Ztracený chlapec
Dave Pelzer
Dave Pelzer série
< 2. díl >
Pokračování autorovy knihy Dítě zvané "To" o malém trosečníkovi, který byl týrán matkou alkoholičkou. Dvanáctiletý chlapec je soudně předán do státní péče, která v americkém prostředí znamená pěstounskou péči. Chlapec v krátkém čase vystřídá několik rodin, má potíže se školou, octne se dočasně i v polepšovně, nakonec zakotví v rodině, kde dospěje. Kniha dokládá význam pěstounské péče a výchovy v náhradní rodině, kde opuštěné děti dostávají to nejcennější - porozumění a lásku... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2011 ,Originální název:
The Lost Boy, 1997
více info...
Přidat komentář
Táto kniha je pokračovaním knihy od Dave Pelzera ,,Dítě zvané to"...chlapec je ,,zachránený,, od matky, putuje do pestúnskej starostlivosti...ale jeho trápenie sa vonkoncom nekončí, minulosť ho stále prenasleduje, má zlé sny, hoci ho mama týrala, túži po jej láske ...aby zapadol do partií chlapcov, často musí vyviesť niečo veľmi zlééé, následne je potrestaný a trpí...
Pokračovaním príbehu sa snaží autor poukázať na to, že nestačí len dieťa vytrhnúť z nefungujúcej rodiny, no treba sa mu venovať ďalej...
Čítanie je kľudnejšie bez rušivých vplyvov,nič tak strašné a desivé ako v prvej časti...
Autor poukazuje tiež na to, že hoci Dávidovi život kladie naďalej polená pod nohy, nevzdáva sa, je to silný človek so srdcom bojovníka.
ODPORÚČAM
Moc mě zajímalo jak David pokračoval dál tak jsem hned navázal na druhou knihu a je strašný že může být dětský domov a následně pěstouni vysvobození od vlastní rodiny.
Četla jsem již před několika lety a vrátila jsem se k ní zpět. Je naprosto neskutečné, že poté, co David střídal pěstouny a vlastně neměl žádný domov a odrazový můstek, se dokázal krásně vyšplhat.
Zajímalo mě, jak bude David reagovat na svoje pěstouny, když zažil tak hrozné dětství. Myslela jsem, že bude daleko víc problematický. Knížku jsem přečetla opravdu jedním dechem.
Stale zbyva hodne nezodpovedenych otazek. Kniha je ctiva, je velice znepokojujici, hlavne co se tyce zmysleni tyraneho ditete. Myslim, ze David mel hodne stesti s pestounama, verim, ze v ty dobe se na ne koukalo spis jako na vyvrheli. Jen dobre, ze casem lidi zacnou chapat, jak jsou tihle lide potrebni a jak tezke to maji. Doufam, ze posledni dil mi zodpovi vetsinu otazek.
Pokračovanie knihy Dítě zvané "To" sa venuje časti Davidovho života po vyslobodení z pekla, v ktorom vyrastal. Skutočný príbeh je písaný naozaj úprimne a autor nevynecháva problémy, ktoré sám spôsobil, kým hľadal cestu životom. Tento diel mi príde viac o tom, ako sa dospievajúci chlapec vyrovnáva s jazvami na duši z detstva a s tým súvisiacimi traumami. Z niektorých pestúnskych rodín mi bolo smutno a rovnako ako aj z toho, ako ľudia okolo vnímajú deti z detských domovov, akoby nestačilo, čím všetkým si musia prejsť predtým, ako sa tam vôbec dostanú. Obdivujem jeho odvahu a silu, mnohí ľudia sa s podobnými problémami nedokázali vysporiadať za celý život.
To samé jako u předchozí knihy Dítě zvané "To". Nebudu rozhazovat hvězdy, nesluší se to, alespoň pro mě. Klobouk dolů před člověkem, který se z malého kluka stal!!!!
Po přečtení prvního dílu jsem tak trošku již čekala rozuzlení nezájmu bratrů a otce, a také vysvětlení, zda takové monstrum z matky udělala psychická porucha, či alkohol spolu s nezájmem okolí. Tento odstrašující případ je i po více jak dvaceti letech vyloženě alarmující.
Na druhou stranu - i když jsem se ještě nedobrala vysvětlení, mohu pouze spekulovat co v člověku je až tak neskutečně černé, že někdo může svému dítěti takto ubližovat. Alespoň se ten malý človíček začíná zvedat ze dna. Pomalu se učí žít a věřit lidem. V knize je krásně popsaný, jak tápající život mladého Davida na pomyslné hraně dobra a zla, tak i to, že dokáží zcela cizí lidé hledat ve společensky a citově narušené dušičce to dobré. Jak je tento úkol nelehký. A "oni" přece neztrácí naději, mají stále sílu opět uvěřit, že nic není ztracené...
V neposlední řadě je třeba říci, jakou měl David obrovskou kliku, že ho nehodili přes palubu. Díky Bohu narazil na lidi, kteří svou práci a chuť pomáhat, myslí opravdu vážně.
Stejně jako Dítě zvané "To" byla knížka velmi emotivní.. Je to vlastně pokračování osudů Davea a ukazuje, že život ani po odchodu od tyranské matky nebyl tak růžový.. ukazuje, že mnoho lidí trpí předsudky vůči dětem z pětounských rodin a srdce usedá nad tím, jak se lidé k nim dokážou chovat a pokud se děti potkají s takovýmito lidmi, je uzdravení mnohem těžší.. Dave měl štěstí na dobré lidi a celý zbytek života už nepřestal bojovat za to, aby se to už nedělo nikomu dalšímu a za to si zaslouží hluboký obdiv..
O něco míň trýznivá kniha než první díl. Je vidět, jak stále zasahuje matka i do života v pěstounské péči a Davida ovlivňuje. Popsaná náhradní rodinná péče v USA v 70. letech. Dočtu ještě poslední díl trilogie.
Další pokračování nelehkého ,ačkoli už trochu ''lepšího'' Davidova dospívání. Je velmi zarážející, jak se mohla takhle chovat vlastní matka. Kniha dobře popisuje chod pěstounských rodin a vše co je s tím spojeno.
Zpočátku jsem byl na Davida naštvaný, že si neváží svého vysvobození a dělá problémy. Pak jsem si ale vzpomněl, co jsme jako děti dokázali vyvádět my, abychom zaujali své spolužáky a kamarády a v duchu jsem se mu omluvil. Velmi zajímavá výpověď o tom, co takové dítě prožívá. Matka opět nezklamala a postoj některých sousedů k pěstounským rodinám byl také „příkladný“. Celá trilogie rozhodně stojí za přečtení.
Velmi uspokojivé.
David se stále musí vyrovnávat s přítomností matky, z jejíhož vlivu se nedokáže vymanit, přestože jí byl soudem odebrán a umístěn do pěstounské rodiny. David postupně projde několika pěstounskými rodinami, ve kterých pomalu dospívá.
Touží po obdivu, respektu, uznání. Hledá u jiných to, co mu vlastní rodina upírala. Je děsivé, jak dokáže několik pekelných let ovlivnit člověka na dlouhou dobu, ne-li na celý život. Jsem zvědavá na poslední díl této trilogie.
Tento druhý díl ukazuje jak fungují pěstounské rodiny, sociální pracovníci a soudy. Myslím , že i v dnešní době je spoustu lidí kteří mají pochybnosti o dětech z dětského domova nebo z těchto rodin.
Pokračování autobiografické knihy Dítě zvané "To". Tento druhý díl naštěstí působí o něco pozitivněji.
Skvělé ač mrazivé pokračování osudu Davida. Nechápu , jak se může takhle jakákoliv matka chovat ke svému vlastnímu dítěti..
Pokračování knihy Dítě zvané „TO". Opět nelehké čtení