdy a nic nevyřešil sám. Dav volí tu vládu, která dokáže lépe omrznout mozky."
"Ať si kterákoli vláda podvádí a jen slibuje, ale ať nebere schopnost myslet!"
"Většina lidí nikdy tuhle schopnost nevyužila. A ti, kteří myslet dovedou, byli a jsou vždy u moci."
Lukjaněnko opět lehce filozofuje, a i když je kniha určena spíše asi pro mladší publikum a příběh je možná i trochu dětsky přímočarý, dokáže okouzlit i dospělého čtenáře. Nastoluje i vážná témata - vizi budoucnosti světa, demagogii, propagandu, otázky humanismu, svět, ve kterém se rodiče obětují, aby jejich dítě přežilo. Sympatický hlavní hrdina, třínáctiletý "tak trochu dospělý" teenager, dobrodružný děj a celkem uvěřitelný svět.
Je to slabší dílo skvělého autora, pasáže které čtete jedním dechem střídá nuda šeď a někdy také vyložené nesmysli, přesto i tady je to lepší průměr a některé pasáže se blíží genialitě jiných autorových děl....
U Lukjaněnka se to se mnou má tak: vždycky očekávám nadprůměrný zážitek a také jej prakticky vždy dostávám (což je ostatně vidět i na tom, že vše, co jsem od něj četla, má ode mě hodnocení minimálně 4*). Jednou za čas však Lujkaněnko přijde s příběhem, který mě naprosto dostane a uzemní. A toto je přesně případ Tanců na sněhu, prequelu ke Genomu (který jsem tedy také četla, ale zas tolik mě nedostal). Těžko popsat v čem tkví to zvláštní kouzlo Tanců na sněhu - příběh se nijak zvlášť nevymyká Lukjaněnkovu standardnímu stylu, napsáno je to jako vždy čtivě a poutavě...asi to bude postavami, které jsou opravdu pěkně napsané a čtenář se s nimi prakticky hned ztotožní, a také tím do určité míry hezky naivním pohledem třináctiletého kluka, jímž je celý příběh popisován.
Příjemné čtivo, rychle to odsýpá a člověk má problém se odtrhnout. V poslední době se mi to u mnoha knih nestává, takže když se to jednou povede, zaslouží to nejvyšší hodnocení.
Napsáno kvalitně, příběh strhující a do poslední chvíle není jasné jak to dopadne. Rozhodně si ještě nějaké sci-fi od Lukjaněnka přečtu.
Byla jsem skutečně zvědavá, co "nového" (Víc než desetiletý skluz od originálu k české verzi je smutný, ale co naplat.) mohu od S. L. čekat. Celá kniha je až neuvěřitelně poutavě psaná. Konec kapitoly vás nenechá na pokoji, dokud nenačnete další, a tak dál a dál až je najednou konec. Mám jen jednu drobnou výtku - k tomu "urážlivému" oslovování fágů. To mě až příliš provokovalo k nechtěným asociacím. (Snad kdyby knihu vydali před 10 lety, nebylo by to tak nepříjemné.) Celkově ji ale hodnotím jako velmi podařené dílko.
A jak již zmiňuje ziriant: práce editorů přímo katastrofická.
Půvabné od názvu až po pointu. Někdo by mohl namítat, že je v příběhu až nereálně příliš dobra. Podle mého však Lukjaněnko přesně ví, co dělá, a všechno to do sebe pasuje. Tance na sněhu se tak stávají dobrodružstvím, které potěší malé i velké a každému poskytne, co touží najít. Alespoň já jsem byla naprosto spokojená a opět tak doufám, že má před sebou autor ještě dlouhou literární kariéru. Z formálního hlediska by to jen chtělo pečlivější přípravu na straně redakce, jelikož množství zmizelých a jinde znovu nalezených písmenek je trochu nad limit příjemnosti.
Kladně hodnotím nepředvídatelný děj a zvraty v něm (ale je taky možné, že jsem prostě nedůvtipný :-) ). Příběh je popisován z pohledu třináctiletého naivního kluka a tomu odpovídají i jeho postoje. (A chyby v textu - většinou překlepy. Mě netěšily.)
Autorovy další knížky
2005 | Noční hlídka |
2005 | Denní hlídka |
2007 | Bludiště odrazů |
2005 | Šerá hlídka |
2006 | Poslední hlídka |
Lukjaněnko si drží svou vysokou úroveň. Super čtení