ibáG komentáře u knih

Poslouchala jsem jako audioknihu. Naprosto excelentní. Jak výkony, zpracování, tak obsah, čímž se dostávám k samotné knize. Nechápu, jak toto mohl napsat už v roce 1948/1949. Jako by uměl předvídat budoucnost, ač v knize dovedenou ad absurdum. Vycházel, jak se ví, z doby Lenina a Stalina, Hitlera... ale stejně... prostě 'dokonale' absurdní. Hrozivé, šílené, alarmující, neskutečné, nepochopitelné, úplně mě mrazilo... Skvělá a nadčasová kniha stejně jako Farma zvířat. Geniální autor. Jedno ze stěžejních děl celosvětové literatury. 'Povinně' přečíst každý, abychom se měli na pozoru, neboť velký bratr tě sleduje a jak je patrné z knihy, nikomu nemůžeš věřit.

19 30.04.2019

Pro mě tedy velký zážitek. Moje první kniha tohoto typu. Zvlášť poslední třetina strhující. Perfektně vystavěný příběh promyšlený do detailů. Velký obdiv k autorovi. Film jsem neviděla a jak skončí kniha, jsem taky nevěděla. Jen bylo jasné, že se atentát nezdaří (historický fakt). Původně jsem myslela, že byl Šakal opravdová postava. Až v doslovu jsem se dočetla, že je to čistě autorova fabulace. Doslov jsem četla pečlivě - skutečné politické pozadí. Nečekala jsem, že bych dala 5 *. To si nechávám jen pro naprosto excelentní knihy, ale 5 * si kniha podle mě zaslouží.

14 05.05.2021

Stejně jako román 1984 je i Farma zvířat naprosto skvělá a nadčasová kniha. Viděla jsem i ten kreslený film. Krásný! A ten nápad aplikovat svoji myšlenku a své poselství na zvířata je úžasný. Víc k tomu nemám co dodat. "Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější." Tohle heslo mi bohužel připomíná současnou Evropskou unii. Doplnění: Dle prof. Martina Hilského se jedná o alegorické dějiny Sovětského svazu od r. 1917 do 40. let 20. st. Jsou tam čitatelné odkazy. Orwell byl přesvědčen, že sovětská revoluce nebyla socialistická, ale nastolila diktaturu a to bylo i smyslem revoluce (rozhovor v časopise Téma 31/2019).

14 07.07.2019

(SPOILER) Nejprve jsem se do příběhu nemohla nějak vpravit (tedy první strana rozhodla, že číst 100% budu, pak to chvilku upadalo...), potom mě to však úplně chytlo a ke konci mi bylo líto, že se budu muset s hlavními hrdiny rozloučit. Kniha ve mně stále rezonuje. Je zkrátka znát, že autor popisovanou dobu zažil na vlastní kůži a také to, že byl prostě vynikající spisovatel. Knihu bych zahrnula do rozšířeného okruhu povinné četby.

Trochu mi v příběhu rušilo to povídání hlavního hrdiny Ludvíka s Izabelou v 'blázinci', ale když to mělo na konci vyústění, tak jsem to vzala na milost. A je to zatím jediná kniha od R., u které jsem se i zasmála:-). Některé figurky byly opravdu vtipné.

Kniha je podle mě i přes (možná právě proto) popisované náročné období (hyperinflace, kurz se měnil 2x denně, chleba za miliardu marek, lidé na mizině, podhoubí pro šmelináře a obdivovatele Adolfa Hitlera...) výborná, ideální k vytvoření si představy o té době. Vnímavý a inteligentní čtenář toho hodně odhalí a dost se přiučí. Je zde mnoho výborných postřehů a myšlenek! Taky anekdota o cyklistech a Židech je vhodně zakompokovaná.

Příběh končí v podstatě pozitivně a smířlivě, Izabela (Genevieva) se uzdraví, končí hyperinflace, Ludvíkovi se poslední den v práci podaří prodat neprodatelný černý obelisk, odjíždí do Berlína pracovat do místních novin... (Ovšem sdělení v úplném závěru knihy o osudech/konci všech protagonistů příběhu je smutné i pobuřující, leč bohužel velmi realistické.)

Co následovalo reálně dál, víme... Je však dobré si uvědomit PROČ. Historie se opakuje... To je však jiné téma... A jsem ráda, že E.M.R. byl ochoten k sebereflexi (části) svého národa viz část knihy se slovem PROTOŽE... Když už jsme u toho, v Evropě dělaly a dělají problémy stále dokola tři národy/mocnosti, které se přetahují: Velká Británie, Francie a Německo...

13 31.12.2020

Podtrhávala jsem si věty a myšlenky stejně jako u Lišek na vinici od Feuchtwangera. Je to nadčasové dílo uplatnitelné kdykoliv a neubráním se částečného srovnání s Orwellem. Nečetlo se to tak snadno jako např. Krakatit (vynechávám pohádky a povídky), ale u Čapka vím, že nosná je ta myšlenka. To je podobné jako R.U.R. Tam je příběh střední kvality, ale podstatný je ten apel, vize, důsledky... Je to první knížka, u které jsem si řekla, že si ji někdy přečtu ještě jednou, abych vše dobře pochopila a
taky proto, že jsem občas něco přeskočila, třeba v kapitole o pohl. životě mloků, a taky mě rušily ty vložené novinové články, i když je to propracované a je zde vidět, že byl Čapek novinář:). Vše už tady bylo řečeno, jen doplním, že je pro mě Karel Čapek jednoznačně náš nejvýznamnější spisovatel. Škoda politiky a strachu, že není nositelem Nobelovy ceny. Aspoň vidíme, že to není žádná berná mince.

"Po osazení prvních mločích kolonií v Severním a Baltském moři zjistil německý badatel dr. Hans Thüring, že baltský Mlok vykazuje - patrně vlivem prostředí - některé odlišné tělesné vlastnosti; tak prý je o něco světlejší, kráčí vzpřímeněji a jeho lebeční index svědčí o lebce delší a užší, než je hlava jiných Mloků. Tato varieta dostala jméno der Nordmolch čili der Edelmolch. (...) Od Velemloka k německému Nadmloku, tak znělo okřídlené slovo té doby..."

"Soudruzi mloci! Kapitalistický řád si našel svou poslední oběť. Když se už jeho tyranie počala definitivně tříštit o revoluční rozmach třídně uvědomělého proletariátu, zapřáhl zpuchřelý kapitalismus do svých služeb vás, Dělníci Moře, zotročil vás duševně svou buržoazní civilizací, podrobil vás svým třídním zákonům, zbavil vás veškeré svobody a učinil vše, aby vás mohl beztrestně a brutálně vykořisťovat. (...) Utlačení a revoluční Mloci celého světa, spojte se! Poslední bitva už nastává!"

"To udělali všechno lidé. To udělaly státy, to udělal kapitál. Všichni chtěli mít těch Mloků co nejvíc - Všichni na nich chtěli vydělat. My jsme jim taky posílali zbraně a kde co - My všichni za to můžeme."

10 11.01.2020

Pro mě tak krásná knížka, kterou miluju už od základky. Pamatuju si, jak jsem ji četla na táboře a hrozně se mi to líbilo. Čapek je prostě Čapek. Tady asi není třeba nic dodavat. Ten vytříbený jazyk, náměty... A ty ilustrace Cyrila Boudy (vydání Československý spisovatel, 1978)! Dnes uz knihy s ilustracemi moc nevycházejí. Škoda. Vychází naopak příliš knížek a dost často nevalné kvality po obsahové stránce a taky jsou nyní moderní tzv. tlusté knihy, které mají roztažené řádkování a silné nažloutlé stránky. To aby měl zákazník pocit, že peníze nedává za malou knížku. To je jako když si koupíte velkou krabici sušenek a vevnitř je sáček, který sahá tak do poloviny té krabice.

10 16.11.2019

Uf, to teda bylo něco a na 700 stránkách drobným písmem! Již tu některé věci zazněly. Zbytečná rozsáhlost a zabíhavost. Turecké a arménské výrazy (Rozumím, že to tam je z důvodu autentičnosti, jen sděluji, že je to pro některé čtenáře náročné). Podobná jména končící na -jan (leckdy se mi pletla - Kebusjan, Voskanjan, Šatachjan atd.). Jiný konec hl. hrdiny oproti skutečnosti apod.

Jedna paní sděluje, že knihu četla dlouho(!) a to 14 dnů:-), já ji četla 2 měsíce:-D. Taky jsem jako někteří něco přeskočila. Místy nudné, jindy "napínák jak kšandy". Též jsem četla různé názory a výklady např. že to má být hrdinský epos, proto dramatický konec, dále biblické podobenství s potopou a Mojžíšem. Během čtení jsem velmi často nakukovala do vysvětlivek výrazů. Též jsem si vyhledávala hodně obecných informací k Osmanské říši, jejím velitelům, konkrétnímu místu, kde se děj odehrával apod.

U takovýchto stěžejních knih bych uvítala mapky a fotografie/kresby, abych si to lépe představila.

Též mě zarazilo množství překlepů! A to jsem si myslela, že je hřích jen současných knih. (Vydání Odeon, 1982, překlad Hanuš Karlach). Udivil mě nějaký jiný překlad, kde např. místo Náměstí tří stanů, bylo Třístanové náměstí. No to je hnus, velebnosti.

Jo a další věc, kterou nechápu: Proč se název knihy překládá do češtiny neúplně. To je jako kočka bez ocasu. Přeložila bych to Čtyřicet dnů na hoře Musa Dagh/na Mojžíšově hoře nebo Čtyřicet dnů hory Musa Dagh. Zkrátka podle originálu. Ale jen "Čtyřicet dnů"?

Každopádně 5 hvězdiček je jasných! Autora obdivuji za ty rozsáhlé historické rešerše a znalost krajiny, lidí a jak umí vše popsat. Podtrhávala jsem si důležité věci a zapsala čísla stránek. Toto u knih pro mě významných dělávám.

Nejdůležitější je, že kniha na toto téma vůbec vznikla! Otisk ve mně zůstane hodně dlouho!!!

A děkuji uživateli Gamow za ten odkaz na díl Objektivu!

9 08.03.2021

Noo, co napsat? Příběh se zajímavým tématem, který pro mě (dostavilo se až po přečtení) nabízí polemiku, zda je humánní provádět takovýto pokus na člověku. Kniha se mi četla dobře. Vše je podle mě vystiženo velmi věrohodně vč. těch gramatických chyb, výbuchů hněvu, ješitného profesora... Bylo mi líto Charlieho Gordona. Prošel si svou cestu i s myškou Algernon. To, o čem snil, se mu podařilo, mohl se setkat s rodiči a sestrou, a pak zase upadl do svého světa s omezeným IQ. Asi jako když sníte o tom, že byste se chtěli aspoň ve snu setkat s někým blízkým zemřelým, ono se Vám to povede, a pak se z toho snu probudíte.

Osobní poznámka: Podle názvu knihy jsem si představovala úplně něco jiného, vůbec mě nenapadlo, že Algernon může být osobní jméno. Také nevím, proč překladatel mění název knihy. Přesný překlad by byl "Květiny pro Algernon". "Růže pro Algernon" také jasně nespecifikuje, zda se jedná o singulár nebo plurál slova 'růže'. Vadí mi to, podobně jako Čtyřicet dnů od Fr. Werfela.

8 23.05.2021

Kniha se mi vcelku líbila, avšak Na západní frontě klid nebo Tři kamarádi se mi líbily víc. Trochu se mi občas pletly ty postavy a časová osa. K dobru bych přičetla nápad, jak je čtenáři zprostředkován příběh a je zřejmá znalost a zkušenost autora s emigrací. K tíži bych přičetla trochu klišé příběhu jako takového a to, že některé 'náhody' byly poněkud okaté. Takže vcelku dobré, ale za srdce mě to nechytilo, příběh mě nepohltil. Myslím, že není od věci vzít v potaz, kdo kolik knih přečetl a s jakými knihami může srovnávat. Myslím však, že třeba pro mladé lidi je dobré si to přečíst, aby si udělali představu, jaká byla ta doba a co se v Evropě odehrávalo. Při čtení této knížky se dá udělat velmi dobrá rámcová představa.

8 23.06.2020

Tahle knížka mě okamžitě vtáhla do děje. Půjčovala jsem ji v knihovně pro staršího bratra (to byl rok cca 1990, bylo mi 14), doma jsem do ni nakoukla a během 2-3 dnů jsem ji doslova zhltla. Moc se mi autentický příběh a styl líbil. Jednoznačně 5 *.

7 26.06.2020

Mě ta kniha nějak minula. Přijde mi, že tolik chvály je jako bouře ve sklenici vody. Zařadila bych ji mezi díla, o kterých kdyby se tolik nemluvilo (a o autorovi), tak ji skoro nikdo nečte. To je jako s některými obrazy. Stačí, aby byl autor opěvován a lidé se zamýšlejí nad tím proč a začnou často přikyvovat. Kdyby to samé vytvořil někdo, komu se taková propagace neudělá a nikdo to dílo či autora tolik znát nebude, zájem bude zřejmě minimální. Na mě je tohle dílko asi až příliš metaforické. Ale pár zajimavých postřehů a myšlenek tam je.

7 07.07.2019

Autora jsem k mé škodě neznala, ale naštěstí jsem na tuto knížku narazila ve veřejné knihovničce a jsem tomu moc ráda. Překvapila mě čtivost, zároveň však výrazivo, které přispívá k autentičnosti a důvěryhodnosti románu. Kniha se mi opravdu líbila a považuju ji za kvalitní literaturu, kdy máte možnost seznámit se s částí naší historie beletristickou formou. Mám v plánu přečíst i jiné knížky Františka Neužila z doby Přemyslovců a těším se na příběh o Záviši z Falkenštejna. Myslím, že by lidé měli znát historii své země. Též se domnívám, ze autor patří mezi ty, kteří jsou neprávem opomíjeni! Naopak je často haló kolem autorů a knih, které tak vysokou úroveň nemají.

6 14.11.2020

Bezpochyby jedna z nejdelších (700 stran drobným písmem) a jedna z těch zásadních knih, které jsem kdy četla. Po přečtení takových děl je pro mě vždy těžké najít knížku na stejné úrovni. Na knihu jsem narazila v knihovničce/knihobudce u nás v Praze 10. Název knihy jsem znala, ale už jsem ze školy zapomněla, o jaké téma a období se jedná. Hned mě to zaujalo a pustila jsem se do čtení. Podtrhávala a vypisovala jsem si hodně myšlenek, úseků, přirovnání, bajek, událostí, dat, postav... Vyhledávala si francouzské výrazy, které jsem nikdy neslyšela. Uvítala bych vysvětlivky, ale poradila jsem si. Četla jsem vydání z r. 1980, Odeon, překlad Valter Feldstein. Překlad a použité výrazivo se mi moc libily. Opravdu skvělé dílo jak námětem, obsahem i formou, propracovaností... a i svým přesahem, jak sám autor sděluje. Opravdu takové spisovatele nesmírně obdivuju a oceňuju. V dnešní době povrchnosti, plytkosti, jednoduchosti, v době neochoty přemýšlet... Moc se mi líbila i ta duchovní stránka postav, to filozofování. Úžasně je vystižena diplomacie a tehdejší doba... střet Ludvíka XVI. a Benjamina Franklina a Pierra Carona de Beaumarchais, postava Marie Antoinetty, Josefa II., Marie Terezie, Voltaira, všech diplomatů a ministrů, rádců, vyslanců... To lavírování a balancování mezi zájmy různých osob a skupin... Jak těžce vznikala spojenecká dohoda mezi Francií a 13 státy USA, které vyhlásily r. 1776 nezávislost na Anglii, důvody, proč na jednu stranu Ludvík tomu naslouchal (chtěl oslabit Anglii za potupný mír r. 1763 po sedmileté válce, kterým se Anglii podařilo mj. zbavit Francii vlivu v Kanadě a Indii), na druhou stranu věděl, že to může podněcovat k rebelství i v jeho monarchistické Francii. Získala jsem vhled, pochopila souvislosti a události... A shodou okolností jsem viděla v r. 2008 představení Figarovy svatby ve Vinohradském divadle s Jiřím Dvořákem v hlavní roli. Takže se tady o vzniku hry dozvědět, bylo pro me hodně zajímavé. A jak i tehdy existovala cenzura... A jak lidé měli rádi divadlo. A taky se mi líbí, jak Beumarchais nesnášel aristokraty, protože byli automaticky považováni za lepší lidi, aniž by se o to zasloužili a mohli pracovat na vysokých postech a jako důstojníci v armádě. On se oženil s vdovou po baronovi a ziskal jmeno de Beumarchais.

6 16.11.2019

Pro mě jedna z nejlepších a nejzásadnějších knih, které jsem kdy přečetla. Mám moc ráda psychologické romány. Uhranul mě ten niterný vhled do duše rozervaného člověka. Četla jsem toto dílo na SŠ, v 90. letech. Nikoli jako povinnou četbu, zaujalo mě to v naší domácí knihovně. Raskolnikova si určitě přečtu ještě jednou. Jsem zvědavá, jak na knihu budu nahlížet po 25, 30 letech...

Od Dostojevského jsem ještě četla Idiota (1. díl) a novelu Něžná. Obojí se mi líbilo. Idiot byl trochu náročnější, zato novela Něžná se četla úplně sama. A Bratry Karamazovy jsem viděla v divadle. Bezvadný!

Každopádně byl F.M.D. pan spisovatel!!!

6 30.09.2019

Stoprocentně autentické, velmi čtivé a silně varující!!! Fotografie podtrhují realitu a děsivost příběhu. Pokud to ještě není, tak zařadit do povinné školní četby! Děti a dospívající by to od experimentování s drogami mělo odradit. Já na SŠ (1991-1995) četla spíš jako protest Memento od Radka Johna, jelikož většina spolužaček četla My děti ze stanice ZOO, tudíž jsem se ke čtení odhodlala až teď, kdy byla kniha upravena (vhodnější výrazy apod.) a byla to příležitost vzít knihu do ruky. Co se drog týče, taky jsme občas kouřili trávu, ale nikdy nikoho v naší partě nenapadlo zkusit perník, háčko nebo kokain a to jsme ani tuhle knížku nepotřebovali číst. A co se týká Christiany, tu jsem měla kolikrát chuť kopnout do pr*ele za tu svoji naivitu, prolhanost vůči matce, útěky a neustále se opakující "dneska naposled"... Ale její rodiče a okolní prostředí taky rozhodně nejsou bez viny. Tohle je ta demokracie... Jak se ke všemu snadno dostali... A ty velké sociální rozdíly mezi lidmi... To všechno k tomu přispívá...

6 07.12.2018

Poslouchala jsem to jako audioknihu https://audioteka.com/cz/audiobook/malevil a naprosto skvělé! V některých částech knihy jsem ani nedýchala a napjatá jak kšandy čekala, co bude dál. Souhlasím s komentáři "Kamil2" a "stju". Považuju tuto knihu za jednu z nejlépe vystavěných a napínavých. Samozřejmě s ohledem na to, co jsem já sama kdy přecetla a jaký druh literatury jsem četla. Autor byl bezpochyby velice inteligentní.

6 20.01.2018

Moje první setkání s tímto autorem. Tuto knihu jsem měla vyhlédnutou už asi 15 let a teprve nedávno jsem si ji koupila:-).

Hodně mi pomohl v pochopení autora a jeho pohnutek doslov Radoslava Nenadála. Pro mě velmi cenné informace. Přijde mi to podobné, jako když koukáte na obraz, ale nevšimnete si detailů, na které Vás ovšem může upozornit průvodce a vysvětlit, proč tam jsou.

Kniha se mi líbila, ale 5 * nedám. Ke konci to hodně gradovalo a nemohla jsem se odtrhnout. Ten střet chlapců - rozumu, humanismu, demokracie na straně jedné a pudu, brutality a absolutní moci na straně druhé - je šílený.

Pro mě bylo nejhorší to, že místo aby všichni svorně spolupracovali, když jsou odkázáni jen sami na sebe, tak jeden agresivní pomatenec rozklíží celou společnost kvůli svému egu a touze po bezmezném vládnutí, kterého dosahuje rozséváním strachu, vyhrožováním a neštítí se ani zabíjení.

Příběh - symbolika ve mně rezonují.

5 03.02.2022

Pocity se mi při čtení střídaly. Napadala mě podobnost s Třemi mušketýry, Donem Quijotem, Cyranem z Bergeracu a Fanfánem Tulipánem. Lecčemus jsem se přiučila, získala další rozhled. Bezpochyby byl pan Neff velmi inteligentní a nadaný, s mnoha znalostmi. Chápu, že je to vesměs nadsázka, ale to dobrodružství bylo tak zhuštěné a nahoru dolů, že bych se asi nedivila už ničemu, co by následovalo. Domnívám se, že s jazykem, jakým je to psáno, budou mít mladí čtenáři problém. Tím spíš by takové knihy měli číst. Jazyk je košatý a na dnešní dobu občas archaičtější. Někdy se mi popisy zdály až příliš dlouhé, občas jsem pár řádků přeskočila. Myšlenku bych viděla v tom, že se bohužel čest, spravedlnost a upřímnost obyčejného člověka (plebejce) nemůže postavit vyšší třídě (šlechtě) a církvi, resp. může, ale nezvítězí. Což je tristní a frustrující. Tím spíš, že to platí pro každou dobu (pro hnidopichy: s drobnou obměnou, např. u nás církev a šlechta už žádný vliv nemají, ale u moci jsou jiní mocní a bohatí). Časem asi přečtu i další 2 díly této trilogie.

5 27.02.2020

Bezvadná, oddechová a nenáročná knížka, která se čte sama. Přečetla jsem za týden. Ove mě bavil:-))). Ve spoustě věcí mu dávám za pravdu a vcelku mu rozumím. Příběh jsem autorovi věřila, ačkoliv tak v poslední pětině knihy se tam objevovaly už tak trochu naivní, až 'pohádkové' výjevy. Líbilo se mi však členění do kapitol, kdy se postupně skládá příběh minulý a současný. Hezké a dojemné bylo vyprávění z Oveho dětství a dospívání. Nesčetněkrát jsem se dost nahlas smála. I na veřejnosti:-D. Některé hlášky jsou boží. Ove je taky boží a kocourek jakbysmet. Nelze jim než fandit;-). 5 hvězdiček ale dát prostě nemůžu. Odpovídalo by tak 4,5. Líbí se mi přebal knihy. Osobní poznámka: Partner to nedávno poslouchal jako audioknihu, tak bylo fajn, že jsme se o tom mohli bavit a já mu třeba říkala: "Teď jsem u toho a toho, to nemá chybu:-)))." Mimochodem Jan Vlasák to prý načetl skvěle, což mě vůbec nepřekvapuje.

5 26.11.2019

Pro mě tedy nic moc. Nemám ráda knihy, které jsou "pouhým" vyprávěním. Potřebuji přímou řeč... A ani to téma mě přiliš neoslovilo,celkově to není můj šálek kávy. A nijak extra vtipné mi to nepřipadalo. Nedočetla jsem celé, tak bych se mela vzdát hodnocení, ale dala bych 3 hvězdičy.

4 10.02.2022