V šedých tónech
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164866/bmid_v-sedych-tonech-ZIV-164866.png
5
3898
3898
Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech. Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho… První vydání.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2013 , CooBooOriginální název:
Between Shades of Gray, 2011
více info...
Přidat komentář
Barvité a vtahující, propojené výtvarnými motivy (vlastně bych chtěla docela vědět, jak si autorka Lininy obrázky představovala), strašné stejně jako kdysi Souostroví Gulag, i když se to skrývá za příběh jedné rodiny, který je až trochu hrůzně modelový. Příliš mnoho prostoru pro fantazii v závěru, bylo to, jako když praskne příliš napjatá struna... víc bych asi byla zvědavá, kdybych se ptala, jestli se svědectví dostane na světlo. Nicméně je to velmi kvalitní počtení a myslím, že mladším čtenářům může hodně říct a objasnit.
I když rozsahem docela útlá, tak obsahem mohutná knížka. Pro Pobaltí mám velkou slabost, i o jeho pohnuté historii něco vím. Ale i tak mě tenhle příběh dostal. Příběh o tak silném poutu nejen mezi lidmi, ale i o poutu k vlasti a k životu. Drsné a přitom a úchvatné.
Knihu jsem četla v angličtině a jednalo se o mé seznámení se s autorkou. No, byla to tedy pořádná porce.
Autorka píše hodně barvitě a živě, takže jsem se stala součástí Lininy rodiny a jejích trápení. Pořád nemohu uvěřit tomu, co se mohlo během dějin odehrát.
Těším se, až se začtu do další autorčiny knihy.
Moje první autorčina kniha, četla se jedním dechem, ačkoliv téma je velmi těžké. Že se tyto věci děly, jsem věděla, ale ne, že to bylo až v takovém rozsahu. Autorka umí psát a těším se na její další knihy. Rozhodně doporučuji.
Další úžasná kniha, po které si řadím autorku mezi oblíbené. Její příprava (návštěvy oblastí, průzkum, spolupráce s institucemi, rozhovory s přeživšími, ...) je opravdu obdivuhodná. Klidně bych uvítala, kdyby byla kniha obsáhlejší. Ten konec byl pro mě moc rychlý a zůstalo mi několik nezodpovězených otázek.
Byla to fakt silná kniha, nemohla jsem ji přestat číst. Nutí mě to teď se hodně zamýšlet nad tím, že ve 2. světové válce nebyli Rusové jen ti na straně vítězů, a tím pádem i ti dobří. Všem kdo mají rádi knihy o 2. světové válce knihu moc doporučuji.
Další skvělá kniha autorky. Je dobře, že připomíná hrůzy, o kterých se v dějepisu neučí.
Kniha pro mě byla silným a intenzivním zážitkem. Autorčina schopnost vykreslit hrůzy a nespravedlnosti této doby je působivá, a detailní popis situací vtáhne čtenáře do děje a přináší hluboký pohled na utrpení a strádání postav.
Kniha nabízí zajímavý pohled na druhou světovou válku, který se liší od běžně známých obrazů. Když se řekne druhá světová válka, většinou si vybavím především nacisty a koncentrační tábory zaměřené na Židy. Tento román mi však otevřel nové perspektivy, které jsem dosud neznal. Ukázal mi, jak Sověti zacházeli s pobaltskými státy, což jsem vůbec netušil. Mnohokrát jsem si během čtení zjišťoval podrobnější informace o těchto událostech.
91%
Hodně syrový, nezapomenutelný příběh, ještě min.měsíc mi běhal mráz po zádech a měla jsem hodně o čem přemýšlet. Budu popravdě sbírat odvahu na to, přečíst si od této autorky další dílo. Ale určitě to stojí za to. Už jsem si i další autorčinu knihu pořídila, jen teda až bude TA nálada..
Chvíle strávené s touto knihou byly hodně mrazivé, a nejenom kvůli sibiřské zimě. O takových osudech lidí pobaltských států, jsem neměla ani ponětí.
Smutné čtení, přesto díky za doporučení.
Ačkoli mne asi mnoho čtenářů, kteří tuto knihu četli (vzhledem k všeobecně kladným ohlasům) odsoudí, nemohu si odpustit jednu poznámku. Ano kniha mne zaujala historickými souvislostmi, o kterých jsme se ve škole v době totality neučili. Ano, kniha popisuje neskutečnou brutalitu sovětských a ruských režimů, o které jsem se naopak dokázal za svůj život (naštěstí ne na vlastní kůži) několikrát přesvědčit a společně se přesvědčujeme dodnes. Přesto mi u knihy chybí jakýsi prožitek hrůzy z toho hrůzostrašného, co autorka popisuje. Ne určitě nejsem cynik, ale mám dojem, že je to psáno jakoby příliš s nadhledem bez pokusu účasti. Ale je to jen můj dojem a i tak knize dávám vysoké ohodnocení.
Tak ako vždy nám Ruta Sepetys naservírovala ďalší príbeh z obdobia 2. svetovej vojny, ktorý zapadol do prachu dejín. Tentokrát nám ukázala hrôzy deportovania obyvateľov Litvy, Lotyšska a Estónska do pracovných táborov na Sibíri.
Strach, beznádej a nekonečná nespravodlivosť obsiahnutá v jednom príbehu, ktorý zachytil momenty mnohých ľudí poslaných do gulagov, na ktoré sa už dávno zabudlo.
15 ročná Lina je deportovaná s mamou a mladším bratom Jonasom, ktorí cestujú naprieč celým Ruskom, až za polárny kruh. Prežívajú v horších podmienkach, než zvieratá, celé dni vykonávajú nútené práce a snažia sa prežiť z jedného krajca chleba na deň. Netušia, čím si takéto zaobchádzanie zaslúžili, ani či ešte niekedy uvidia svojich blízkych, od ktorých boli oddelení.
Ťažká a zároveň veľmi silná kniha o živote, ktorý nemá vôbec žiadnu cenu. Posolstvo vlastenectva, loajality, obete a lásky je treba šíriť ďalej.
Velmi silný příběh, v roce 1941 Sovětský svaz zabral postupně Estonsko, Lotyšsko, Litvu. O neskutečném utrpení lidí, kteří byli vězněni na Sibiři.
Tohle bylo hodně těžké čtení, vlastně v mém případě poslech audioknihy. Autorka dokázala vytvořit tak živý obraz, že jsem měl pocit, jako bych prožíval to peklo sám. Musel jsem několikrát čtení přerušit, neměl jsem kuráž pokračovat. Velký podíl na tom má i výborný přednes Marie Štípkové, která načetla audioknihu.
Knížka přečtena během jednoho dne, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Síla, co si dokážou dělat lidé navzájem
Možná jsem prožívala příběh o trochu silněji - s vědomím, že moje babička pocházela z Litvy a před tímto běsněním utekla do Čech. V roce 1951 byla na nádraží v Praze i s mým tehdy tříletým tatínkem připravena na odchod do Ruska, ale děda je na poslední chvíli zachránil...
Příběh, od kterého jsem se nemohla odtrhnout. Je neuvěřitelné, že se ty všechny hrůzy staly. A vydrzet 12 let? V těch šílených, nelidskych podmínkách? To je fakt neskutečné.
Díky Databázi knih jsem objevila Rut Sepetys a její citlivě napsanou výpověď Liny o pracovních táborech na Sibiři. Přečteno jedním dechem v pohodlí a teple domova, přesto jsem se díky skvělému zpracování chvílemi třásla zimou společně s Linou, Jonasem, jejich maminkou a dalšími postavami. Další skvost v mé knihovně.
Čtení této knihy jsem dlouho odkládala, ačkoliv knihy Ruty Sepetysové podle mne patří k tomu nejlepšímu, co bylo v posledních letech napsáno. Nyní konečně jsem se rozhodla zaplnit tuto mezeru. Román s tak silným a velmi smutným tématem mně překvapil. Styl vyprávění je sice jednoduchý, ale pod povrchem jsou ukryty hluboboké pravdy o lidské síle, odvaze, smutku i naději. Pro mne o to přínosnější, že mi rozšířila obzory znalostí historie..
Bohužel mě to až příliš nudilo. Ještě stojí za zmínku, že se až do konce skoro nic neděje. Je to hrozný příběh, ale je těžké se do něj vcítit.
Jenom proto že se jedná o těžké téma, ale je to pořád beletrie, nedokážu odpustit ten nečtivý styl.
Štítky knihy
Židé gulagy stalinismus Rusko americká literatura Sibiř pracovní tábory Litva
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Tak tohle byla síla. Těžké osudy Litevců. Myslím, že mnoho z nás ani neví,že se něco takového dělo. Víme o válce kolem nás , ale co se dělo na Sibiři?, jaké hrůzy jim nadělil Stalin. Je o čem přemýšlet a hlavně se modlit ,aby se tohle už nikdy neopakovalo,nám nebo našim budoucím generacím....