BlueberryL
komentáře u knih
Ohnice
Jiří Orten (p)
Sám o sobě Orten napsal, že přes své mládí podobá se králi. Pro mě je odjakživa král. Bezbranný chlapec i neskutečně moudrý muž v jednom. Taková hloubka, taková krása, takový talent, takový osud... A v Ohnici je to všechno.
To všechno zmůže sen.
Ty ale víc chtěj zmoci.
Ač plod je zablácen,
chtěj ryzost po ovoci.
(Dětská)
Hraje si dívka s tmou a slovy
a dává polibek svým rtům,
nikdo je nazpět nevyloví
neskutečnému rybářovi,
jen tichý pláč je ve snu poví
z polštářů medvídkům.
(Dívčí)
Podivný případ se psem
Mark Haddon
Strašně vtipná knížka. Takovým tím smutným způsobem. Vtáhne vás do autistického světa a to, co jste v Rain Manovi jen sledovali, teď začnete chápat.
Matematika zločinu
Magdaléna Sodomková
Trochu zmatená kompozice nakonec vede k velkému finále. A deziluzi. Ne z knížky, ale ze společnosti, politiky, justice, školství, médií v rukou politiků... Bohužel to není fikce a bohužel se nás to týká.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Řemeslně dokonalá, ale strašně chladná knížka. To, co u Hany funguje, tady vůbec nezabírá.
O kolečko míň (můj život s autismem)
Josef Schovanec
Mimořádně společensky přínosná knížka. Kromě vhledu do fungování autistického mozku nabízí taky možnost sebereflexe. Jak se chováme k "divným" lidem? Kde začíná ta divnost? A kdo o tom rozhoduje?
Člověk Gabriel
Kateřina Dubská
Opojné a pohádkové. Četla jsem dva večery; ten první mi v bytě šuměl modrozelený Dunaj a cítila jsem vůni zralých meruněk. Ten druhý zase slivovici z mého rodného kraje, která se v knížce pije na litry. Umím si představit, že setkání divokých lidí a moravských sedláků mohlo přesně takhle vypadat.
Rozhovory s přáteli
Sally Rooney
Nejvíc se mi líbil nový typ mužského hrdiny. Citlivý, zmatený, labilní, přesně na hraně slabošství, ale nikdy tam nesklouzl. Není to chcípák, není to macho. Hlavní hrdinka je prý nesnesitelná, mně přišla úplně v pořádku, protože si moc dobře pamatuju, jak mi bylo ve dvaceti. Jako román mladé holky o hledání své pozice ve světě/ve vztahu mi to přijde pěkný.
Vox
Christina Dalcher
Naprosto skvělý nápad - jaký by byl svět, kdyby ženské nemohly mluvit, tvořit, vzdělávat se, pracovat. Jenže ho bohužel dostala autorka, která nedokázala tak velké téma adekvátně literárně zpracovat. Vážné a zásadní téma je tak napsané jazykem laciných pornorománků pro ženy. Čte se to dobře, o tom žádná. Ale pořád mě bolí ta nevyužitá šance.
Krev je můj chleba
Laird Barron
Ultimátní hlavní hrdina! Miluju ho od první stránky a doufám, že brzy bude pokračování. S Izajášem se mi líbilo na Aljašce i na americkém zapadákově: popis je tak dokonalý, že bych odpřísáhla, že jsem tam fakt byla a slyšela zvuk lámaných nosů a končetin a cítila zvětralé pivo i levný cigára.
Dnes v noci jsem ji viděl
Drago Jančar
Neotřelá kompozice pro mě v závěru ztratila dech. První "kapitola" o lásce vojáka Steva k hlavní hrdince Veronice je suverénně nejlepší z celé knihy, křehká a dojemná. Stačila by mi i jako povídka - té bych dala pět hvězdiček.
Princezna Psycho
Tereza Schillerová
Živý jazyk, zajímavý příběh, uvěřitelná hrdinka. Moc se mi líbí, jak upřímně autorka popisuje děje v hlavě zralé ženy. Ale knížka mě strašně ubíjela vedlejšími motivy, jalovými rozhovory, stále novými a novými a novými muži v posteli hlavní hrdinky... Cítila jsem nutkání text redakčně proškrtat; to kdyby někdo poctivě udělal, byla by pro mě Princezna pěkným popovým manifestem současné městské ženy.