Ultharské kočky
Povídka od:
Howard Phillips Lovecraft
Z knihy:
Hrůza v Dunwichi a jiné horrory, Hrobka, H. P. Lovecraft – Komplet Sebraných spisů
Povídka Ultharské kočky (The Cats of Ulthar) vznikla 15. června 1920. Poprvé publikována v zájmovém literárním občasníku Tryout v prosinci 1920. Známá z opětovného vydání v magazínu Weird Tales z února 1926. Zřetelnou inspirací byla Lovecraftova pověstná láska ke kočkám.
S příběhem nás seznamuje jeden nejmenovaný vypravěč, který tak vzpomíná na město Ulthar a na události vedoucí ke vzniku místního podivného zákona o kočkách. Jednoho dne přijíždí do tohoto města karavana z daleké země, se kterou cestuje i malý chlapec jménem Menes. Tomu po osiření dělá společnost jeho malé černé kotě, na které chlapec nedá dopustit. To se ovšem v Ultharu ztrácí a Menes se ho marně snaží nalézt - bezvýsledně. A to až do doby, než vyslechne zdejší příběh o děsivých manželech, žijících nedaleko, kterým dělá radost chytat a zabíjet kočky. Menes zdrcen ztrátou svého jediného společníka pak neváhá a při odjezdu z města krutě ztrestá ty, kteří způsobili jeho ztrátu.
The Cats of Ulthar
Rok vydání originálu: 1920
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (7)
Přidat komentářOpět jsme ve snových říších (která mám velmi ráda), kde se ukazuje (potvrzuje), jak moc velký kočkomil Lovecraft byl. :D
Kočka je bytost tajemná,
vidí, co lidi nevidí,
a je sestřenicí Sfingy.
Mňouká, přede,
ale má taky drápy, kterými umí seknout,
tít do živého …
… a křivdy nezapomíná!
Nepřirozený život si vynutil její pozornost,
a tak nevědomky směřuje k záhubě …
… tahle šelma totiž dokonale slyší … volání dávného rituálu!
Čeká na vás opět jedna geniálně jednoduchá, dobře vypointovaná nevyjasněná, symbolicky mýtická, záhada, jež není zas až takovou záhadou, protože každá příčina … má svůj následek!
Jedna z pro Lovecrafta dost symbolických povídek. Asi to je jeho tradiční lásku ke kočkám, třeba jeho proslulému Negříkovi, ale v této povídce je jeho přítomnost opravdu silná. Je zde třeba zmínit dva faktory. Jednak povídka sama o sobě je skvělá. Každému, kdo má kočky rád, se při čtení povídky bude zvedat žaludek a na konci povídky pocítí povzbudivé zadostiučinění.
Druhý aspekt je její zasazení do celkového příběhu. Kočky mají přímé pokračování, i pokračování nepřímé. Jednak samozřejmě myslím Ty druhé bohy a jednak Snové putování k neznámému Kadathu. Silnými spojovacími články jsou mladý chlapec Atal a samozřejmě samotné město Ulthar. A kočky…
Kočičky a snědí lidé z jihu v pozitivní roli? To druhé je u Lovecrafta hodně netradiční.
(SPOILER) Taká strašidelná historka od táborového ohňa kde párik hnusných gerontov neznáša mačky a zabíja všetky ktoré sa im dostanú pod ruky. Až ich raz nejaký potulný cudzinci ( opálenci tentoraz ako tí dobrý?! ) prekľajú a mačky z nich na revanš ohlodajú všetko mäso... koniec. Dalo sa.