Za soumraku
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23639/bmid_za-soumraku-tRF-23639.png
4
650
650
Povídky a novely série
< 9. díl >
Co byste dělali, kdyby se váš dosavadní život najednou obrátil vzhůru nohama? Odpověď nabízí třináct strhujících příběhů, v nichž k takovému nečekanému obratu došlo. Dočtete se, k jakým koncům vedou laskavosti od cizích lidí: taková je povídka Rotoped o „dělnících“, kteří zasáhnou do cvičebního režimu jednoho malíře středního věku; nebo o slepé dívce Ayaně, která nečekaně navštíví umírajícího pána a políbí ho; či příběh o němém stopaři, který řidiči pomůže vypořádat se s manželčinou nevěrou. Jiné povídky vyprávějí o posedlosti a boji o moc: Káča utíká a utíká, aby ulevila bolesti; dva sousedé soupeří o kus půdy, až se oba ocitnou v úzkých, a muž, jenž se v povídce Odpočívadlo stane svědkem domácího násilí, se musí vžít do role spisovatele detektivek, aby mohl zasáhnout. A jindy dojde k nečekaným událostem, které lidem od základů změní život: David a Willa čekají po vlakové nehodě na příští spoj, až je nakonec zlákají světla hostince v nedalekém městečku. Zajdou si poslechnout pár písniček – a budou poslouchat už navěky. Tím výčet nekončí, ale ponaučení je zřejmé: buďte velmi opatrní při výběru svých přání, mohla by se splnit.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2009 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Just After Sunset, 2008
více info...
Přidat komentář
Sbírka Za soumraku je pestrá, kromě zamračeného Maine se podíváme třeba na slunnou Floridu. Povídka V úzkých o sporu dvou podnikatelů je dokonalý fekální příběh. A taky ta o Emilce, která se od běhání ze zoufalství posune až k běhu o život. Nejlepší je povídka z New Yorku, kdy Scott dostane příležitost vrátit upomínkové předměty patřící kolegům, zpět jejich rodinám. Protože když je někdo jediný, kdo zůstal, tak musí!
Kvalita povídek je v tomto souboru dost nevyrovnaná, ale najdou se tu i dobré, kvůli kterým stojí za to si knihu přečíst.
Mě se nejvíce líbila "Věci, které po nich zůstaly", "Utíkej, Káčo, utíkej", "Němý" a "Harveyho sen".
Poslední povídka "V úzkých" je opravdu nechutná, tu si měl autor odpustit. Opět ale přesvědčil, že dokáže psát velmi sugestivně o čemkoliv …i o hovně.
Četl jsem podruhé asi po 15 letech. Snižuji počet hvězdiček o jednu. Některé povídky se mi už moc nelíbily. Ale kvůli Pekelnému kocourovi a famózní povídce V úzkých /opravdu neuvěřitelná/ to stojí za přečtení.
Za mě, nic moc. Je pravda, že mě celkově novodobá Kingova tvorba nedostává. Milovala jsem klasiku..To, Dolanův Cadillac, Noční směna..Z této knížky..jakžtakž Willa, Utíkej Káčo a jediné co se mi opravdu líbilo Pekelný kocour..
Některé povídky byly skvělé, ale tu poslední si autor mohl tedy odpustit, doufám, že na ni brzy zapomenu :)
Za mě super, nebyla jsem zklamaná. Samozřejmě, některé povídky slabší, ale ty ostatní to absolutně napravily. U Pekelného kocoura jsem se tedy málem pozvracela... :-D Dle mého byla nejslabší Willa, ale také jsem se k ní po přečtení v myšlenkách vrátila :-)
Pokud mám z této knihy vybrat autorův nejlepší počin, bude to jasně předmluva a doslov. Ta sebeironie jako by z nich čišela. Spousta úspěšných romanopisců už povídky nepíše - asi že už to neumí. A také k nim nepíší vysvětlivky - asi že to značí, že povídky nebyly kvalitní. Vím, že se Stephen King rád pohybuje na hranici braku, možná i to činí jedním ze světově nejpopulárnějších spisovatelů, ale nebojí se překvapit dobrými nápady, uvěřitelným popisem postav a nečekanými zvraty. Tady své čtenáře překvapí třinácti paskvily. Třeba nejvíce vychvalovaný příběh "N." není nic jiného než špatně vykradený Lovecraft (Cthun? Vážně?), kterému natolik chybí spád, že se musí skrývat za obsedantně kompulzivní poruchou, naproti tomu "Němý" je přímočaře nudné a předvídatelné vyprávění, zatímco "Pekelný kocour" se nezmůže na nic jiného, než na fádní nechutnost. Potenciál asi mohl být jedině v povídkách "Rotoped" a "Předplatné New York Times", ale King ho přímo královsky zabil. "Just after sunset", jak je nazvaná sbírka, je více než příhodné. Tohle je tma a ticho, které si nezaslouží váš čas.
Nejsem cílovka, a některé povídky mi připadaly hodně přitažené za vlasy...
prostě se tomu nedalo věřit...
Povídka o toi toice byla fakt nevhodná pro slabší povahy...
ale ta o běžkyni mi přišla tak klišozní, že byla až nudná....
a muž s rotopedem- vážně? Ale na čtení třeba v buse ok....
Velmi pěkné a zajímavé povídky. Některá se mi líbila více, některá méně. Určitě si sbírku zase někdy přečtu, protože Kingovy povídky mě moc baví.
Ja poviedky naozaj veľmi nemusím, mám pocit, že si ich málokedy zapamätám (tieto tiež nezanechali hlbšou stopu), ale od Kinga si rada prečítam všetko. A niektoré ma naozaj bavili, len ich nebolo až tak veľa. Najviac sa mi páčila tá s názvom Pekelný kocour (prekvapivo), mačky naozaj zbožňujem a pri tejto poviedke som mala celý čas taký pocit zadosťučinenia (aj keď neviem čo to o mne vypovedá :D) a kocúrovi som držala palce. Medzi lepšie poviedky sa ešte zaradili Utíkej, Kačo, utíkej, tá bola celkom prekvapivým thrillerom, ktorý som nečakala, potom poviedka s názvom N., pri nej sa mi páčilo hlavne to, že sa tam striedali pohľady, z ktorých to bolo rozprávané a takisto aj poviedka Nemý, tá síce pôsobila zvláštne, ale z nejakého dôvodu ma bavila. Niektoré boli prekvapivo dojemné, konkrétne Věci, které po nich zústaly, ktorá je o vyrovnaní sa s udalosťami z 11. septembra a potom tá s názvom Predplatné New York times..., ktorá ale už bola slabšia. V hlave mi určite ostane poviedka V úzkych, hlavne kvôli tomu, že bola fakt, ale fakt nechutná. Ostatné poviedky sa mi zdali slabšie, na niektoré som zabudla hneď po prečítaní. Ale je to King, takže čítali sa veľmi dobre :).
Některé kousky slabší, jiné naopak perfektní. Celkově mě mistr rozhodně nezklamal.
Silné, ale i slabé, až zbytečné kousky. Začnu tím nejhorším; Harveyho sen, Maturitní odpoledne a Pekelný kocour, to byla ztráta času. To musel vědět snad i King. Ale pak zde máme povídky, jako jsou Věci, které po nich zůstaly (zdaleka nejlepší IMHO), Předplatné NYT (druhá nejlepší IMHO), Němý a Ayana. To je King v tom nejlepším povídkovém ražení! Byla radost si to přečíst. Ani N a V úzkých nebyly špatné. Zbytek nebyl zlý, spíše průměrný. Teď mám chuť se zase vrhnout na nějaký mistrův román.
Určitě už jsem někde uváděla, že povídky se mi nečtou nejlépe. Ráda se do příběhu ponořím, ale tady to moc nešlo.
V povídce Věci, které po nich zůstaly byla zajímavá myšlenka a je škoda, že to skončilo jen povídkou. Dále se mi líbil i děj u povídky Němý. Bylo to takové jednoduché čtení.
Naopak poslední povídka byla "fakt záživná".
Rozhodně není každá povídka hodna chvály, což dokazuje například povídka Rotoped. Ono to takto u povídkových knih prostě bývá, že v nich člověk najde ty lepší i ty horší.
Za soumraku je přesto sbírka, která má co říct a při čtení vás vtáhne a ,až na pár výjimek, nepustí.
Povídkové knihy už jsem tu několikrát zkoušel a po jejich přečtení jsem dospěl k závěru, že tyto krátké příběhy zkrátka nejsou nic pro mě. Chyba lávky. Četl jsem pouze "špatné" povídky.
Když se na mě usmálo štěstí a na instagramu nakladatelství knihy Beta jsem vyhrál dvojici knih Stephena Kinga, z nichž byla právě Za soumraku jedna z nich, vzal jsem povídky ještě jednou na milost a začetl se. Prvních pár stránek obsahuje skvělé slovo autora a poté už první povídka Willa. Několik otočení listů a byl jsem lapen. Se Stephenem Kingem už jsem se párkrát setkal u jeho objemnějších knih (vyzdvihnu například Svědectví) a i po přečtení jeho povídek musím uznat, že je to opravdu mistr svého řemesla. Kniha rozhodně není jednotvárná, každá povídka je úplně jiná, než ta předchozí. Duchové, nadpřirozené jevy, výbuch atomové bomby, němý stopař, nebo třeba šílenství pohlcující psychiatrovu mysl v povídce "N" která ze sebe téměř dýchá inspiraci Lovecraftem (ačkoli autor sám o něm v poznámkách na konci knihy nemluví)
Sečteno, podtrženo, pokud hledáte kvalitní hororové povídky pro aktuálně zasněžené zimní večery, nebo jako paperback do kapsy, či kabelky, kniha Za soumraku je tou pravou pro Vás. Stephen King totiž dokáže připravit kvalitní čtenářký zážitek i z budky plné hoven (a to doslova) Přečtěte si a uvidíte.
Čítal som reedíciu od Beta-Dobrovský z r. 2020, ktorá obsahovala skvelé úvodné slovo Stephena Kinga, jeho šťavnaté dodatky k jednotlivým poviedkam (niektoré boli lepšie, ako samotné poviedky) a k tomu 13 poviedok. Zbožňujem Stephenove krátke literárne útvary. Je to výborný poviedkár. Mnohé jeho poviedky sú stokrát kvalitnejšie, ako niektoré jeho romány (alebo rôzne série, ktoré ma nikdy nechytili). Ale toto bohužiaľ zďaleka nie je jeho najlepšia zbierka. Ale zas ani najhoršia; charakterizoval by som ju ako zlatý, priemerný štandard. Niektoré kusy slabé, iné priemerné a zopár dobrých. Avšak žiadna geniálna. Navyše som sa nevedel zbaviť vtieravého dojmu, že autor (ale to je asi v písaní relatívne normálne...) čiastočne recykluje sám seba. Pri čítaní poviedky V úzkych som si spomenul na Dolanův cadillac, pri Odpočívadle na Temnú polovicu, pri Utíkej, káčo, utíkej zas na Geraldovu hru. Na záver mi nedá nepoukázať na jednu vec. Aby dvorné české vydavateľstvo kingoviek Nadaného žiaka premenovalo na Schopného žiaka, tak to chce skutočne silné nervy.
Štítky knihy
Část díla
Ayana
2007
Harveyho sen
2003
Maturitní odpoledne
2008
N.
2008
Němý
2007
Autorovy další knížky
| 1994 | Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
81%
Přečetla jsem znovu a nelituji. Za nejlepší považuji povídky Odpočívadlo, Utíkej, Káčo, utíkej, Pekelný kocour, ovšem největší bomba je povídka V úzkých. Tu jsem si fakt vychutnala.
Doporučení!