Čtenářka73
komentáře u knih
Pozdní sběr
Vladimír Nezdvořák
Této knížky jsem si všimla díky její nominaci na cenu Magnesia Litera. Široký záběr, jak časově, tak tematicky (hodně erotiky, hodně politiky), mile nekorektní humor, vtipné slovní hříčky. U některých básniček jsem se smála nahlas, některé mě neoslovily.
Já, doktor(in)
Kateřina Karolová
Tady mě autorka vyvedla z představy o pověstné německé důkladnosti a naopak zvýšila renomé českého zdravotnictví. Klobouk dolů, jak zvládla tři roky fungovat v německé nemocnici a bojovat nejen s nemocemi, ale i s jazykem, s časem a se zavedenými (ne)pořádky. Zajímavé postřehy, obdivuhodná výdrž.
Jiné místo
Kateřina Karolová
Zajímavý nápad, tajemné prostředí, bavilo mě to moc, i ten otevřený konec bych skousla. Ale přijde mi, že to bylo trochu šité horkou jehlou a příběh by si zasloužil dopilovat.
Vraní oko
Michaela Klevisová
Další skvělá Michaela Klevisová, pro mě česká Agatha. Výborně vykreslené postavy, krve jen tolik, kolik je nezbytně nutné, logické řešení s použitím psychologie a zase všechno zasazené v krásném prostředí. U Míšiných detektivek si vždycky úžasně odpočinu. Už se moc těším na příští.
Do vnitrozemí
Vladimíra Valová
Povídky k zamyšlení, které vás zasáhnou, většinou smutné, některé aspoň s jiskřičkou naděje. Na mě dost depresivní. Na druhou stranu si člověk uvědomí, že občasné pocity marnosti a odcizení zažívá téměř každý a jde jen o to, jak se s nimi vypořádá.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Alena Mornštajnová nikdy nezklame. Opět výborně vykreslené postavy a jejich vztahy, komunikace-nekomunikace, raději zavřít oči a nevidět, co nechci, hlavně ať navenek vypadá všechno v pořádku, aby lidi neřekli. Strašně ráda bych věřila, že podobné příběhy se mohou dít jen v autorčině fantazii.
Jeden kopeček šmoulový
Marie Doležalová
Milé vzpomínání na devadesátky. Ačkoliv se jedná, jak zmiňují čtenářky níže, v podstatě o Maruščinu rodinnou kroniku, nijak mi to nevadilo. Vyprávění skvěle doplňují retro obrázky a fotky. Celkově na mě knížka působí velmi příjemným a pohodovým dojmem.
Život je dokonalý, ale není to vidět.
Learovy třesky plesky česky
Edward Lear
Pěkně trhlé, často černohumorné básničky pro odreagování.
Vesnice
Kristýna Trpková
Čtivá detektivka, ale některé věci se mi zdály nelogické a Laura mi moc sympatická nebyla. Zápletka zajímavá, jen doufám, že ve skutečnosti by to takhle neskončilo.
Nic není tak prosté
Květa Legátová (p)
Stejně jako u autorčiny knížky Mimo tento čas oceňuji originalitu, ale styl psaní mě docela rozčiloval. Detektivky jsou sice mým oblíbeným žánrem, ale tyhle mi přišly místy hodně absurdní.
Mimo tento čas
Květa Legátová (p)
Originálně napsané hry, jenže většina postav a dialogů mi dost lezla na nervy. Z Želar a Jozovy Hanule jsem byla nadšená, ale tenhle styl psaní mi nesedí.
Dívka v zeleném svetru
Daniel Paisner
Uf! Nesmírně silný příběh o obrovské vůli přežít a dodávat sílu ostatním i v nepřežitelných podmínkách.
Den Trifidů
John Wyndham (p)
K téhle knížce jsem se odhodlávala snad dva roky, protože sci-fi ani katastrofy zrovna nemusím. A jsem ráda, že jsem se konečně odhodlala. Sci-fi prvky tu představují pouhou kulisu a jde spíše o zamyšlení nad tím, jestli je za určitých podmínek ospravedlnitelné nebo dokonce nutné nechat slabé jedince vlastnímu osudu a starat se jen sám o sebe. Nad tím, jak momentální uspořádání světa ovlivňuje naše morální zásady, i nad tím, jak moc jsme závislí na výdobytcích civilizace a jak dlouho (a jestli vůbec) bychom bez nich byli schopni přežít. Skutečně nadčasová četba. Zase jednou musím poděkovat své sestřičce, která mi knížku podstrčila. :-)
Krysí ostrov a jiné povídky
Jo Nesbø
Tak tohle jsem nedala. Moje chyba, že jsem si nepřečetla, o čem knížka je, a čekala detektivky. První, nejdelší povídku jsem vzdala asi po 30 stranách, pak jsem zkusila povídku Skartovačka a usoudila, že se dál trápit nebudu. Asi to má nějaký hlubší přesah, ale na mě strašně depresivní.
Kateřina Aragonská: Pravá královna
Alison Weir
Skvělá knížka, kterou jsem si poslechla ve skvělém podání Martiny Hudečkové. Velmi poutavě podaná historie. Určitě si přečtu nebo poslechnu i příběhy dalších žen Jindřicha VIII.
Šest žen Jindřicha VIII.
Alison Weir
Díky výzvě jsem si zase rozšířila obzory a objevila vynikající autorku. Ačkoliv historické knihy jsem nikdy nevyhledávala, z téhle jsem byla nadšená. Čte se sama, a navíc v člověku musí uvíznout aspoň nějaké historické souvislosti, ať chce, nebo ne. :-)
Jelení vršek
Hana Marie Körnerová (p)
Trochu červená knihovna, ale moc příjemné oddechové čtení.
Tajná řeč broží: Příběhy z mé šperkovnice
Madeleine Albright
Paní Madeleine považuji za úžasnou osobnost, diplomatku a dámu v tom nejlepším slova smyslu. V této knížce představuje své brože jako jeden ze způsobů komunikace a sdělování svých názorů. Četla jsem ji v době vyhrocených předvolebních debat a napadlo mě, jak by bylo pěkné, kdyby se ten „pozitivní“ prezidentský kandidát neustále se ohánějící mírem inspiroval u Madaleine, připnul si na hruď třeba holubici míru a místo lží, urážek a pomluv začal mluvit slušně a k věci.
Nejsem jako vy
Jodi Picoult
(SPOILER) Jako matku mě zasáhl především příběh Emmy, která vedle Jacoba trpícího Aspergerovým syndromem vychovává i mladšího Thea, který ale odjakživa musí vystupovat jako ten starší a rozumnější a chápat, že jeho „postižený“ bratr má vždycky přednost. Nechtěla bych být v její kůži. Tady se člověk asi nemůže zachovat správně a spravedlivě vůči oběma dětem. V detektivní linii mi vadilo, že nikdo se Jacoba celé dlouhé týdny nezeptal, jestli to skutečně udělal. Za to strhávám jednu hvězdu.
Zmizelá
Gillian Flynn
(SPOILER) Napínavá detektivka s překvapivým rozuzlením. Pozor na manipulátory!