Kladivonoš

21.08.2022

(SPOILER) Kniha mě bavila.
Na začátku divoši s bronzovými meči, kteří se starají jen o svůj píseček a na konci jedenáctka spřátelených zemí kteří čelí zelenému moři Orků :)
Napsané spíš jednoduše, ale četlo se to dobře a jsem zvědavý na další díl :)

19.11.2021

Jednodušší, ovšem stále čtivé
Takový jednodušší příběh o tom jak vlastně vznikla Říše a co s tím má společného Sigmar a jeho slavné kladívko Ghal Maraz

Hvězdičku ubírám čistě z toho, že barbarská království Old Worldu nejsou mí největší favoriti

"Za Boha Krále!"

15.07.2020

Začátek se hrozně táhne, ale pro budování postavy je nezbytný. Chvíli to vypadalo, že Sigmar bude taková plochá postava, naštěstí má i svoje mouchy. Přiznám se, že jsem některé odstavce přeskakoval a zajímaly mě spíše další postavy, které ale nemají moc prostoru, což je rozhodně škoda, protože o Sigmara se bát nemůžete.
Jsem zvědavý, co nabídnou další díly.

26.03.2018

Co se týká Kladivonoše, musím připustit, že jsem do něj šel s jistým odstupem, který jsem si získal díky knihám Obránci Ulthuanu a Synové Ellyrionu (předchozím knihám Grahama McNeilla), které mne ve finálním součtu sice bavily, ale jejich rozjezd byl poměrně pomalý, no a nebudu to prodlužovat, tady to bylo stejné.

U zmíněných předešlých knih jsem to tak prostě měl a až tady se mi povedlo odhalit důvod proč to tak je. Do knihy se totiž musíte vžít. Vžít, plnou myslí, a jakmile se vám to podaří, nebudete se od ni moci odtrhnout, jelikož vás strhne plností charakterů (která je, přiznávám poněkud zúžena dále zmíněným problémem), svou krvavostí a svižností.

Svazek se skládá ze tří knih, což mne vede k myšlence, že kniha je spíše než cokoli jiného kombinací kroniky a románu. V příběhu se přeskakují dlouhé časové úseky (řádově v letech) a děj je celkem vzato nekonzistentní.

Co se týká překladu, nedá se jakkoli pochválit, už jen díky tomu, že skladba vět je doslova hrozná.

Neočekával jsem nic jiného, než knihu plnou brutálních bojů, čehož jsem se dočkal, ale bylo to okořeněno nahlédnutím do historie světa Warhammeru, což mne potěšilo.

Celkem vzato doporučuji a neváhejte u ní strávit hodinku, nebo dvě, než se plně vžijete. (Toto vžití stejně nejspíše přijde až v knize Zrod krále, nikoli již ve Zrodu muže)