Velká cesta Malého pána
Lenka Uhlířová
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/59519/velka-cesta-maleho-p-59519.jpg
4
38
38
Neobyčejná pohádková knížka o dobrodružném putování Malého pána světem plným otázek. Kouzelný příběh doprovází krásné ilustrace a fotografie. Určeno nejen dětem. Malý pán si žil poklidným životem v dutině malého vršku, podnikal odpolední procházky od dubu k moruši, krmil se nudlemi a vlastně byl moc spokojený. Jednou v noci se mu ale zdál podivný sen o zubatém domě, kde najde, co mu schází. Některé sny jsou člověku jenom pro zlost a Malý pán po probuzení zjistil, že mu opravdu něco chybí. Protože ale nevěděl co, vydal se na dlouhou cestu, aby našel odpověď na svou hádanku. Poetický příběh o hledání neznámého s úžasnými ilustracemi a fotografiemi pohladí po duši děti i dospělé. Obsahuje medailony autorů.... celý text
Přidat komentář
Líbilo se mi zpracování, krásné fotografie, hezké vydání. Z příběhu jsem byla nadšená, taktéž z jazykových hříček. Ovšem děti (7 a 10) knihu vzaly jako běžnou jinou, tak oslněné, jako já, nebyly.
Knihu jsem jako dospělá dostala darem jako drobnou pozornost k Vánocům. Bohužel pro mě byla spíše rozčarováním. Z 50 ti stran příběhu (stránky jsou ale také plné fotografií a kreseb) mě bavily první tři strany a pak posledních asi pět stran, číst těch více než 40 stran mezi tím pro mě bylo útrpné, neskutečně repetitivní, nudné - prostě celý tento úsek byl v podstatě pohádka o kohoutkovi a slepičce jen s jinými postavami a předměty. Začátek byl slibný - Malý pán, žijící velmi stereotypní a klidný život beze změn, má sen, na základě kterého začne mít dojem, že mu něco chybí a rozvine se jeho cesta, na které chce zjistit, co to je - to mě zaujalo, přišlo mi, že to má potenciál pro mnoho myšlenek a těšila jsem se, co z toho bude plynout dál - pak přišel náraz v podobě těch nevydržitelných prázných 40ti a více stran, které se tvářily umělecky, postavy a předměty měly jakoby nápaditá umělecká jména, byly tam pro mě těžko stravitelné prvky jakési umělecky se tvářící absurdity doplňované jazykovými hříčkami, a toto nakonec vyústilo v rychlý, milý, ale ničím neobjevný konec, který pro mě tu předchozí nudu ani zdaleka neospravedlnil, ale díky němuž dávám hvězdičky alespoň dvě. V knize jsou fotografie dokumentující příběh, které mají nádech bizarnosti a opravdu asi mají určitou uměleckou hodnotu svou nápaditostí, ale nějak ve mně nebudí dojem, že by se mohly líbit dětem - hodně z nich působí temně a tak jako trochu hororově a obludně. Napadalo mě, že určitě nejdřív existovaly ty fotografie a pak na to někdo napasoval příběh, který by k těm bizarním výjevům mohl nějak slovně pasovat a koukala jsem na internet a je to přesně tak, což mi mnohé vysvětluje. Jazykové hříčky typu "Nechceš od nás ještě něco přeložit?... tak jsem si nechal ještě přeložit alespoň kapesník, nebo - položil povznášející otázku a tak se na ní vznáší...mě spíše mírně iritovaly a pro čtení menším dětem by mi to přišlo, že by je to asi jen dál mátlo. Celé z toho na mě dýchalo takové to pro dnešní dobu typické umělecké prázdno. Nedivím se, že přes nominaci na nějaké ocenění kniha vlastně neměla na trhu valný úspěch.
Hledání pomoci pomocí otázek.
Nápadité putování Malého pána, který díky svému úsilí dokáže Tosipiše rozplakat štěstím a Muří nohu promění díky jednomu krásnému slovu.
"... Malý pán brzy pochopil, že nebýt drahocenné pohlednice od Fr. Datla, jistě by někde sešel z cesty, možná i ze světa."
Ilustrace Jiřího Stracha (spolupracoval na filmech Ostře sledované vlaky a Obchod na korze) přímo vybízejí k animovanému zpracování.
Nádherný příběh a skvělé obrázky. Snivé, pohodové a dobrodružné. Nezbývá než doporučit nejen knihu, ale i filmové zpracování.
Příjemná skálovina. Snesla bych, kdyby měl příběh více prostoru na to se nadechnout, ale jinak mi byla poezie obou autorů blízká a nemám co vytknout. Zároveň oceňuji, že autorské rodinné spojení nemělo patetický nádech a skvěle fungovalo.
Až budu jednou vyprávět pohádky svým dětem - kéž bych měla tolik fantazie jako autorka tohoto příběhu... S napětím jsem očekávala, kam až Malý pán doputuje a jak se jeho cesta povine zpět. Na konci jsem možná očekávala trochu více životní moudrosti, ale i tak je to takové příjemné pohlazení.
To byl moc krásný příběh. Takový životní koloběh - ukázka, jak my sami chodíme od ... k ... tak dlouho, dokud nestaneme na jakési vyšší úrovni svého žití. Proč mě při čtení neustále napadala paralela s kohoutkem a slepičkou, to jsem zjistila až dnes, když jsem našla webovky
http://www.artmagazin.eu/galerie-vytvarniku/velka-cesta-maleho-pana-kniha-lenky-uhlirove-a-jiriho-stacha.htm
Snažila jsem se odtamtud získat k článku v blogu onen měňavý obrázek, ale prý nebyl v tom správném formátu. A upravit ho jinak - na to ještě nemám vyšší softvérovou!
Tuto krásnou knížku vřele doporučuji každému, kdo má rád obraznou řeč pohádek, kreativní ilustrace a neotřelou hru slov.
Velká cesta Malého pána
Krásná je celičká.