Zlodějka knih
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26831/bmid_zlodejka-knih-43M-26831.jpg
5
8447
8447
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Prvních sto stran mi trvalo než jsem se začetla. Styl psaní je dost specifický a mě to ne úplně vyhovovalo. To samozřejmě nic neubírá na obsahu.
Příběh malé Liesel, která se dostává k pěstounům, cizím lidem, ze kterých se postupem času stala máma a táta. Spolu s nimi prožívá válečné roky. Její obrovskou lásku jsou knihy. Výjimečná holčička zaujala i samotnou Smrt, která celou knihou provází.
Silný příběh, navíc postavený na skutečném životě autorovy babičky.
Originálně pojaté vyprávění příběhu, který je zajímavý. Vyvstávají stále nové situace, které občas nenechají čtenáře v klidu.
Bohužel se musím přidat kde skupině čtenářů, kterým tento typ knihy vůbec nesedl. Zvláštně psané, vůbec jsem se nemohla začít. Takže jsem knihu bohužel prozatím odložila a zkusím tomu dav v budoucnu ještě šanci. Prozatím, ale musím hodnotit negativně. Myšlenka příběhu dobrá, ale styl psaní mi prostě nevyhovuje.
Nádhera. Na tohle je 5 málo.
Příběh z pohledu smrti je originální.
Smrt odbíhá a zase se vrací k Lízl. Je to těžké a milé, barevné a smutné.
Vilma Cibulková je excelentní.
Dodám, že až Smrt přijde za mnou bude moje duše sedět.
Nádhera. Podobných příběhů už tu byla spousta, ale způsob vyprávění mě dostal. Nebýt čtenářské výzvy asi bych se k této knize nedostal, ale o tom výzva je.
Kromě způsobu vyprávění mě nejvíc zaujala postupná gradace příběhu se skvostným koncem.
Knihu jsem četla před několika lety. Pamatuju se, že mě nadchla až dojala, a to jazykem, příběhem i zpracováním. Líbil se mi i film. Kdybych ji četla teď znova, možná už bych tak nadšená nebyla, nevím. Pro jistotu teď dávám o hvězdičku míň. Každopádně jsem se Zlodějkou prožila pěkné chvíle, které mi už nikdo nevezme a za to jí musím být vděčná.
Určitě tady budu za literárního burana, ale mě prostě tenhle typ příběhů nadchnout nedokáže. Já tam holt ten autorský chladný kalkul s notoricky obehranými motivy a vztahovými, klišoidními vzorci vidím a hned se mi na zátylku ježí chlupy. Ukrývaný židovský chlapec, dětská láska na pozadí válečných událostí, hlavní hrdinka milující knížky… – přečetl jsem na „zadané téma“ sto plus jedna románů, které látku zpracovaly daleko zajímavěji a nápaditěji a jejichž autoři k tomu ani nemuseli používat na sílu vynucených schválností typu „což kdyby to všechno vyprávěla Smrt – to tady přece ještě nebylo“.
No, co nadělám, nelíbilo…
Chtěl bych být tvrdohlavý a odvážný jako Rudy Steiner, mít neochvějnou integritu a hrdost jako Hans Hubermann, být kritický, o to víc milující jako Rose, stát vzpřímeně s nadějí po kapsách, i v té nejtemnější kopce si najít zábavu, prostě jako žid Max a nevyhnutelně - být nezlomný a dělat světu radost jako maličká Liesel.
Kdo by nemiloval knihu, jejíž vypravěčkou je samotná smrt, kde se staví sněhulák ve sklepě a kde válka roztříští životy dobrých lidí nehledě na to jestli vyhrává vaše strana, nebo ta protivníka.
Tak mám za sebou další knižní bestseller, ke kterému jsem si našel cestu tady na DK. Mám z knihy celkem dobrý pocit, ale za mě to není úplně top. Téma zajímavé, zpracování dobré, ale možná jsem čekal trochu něco jiného. Ale pozitivní pocity převládají.
Když se dívám na zadní stranu obalu, kde je uvedeno pár hodnocení, tak určitě souhlasím s touto charakteristikou:
- strhující příběh
- dobrodružné okolnosti
- zvraty a situace, při nichž se tají dech
- smích a slzy
- živoucí postavy jako z masa a krve
Film vidět nepotřebuji, knihu jsem si prožil dostatečně.
Za mě tedy 4*.
Velmi emotivní a krásně napsaná kniha, od které bylo těžké se odtrhnout. Sympatické postavy si mě okamžitě získaly, jejich osudy jsem vážně prožívala.
I kdyby se v téhle knize nic nestalo, tak je radost ten příběh číst. Slova mají barvy a ten jazyk, ach... Knihu jsem přečetla na jeden nádech a vždy bude patřit k mých nejoblíbenějším, ačkoliv je srdcervoucí.
(SPOILER)
Tohle byl nesmírně bolestný, srdcervoucí a zároveň tak potřebný příběh. Ano, už se mi stalo, že jsem měla při poslechu audioknihy slzy v očích, ale že bych naplno plakala a ještě na veřejnosti? Ne. Až do poslechu téhle knihy. Srdce mě z ní bolí ještě několik hodin po poslechu.
Nicméně i tenhle pohled na válku (pohled těch, co žili v Německu a "museli" souhlasit s tím, co dělá Hitler, nebo přišel trest) je nesmírně důležitý. Protože to nebyly jen fanatici, co chtějí vyhladit vše nearijské. Byli mezi nimi i obyčejní lidé, kteří nerozlišovali Židy a Němce, pro ně byli všichni stejnými lidmi jako oni sami.
Z téhle knihy mi bude asi ještě dlouho smutno, ačkoliv na konci jsme přece jen dostali aspoň maličkou, úplně pidi midi, útěchu.
Ze začátku knihy jsem byl docela zmatený, ale potom se příběh ustálil. Od druhé poloviny to začalo gradovat a konec, tak ten mě rozsekal.... I když je kniha poměrné rozsáhlá, vše co tam je, tam patří. ...a když jsem se po dočtení vrátil na začátek, tak už to dávalo smysl.... SKVĚLÁ KNIHA
Přestože nejsem fanouškem knih, které se odehrávají za světové války, tahle mě moc mile překvapila. Stránky se četly úplně samy a i přes pochmurné pozadí je prostor pro zasmání. Válka tu není popisovaná tak, abyste z toho týden nespali (čehož jsem se trochu bála), ale její vážnost není nijak zlehčovaná. Vypravěčka smrt je originální a jejími ústy autor vyjadřuje zajímavé myšlenky o světě, lidech a dětsví.
Abych to zkrátila, nejsem cílová skupina, ale knihu rozhodně doporučuji.
(SPOILER) Příběh dospívající Liesel,kterou si adoptují dva lidé. Měla ještě bratra,ale ten zemřel při cestě. Její adoptivní matka je zpočátku na ni nepříjemná,ale nakonec si ji oblíbí. Její adoptivní otec je na ní od začátku milý,naučí ji číst. Liesel se spřátelí s Rudim,se kterým chodí krást jídlo,protože jsou chudí a mají hlad. Název titulu je odvozen od toho,že Liesel chodí k jedné sousedce krást knihy,jednou ji paní načapá,ale dovolí jí si pro knihy chodit a půjčovat si je. Liesel a její rodina také schovávají žida Maxe. Jejich město bude bombardováno a naštěstí naši hrdinové to přežijí.
Viděla jsem film, proto jsem si chtěla přečíst i knižní verzi. V ní spousta pasáží, kterou nejsou ve filmu. Mě i knižní verze moc bavila.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Opravdu silný příběh, u kterého jsem si na závěr poplakala. A to jsem si říkala, že určitě brečet nebudu. Kniha je skvěle napsaná (vypravěč knihy to celé ozvláštňuje) a pět set stránek uteče jako voda.
Škoda, že nemohu dát víc než pět hvězd.