Život bez pšenice
William Davis
Život bez pšenice série
1. díl >
Víte, že po snědení dvou krajíčků pšeničného chleba vám stoupne krevní cukr víc než po dvou polévkových lžících čistého cukru? Od zavedení stravovacích směrnic v 70. letech, které vyzývaly k omezení příjmu tuků, jsme byli svědky podivného jevu: Američané neustále tloustli, postonávali a měli ještě větší sklony k cukrovce než dřív. Kardiolog William Davis se to rozhodl risknout a naordinoval více než dvěma tisícům svých pacientů režim bez pšenice. Když pak viděl, jaké to mělo mimořádné výsledky, dospěl ke znepokojivému závěru: Není to tuk, není to cukr, ani náš pohodlný životní styl, co je příčinou epidemie obezity v celé Americe - je to pšenice. Ve své knize Život bez pšenice autor odhaluje pravdu o moderní pšenici a rozebírá její historickou roli v lidském jídelníčku. Už to není ta vydatná základní potravina, kterou naši předci pěstovali pro svůj chléb vezdejší; dnešní pšenice byla geneticky změněna tak, aby výrobcům potravin přinesla největší výnosy za cenu nejnižších nákladů. Dosud neškodná obilnina se tak proměnila v nutričně ochuzenou, ale jinak všudypřítomnou ingredienci, která zvedá krevní cukr ještě drastičtěji než běžný stolní cukr a vyvolává závislost, kdy se jako na tobogánu střídají cykly hladu, přejídání a únavy. Doktor Davis si posvítil na tloustnutí a hromadění tuku ve všech tělesných partiích a také na celou řadu nepříznivých zdravotních účinků: od cukrovky přes srdeční choroby až po imunologické a neurologické poruchy, jako je celiakie, revmatická artritida a demence. A konečně předkládá přesvědčivé argumenty pro úplné odstranění pšeničných výrobků z našeho jídelníčku, spolu s doporučeními, jak si tento přechod usnadnit a nesklouznout zase zpátky k dřívějším návykům. Kniha Život bez pšenice, postavená na dlouholetém klinickém výzkumu a studiích jednotlivých mužů a žen, kteří se rozloučili s pšenicí a úplně tím změnili svůj život, nabízí velmi poučný pohled na důvěrně známou potravinu a poskytuje návod, jak se uzdravit a nadobro se zbavit přebytečných kil.... celý text
Přidat komentář
Zajímavé čtení, ale rad se úplně držet rozhodně nebudu a můj život nezmění. Myslím, že důležité je se nepřežírat, ale vzdávat se všeho, to vidím jen jako zase další vlnu ,,módního,, stravování. V dalších jeho knihách jsou recepty zajímavé, ale spoustu surovin u nás nedostupných a vaření složité, když člověk nemá možnost být doma a vyvařovat si.
Při čtení této knihy jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací. Doporučuji všem, kdo se zajímá o své zdraví.
Tuto knihu jistě zařadím do knih,které změnili můj život... Sice jsem v knize pár věcem nerozuměla, ale to vůbec nevadí. Kniha mě nadchla a pomalu, ale jistě mi vše při čtení dávalo smysl.. A ty recepty tam určitě je vyzkouším...kniha mě přesvědčila,že nejlepší pečivo je domácí,co si doma upečete..takže směle do toho.. Já se rozhodla si pečivo péct doma s jiné mouky existuje jich spousta a neobsahují pšenici ani lepek... Takže kniha u mě splnila svůj účel. Za mě doporučuji lidem,který se rozhodli o zdravější a lepší styl života... Palec nahoru :)
Knihu jsem si koupila asi před rok jelikož mě zajímalo co nového se dozvím o pšenici které se vyhýbám. Samozřejmě dle chuti. Čtení mě z počátku moc nebavilo. Pak se to nějak prolomilo a musím říct že je tam celkem zajímavých informací.
určitě doporučuji k přečtení zajímá-li vás vaše zdraví.
Do čtení jsem se pustila s neobyčejnou vervou, protože měním od základu svůj jídelníček a je pravda, že pšenice v něm hrála velkou roli. První půlka knihy mě nadchla, všechno mi začalo dávat smysl, ale z té druhé jsem byla tak nějak zklamaná až otrávená. Některé výroky autora hraničily až s lehkým fanatismem. Dozvěděla jsem se, že vlastně třeba i brambory, rýže.. nejsou úplně ok potraviny, ke snídani si dávejte jídla určená k večeři atd. Jako chudák manželka, která musí panu doktorovi doma vyvařovat. Jinak tenhle styl stravování není ani příliš vhodný pro vegany, protože pak vám v tom jídelníčku opravdu moc potravin nezbude. :-) Z knížky jsem si každopádně odnesla to, že bez pšenice se žít dá, a můj žaludek my už teď (po 14 dnech po vysazení pšeničných produktů) děkuje, ale rozhodně se nebudu v dalších surovinách, které autor haní, tak extrémně omezovat. Všeho s mírou strávníci :-)
Po knize jsem sáhla, protože chci změnit životní styl. A jelikož autorem je doktor, věděla jsem, že mnohá fakta budou velice dobře podloženy .
Nejprve mě vcelku prekvapil ten útočný tón, který jsem z textu cítila. Přišlo mi, že pan doktor je dost anektovaný na toto téma, ale nemyslím to nijak zle. Líbily se mi mnohé případy ze života, kdy změna jídelníčku ovlivní celkový zdravotní stav a myšlení.
Je pravda, že po přečtení si dám menší pšenični půst, ale nevím, jestli v mém případě lze žít zcela bez pšenice.
Ale rozhodne je to skvěle na otevření očí a zamyšlení se.
Život bez úplné pšenice bych nejspíš nezvládla, ale zamyslela jsem se nad našim stravováním a jídelníček omezila o pečivo.
Dávám tři hvězdičky... A to kvůli první polovině knihy, která splňovala daný obsah. Potvrdila jsem si, že pšenice v dnešní době opravdu není potřebná. Že unavená můžu být i po kousku pečiva. A že pivní břicho nemusí být nutně z piva. A mezitím co začátek byl tak přehledně a krásně popsán. Přišlo mi, že konec byl shrnutý do tzv. "nežerte nic a bude Vám líp!" Autor začal tlačit na pilu a tím určitě odradil spoustu čtenářů.
Ke konci již pocit, že se až moc tlačí na pilu a prvotní dojem z toho - oujéé, proč to jím, přešel do - přestan mi vnucovat své myšlenky. Jinak spoustu zajímavých informací.
Já si myslím, že neni nutné se u této knihy přiklánět ani k jednomu extrému. Určitě bych ji nenazvala ani odpadem ani biblí. Našla jsem si v ní svoje. Je fajn další pohled na to, co do sebe dnes lidé cpou. Zvlášť chválím snahu vysvětlit, že to nejlepší nedostaneme z koláčů, brambůrků atd, ale ze zeleniny, ovoce, semínek, kvalitního sýra, masa, vajec...
Za mě poučné aniž by to bylo nudné ;-)
Jen jednu vadu překousnu velmi těžko-gramatické chyby!!
Za mě báječná kniha, kde se člověk dozví plno pravdivých skutečností. Teprve při čtení a zamyšlení se nad oným "zlem pšenice" mi došlo, jak je kniha pravdivá a v životě to tak opravdu funguje.
Kniha obsahuje zajímavá fakta. Jak s nimi čtenář naloží, je na něm. Jsem přesvědčená, že v současné době vládne hysterie kolem lepku. Celiakie přibývá. o tom není pochyb. Ale zdravý jedinec nemá důvod se pšenici vyhýbat, pokud ji užívá s mírou. V podstatě by se taková kniha mohla napsat o jakékoliv potravině, včetně zeleniny obsahující pesticidy a dusičnany. Prostě všeho moc škodí.
Vzhledem k tomu, že nejsem doktorka, tak jsem polovině údajů vůbec nerozuměla. To nemění nic na tom, že mě kniha zaujala. Musím souhlasit s komentáři pode mnou, že se tam hlavní myšlenka neustále opakovala, ale ve finále jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Už je to víc jak týden, co jsem pšenici vypustila ze svého jídelníčku, a je pravda, že už mě netrápí neustále nafouklé břicho a na sladké či pečivo nemám vůbec chuť. :)
Já to panu Davisovi přeju, jestli se cítí lépe bez pšenice, tak jedině dobře pro něj. Nicméně jsem už alergický na všechny biomaniaky, kteří nepozřou zrnko hrášku, protože je o desetinu milimetru větší, než jeho ekologický a "chemicky neošetřený" klon z babiččiny zahrádky. Problém takového člověka pro mě netkví ani tak v jeho postoji, ale spíše v tom, že má většinou tendenci ho vnucovat ostatním (specialitky zejména veganů a vegetariánů). Život bez pšenice se v tomto duchu nese a je patrně moje hloupost, že jsem se do ní podíval, přestože mám k takovému moralizování odpor. Prospěšnou knihu shledávám tedy snad jen pro biofešáky a ty méně šťastné, které k životu bez pšenice dovedla nutnost (ze zdravotních důvodů).
Život bez pšenice musím praktikovat ze zdr. důvodů a protože se o tomto tématu téměř žádné kniíhy nepíší ( vše je jen pro celiaky), tak jsem za tuto knihu ráda.
Pšenice je spolu s cukrem megazlo a já se divím všem, kteří ji do sebe perou ve víře, že proto, že je slisovaná do podoby kaiserky, musí být automaticky zdravá a celozrnná.
Ze všech stran se na nás valí info, že vynecháme li pšenici a to i formou luštěnin, protože třeba kuskus je též pošenice, budeme na tom prý bídně skrz ledviny apod... takže se národy opět raději přikloní k jedu, který se ale tváří doporučovaně a který je přece PŘÍLOHOU, jež nejde opomenout!
Spousta studií a faktů o pšenici, které vás vyděsí. Jestli to změní váš pohled na ni nebo ne, to už těžko říct.
V zásadě se s autorem shodneme, ale v nemálo bodech bych s ním polemizovala - mnohdy do krve. Na knize mi však vadilo, že se v ní pořád dokola omývá jedno a to samé. Je to sice dobré na zapamatování, ale pro zaneprázdněného člověka je to přinejmenším iritující. Jsem si jistá, že nebýt opakování, mohla být kniha 3 - 4x kratší a přínosná by přitom byla pořád stejně.
Autorovy další knížky
2013 | Život bez pšenice |
2015 | Život bez pšenice: 30minutová kuchařka |
2016 | Život bez pšenice: 10denní detox |
2017 | Život bez pšenice: 150 receptů pro zdravou kuchyni |
2015 | Úplné zdravie bez pšenice |
Myslím, že každá kniha nás dokáže něčím obohatit...Jen najít tu správnou myšlenku... Tady jsem jich našla víc a určitě si z nich něco vezmu. Americký autor, takže trochu jiné údaje než nás zajímají (co se týče potravin) , proto jedna hvězda dolů.