Tančící figurky / Dobrodružství s tančícími figurkami / Tancujúce figúrky
Povídka od:
Arthur Conan Doyle
Z knihy:
Náklad do Hamburku, Případy Sherlocka Holmese, Návrat Sherlocka Holmese, Klub červenovlasých, Vzkříšení Sherlocka Holmesa
Holmes řeší záhadu muže, jehož žena dostává podivné obrázky tančících figurek.
The Adventure of the Dancing Men
Rok vydání originálu: 1903
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (10)
Přidat komentářVýborná zápletka, drama, klientovo vyprávění v pokoji na Baker Street a bravurně zvládnutá šifra. Jedna z těch jednoznačně lepších, Holmes v plné parádě. Slovo originalita je trochu nebezpečné, Holmes je učebnice detektivek a Doyle v Tančících mužících ukazuje proč tomu tak je. Inspirován literaturou století devatenáctého inicioval vznik definice detektivky století dvacátého, i toho současného. Povídka, kterou jsem si jednoznačně užil od první do poslední stránky.
Oproti předešlému se jedná o moc pěkný případ. Šifry já sice nerad, ale v detektivním příběhu přeci jenom působí jisté osvěžení. Přeci jenom to však nečiní povídku natolik zajímavou, abych k ní měl příliš co psát, takže to zase takový zázrak nebude, že? Vůbec si při těch detektivkách připadám podivuhodně málo ukecaný.
Super. Tohle mě bavilo hlavně kvůli šifře. Celkově už se nám dostává Sherlock, tak jak ho známe a máme rádi.
Povídka s velice promyšlenou zápletkou ve formě šifer, které autor vymyslel velice geniálně, a s velice smutným zakončením, který dokázal, že i Sherlock Holmes není dokonalý.
Šifry a tajemné vzkazy, to tu tuším ještě nebylo. A zašifrovat písmo tak, aby vypadalo jako dětská mazanice, je opravdu chytré. Přesto si myslím, že se s tématem dalo pracovat lépe a samotný průběh povídky mě nijak zvlášť neoslovil.
Originální? Ano, jistě je to dobrá povídka jako všechny ostatní od tohoto báječného autora, ale je vidět že se Arthur C. Doyle nechal lehce inspirovat Edgarem Allanem Poem, který napsal podobnou povídku (Zlatý brouk) o 73 let dříve :D .. Ostatně není jediný..
Velmi originální povídka, která pracuje s napohled směšnou šifrou, ta však vede k tragickým důsledkům. Velmi dobře promyšlené a propracované, strach z neznámého je zde přítomen celou dobu.
Příběh plný šifer a tajemných vzkazů. O tančících figurkách jsem slyšela ještě dřív, než jsem se k povídce dostala, tak jsem byla zvědavá, o co se vlastně jedná. Rozhodně mne její přečtení nezklamalo. Úžasné!
(SPOILER) Pan Cubitt přichází za Holmesem a Watsonem, protože si neví rady se svou tajemnou manželkou. Slíbil jí, že se nebude vyptávat na její minulost, když jí ale začnou chodit záhadné vzkazy v podobě pásem tančících figurek, nedá mu to a běží za detektivem, protože manželka se jimi zdá vystrašená. Na první pohled nejasný vzkaz identifikuje Holmes jako šifru - jak přišel na to, co je tam napsáno, bylo podle mě docela nahodilý. Poslední šifra znepokojí i Sherlocka Holmese, a tak spěchá na klientovo panství, a aby to byl pravý případ pro detektiva, přijde pozdě. Cubitt je mrtvý, jeho žena těžce zraněná a podle norfolské policie také podezřelá. A je opět na Sherlocku Holmesovi, aby dokázal vlastní podezření, opírající se o tajemné roztančené vzkazy. Protože první dopisy přicházely z Ameriky, poradí se telegrafem se svým policejním kolegou přímo tam - o tom, kdo je Slaney zmiňovaný v prvním vzkazu. A pak sám s použitím stejné šifry napíše taky jeden - Slaneymu. Chce ho tak přilákat, aby mu osobně vysvětlil, kdo že to ta zraněná Elsie vlastně je, co chtěla před manželem skrýt a kdo zabil chudáka jejího manžela. Gangsterská povídka o bad girl, zajímavé osvěžení mezi sherlockovskými povídkami, i když vzhledem ke krátkému formátu se kdovíco z Elsiiny minulosti nedozvíme.