puml přečtené 1932

Jin Ping Mei aneb Slivoň ve zlaté váze. Svazek devátý 2023, neznámý - neuveden

Dost bylo Ximena, v centru děni jsou od teď další členové rodiny i postavy v minulých svazcích jen letmo zmíněné. Konají se návraty zavržených postav. Uzavírá se hlavní linie vyprávění, které vychází z Příběhů od jezerního břehu. Celé je to makabrózní a místy až hororové. Útlý svazek, který je ale oproti těm dvoum předchozím svazkům daleko čtivější. Tady už není čas na ceremonie, tady jde o holý život, o to, přečkat ten nastálý chaos, který se projevuje jak v osobní rovině hlavních postav, tak v rovině obecného rámce, do kterého je děj umístěn, tj. období soumraku a pádu říše Severní Sung. Hodnocení listopad 2023: 9/10 PS - desátý svazek jsem si dal z anglického překladu Davida Todd Roye, který vychází ze stejného zdrojového textu jako překlad český. Moje hodnocení desátého svazku: 10/10. Slovo k románovému celku: Neuvěřitelně prokomponovaný román s dechberoucím závěrem. Těch posledních destek kapitol se odehraje v takřka zběsilém tempu, trochu, jako kdyby to psal autor pod tlakem. Ale v tom celku to má svůj rytmický význam. Začátek, první dva svazky (hlavně tedy svazek první) se odehraje taky v poměrně rychlém tempu. Pak se extrémně zpomalí, nejvíce asi od třetího svazku po závěr svazku osmého. To je až na výjimky vyloženě slimáčí tempo, které má sice svůj význam, je to extrémni transfokace a hyperbolizace, především těch budoárových situací, pijatyk, slavností a sexu, ale tam jsem jako čtenář občas trpěl, někdy toho bylo už prostě moc a hlavně se to stále opakuje, což má opět svůj rytmický význam, ale nejsem už zdaleka tak trpělivý čtenář, jako kdysi, abych to dokázal náležitě ocenit, takže, a to přiznávám, některé ty rozvláčnější pasáže (především od čtvrtého do konce osmého svazku) jsem jen přeletěl pohledem. Ale ten závěr, posledních cca 20 kapitol, je naprosto úchvatných, a to, co bylo tak rozvláčné a pomalé, náhle dostává svůj skrytý význam. Jeden z největších románů všech dob, který ale, řekl bych, nemálo vděčí za svou velikost tomu veskrze geniálnímu zakončení.... celý text

Prolamování ticha 2022, Frances Horovitz

V rámci edice Opium poezie je to pro mě objev. Velmi dobrá lyrická poezie s tlumenými tóny téměř archetypálních situací. Něčím mi to připomnělo verše Louise Glückové a Galwaye Kinnella. Meditativní polohy se snoubí s těmi ryze lyrickými popisy a opisy ze života zvířat, rostlin, ptáků ale i lidí básnířce blízkých. Doporučuji.... celý text

Líc a rub 2002, Iain M. Banks (p)

Trochu jiný příběh z Kultury. Je to jen v náznaku a pro ty, co už četli jiné díly téhle skvostné série to bude srozumitelné a ocení tu velmi subtilní rovinu související s Kulturou. Jinak je to klasický Banks se svým gotizujícím a zádumčivým stylem, který mám na jeho románech tak rád. V rámci Kultury je to asi zatím nejatypičtější díl. Je to ale zároveň román svým způsobem nejsvébytnější (v rámci Kultury), který lze číst zcela bez znalosti jiných dílů série a se samotným žánrem sci-fi související jen velmi nenápadně - takřka v náznaku - atmosférou a nasvícením některých situací. Doporučuji.... celý text

Hráč 2019, Iain M. Banks (p)

Asi spíš hodně silný 4, ale na sci-fi hodně dobré a tak dávám nakonec plný počet. Spolu se Zbraněmi zatím nejlepší díl Kultury. Krásně je tady vidět, jak Kultura manipuluje s protagonisty přesně tak, aby je dostala do pro sebe výhodné situace, aniž by ti o tom něco tušili. Ten herní příměr (s azadem jako hrou a Azadskou říší a Kulturou jako protivníkem) je takřka geniální. A i když jsem vůbec netušil, co že se to hraje, tak jsem hltal stránku za stránkou. Zároveň je román plný takřka esejistických úvah o povaze společnosti s místy až Orwellovským vyzněním. Silný příběh a právem opravdová klasika sci-fi v tom nejlepším slova smyslu. Užil jsem si to a to sci-fi zrovna moc neholduji. Tahle série od Bankse je ale setsakramentsky dobrá a má skvělou takovou až gotizující atmosféru. Doporučuji.... celý text

Budoucnost mé minulosti 2023, Mario Benedetti

Další povedená povídková knížka od Benedettiho. Krátké povídky, takové minutové romány. Často jsou to spíš jakoby synopse, ze kterých by mohly být delší povídky nebo i novely. Ale to už je autorův styl. Hodně rozmanité, od vzpomínek z dětství až k milostným a kriminálním příběhům. Vše podáno velmi věcně s nádechem melancholie a magického realismu nebo spíš surrealismu.... celý text

Procedura 2022, Pavel Novotný

Další skvělý počin libereckého barda. Hlavně ten přednes na živo U Fryče se v tomto případě zvlášť povedl. Doporučuji.

Fúrie mizení 2023, Hans Magnus Enzensberger

Parádní fúrie, se kterými si jeden (překvapivě) užije spousty zábavy. Další skvělý překlad Pavla Novotného. Doporučuji.

Cvičebnice 2023, Alejandro Zambra

Zajímavý koncept ve stylu oulipáků, ale je to jako s literaturou Oulipa, někdy na hranici čtivosti nebo spíš chuti to číst a luštit. Je to správně podvratný, reaguje to na situaci v Chile, autorovo rodiště. Dobrý kousek, inspirativní v tom zpracování, čtivý to jinak moc není, nebo jak pro koho. Po Bolaňovi a Donosovi je tak Zambra dalším originálním autorem pocházejícím z Chile.... celý text

Černý a bílý 2021, Willian Wagner

Břemeno paměti 2017, Peter Gehrisch

Alžírské arabesky 2023, Štěpán Kučera

Záznamy na pomezí reality a snu z autorova pobytu v Alžíru. Poetické záznamy, nečekaná setkání, překlady básní i místní anekdoty. I přes ten poetický tón občas probleskne leckdy tíživá realita současného Alžíru. Zároveň je v těch textech a situacích i něco lehkovážného a bezstarostného. Někdy se autor, zřejmě pod dojmem celkové zjitřenosti dojmů, nevyhne ani čirému pábitelství. Doporučuji.... celý text

Nový měsíc na vodě 2023, Mort Castle

Moc dobrá povídková kniha, která tak trochu klame obsahem. Ony to nejsou často horory v tom klasickém slova smyslu. Často se obejde bez krve i bez zjevného násilí a obětí, tedy pokud nepovažujeme za oběti ty chudáky, co musí prožívat ta často bizarní psychická muka. Je v tom znát vliv autorů jako Raymonda Carvera a Charlese Bukowskiho. Jistou podobnost bych viděl i s dílem dalšího současného klasika hororu a to s dílem Briana Evensona. Zkrátka moc dobrá povídková knížka s širokým rozsahem a to jak námětovým tak jazykovým. Některé povídky jsou psány téměř básnicky, některé drsně, slangově a některé téměř akademicky. Doporučuji.... celý text

Kámen a bolest 1977, Karel Schulz

Je to výborný historický román. Umná kombinace expresivity, patosu a erudice. Nebudu dál psát o samotném obsahu a dojmu z něj, o tom již jiní napsali dost. Mně mimo jiné zaujala výtečně provedená typografie, a to u vydání z roku 1983 (ČS). Oldřichu Hlavsovi se podařilo jednoduše, ale přitom trefně svou typografií vystihnout náladu i expresivitu jazyka, potažmo celého díla. Zároveň takovou nenuceností, nenápadným moderním fontem (v kombinaci s černobílými celostránkovými obrazovými detaily děl Michelangela) podpořil celkový notně modernistický ráz románu. Jedna z nejpovedenějších typografických prací Oldřicha Hlavsy.... celý text

Průzračné věci 2023, Vladimir Nabokov

Začínám být zřejmě, co se týče díla VN, lehce sentimentální. Ale je to skvělá kniha, takřka esenciální Nabokov. Všechna jeho velká témata jako paměť, posedlost, "téměř obyčejné šílenství", dějiny téměř zapomenutých věcí, literární eskamotérství a hravost, znejišťování vypravěčem, a především ten ironický humor, někdy tedy dosti literátský, ale baví mě objevovat ty zasuté mnohoznačnosti. Mně to bavilo velmi, zároveň vcelku chápu to rozkolísané hodnocení zde. Tenhle pozdní Nabokov je ale podle mě skvělý a je to taková třešnička na dortu pro ty, co přečetli jeho předchozí romány a povídky. Abychom zůstali ještě u těch otřepaných přirovnání (na víc se holt nezmůžu, nejsem VN), tak román je jako krystal, jako zrcadlící krystal se spoustou faset. Navíc je to taková malá autorova summa. Je to jedna z těch knih, které lze číst opakovaně. Nemůžu jinak než dát plný počet a doporučuji.... celý text

„Vedle mne jste všichni jenom básníci“ – Zlomky a skici k Jeanu Arthurovi Rimbaudovi 2020, Miloslav Topinka

Hodnotím vydání z RR z roku 2020. Nejkrásnější kniha roku? Dobře, obálka se povedla, má to takový ten francouzský švih. Ale ten text... Totálně zprasená záležitost. Proč to měl potřebu někdo dělit do dvou sloupců na stránku, to nechápu. Vydání z Trigonu je v tomhle ohledu čtivější a navíc má pevnou vazbu, takže se v ní i lépe listuje. Jinak co do obsahu je to taková malá monstrozita v tom nejlepším slova smyslu. Vskutku vyčerpávající studie, kde už jen k dokonalosti chybí seznam Rimbaudových "latrináží". Doporučuji.... celý text

Trnem rejnoka 2023, Miloš Doležal

Výborný výbor, básně jsou řazeny tematicky a dávají tak poznat autorovo zrání jako básníka se zájmem o Vysočinu a její pohnuté osudy a příběhy. Jak je napsáno v doslovu, originalita Doležala je v tom mísení stylů. Najdou se tu ozvuky Reynka, Demla, Zahradníčka, ale i Haška, Hrabala a kramářských písní. Doporučuji.... celý text

Filmařská trilogie aneb Němé flašinety 2023, Miloslav Vojtíšek

Autor patří rozhodně k těm nejlepším současným českým dramatiků. Forman a Mikymauz na přebalu naznačují, že to bude opět notně absurdní. A je to tak, zase pěkně fortelně se experimentuje, tu se objeví Mikimauz aby si převzal FAMU, tu se podíváme do očistce, kde náhle stopli grant na nový Havlův a Vachkův opus a odskáče to žel i Formanův Amadeus 4. Škoda té politické žvanírny o disentu a pseudodisentu (zajímá to dnes ještě někoho?), toho je tady nějak moc. Jsou tam paradní štěky, ze kterých se dao podle mě vytřískat víc. Ale i tak fajne.... celý text

Hládkov 2022, Tomáš Tomášek

Poezie s ozvuky dětských příběhů alá Obbecná škola nebo Bylo nás pět. Celé se to odehrává v okolí Hládkova v Praze během 50. let. Má to až románovou atmosféru. Moc pěkné počtení. Určitě se do Hládkova ještě vrátím. Doporučuji.... celý text

Oběť blahobytu 1999, Per Šmidl

Knihu jsem koupil od autora. Pozadí knihy je vcelku jednoduché, autor nechce nic mít s Dánským státem a jeho vykořisťováním a tak napíše ostrý pamflet (eseje to totiž moc nejsou) a následně se přesune do Prahy, kde autor očekává, že bude mít klid na psaní... Nevím, mě ty lamentace, že je něco prohnilého ve státě Dánském, moc nebraly. Pár citací Havla, ok, proč ne, ale tak nějak mimoběžně, jako celek je to pak takové nijaké. Setkání s autorem bylo ale docela fajn, i když mi tu knihu možná trochu moc nutil... A já podlehl a koupil si ji, i když jsem ji vlastně ani moc nechtěl.... celý text

Pád Númenoru 2023, J. R. R. Tolkien

Dosti rozporuplná kniha. Grafické zpracování je za plný počet. Pěkné kresby i malby. Samotné literární zpracování je ale diskutabilní. Je to další v řadě z velké části kompilovaných knih z Tolkienovy bohaté pozůstalosti. Je to vlastně kronika druhého věku, kde v centru stojí Númenor a jeho historie, respektive výčet vládců a nejzásadnějších událostí. Jako proč ne? Mám tenhle způsob psaní rád, ale je tu trochu problém, že se nemůžu zbavit pocitu, že to celé stojí tak nějak na vodě, rozhodně daleko víc než v Húrinových dětech i Pádu Gondolinu. Jde občas o soubor textů, z nichž mnohé by asi sám Tolkien jen těžko autorizoval k vydání, jako varianty a náběhy, úvahy a koncepty, útržky z dopisů atd. Když vezmu třeba Húrinovy děti nebo Pád Gondolinu, tak to je vždy nějaké ucelené téměř románové vyprávění, které stojí v popředí. Tady je to víceméně spousta fragmentů, které sice skládají ten úžasný svět a obraz Númenoru, ale na druhou stranu celek vlastně nenabízí o mnoho víc než text z Nedokončených příběhů a Silmarillionu. Dokonce bych si dovolil kacířskou myšlenku, že méně je v tomto případě více. Je to pro mě ale i tak srdcovka a jsem rád, že kniha vyšla. Tolkiena a pak Tolkienova současníka Mervyna Peaka považuji i při té současné záplavě různých pseudofantasy za naprostý a nepřekonaný vrchol žánru. Rád jsem v Númenoru pobyl a užil si ten Tolkienův lakonický, ale přitom básnický styl psaní, navíc ten překlad je opět parádní. Po pravdě musím napsat, že i kdyby vyšly knižně od Tolkiena popisky z ubrousků pod pivem z jeho oblíbené hospůdky The Eagle and Child, tak bych asi neváhal a koupil si ji. Nemůžu než doporučit, ale není to bez výhrad.... celý text