Věda mistra Leonarda - Pohled do mysli velkého renesančního génia

23.11.2012

(pro odpůrce dlouhých komentářů – přeskočte rovnou k závěrečnému hodnocení, tedy začněte číst od věty: „___Celkově však musím ….“). ______________ Na první pohled se Věda mistra Leonarda může jevit jako klasická monografie o velkém renesančním polyhistorovi a do jisté míry takovou také je. Má však určité rysy, které ji činí poněkud zajímavější. Jak už je prezentováno v samotném názvu knihy, nejde v tomto případě o zcela komplexní pohled na život a dílo Leonarda da Vinci, ale hlavní zřetel je kladen na pozici vědy (můžeme-li to tak nazvat) v jeho myšlenkovém dědictví. Jak sám autor poznamenává, Leonardův odkaz bychom mohli rozdělit na tři kategorie – Leonardo jako umělec, designér a vědec –, i když je nutné podotknout, že všechny tyto oblasti v jeho osobě a díle jsou velmi silně provázané. Autor se postupně zaobírá všemi třemi vytyčenými obory, avšak přínosu vědeckému věnuje největší část textu, zdůrazňuje pak mimo jiné samotný přístup k poznání světa v Leonardově díle. Zásadní je v tomto případě motivace, která autora k upřednostnění tématu vědy vede. Počátky moderní vědy si spojujeme jmény jako Descartes, Leibniz, Newton, Galilei, Kepler, do určité míry Koperník a další. Leonardo da Vinci sice nikoho z nich ovlivnit nemohl, jelikož jeho písemná pozůstalost byla po jeho smrti na několik staletí ztracena, autor však zastává názor, že právě Leonarda můžeme díky jeho důrazu na pozorování a důsledné ověřování všech zkoumaných fenoménů považovat za badatele, který „zcela sám vytvořil nový přístup k poznání, kterému dnes říkáme vědecká metoda“. Autor postupně probírá různé aspekty Leonardova díla, které anticipují pozdější vědecký vývoj (následující řádky se zabývají tématem Leonarda jako vědce, které začíná až na str. 171). Poukazuje především na jeho studia tvaru a funkce různých živých objektů a jejich částí, připisuje Leonardovi správné popsání homologických znaků, zmiňuje i jeho přesvědčení o jednotě života na Zemi, založené především na různých analogiích. Velmi důležitou stránkou jeho díla bylo zcela nepochybně detailní studium anatomie lidského těla, prováděné během nesčetných pitev. V neposlední řadě autor upozorňuje na jeho velmi trefné postřehy v otázkách geologických. V následujících pasážích už se dostáváme k postavení matematiky a především geometrie v Leonardově díle. Nesmírně zajímavé jsou také da Vinciho práce v oblastech akustiky a obzvláště optiky, ve které se zabývá tématy od stavby oka přes percepci světelných paprsků po šíření světla v prostoru. V závěru knihy se dostáváme až k úvahám o duši. Nesmírný dosah pak zaujímá především Leonardův úžasně pečlivý a detailně přesný obrazový doprovod ke všem otázkám, kterými se kdy zabýval. Je nepochybné, že Leonardo byl zcela výjimečnou osobností, ať už se bavíme o umění, vědě, či jeho nesčetných vynálezech. Mám dojem, že autor v několika aspektech zachází se svou oslavou Leonardova genia poněkud daleko (například věta s Darwinem a evoluční myšlenkou (s. 216) – otázka je, jestli se nejedná o chybu v překladu), případně zapomíná na to, co sám vytyčil, tedy, že Leonardo pozdější vývoj vědecké metody neovlivnil, ba ani ovlivnit nemohl. Autorovo závěrečné stanovisko, totiž že Leonardova vědecká pojednání sice rozvoj moderní vědy nijak nezasáhla, přesto můžeme jeho pohled na tuto problematiku považovat za téměř rovnocenný výše zmíněným osobnostem, považuji za zcela legitimní. ______________ Celkově musím práci F. Capry ocenit, protože předložená kniha opravdu není jen nějakým suchým životopisem. Jedná se o velmi živé dílo a autor prokazuje dobrou schopnost zařadit Leonardovy myšlenky do dobového kontextu, případně je konfrontovat s mnohými antickými předchůdci a dalšími myšlenkovými vzory. Nejedná se ani zdaleka o vyčerpávající text, ale o jakousi ukázku Leonardova genia, a možná právě díky tomu si celá publikace zachovává obdivuhodnou svěžest. Oceňuji především fakt, že kniha ukazuje Leonarda da Vinci také z jiné strany, než pouze jako autora oné slavné Mony Lisy, Dámy s hranostajem, případně excentrického vynálezce, jak si jej mnozí představují.