Zjizvená noc

12.10.2021

Výborný nápad, který bohužel někde v polovině knihy vyšumí a nezachrání to ani vcelku originální kulisy.

28.05.2021

Zjizvená noc je první částí z trilogie, která u nás ještě není kompletně vydaná... už ani nepočítám, že by se někdy poslední díl objevil. Rozhodně by světem seděla i do edice New Weird - máme tu fantastično, steampunk, temná zákoutí plná pochybných existencí a neustálého nebezpečí, že nebudete dávat pozor a spadnete do propasti. Přiznám se, že jsem na začátku asi nedával moc pozor, protože většinu knížky jsem přemýšlel, jak je město v řetězech zavěšeno. Jestli se táhnou řetězy shora z neznáma nebo jsou horizontálně napjaté od okrajů propasti. Svět je originální, příběh plyne pomalu a my společně s hlavními postavami objevujeme, co se vlastně ukrývá dole.

21.07.2019

Alan Campbell se mi trefil do vkusu: vyhovovala mi temná atmosféra, v nejmenším mi nevadilo úvodní tápání kdo-co-proč, zaujaly mě postavy – příjemně lidské a chybující, sedl mi občasný černý humor, fascinovala mě mytologie světa. Líbilo se mi prostředí, mám však zřejmě bujnější představivost než Dominic Harman, autor obáky: Hluboká brána v mé mysli je podstatně bizarnější, industriálnější – něco ve stylu středověkého města smíchaného se starým komplexem Vítkovických železáren, do toho pořádné, monstrózní řetězy, ne ty útlé chudinky z obrázku :-). Co se vizuální stránky týká, celou laserovskou edici „Moderní díla fantasy“ mohu oznámkovat jedničkou jako bič za povedenou grafickou úpravu.
„Zjizvená noc“ má své chyby (např. mi vadilo příliš náhlé sblížení Dilla a Rachel, chtělo to přidat pár mezistupňů, trochu jejich vztah vyšperkovat), ovšem pozitiva v této nevšední fantasy s příchutí new weird spolehlivě převáží více či méně drobné nedostatky. Otázkou pro křišťálovou kouli je, zda u nás trilogie vyjde komplet... silně pochybuji.

14.06.2019

Jste obyčejné chodící mrtvoly.
Jeden vedle druhého.
Mrtvoly, které ještě nehodili do propasti.
Já jediný v tomhle městě doopravdy žiju
a jsem pomalu vražděn.

Tak dlouho jsem čekal na druhý příběh až jsem na něj skoro zapomněl. Po dlouhých pěti letech jsem si konečně koupil Železného anděla. Zjistil jsem však, že si moc nepamatuju Zjizvenou noc a tak jsem se do ní pustil znovu. A znovu jsem nadšený. Mix sci-fi a fantasy se spoustou akčních scén a bombastickým koncem mě opět nadchnul. Ačkoli prvotina Alana Campbella, nemá to skoro chybu. Postavy, tři základní a spousty vedlejších, jsou věrohodné, každá s jiným cílem a myšlenkama, s jinou láskou a nadějí, se v tomto řetězovém světě krásně doplňují ač mají pramálo společné, jsou některé nucené spolupracovat každá s každou.

Malá ochutnávka:
Ulcisův chrám se tyčil uprostřed Hluboké brány, černý jako trhlina v krvavě rudé obloze. Ve tmavých zdech zářila barevná okna. Kolem věží a věžiček kroužili havrani. Chrliče se tísnily na vysokých římsách mezi podpěrnými oblouky, balkony a štíty s cimbuřím. Zástupy okřídlených oblud hleděly ven, za město a divoce se šklebily.......

Už jen skutečnost, že jsem knihu přečetl podruhé, poukazuje na to, že se mi to opravdu líbilo a nebál jsem se do tohoto světa vrátit a prožít dobrodružství Dilla, Rachel a Karneval znovu. Ode mě si to rozhodně plný počet zaslouží. Ještě vypíšu pár citátů mistru Campbellovi do profilu a hned se pustím do druhého příběhu nazvaného Železný anděl.

Citát: Ono je to živé? Výborně, tak to můžeme znovu zabít.

29.03.2019

Od Zjizvené noci jsem příliš neočekával, o to víc jsem byl překvapen, dá se říci i nadšen tímto temným příběhem, odehrávajícím se převážně v Hluboké bráně, městu stojícím na řetězech nad propastí.
Výborné prokreslení postav, tedy ne úplně všech a vztahů mezi nimi.
Zpočátku se děj tak vcelku líně, ale pěkně převaluje, ve druhé části to teda byl šrumec, třeba Karneval s hrabičkami, dokonalé.
Jsem přímo napnut, jak bude děj gradovat ve 2. díle, který se jmenuje Železný anděl, snad se již Dill troch pochlapí.
Prostě musím tu knihu co nejdřív ulovit.
Knize dávám krásných 90% ( v Databázi trochu víc, takže 100% i když ne úplně celých) a opravdu se těším na 2. díl !!!

02.01.2018

Dokonalá atmosféra, sympatické a propracované postavy, lákavé prostředí. To vše je moc pěkné, ale já bohužel patřím k sortě čtenářů, co před tím vším upřednostňuje děj. Kniha může mít všechny výše zmíněné aspekty, ale jestliže chybí děj, prostě se do ní nedokážu začíst. Což je případ Zjizvené noci. Do poloviny knihy se děj nachází pouze v linii s panem Nettlem a i poté, co se rozběhne, ubíhá velmi pomalu. Naštěstí to jakž takž zachraňují propracované a sympatické postavy, skvělé prostředí a temná atmosféra. Dojem z prvních cca 3/4 ale napravují jen částečně... Tak, ale abych jen nekritizoval. Posledních cca 100 stran je opravdu výborných. Tak jak byly předchozí stránky relativně nudné a nezáživné, tak je poslední čvrtina zábavná a nebudete se od ní moci odtrhnout. Dal jsem ji na jeden zátah. Dojem z knihy to ale zachrání jen z části.

06.04.2017

Zjizvená noc měla obrovský potenciál, který bohužel nevyužila. Na začátku se před námi rozloží fascinující město, které nemá obdoby. Steampunková metropole zavěšená na řetězech nad hlubokou propastí, v níž má sídlit bůh. Bůh, kterého je potřeba krmit mrtvými. Hluboká brána, jak se město jmenuje, je temné, špinavé a nebezpečné místo. Jeden zrezivělý řetěz nebo uklouznutí v hůře udržované části a padáte do propasti vy nebo rovnou i celá čtvrť. Nad hlavou se vám vznáší dým a výpary z jedových dílen, po obloze létají válečné vzducholodě naplněné chemickými zbraněmi a uprostřed všeho toho stojí chrám se svými přísnými kněžími a upravenými zabijáky Legie. Poznávat Hlubokou bránu je radost.

Jenže pak je tu ten zbytek. Rachel, legionářka s nedokončeným výcvikem, je sympatická postava, ale příběh táhne takřka sama. Její sokyně, vražedný anděl Karneval je rovněž zajímavá, jenže nedostává tolik prostoru, kolik bychom si přáli. A pak už je tu jen Dill. Dill, na kterého se celá kniha soustředí, přestože mi ani na poslední stránce nedošlo proč. Je zbytečný, nedůležitý, nic neudělá, jen stojí a nechápavě zírá, zatímco mu jiný zachraňují krk. Kdyby zmizel, nic by se nezměnilo.

Příběh sám o sobě pak táhne a napíná asi tak do poloviny, kdy se drží detektivní zápletky. Poté se ovšem hrdinové vydají do propasti a pravda o jejím dnu vyjde najevo. V tu ránu jde atmosféra celé knihy naprosto do háje a spousta věcí přestává fungovat. Při druhém čtení díky tomu kniha hodně ztrácí na kouzlu, protože již víte a to vědomí se vám odráží na každé stránce, kterou jste dříve hltali. Moc nepomáhá ani to, že je většina soubojů až směšně přitažená za vlasy a člověk u nich jen kroutí očima.

Suma sumárum, prostředí na jedničku, postavy a příběh tak padesát na padesát.