Dan komentáře u knih

Mně se to líbilo, bavilo mě to. Oddechovka. Ale zkrátil bych ji, protože na mě tam bylo až moc zvratů a situací. Hodně jsem si lámal hlavu, zda psal autor nejprve z pohledu Jáchyma a pak až z Veroniky, či naopak. Nebo snad souběžně? Každopádně ten nápad se mi moc líbil. V jednom rozhovoru zmínil, že je on sám asexuální, což se při čtení knihy nechce věřit. Ale ta obálka knihy? Gistiribiligi! Kdo ví, kde se to slovo vzalo. Poprvé jsem ho četl odzadu, zda tam nebude slovní přesmička a ono asi ne...

11 09.10.2017

Chce se mi teď napsat, že jsem byl jeden The Beatles. Proč? Protože při čtení téhle knihy jsem doslova žil a prožil život Paula McCartneyho. Opravdu mi to tak alespoň připadalo... Pravděpodobně se k ní za pár let znovu vrátím. A to nejsem typ člověka, co čte knihy víckrát. Nebyla to pro mě jen podrobná biografie téhle legendy. Kniha vede k zamyšlení nad životem jako takovým, nad vztahy s lidmi, nad hudbou, pomáháním druhým apod. Těžko se to vysvětluje. Asi bude lepší, když si knihu přečtete taky. Pokud máte biografie rádi, není nad čím váhat.

10 12.08.2018

Upřímný a detailní vhled do života a mysli zpěvačky světoznámé švédské skupiny Roxette, Marie Fredriksson. Marie neměla snadný život, jak už asi víte z anotace. Zemřela ji v mládí sestra a v relativně mladém věku pak sama velmi vážně onemocněla... Marie je navzdory často se vyskytujícímu pláči velká bojovnice a silná žena, která se umí radovat z maličkostí. Začátek knihy bylo z určitých důvodů náročné číst... po čase jsem se ke knize vrátil a dočetl ji velmi rychle.
Přestože písně Roxette znám dobře, obával jsem se nezajímavých podrobností a vaty kolem hudební části Mariina života, jako už občas bývá v biografiích některých hudebníků, jejichž písně neznáte stoprocentně. Naštěstí se tak nestalo. Jak hudební, tak osobní části života jsou popsány stručně a jasně, bez kudrlinek přesně tak, jak bylo slibováno v anotaci. Hudební tvorbu Roxette tedy nemusíte znát vůbec a kniha vás bude bavit. Marie kromě své statečnosti působí napříč celou knihou velmi skromně a sympaticky.

10 14.04.2018

Na knihu mi to přišlo málo materiálu; něco bych odebral, něco přidal, a někde jsem se v tom bohužel malinko ztrácel... prý je zfilmovaná, tak uvidíme.
Když to srovnám se Zápisníkem alkoholičky od M. Duffkové, tak mi tahle kniha dala o dost méně...

9 30.01.2021

Takový soubor poznámek, který krásně plyne, a zároveň vás hezky pocitově zavede na hory...
Co musím knize vytknout, je její naprosto tristní grafická úprava...

9 17.01.2021

Chvilkami dobré a napínavé, chvilkami trochu nudné. Přišlo mi to překombinované, Colter všechno ví, všechno zná, všechno umí... skákání v ději se mi také nelíbilo... Jinak námět moc fajn.

9 16.03.2020

Kniha je důkazem, že má smysl jít si za svým cílem. Dotýká se různých témat (nejen pivovaru), přičemž žádné z nich nenudí. Obdivuji autorovu odvahu se zadlužením při koupi pivovaru, a zrovna tak Bernardovu manželku.

9 26.07.2014

Kniha se mi do ruky dostala náhodou, ale dočet jsem ji.
,,Autorka knihy uchopila skutečné zážitky , nepřesolila je, nepřepepřila, zachovala jejich syrovost...." píše se v předmluvě.
Nemohl jsem si pomoct, ale po celou dobu čtení jsem tomu nevěřil. Faktem je, že i mezi námi muži jsou volové :-), ale opravdu si existenci popisovaných pánů nedokážu představit. A pokud jsou to opravdu reálné postavy, pak to nedokazuje smůlu na chlapy, ale spíše nízkou inteligenci Anety, která tyto existence z inzerátů nedokázala vůbec rozpoznat...
Autorka však umí psát a píše čtivě.

9 08.08.2011

Chápu, že nelze prozradit vše, ale trošku se to točí dokola... Pár dobrých myšlenek a příkladů, toť vše. V knize jsem nepostřehl zmínku, že by se rady daly aplikovat i na jiný obor, než sport, což mě překvapilo.

8 28.05.2020

Původně jsem z knihy měl trošku strach, ale mile mě překvapila. Sehnat všechny ty dopisy, pohlednice a vzkazy Johna Lennona, rozluštit jejich obsah, provázat je s jednotlivými lety a událostmi muselo dát H. Daviesovi opravdu práci. Jsem rád, že jsem si knihu po malé počáteční rozpačitosti nakonec koupil a přečetl.

8 23.11.2012

Pěkný název, obálka a - a to je vlastně všechno.
Text nebyl psán s úmyslem vydat knižně a mělo to tak zůstat... hodina čtení o seznamování a bylo po všem. No o seznamování - úvod skýtal info o rozchodu, děj knihy = pouze dvě krátce popsané zkušenosti s nevydařenými schůzkami, a závěr, že si dotyčná partnera našla. To je sice hezké, ale možná by stálo za to mailnko rozvést, jak proběhlo seznámení právě s ním... to by alespoň trochu vypointovalo knihu, nikoliv 3 řádky, že si tam přítele nakonec našla a konec.

7 23.09.2019

Má první kniha od p. Mornštajnové. Autorka umí psát, nicméně začátek knihy mě bohužel nebavil a dokonce jsem se trochu ztrácel v postavách, což lze možná přičíst nějakému mému momentálnímu rozpoložení, nebo tomu, co zde psal v komentářích i někdo další, a sice, že jsem také nijak nepřilnul k žádné z postav... Ve chvíli, kdy si Blanka dala panáka, jsem hned tušil, co bude následovat... pár věcí mi přišlo nelogických... druhá polovina knihy se mi líbila mnohem více, než první a nesouhlasím, že konec byl prudký, osobně jsem s ním neměl problém. Příběh je fajn i to, jak se jeho dvě linie propojí... možná zkusím i jinou knihu autorky :-)
P.S.: Obálku a grafiku dělala Lucka Zajíčková, kterou mám rád a vážím si jí, nicméně stejný symbol na přebalu, obálce i v knize mi přijde málo invenční...

7 23.05.2019

Klasická "Kmentovina". Vhodné přečíst i jeho Kmotry Mrázky, vše to do sebe zapadá a vše nám to ukazuje, jaké to tu bylo a jaké to tu v Česku bohužel stále je.

7 15.01.2014

Kniha pomáhá změnit nazírání na svět, zlepšuje kritické myšlení atd. Je velmi zajímavá a přínosná, ale z mého pohledu by stačilo ke každé myšlence méně "důkazů". Někdy se mi četla těžce.

6 30.09.2019

Nepříliš sympatická hlavní hrdinka. Občas opravdu nelogické její jednání, které v mých očích příběh degradovalo. Oproti prvotině rozhodně slabší, nicméně přesto stojí za přečtení, které je opravdu napínavé. Často jsem měl pocit, že knihu napsala Paula Hawkins (Dívka ve vlaku), ale nejspíš pouze prostředím a alkoholem v příběhu.

6 02.07.2017

Konec knihy pro mě byl překvapením, ale přiznám se, že ne v dobrém slova smyslu. Zdálo se mi, že ten konec byl nějak moc rychlý a hodilo by se zde zpomalit . Jinak jsem si během čtení tradičně říkal, že je autor opravdu hlava :-)

6 04.03.2013

Derrenův knižní debut - výborná kniha, což se bohužel o jeho druhé (Vyznání iluzionisty) říci nedá...
Díky této knize jsem se např. naučil jak si snadno zapamatovat dlouhé číslo a další pomůcky na zlepšení paměti. Ke knize se ještě určitě vrátím.

6 31.10.2012

Derrenova předchozí kniha mě velmi bavila, ale z této jsem byl hrozně zklamaný... Derren popisuje kouzelnický trik v jedné kavárně (+ velmi zajímavé psychologické poznatky o lidech, kterým kouzlo ukazuje), ale do toho neustále odskakuje k jiným tématům - respektive jeho nezajímavým úchylkám (např. je schopen na dvě strany popisovat, jak ho bavilo se šťourat v nose, jak musí chodit v hotelu v papučích, jak mu vadí, když ztratí propisku a podobné pro mě absolutně nezajímavé vycpávky knihy. To, co mě na knize opravdu zajímalo, by se bohužel dalo dát do 20 stran...

Domnívám se, že s napsáním knihy měl Jaro Slávik ještě pár let počkat, na druhou stranu se pravděpodobně snaží kout železo, dokud je žhavé...

6 03.01.2012

Přečteno s vypětím všech sil... byl jsem zvědavý hlavně na otázky kolem onkologie, té v knize však nebyla ani jedna třetina. Nicméně chápu, jeho život není pouze onkologie. Možná panu doktorovi křivdím, ale z každé stránky jsem měl silný pocit, že rozhovor byl veden pouze formou e-mailu, kdy pan doktor měl spoustu času vymyslet si co možná nejbarevnější, a často zbytečně co nejdelší odpověď...

5 29.01.2021