nicandra
komentáře u knih
Vypadám božsky
Christopher Coe
Takové jakési kratičké nic - nějak jsem si myslela, že to bude fajn, ale celý ten pocit na konci je takový, jako kdybych se opravdu snažila chytit nic, no a celkem logicky se mi to nepovedlo... Jako kdyby tam autor zapomněl připsat nějakou podstatnou kapitolu - proč to vlastně všechno píše, k čemu byly ty stránky předtím...
Austenland
Shannon Hale
Ono se to vlastně dá čekat už podle anotace, co se stane a jak to dopadne. Jakýsi duch Jane Austenové je tam přítomen - ta její sebeironie, kterou tak obdivuji, ale která se zásadně nevyskytuje ve filmových či televizních zpracováních, tak ta tam je, i když ne tak jemná. Ale to je taky předem jasné: žádná nová Jane Austenová se už prostě neobjeví, můžou se holky spisovatelky snažit, ale...
Zelený jezdec
Kristen Britain
Podstatná dávka napětí okořeněná kouskem tajemna, sympatická hlavní hrdinka s rysy tápajícího člověka, žádná heroická mašina, dějové vzlety a pády, překvapivá vyústění zdánlivě bezvýchodných situací... Naprosto odpovídá žánru a mému očekávání. Mrtvol teda požehnaně a to moc nemusím, ale tady to prostě přesně sedí. Početla jsem si...
Morana
Susan Cooper
Proti Probuzení Tmy se mi to zdá výrazně slabší. Určitě spádu děje dost uškodilo rozdělení pohledu na dvě hlavní postavy, Zlo je přítomno jen jedním ne zcela zdatným zástupcem a Morana jako zástupkyně přírodních sil je tak nějak málo majestátní a mocná. A měla jsem podivný pocit, že čtu pokračování dvou různých knih, protože ta vývojová linka sourozenců Drewových má asi nějakého předchůdce.
McDonald´s - tak trochu jiná kultura?
Markéta Pravdová
Zajímavé a místy lehce objevné. Není to jen o McDonald´s, ale dá se to vztáhnout i na další nadnárodní firmy. To rozebírání reklam je ale po pár letech už pasé, kdo by si to všecko pamatoval...
Krok ze tmy
Robert Ervin Howard
Po pár povídkách jsem dospěla k názoru, že je to všecko na jedno brdo - setkáte se s někým, je vám nějak nesympatický, zápletka se rozvíjí a bác ho, z nesympatického se vyklube potvora jakási, která se přeměňuje, a to tak, aby co nejvíc lidí sežrala. Kdyby ta povídka byla jedna, ale to byly fakt skoro všechny.
Zloděj blesku
Rick Riordan
Já se teda musím přiznat, že mi tu hodně vadilo to američanství - jakože Olymp se přestěhoval, protože jde za tou "vůdčí" kulturou Západu, tak holt musí být v USA... Jinak příběh dobrý, i když jsem toho zrádce taky objevila o hodně dřív, než jsem asi měla...
Přerušený příběh
Torgny Lindgren
Už jsem od něj četla povedenější, zdá se mi to takové jakési rozkecané. Spíš než Kafku mi to připomíná Haška, ale pozdního, když už to za moc nestálo.
Hadi a náušnice
Hitomi Kanehara
Když se řeklo Japonec, představila jsem si nějakého toho upracovaného úředníka, který v práci i spí, jen aby to všechno stihl, bydlí v pidikrálíkárně a všem starším se zdvořile uklání. Po přečtení téhle knihy jsem se této představy poněkud zbavila. A to je asi jediný klad. Jinak se mi násilí, sadismus, zbytečné smrti apod. značně hnusí. Rui mi taky nebyla sympatická, nějak neví, co vlastně chce, jestli toho jednoho chlapa, nebo toho druhého chlapa, jestli díru do jazyka nebo co vlastně.
Dotek strachu
Kay Hooper
Podle anotace mi to přišlo jako zajímavá možnost. Paranormálno jsem nějak udýchala, nepřipadalo mi tak nějak moc nadpřirozené a mimo (čili souhlasím s Vivianou). Co mě ale otrávilo, to je naprosto trapný závěr - tak banální a zároveň tak nepravděpodobné!
Utajený svět
Valentina Montevecchi
Tak nevím, na té knize mi přišlo pár věcí divných, nechápu třeba, proč má námořník psa a jak se v tak striktně poslušnost vyžadujícím prostředí může vyskytnout přátelství mezi důstojníkem a řadovými námořníky - ale na to jsem špatný námořník... Zarazilo mě - zejména zpočátku - pár podivných formulací, kdy jsem měla dojem, že to zní dost nečesky a že to překladatel dost nepohlídal, no a pak jsem si přečetla, že překladatele nebylo třeba...
Děj jako takový - no prosím, nějaké ty mečovačky, semtam někoho propíchnout kordem a otřít z něj krev, no budiž, drsný námořník přežije, ale nějak nemám pocit, že by tomu pomohly "věštecké motivy" (Jorfeus mívá vidiny toho, co přijde). Opakuji, že námořník jsem špatný, takže nedokážu posoudit, jestli se v tom pojmenovávání plachet a spol. autorka vyzná, ale pro nás laiky ta námořnická hantýrka zní dost přesvědčivě...
Přijde mi to ale všecko tak neuzavřené - spíš než jako první kniha z mnohologie je to jako první díl z nekonečného seriálu. A přiznám se: já seriály opravdu nemusím.
Goblin hrdina
Jim Hines
Nějak mi připadá, že osvědčené typy postav, které byly v prvním díle "nerozumně" odstraněny, se objevily opět - musí tu být zas někdo bažící po slávě, kdo žene do záhuby sebe i ostatní, a tak je to tlustá a směšná Veka, také se tu objeví kdosi jako "nečekaný spojenec" - a těch je tentokrát více (a asi by je člověk jako velké spojence moc nebral, spolehnout se na ně nedá, případně mají sílu za komára...). Vcelku je to ale zas to samé. Takový typický druhý díl, řekla bych. Bohužel.
Prvorozený - výhoda, či handicap
Kevin Leman
Jsem prvorozená a musím uznat, že se autor v mnohém opravdu trefil. Bohužel jsem před časem od něj četla i Sourozenecké konstelace a v něčem se dost opakuje. A co mi teda vadí dost, je taková ta americká mnohomluvnost a přesvědčení, že když vám někdo řekne, že jste nejlepší, tak vy se zaradujete, že jste nejlepší, budete se chovat, jako že jste nejlepší, takže nakonec taky budete nejlepší...