Vikliks komentáře u knih
Kniha neklidu
Fernando Pessoa
Zdá se mi, že čistá literatura má dvě tváře – kafkovskou a Pessoovu. Ač jsou oba na opačném konci spektra, při jejich čtení se mě zmocňuje myšlenka, že přesně takhle má Dílo vypadat. Na jedné straně máme téměř čistě dějovou prózu s minimální obrazností, jejíž bohatství vyplývá z interpretací, které se v nepřeberném množství klubou až mimo text; na druhé knihu vysoce poetickou, ve které se děj rozplývá v myšlenkovém bohatství jinak poměrně přímo interpretovatelného textu. Oba si protiřečí a doplňují se navzájem.
Pokud čtete literaturu kvůli jejímu bohatství, zkuste do Knihy neklidu alespoň nahlédnout – třeba tam předchozí čtenář nechal založenou stovku.
2
17.05.2024