Slídič / Pes
Povídka od:
Howard Phillips Lovecraft
Z knihy:
Bezejmenné město a jiné povídky, Stín nad Innsmouthem a jiné horrory (5 povídek), Z upířích archivů I., Měsíční močál, H. P. Lovecraft – Komplet Sebraných spisů, O upírech a vlkodlacích
Dvojice vykradačů hrobů se slastným potěšením vylupuje hroby a sbírá své morbidní trofeje až do chvíle, než vykrade pět set let starý hrob toho, jenž ve své době byl také vykradačem hrobů.
The Hound
Rok vydání originálu: 1924
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (12)
Přidat komentář
Opět skvělý audio horor. Perfektní a tajemný hlas, který čte s doplňujícími hlasy a štěkotem.
Velmi atmosférické. Život vykradače hrobů je těžký, obzvlášť když kradete tajemné artefakty z hrobů děsivých podivínů a nemyslíte na následky.
Sic povídka celkem krátká není nezajímavá. Nacházíme se stále v období před usazením mytu, to můžeme datovat patrně opravdu k Volání Cthulhu, ne-li drobet později. Lovecraft si tu tedy ještě musí vystačit s jinými bůžky, třeba Belialem. Zároveň tu vidíme drobné aluze na Psa Baskervilského, což pro Lovecrafta není běžné a drobný pokus o ustavení se v nějaké tvůrčí skupině. Chtěl tu patrně následovat Poa a stát se dekadentem. Což by mu ovšem nešlo, jeho styl byl jiný a je jen dobře že podobných snah zanechal. Důležitou se v povídce zdá být zmínka o Nekronomikonu, který se v budoucnu měl stát symbolem Lovecraftovy tvorby.
Tady spíše cením krátkou ale relativně efektivní atmosféru, ale nijak extra se neraduji.
Čekala jsem mnohé, jako ostatně pokaždé, protože pana Lovecrafta se nevyplatí podceňovat, vždy přijde s něčím, co rozšíří mou představivost hrůzy. Ovšem toto překonalo i ty nejdivočejší představy.
Jsem, co se týče hororu, poměrně otrlý čtenář a máloco mě dokáže vyděsit. Tomuhle se to povedlo.
Není dobré znesvěcovat a vykrádat hroby, přesvědčí se o tom dva muži, kteří mají právě takový koníček.
Zvrácená povídka z prostředí vykradačů hrobů, kteří se potkají s poněkud starším kolegou z branže - 65 %
Tak temná a zvrátená poviedka, až sa mi hnusilo ju čítať. Ale jediná z celej obsiahlej zbierky Z upířích archivů I., pri ktorej som sa naozaj bála.
Při čtení jsem měla pocit, že sedím v zatuchlé kobce a stránky knihy jsou navlhlé slizem. Nádherně odporná atmmosféra.
V doslovu sbírky Měíční močál se píše, že autor sám po letech hodnotí tuto svou povídku negativně. Já s ním z pozice čtenáře-laika nesouhlasím. Ač byl příběh přímý a snad i jednodušší, dělá čest názvu horor. Přečetl jsem si ji poté ještě jednou a líbila se mi znovu :-)
Povídka naplňuje přísloví : tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu ... Čtenář se ocitá hned uprostřed děje, který doslová pádí kupředu a nenechá vydechnout.