JohnnyBane komentáře u knih

U kontroverzních postav či sporů je podle mě nevyhnutelné, že si čtenář podvědomě vybere jednu ze stran a sympatizuje s ní. U osob Elišky a Richezny to byla právě Eliška, jež získala mé sympatie. Nejdůležitější aspektem pro literaturu faktu je ovšem její nestrannost, což Božena Kopičková v knize bez výhrad splnila.

10 30.04.2015

"Plazi jsou odpudiví, protože mají studené tělo, šedavou barvu,chrupavčitou kostru, špinavou kůži, divoký vzhled, vypočítavý pohled,odporný pach, hrubý hlas, nečisté obydlí a strašlivý jed.Jejich stvořitel tudíž neplýtval silami, aby jich nadělal mnoho." Carl Linné, 1735.. Většina lidí stejně jako já se setkala s Jurským parkem poprvé až u filmu Stevena Spielberga. Nespornou výhodou oproti filmu, který byl spíše rodinné sci - fi je ta, že kniha je čistokrevný horror. Ve knize se vyskytují ty nejlepší scény z celé trilogie (Voliéra s Pterodaktily, souboj na lodi, úvod z pokousaným dítětem, budování parku, vytváření dinosaurů, fauny a flóry, snaha o obnovu parku, lov zvířat, loď mířící do San Franciska.. Největší výhoda se kterou jsem se nikdy předtím nesetkal je až pudový strach který při čtení zažíváte. Nectíte jejich samotnou existenci. To je největší síla knihy. Spielberg dokázal všechno tohle ignorovat, zahodil a vystříhal ty nejpodstatnější scény a udělal z filmu scenáristicky plochý a laciný rodinný film.

8 16.07.2017

Po hře Call of Cthulhu, která byla mým prvním setkáním s Lovecraftem jsem prostě musel mít nějakou jeho knihu. Protože se v tu dobu připravovalo natáčení filmu V horách šílenství Guielma Del Tora, byl tento výbor jasnou volbou. Byla to taky má první kniha kterou jsem si přečetl zcela vědomě a po ní jsem našel v knihách zalíbení, takže vlastně můj knižní start. Tento výbor je skvěle uspořádán. Neexistuje lepší volba pro úvodní povídku než Dagon. Je krátká a přitom v sobě snoubí tolik té esence z mýtu, mystična a tajemna. Mám rád ucelenost a proto již vlastním Sebrané spisy, kde je téměř vše až na různé kompilace. Nicméně tato malá knížečka je nejlepší volba pro ty, kteří chtějí Lovecrafa zkusit, případně jím začínají.

6 04.09.2017

Varování pro zájemce o knihu. Starší vydání prošla značnou cenzurou. Jediné relevantní vydání je tak to nejnovější (rukopisný svitek). Kniha na mě působí hodně depresivně Po hroších kteří se uvařili ve svých nádržích, kteří se mi líbili přichází Jack Keroac s Na cestě a již jde na beatnicích vidět, že se ve svých alkoholem a drogami prosáklých životech ztrácejí. Neuvěřitelná živelnost, nespoutanost a radost z maličkostí, poznávání nejrůznějších lidí ze všech společenských vrstev. Krásná představa jenže se snoubí i s něčím temným. Jack Keroac je na cestě, hledá sám sebe hledá své místo v životě, tak jako každý z nás jenže beatnici ho nikdy nenašli. Nejsem beatník, to vím jistě. Mé hodnoty jsou úplně jiné než beatnické. Samozřejmě mám v sobě i to malé co kdybych.. kdybych zvolil beatnický život, krásně se o této možnosti čte a jde krásně vidět jak bych skončil. Vím že bych se v depresích utápěl už jen u vzpomínky na přátele, které bych cestou poznal u otázek jak se mají co dělají kde skončili.. Kniha je to výborná, čte se dobře a určitě bych jí doporučil přečíst všem i těm kteří stejně jako já nejsou beatníky.

6 29.04.2015

Strhující událost popsaná vlice čtivě přestože se jedná o literaturu faktu. Hubáček a Kovařík tohle prostě umí. Než se v knize k samotnému titaniku dostaneme, představí se nám paroplavba od svého archaického počátku, jednotlivé rejdařské společnosti myšlení tehdejších konstruktérů a vylepšení jenž byla postupem času zaváděna. Je to zajímavé a o to víc na vás poté zapůsobí detailní popis stavby Titaniku. Na svou dobu se jednalo o technický zázrak ve všech myslitelných technických a bezpečnostních aspektech a proto tvrzení tehdejší doby o její nepotopitelnosti se dá pochopit. protože až k jejímu monumentálnímu konci ve kterém hrála roli i tato katastrofa. Dozvíte se v ní taky o všech předcházejících neštěstích (SS Arctic, SS Pacific aj.) a dostanete obrázek o tom, jak se formoval přístup k paroplavbě, jejímu vývoji a její bezpečnosti.

5 02.09.2017

Výborná kniha. Václav zde má ze všech knih největší koule. Konečně je zde líčen tak jak jsem si ho představoval, jako velice inteligentní dítě. Překvapili mě dvě skutečnosti na které jsem v jiných knihách na stejné téma nenarazil. Václav si uvědomoval že jeho matka není ctihodná žena, věděl co udělala a došlo mu že mateřský cit a láska k němu jí byla vždy cizí. Záviše v tu dobu také nenáviděl ale co je nejpodstatnější. Václav se musel Kunhutě jakožto královně Regentce a později i Závišovi podřídit z důvodu své neplnoletosti a faktu že nebyl korunován. Také prostor věnovaný biskupu Tobiášovi je zde velký. Je to Václavův nejdůvěrnější rádce a společník; jako postava je vykreslený jako velký sympaťák.

5 03.06.2017

Jedna z nejlepších knih na téma vzducholodi Itálie. Kdo jiný by také mohl podat přesnější a pravdivější popis toho co se stalo než sám konstruktér a velitel v jedné osobě. Nesmírnou výhodou v porovnání s Běhounkovou knihou který se výpravy také účastnil je fakt, že Nobile byl jednak velitel skupiny přeživších a především Ital. V Běhounkově vyprávění bylo patrno že spoustě rozhovorů které Italové mezi sebou vedli nerozuměl nebo pochytil jen část. Velkou roli také hrál fakt že Běhounek zastával v hierarchii přeživších "nedůležité" místo proto šla podstatná část rozhovorů přímo k Nobilemu později k Viglierimu. Nobile v knize rozebere doslova do každého detailu celou část výpravy Itálie. Od prvotního plánu po výstavbu vzducholodi, Výběru posádky, letu až po katastrofu a následnou záchranu. Nyní se vyjádřím k nejpalčivějšímu bodu celé události.
Záchrana Nobileho jako prvního, věc za kterou ho většina neznalé veřejnosti kritizovala. Řeknu to stručně. Nebýt Lvího podílu, který Nobile po své záchraně vykonal na palubě Cita di Milano, nikdo jiný by katastrofu nepřežil. Svou nezdolnou iniciativou výbornými kontakty a osudným telegramem na palubu Ledoborce Krasin
zařídil to co by nikdo jiný nedokázal.

4 18.05.2018

Prostě ne. Jsem zatím u Sázky na prohru ale fakt, že mě kniha nevtáhla natolik, abych u ni zůstal značí, že je někde problém. Ten problém je hlavně ve velké kolísavosti kvality jednotlivých kapitol. Úvodu Druhorozený nemůže snad nikdo nic vytknout. Výborný sloh, děj má spád a vedlejší postavy jsou zajímavé. První problém nastává u kapitoly Válka králů. Nenapadá mě vhodnější moment, který by podtrhoval osobnost Václava a Přemysla natolik, jako vzpoura proti otci. Velký potenciál vykreslení sporů mezi šlechtou a Václavovými spojenci, bitva u Mostu a dobytí pražského hradu zůstává naprosto nevyužitý. Autorka místo toho do knihy vložila příběh nějakého neznámého sedláka a jeho zraněného synka.. Jestliže předchozí kapitola byla zklamání, tak kapitola Palcéřník je doslova výsměch.. Úplná z prstu vycucaná a zbytečná červená knihovna.. Na kapitolu o královně Markétě jsem se těšil. Bohužel opět se dostavil Palcéřník a z hostiny v závěru jsem se za autorku styděl a litoval že mám v knihovně k přečtení většinu jejích knih.. Poté přišla na řadu kapitola vítězství a ta byla výborná. Boj o Medenavu a Rudavu, zrada, pohané, svěcení vše bylo výborné, tedy do doby než autorka opět neudělala kličku a nadrženého krále neposlala za Palcéřníkem.. Další problém bylo vykreslení Svaté Anežky české resp. zainteresování jí do pozice, která má své názory a city a aktivně ovlivňuje dej. Pochopil jsem to v úvodu, než odešla do kláštera ale poté bych už byl opatrný v těchto zásazích do její osobnosti. Její postava byla popsána přespříliš emočně a docela to rušilo. Po Sázce na prohru a Králi železném a zlatém snižuji na dva to prostě nejde.. Tyto dvě kapitoly byli převážně o boji. Bylo zde tažení do Bavor a také bitva u Kressenbrunnu. Popis byl takový no řekněme vlažný, nijak nezaujal. Co ovšem hodně negativně zaujalo byly dva naprosto katastrofální kroky autorky. Opravdu nemám rád když se v knize vyskytuji takové ty situace že Přemysl dovádí s tou svoji kurvičkou v Alpách a zrovna!! zrovna narazí na Oldřicha, biskupa Sekovského který pěšky !! zdolává Alpy a zrovna !! narazí na naprosto nechráněného !! krále, který se ještě vydává !! za Pána ze Schneebergu. Ohromná zábava.. dobře to jsem ještě přešel z lehce nakyslým výrazem jenže přišla naprostá katastrofa a to....Záviš z Falkenštejna.. Jestliže se dají výše zmíněné výtky autorce odpustit tak tohle ne. Začnu ale spíš jinak . Mám rád naší historii nejraději období přemyslovců a Jana Lucemburského. Ke čtení historických románů jsem se dostal díky Filmu v Erbu Lvice resp. mě zaujalo právě ta vzpoura mladého Přemysla proti svému otci, kterému jel Havel z Lemberka na pomoc.. Po antikvariátech jsem si proto sháněl knihy o přemyslovcích a do ruky se mi dostala kniha Král Bez přilby (nejlepší historický román co byl kdy napsán) od Oldřicha Daňka Sledujíc život Václavova II., Záviše, Kunhuty a Zprostředkovaně i Krále železného a zlatého.. Oldřich Daněk nejenže mistrně ovládal sloh a jeho úvodní šachova partie nemá v literatuře obdoby ale co bylo důležité dokázal respektovat historická fakta a tehdy!! tehdy!! když si vymýšlel, nebo si nebyl jist to čtenáři napsal a veškeré historické nesrovnalosti kterých si byl vědom vypsal. Jeho kniha měla vše co kvalitní kniha mít má a přesto že se v závěru knihy nabízelo skoro na každé straně až filozofické uzavření autor nic nepodcenil a knihu ukončil tak jak se slušelo. Nyní se vraťme k Závišovi od Vaňkové.. Kde začít snad vám prozradím že Přemysl Otakar II se ve zkutečnosti nikdy nesetkal se Závišem a Záviš je pro historii kontroverzní postavou jelikož podle mnohých zradil Krále železného. Ludmila Vaňková v knize vytvořila tak neuvěřitelný konstrukt, tak neuvěřitelně průhlednou zápletku pro budoucí kapitoly, že mi málem vypadla čelist. Ze Záviše udělala orlíka ale pozor ne ledajakého. Tento orlík v Kressenbrunnské bitvě hrdinně vlastním tělem skočil do rány, která byla mířená na krále !! a co víc oštěp ho skrz naskrz probodl !! Král mu za tento hrdinný čin poděkoval u jeho postele o dodal "Vykonáš ještě mnoho slavných činů. Jednou nebude Čecha, který by neznal tvé jméno: Záviš z Falkenštejna" Achjo.. Nevím jak se tomu odborně říká, když autor díky znalosti budoucích událostí, vkládá svým postavám do úst prorocké vize činů co se stanou ale přesně to autorka udělala + nevkusně zainteresovala do děje Záviše + vyzradila po jaké trapné šabloně nesledující kapitoly budou... Pyšný se nepokoří jsem už jen odevzdaně přetrpěl.. Vrcholil zde trapný trojúhelník Markéta/Palceřník/Přemysl nebo spíš kosočtverec vzhledem k Anežce České... V téhle kapitole tekly hormony a city takovým proudem, že mi málem narostly kozy... Markéta sama požádá !! o anulování Manželství (čímž z ní Vaňková udělala jakože velkomyslnou světici:)) ) .. Anežce Palcéřníkovi tedy milence !! krále je Markéty - ženy krále !! tak líto, že celou kapitolu brečí královi v náručí a trápí jí to. No a Přemysl ? Největší z českých králů ? Ten je zde v celé knize za hloupého naivního blbečka z myšlením dvacetiletého, kterého dál posunují jen faktické historické události ne hloubka a propracovanost charakteru..Ne.. Postavy celkově Vaňková nezvládla. Palcéřník nebyla sama o sobě špatně napsaná postava.. špatný bylo jak se z ní mohli všichni posrat, hlavně král.. Vaňková napsala knihu prý ve svých 50 letech bohužel očima naivní holky, s nechutným feministickým tónem.. Jistě si dokážete představit s jakým výrazem ve tváři jsem si po téhle kapitole četl nadpis té následující LÁSKO... Dobré je, že konečně odtáhla Markéta s Palceřníkem a objevuje se Kunhuta na kterou se opravdu těším, protože Kunhuta je Po Elišce Přemyslovně má nejoblíbenější panovnice... takže jsem zvědav :)... Tak kapitola Lásko byla dobrá... Dobrá pohádka :) ale dobře se četla bavila a rychle utekla. Náš duchem mladý král si tam v podstatě celou kapitolu užívá s Kunhutou, jsou zde absurdně dlouhá souvětí přes půl stránky, která popisují milostné hrátky a vlastní děj se posune na půlce řádku :p

4 21.10.2015

Paměti Italského génia shrnující jeho dětství dospívání a dobrodružný život . Je to dojemné vidět v textu optimismus muže který zažil spoustu nespravedlnosti příkoří a krutosti ale přesto vytrval a bojoval za sebe a za hodnoty které respektoval. Nobile se vrací po čtyříceti letech k událostem Vzducholodi Itálie a boji proti fašismu. Z knihy jde cítit určitá zlomenost jejího autora ale přesto nebo spíše právě proto by jste ji neměli vynechat.

3 18.05.2018

Výborná publikace. O Jiřím Borkovcovi bylo napsáno již mnoho. Měl jsem to štěstí setkávat se s ním pravidelně v posilovně Beseda, kde tehdy pracoval a dával lekce tréningu. Je to pohodový člověk, který vždy rád pomohl a poradil. Co je nejdůležitější není namyšlený i když za to ,co v životě dokázal by klidně být mohl. V současnosti provozuje v Litoměřicích se svou ženou svou vlastní posilovnu a také se společně prezentují na Youtube. Každopádně zpět ke knize. Kniha v sobě snoubí to nejlepší ze dvou pohledů dalo by se říct z teorie a praxe. Jednak tady máme profesionála přes výživu Ivo Macha, který vám stručně a polopatě vysvětlí vše týkající se výživy a Jiřího Borkovce, který následně ke každému bodu doplní svůj pohled. Vynikající kniha a nebránil bych se další podobně laděné knize od těchto autorů.

3 05.09.2017

Jestli jsem měl u údělu královském problém se začíst, tak tady rozhodně ne. Jen letmo jsem se mrknul polozavřeným okem přes prsty jestli mne kniha bude bavit a jako kdyby mě přitáhl magnet a sfoukl jsem dvě kapitoly jako by nic. Oceňuju, že autorka zatím nezůstává u jedné postavy. V úvodu vydíme zatčení Záviše ve druhé naproti tomu bojujeme s Mikulášem Opavským na Moravském poli... Pro mě zatím literární skvost.

Výborná kniha. Takový buddy movie mezi knihami. Hlavní postavou je Zdislav z Lemberka mladý purkrabí pražského hradu. Příběh začíná několik měsíců před příjezdem Záviše z Falkenštejna na pražský hrad. Zdislav je zde líčen jako zdrženlivý při zemi se držící klaďas který má rád ve věcech Pořádek a má tak trochu smůlu na ženy. Jeho parťákem je nejdříve Zbyšek Zajíc z Valdeka poté Smil Ojíř na krátko Vítek z Krumlova a nakonec samotný Záviš. Postavám v knize opravdu nemám absolutně co vytknout. Samozřejmě Václav zde byl na začátku líčen jako extrémně velký spratek ale všechny postavy projdou v knize psychologickým vývojem. Vřele doporučuji.

3 24.06.2017

Kniha mi vyrazila dech. Ludmila Vaňková může se svým trapným, nezajímavým, historicky nepřesným, romanticky přebarveným, Králem železným a Zlatým skočit do škarpy a zapálit se. Upřímně jsem byl skeptický po neblahých zkušenostech z Vaňkovou a Whitton ale Nina Bonhardová se nesnížila jako výše zmíněné k trapné až absurdní romanci a napsala zkutečně drsný historický román, který vás od první stránky vrhne do brutální trestné křížové výpravy proti pohanským Prusům, mstě za vraždu sv. Vojtěcha. a pokračuje k neblahému Moravskému poli a poté až k popravě Falkenštejna. Nelíbilo se mi autorčino rozhodnutí kdy se Falkenštejn seznámil s Přemyslem stal se dvořanem a následně přefikl Kunhutu a Přemysl a cely dvůr se to dozvěděl... Trochu faux pas..

3 16.02.2017

Dobrá kniha. Daňkův Král bez přilby je má osobní top a Neužilova Zlomená pečeť se s králem dobře doplňuje. Tam, kde byl Daňek stručný Neužil zasazuje svůj příběh. Kniha pojednává o Mikuláši Opavském, o jeho životní cestě a boji s úhlavním nepřítelem Závišem z Falkenštejna. Postava Mikuláše se mi opravdu líbí v Daňkově králi dostal velmi málo prostoru a přitom se jedná o celkem důležitou dějinnou postavu. Kvalita děje navíc stojí a padá na jeho přítomnosti. Co bych vytkl je to, že některým postavám vidíme do hlavy a vytrácí se tak určité napětí. Velké mínus je že hlavní postavou není Mikuláš Opavský, protože místo něj je zde fiktivní Bohuš z Kysku jehož postava se svými morálními dilematy (které mají být vrcholem knihy) pasuje spíš do 20 století a ne do středověku..

3 17.11.2015

Raport
"Na levém křídle a poslední
já budu stát,
a tušit nebude, oč prosit chci,
žádný kamarád -
a paty k sobě, špičky od sebe,
pro tebe, sne můj divný, pro tebe
já budu meldovat.

Hlásím, pane hejtmane,
že se mi zdál sen,
vojna byla a já ležel
v poli zastřelen;
a zrovna u mne váš kůň taky pad,
nám přáno bylo spolu umírat,
to z boží vůle jen.

To k ránu bylo as, neb měsíc zrud,
a váš kůň hlavu zdvih,
a zvláštní věc měl jako já
prostřelený břich,
a v jeho očích takový styd žal,
kdos divil se v nich, kdos se ptal
a ruce lomil v nich.

Že louky voní kol a jetely
a kvete řeřicha -
a on… kůň… což byl vinen čím?
má díru do břicha,
že na něm seděl kdos, už nesedí
a oči vědět chtí, však nevědí
a v hrdle vysychá…

Oh, v hrdle vysychá… A chtěl by ržát…
že neví, neví proč?:
sluníčko zlaté, což neměl on tě rád -
ty už ho nechceš… proč?
proč necinkne už nikdy podkova,
proč nebe v krvi, nohy z olova -
hó, toč se, světe, toč…

Hlásím, pane hejtmane,
že byl to strašný sen,
ty oči zvířete, ty křičely
a z důlků lezly ven,
křičely na mne, jestli já to vím,
proč ležíme tu s břichem děravým -
co měl jsem říci jen…?

Hlásím, pane hejtmane,
a já to musím říc:
tož, člověk rád jde, člověk musí jít,
když pán chce, smrti vstříc -
však koní šetřte, prosím tisíckrát,
to dobytče se strašně umí ptát,
proč nesmí žíti víc… "

3 08.07.2015

Docela zklamání. Pod pojmem Tajné dějiny jsem si představoval náhled do tajných okultistických rituálů, zaříkávadel, různé kletby a recepty které by byli podrobeny modernímu náhledu. Na druhou stranu je nám předložen docela důkladný popis toho, jak bylo čarodějnictví v minulosti vnímáno jak se pohled na něj měnil a vyjmenovány nejznámější zaniklé i fungující kulty i se svou historií.

2 04.09.2017

Ne tak detailní a ne tak pečlivě poskládána kniha zabývající se Titanicem jako ta od Miloše Hubáčka. Jediný důvod, proč jsem si jí sehnal byl ten, že jsem čekal že britský autor bude mít přeci jen širší přehled o katastrofě. Jenže nejen že v knize není více informací, ono je jich tam podstatně méně. Pro nováčka, který o Titaniku viděl pouze film Jamese Camerona je kniha lehký nadprůměr. Pro člověka který již četl Miloše Hubáčka je ale tato kniha naprostá zbytečnost

2 04.09.2017

Krásna kniha. Když jí otevřete vykoukne na vás nádherný raně novověký přetisk Müllerovy mapy Čech z roku 1720. Bohužel škoda, že povedené ilustrace Anny Žaludové jsou jen v úvodu kapitol a ne k jednotlivým pověstem. Dále zamrzí neúplnost pověstí. Shodou okolností vlastním německé pověsti litoměřické župy ze které bylo prý čerpáno pro tuto knihu jenže tři-čtvrtiny se v knize nenachází. A je to škoda jedná se i o básně z notovými klíčemi jazykolamy a zaříkávadla.

2 03.09.2017

Jelikož Litoměřice miluji a celý život v nich žiji, kniha pro mě byla nutností a rozhodně se vyplatila. Mohu dosvědčit že autoři byli velice důslední a na žádnou ze soch, které v současnosti v Litoměřicích můžete nalézt se v knize nezapomnělo a to ani na svatého Jana Nepomuckého na Rochelově mlýně v Krupce. Jediná věc mě na jinak velice pečlivě napsané knize mrzí. Dám příklad na bystě Václava Jindřicha Veita. Z této sochy zbyla do dnešních dnů pouze samotná bysta. Monumentální podstavec pro ní byl zničen. Je velká škoda, že autoři do knihy fotografii sochy i s podstavcem tak jak vypadal v roce 1904 na svém původním místě nezakomponovali. Fotka se sice hůř hledá ale je normálně přístupná.

2 03.09.2017

Skvělá publikace. Sice mám zkrácené vazy na nohou, takže sestava pro mě není žádná prdel, navíc na přiloženém instruktážním DVD se to jeví jako pohodička a z cvičitelky nespadne ani kapka potu ale postupem času se to podá. Sestava mi trvá sice pětadvacet minut místo patnácti a potím se jako prase ale já si věřím :).

2 02.09.2017