Ztracený svět
Michael Crichton
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60690/mid_jursky-park-ztraceny-svet-gIy-60690.jpg
4
434
434
Jurský park série
< 2. díl >
Román Ztracený svět navazuje s několikaletým časovým odstupem na děj proslulého Jurského parku a líčí další vývoj projektu InGen. Ukazuje se, že ačkoli InGen zkrachoval a investoři, kteří vložili miliardy dolarů do ambiciózního podniku, vklady oplakali, je přece jen všechno trochu jinak. Dokonce i protagonista Jurského parku Ian Malcolm se uzdravil ze zranění způsobených tyrranosaurem, aby se znovu zapletl do dramatických dobrodružství s naklonovanými dinosaury. Spolu s ním a dalšími vědci prožijeme nebezpečná střetnutí se ztraceným světem.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2006 , BaronetOriginální název:
The Lost World, 1995
více info...
Přidat komentář
Tato kniha už má s filmem společné prakticky jen jméno, zlomek zápletky, výborné postavy Sáry a Iana a stejně stupidní nápad zachraňovat mládě tyrannosaura. A možná o to víc stojí za přečtení, i když je hlavně úvod zbytečně rozvláčný. Přečteno v originále.
Příběh je trochu rozbředlejší a děj nemá tak poutavou dynamiku jako v Jurském parku, přesto je to zábavná kniha se spoustou zajímavých informací a podnětů k zamyšlení, i skoro třicet let po svém vzniku.
Napínavé a čtivé dobrodružství a opuštěném ostrově , kde žijí dinosauři. Ztracený svět je sci-fi román.
Padla mi brada v totální odlišnosti od filmu, který znám nazpaměť. Hlavně v brutální bezpáteřnosti záporáků, kteří se neštítí ani házet lidi přes palubu. Jejich osudy jsem si škodolibě vychutnala a Sára je tu miliardkrát větší badass žena. Zamilovala jsme si jí. A lezavá scéna s Carnotaury? Vás nenechá jít po tmě na WC.
(SPOILER)
Příjemné volné pokračování Jurského parku. Zajímavé originální nápady, na můj vkus psáno až příliš akčně, jak kdyby mělo fungovat jako scénář pro napínavý film.
S odstupem několika let od konce Jurského parku se zjišťuje, že existoval ještě druhý ostrov, kde se líhnuli dinosauři. Skupina vědců se vydává ostrov prozkoumat a zjistit, kde je pravda. Nechybí u toho zase dvě děti, podobně jako v prvním díle. A opět se objevují různí dinosauři a hon na lidi.
S objevením ostrova se na celkem dost místech píše o tom, že na ostrově je sopka, takže jsem si hned říkal, že je tam jasné, jak dinosauři na ostrově vymřou. Na posledních několika stránkách velký výbuch sopky, zkáza ostrova, pár vědců se zachrání a dinosauři budou pro lidstvo definitivně ztraceni. Klasické klišé. A Crichton mne příjemně překvapil, že tento konec se ani v náznaku nekonal.
Po úspěchu Jurského parku přidal Crichton pokračování - přes další originální nápady, nové postavy či malou změnu prostředí je tohle pokračování poněkud slabší odvar prvního dílu. Nicméně stále to je velmi dobré a napínavé dobrodružné čtení, které mě dostatečně bavilo.
5.10.2022 - přečteno podruhé ... 70%
Thorne zapnul rádio. "Arby, vidíš teď Levina?"
"Ano, doktore Thorne, vidím ho."
"Kde je?"
"Jede za tyrannosaurem. Na kole."
"Jede za tyrannosaurem," povzdechl si Malcolm. "Neměl jsem si s ním nic začínat."
Druhý díl Jurského parku je jiný než první. A je skvělý; což uznala i moje babička, která se s tímhle tlustospisem vypořádala za noc. Každopádně ve Ztraceném světě ubyde úvah o matematice či technice a přibude úvah o biologii. Hrdinové se tentokrát zamýšlejí třeba nad komunikací rostlin, symbiózou mezi dinosaury nebo nad tím, jestli vyhynutí veleještěrů nemohla způsobit řetězová reakce na změnu v etogramu jednoho druhu. Chrichton opět uplatňuje svůj talent, který by zužitkoval jako redaktor vědecké rubriky. Jeho hypotézy dávají smysl (tedy alespoň mně) a mezi všemi dramatickými útěky a lstivými úskoky hrdinů zbývá dost místa pro myšlenky (není lidstvo jen ekvivalentem meteoritu, který má likvidací biodiverzity vyčistit pracovní stůl evoluce?).
Vedle obdivuhodných rešerší patří k autorovým silným stránkám také děj (napínavý) a postavy (živé). Ale i když Ztracený svět obsahuje hodně akce, vyznívá podstatně méně horrorově než Jurský park. V prvním dílu lidé umírali nepředvídatelně a bez ohledu na to, jestli jim to čtenář zrovna přál, takže existovalo dost dobrých důvodů třást se strachy o svoje oblíbence. Naopak dvojka je poněkud bezzubá. Některé postavy slouží jen jako kanonenfutter, jiné autor stvořil až podezřele sympatické na to, aby je nechal sežrat (čímž neříkám, že mu čtenář vidí do pera stoprocentně, mě jedno přežití docela překvapilo).
Možná to zní jako stížnost, ale věřte mi, není. Protože Crichtonovy charaktery, obzvlášť v téhle knize, jsou z větší části okouzlující. Hlavně protivný, arogantní, ne právě nejstatečnější Levine, jehož každé slovo jsem zbožňovala. Dětské postavy mají hloubku a vlastní funkci v rámci děje; a vztah mezi Sarou a Malcolmem určitě nelze označit za přeslazené klišé. I tohle Chrichton umí: píše celkem realisticky o všem od koprofágie u dinosaurů po mezilidské interakce. Ještěři se nechovají domestikovaně, natož antropomorfně. Věci nikdy nevycházejí na první pokus... ani na druhý... a někdy nevyjdou vůbec. Na jazyk se mi dere něco o Spielbergovi a házení perel.
Stejně tak, jako se mi líbil Jurský park coby audiokniha, se mi líbil Ztracený svět coby e-kniha. Opět napínavé přesto, že z filmu dopředu znáte děj. Dobře se čte, žádné zbytečné kapitoly o ničem. Určitě si přečtu další knihy od tohoto skvělého autora.
Jde o jediné pokračování, které kdy Crichton napsal (údajně ho k tomu přemluvil Steven Spielberg). Kniha je výrazně méně akční než první díl, což některé čtenáře zklamalo, z mého pohledu jí to ale velmi pomáhá – autor má totiž víc prostoru, aby uplatnil své silné stránky. Crichtonova "superschopnost" spočívá v tom, že dokáže vzít složité vědecké teorie a podat je tak, aby je rámcově pochopil i laik, a díky pomalejšímu tempu je v druhém dílu na tyto skvělé filozofické či odborné pasáže víc času.
(SPOILER)
Musím zkusit další knihy autora protože jak Jurský park tak Ztracený svět jsou úžasné. Čekal jsem trochu větší návaznost na Jurský park které jsou jen v náznacích (výhodou je že se kniha dá číst i samostatně bez znalosti předchozího děje). Příběh se trochu déle dostával do tempa kdy člověk následně hltá stránky po tuctech. Odlišnost od filmového zpracování je ještě větší než u prvního dílu.
NÁSLEDUJÍ SPOILERY: pokud čekáte řádění T-Rexe ve městě tak toho se nedočkáte a celkově je výprava záporáků trošičku méně epická. V podstatě se dá říct že film je jen lehce inspirován knihou protože i samotná zápletka se v zásadních ohledech liší. S jedním rozdílem jsem ale nad míru spokojený a to ten že moje oblíbená postava přežila.
Oproti prvnímu dílu trochu trvá, než se děj pořádně rozjede. Jinak opět pecka!
Nepřekvapující dobrodružné pokračování Jurského parku. Opakují se zde motivy divokých ještěrů a mnohé úniky hrdinů před jejich hladovými držkami. Samozřejmě jsou zde mnohá mementa nad chováním dnešních lidí unikajících do kyberprostoru a to bylo psáno v polovině devadesátek! Vyhyneme, jako mnohé druhy živočichů před námi? V knize rozluštění této hádanky nenajdete, ale po jejím přečtení si určitě lépe všimnete chování svých milých spoluobčanů.
Co tu ve svém prastarém komentu nevidím; že Ztracený svět postrádá nosnější myšlenku? No fuj...jen jsem si na něj, po drahné době od přečtení, vzpomněl a hned slyším Thornea (přesné znění jsem si samosebou zpětně dohledal, jeho smysl ovšem slyším, jakoby tomu bylo dnes!): „Za sto let se budou lidi smát. Budou říkat: Víš, co si tenkrát lidi mysleli? Věřili na jakési fotony a elektrony. Umíš si představit něco tak pitomého? A s chutí se zasmějí, protože v té době už budou mít novější a lepší fantazie. Thorne zavrtěl hlavou. A zatím, cítíš, jak se houpe člun? To je moře. Moře je skutečné. Cítíš, jak se ti do kůže opírá slunce? Vidíš nás všechny sedět pohromadě? To je skutečný svět. Život je nádherný. Je to dar být naživu, vidět slunce a dýchat vzduch. A fakticky nic jiného ani neexistuje.“
Nevím čím to je, zda přízrakem korony, či svátky, ale leze na mě sentiment; Vánoce jsou časem pokoje a radosti, užijte je spolu v člunu!
Chvilku jsem si dala od Jurského parku pauzu. Potom když se mi do ruky neznámým důvodem dostal 2. díl (myslela jsem si, že ho doma nemáme), jsem se opravdu bála, že se třeba nezačtu, nebo bude další díl návazný na ten 1. který si už tak podrobně nepamatuji. Ale chtěla jsem znovu do toho skvělého světa. Moc mě to bavilo, i když jsem tomu na začátku musela přijít na chut´.
Ztracený svět byl stejně jako Jurský park opravdu Crichtonovský. V určitém smyslu mě bavil ještě o malý kousek víc. Sám za sebe celkem nechápu, že se někdo musel "prokousávat" odbornějšími pasážemi. Byly plné zajímavých poznatků a myšlenek, hlavně ze strany Iana Malcolma, stejně jako tomu bylo v díle prvním. Crichton opět z mého pohledu nezklamal.
Autorovy další knížky
| 1993 |  Jurský park |
| 2008 | Kmen Andromeda |
| 1994 | Pojídači mrtvých |
| 1998 | Koule |
| 2006 | Říše strachu |
Daleko poutavější, než nudná spielbergovka. Nejvíce se mi líbila Sarah,ze záporáků Dodgson a jeho etuda coby chutné svačiny. Jen škoda těch zbytečně natahovaných akčních scén, které spíše nudily. 70 %.