Záře supernovy

03.06.2024

„Zkrátil jsem jejich utrpení!
Protože jsme hořeli!
Všichni jsme hořeli
v záři supernovy!
Ve věčném plameni!“

Při čtení tohoto příběhu už jsem si opravdu víc připadal jak ve space opeře. V prvním příběhu nazvaném Světlo pulzaru mi to docela spíš připomínalo nějakou RPG hru. Záře supernovy je ucelenější, přehlednější a možná i dramatičtější. Najdeme tu dovysvětlující věcí, které nás chvilkama zavádějí do dějů v předešlém příběhu. Dokonce se tu i vrátíme na místo činu. Ale je to přehlednější. Je tu pravděpodobně víc politických situací než by člověk čekal. Ale nejsou to nějaké nudné pasáže a není nutné se jich bát.

Malá ochutnávka:
„To Meredith!“ křikla na mě. A já si všiml, že má na čele stále ten velký krvavý šrám. Ani se nestačila ošetřit. „Ovládla řízení prostředí a vypustila vzduch ze všech sekcí lodě kromě jídelny, kde nás drželi. Potom zase loď natlakovala a nás pustila ven. Při tom všem se ještě dokázala napíchnout na senzory asociačního bitevníku a zmást je, takže nějakou chvíli netušili, že jim mizíme přímo před nosem.“

Byl jsem rád za návrat Desmonda Sommerse. Je to nezapomenutelná osobnost. Také je velmi povedené Intermezzo II. A dokonce jsem si užil i hudební doprovod. Při čtení jsem poslouchal Meat Loaf a to nejen jeho song „I´d Do Anything For Love. Pan spisovatel někdy píše nespisovně, ale je to jen takový skoro až příjemný pocit. No, prostě někdy napíše vokamžitě místo okamžitě a podobně. Na mě je v tom moc zamotaných pasáží. Možná bych uvítal něco přímočařejšího a akčnějšího. Ale jinak oproti první knize ze série Vesmírná asociace je tohle o něco lepší.

Citát: Chci nakopat pár asociačních zadků.

09.03.2021

Opět čtivé, akční, napínavé. Setkáme se s postavami z prvního dílu, ovšem hlavní postava je nová. Spousta zápletek a děje, čtenář musí plně soustředit pozornost, jinak se ztrácí. Co mě ale štvalo už hodně, jsou ty změny v jednání u hlavních postav... Každý každému lže, takřka nikomu se nedá věřit, kdo je kladný, náhle se projeví záporně. To už na mně chvílemi bylo moc. Místy jednání některých postav až psychopatické. Všeho moc škodí, pane autore. Howgh.

13.09.2019

Tahle kniha mi přišla o dost horší než první díl. Nevadí mi, že se hrdinové první knihy přesunuli na vedlejší kolej a vlastně už jsem se přenesla i přes závěr první knihy, který byl trochu zklamáním. Ovšem horší bylo, že hlavní hrdina Záře supernovy byl nesympatický po všech směrech včetně jeho lásky/nelásky k jisté ženě. Jako vážně, toto nebylo třeba. Neustálé omýlání jak s ní nemůže být proto jak vypadá, nebo co vlastně je, to je příliš únavné. To jsou takové ty věci, které obvykle muži nenávidí na dívčích románech :D Ale jako jinak, kniha funguje jako celek docela dobře. Pořád jsme neokorporatickém universu, kde jsou všichni vesmírnou asociací a dá se říct, že se tam i pořád něco děje. Neřekla bych že se jedná o důstojné pokračování jedničky, ale neurazí si knihu přečíst. Horší už je, že když jsem se dozvěděla, že ve třetí knize má hlavní postavou být Natálie, nemám sebemenší chuť si ji přečíst. Jak se mi ta ženská v první knize zamlouvala, ve druhé překroutila celý můj pohled na její osobu a pravda je, že ať už to má dopadnout jakkoliv, nechci to vidět jejíma očima. Je mi teď tak protivná, že bych to asi nezkousla. Ale kdo ví, možná jednou :D

13.12.2017

Byť to není přímo řečeno, kniha je pokračováním Světla pulsaru od stejného autora. Můj celkový dojem z ní je víceméně podobný jako z předchůdce - čtivá a vcelku zajímavá, avšak ničím moc z řady nevybočující space opera (což taky možná není úplně přesné označení, neb těch postav tu až tolik zas není). Žádný velký zázrak, ale zajímavé nápady tu jsou a předpokládám, že tentokrát mi to utkví v hlavě o něco víc než první díl. Takové nenáročné počtení.
Mimochodem, 'emiksdvěstěpětky' už tu nejsou tak hojné jako v prvním díle, ale tentokrát se tu všichni uchechtávají a ušklebují... ale to je jen taková rýpavá poznámka...

08.06.2017

Autor stvořil zajímavý vesmír. Kniha se četla velmi dobře, v podstatě jsem se nedokázal odtrhnout. Doufám v další díly této série.

08.09.2016

Mnohem lepší a zajímavější než první díl. Trochu mi přijde, že autor nechtěl plýtvat zajímavými a originálními nápady, tak se nejdříve rozhodl napsat Světlo plusaru, aby se ujistil, že dokáže napsat space operu, a teprve když viděl, že tedy ano, tak se rozhodl střílet ostrými. Příběh je tady mnohem méně předvídatelný a klišovitý, zvraty jsou narozdíl od jedničky opravdu nečekané. Hlavní postavy z předchozího dílu jsou poněkud netradičně odsunuty na vedlejší kolej a na jejich místo nastupuje mnohem zajímavější a originálnější hrdina. Pitzmos navíc dále rozvinul svůj svět a já jsem měl během čtení pocit, že by klidně utáhnul mnoho dalších příběhů. Trochu to sráží dolů jen mírně zmatené a nejasné popisy, občas bylo dost těžké si nějak vizuálně představit prostory, v nichž se hrdinové měli nacházet. Ale to je maličnost. Celkově velká spokojenost a hned bych si dal pokračování (nejlépe rozvíjející motiv mimozemských civilizací a původ koridorů).

20.06.2016

Perfektní pokračování Světla Pulsaru. Hlavní hrdina originální, děj má spád, akčnost nechybí. Žádné romantické tlachy a záseky. Vývoj příběhu se mi líbil. Zařazuji Aleše mezi mé oblíbené autory...