Žijeme v době technických zázraků. Jistě, mohlo by se říci, že takováto věta platí univerzálně, neboť každá éra měla své vynálezce a vědecký pokrok se nikdy nezastavil, přesto však lze dle mého názoru konstatovat, že během posledních zhruba padesáti let vývoj v tomto směru akceleroval rychlostí v dějinách dosud nevídanou. Mám nyní samozřejmě na mysli především to, co nějak souvisí s informačními technologiemi.
Zároveň je ovšem jasné, že běžní, takříkajíc „normální“ lidé přitom do tajů těchto „chytrých věciček“ vůbec nevidí. Ano, víme, že když zmáčkneme určité tlačítko na displeji mobilu nebo klikneme myší na počítači, stane se to a to. Tu hlavní otázku, totiž proč se tak stane, proč to všechno tak skvěle funguje, však neznáme a jsme tudíž pouze pasivními vykonavateli naučených pohybů. Denně jsme přitom konfrontováni s novými a modernějšími přístroji, před kterými stojíme s otevřenou pusou, abychom je zítra považovali za starou veteš a byli fascinováni zase něčím lepším, rychlejším a propracovanějším...
Mým koníčkem jsou šachy a v této souvislosti si vzpomínám na „pravěk“ šachových computerů, kdy tyto robustní „mašiny“ sice hrály šachy, ovšem jejich výkonnost nebyla nijak závratná. Když to srovnám se současnými enginy, které hrají mnohem silněji než nejlepší světoví velmistři a - abych se držel tématu - když používám dnešní vymoženosti jako mobilní telefon či internet, vždy znovu narážím na již zmíněnou základní otázku - jak to funguje, kdo to vymyslel, co „za tím“ je? A existuje vůbec někdo, kdo tuto problematiku dokáže nějak srozumitelně vysvětlit i naprostým laikům nebo jde o oblast vědy, mně a ostatním „počítačovým antitalentům“ zcela nepřístupnou?
Naštěstí platí první možnost a to díky skvělé knize s názvem Inovátoři od neméně skvělého, v této problematice na slovo vzatého odborníka Waltera Isaacsona. Přiznám se, že o něm nevím nic bližšího a ani jsem neměl potřebu si o něm nějaké údaje zjišťovat. Od první stránky knihy jsem totiž věděl to nejdůležitější - že je to člověk, který ví, o čem mluví (tedy píše) a umí to geniálně vysvětlit.
Kniha Inovátoři je vlastně jakýmsi dějepisným slabikářem, který seznamuje čtenáře s postupným vývojem, který vedl až k dnešní digitální revoluci. Začíná od Adama - tedy vlastně od Evy -, protože jako první na této dlouhé a složité cestě stála žena, Angličanka Ada Lovelaceová (1816-1852). Autor ve své knize často zmiňuje termín „poetická věda“, přičemž právě tato dáma byla jejím ztělesněním - jako dcera slavného básníka Byrona na jedné a zároveň obdivovatelka nejrůznějších technických vymožeností své doby na straně druhé dokázala vdechnout suché matematice poetickou dimenzi a výsledkem byla její převratná teorie o multifunkčním stroji, předchůdci dnešních počítačů. Jakkoli zůstalo pouze u teorie, je Adě Lovelaceové plným právem věnována první kapitola knihy.
V té druhé s lapidárním názvem Počítač nás autor seznamuje s lidmi, jejichž inteligence a um nakonec přinesly „hmatatelný“ výsledek v podobě prvního „opravdového“ počítače. Velkým mezníkem na této cestě byl rok 1937, v němž došlo (zdánlivě náhodně, ve skutečnosti ale celkem logicky) k řadě objevů, bez nichž by počítače zůstaly pouhou krásnou iluzí. Alan Turing, Claude Shannon, Georg Stibitz, Howard Aiken, Konrad Zuse, John Vincent Atanasoff - ti všichni před námi defilují, když Walter Isaacson zasvěceně hovoří o jejich životě a práci. Zdůrazňuje přitom fakt, že i když mnozí vynálezci této doby byli samouky, existovaly již i vědecké týmy, což se ukázalo být mnohem výhodnější. Mnohdy šlo třeba jen o dvojici lidí, v níž jeden přicházel s nápady a hrál tudíž roli jakéhosi vizionáře, zatímco druhý byl odborníkem na technickou stránku věci.
Jak už se v dějinách mnohokrát stalo, i vznik prvního počítače do značné míry souvisel s válkou. Hnacím motorem vývoje se stala snaha přelstít vojenského protivníka, konkrétně tedy dešifrovat německé tajné kódy. To se nakonec podařilo Johnu Mauchlymu a J. Presperu Eckertovi, dvěma mužům, jejichž zařízení s názvem Eniac vešlo do dějin jako první počítač moderního věku.
Kniha pak obsahuje dalších deset kapitol s názvy Programování, Tranzistor, Mikročip, Videohry, Internet, Osobní počítač, Software, Online, Web a Nesmrtelná Ada. O každé z nich by se dala napsat samostatná recenze, domnívám se ale, že to není potřeba. Stačí zmínit, že i v nich se setkáváme s autorovou mimořádnou odbornou erudicí, která v kombinaci se stylem výkladu, zaměřeným především na čtenáře-neodborníka, dělá z této knihy četbu především dobrodružnou a zábavnou.
Inovátoři Waltera Isaacsona mně dali nahlédnout do světa, který jsem doposud vnímal jako výsostné území několika geniálních „supermanů“, žijících málem v nadoblačných výšinách. Kniha mě natolik upoutala, že těch jejích šest set stran jsem „zvládl“ za pár dní. Nádherná četba!

---

Inovátoři Walter Isaacson

V roce 2011 se z Isaacsonova převratného životopisu zakladatele Applu Steva Jobse stal globální fenomén a jedna z nejprodávanějších knih literatury faktu všech dob. Nyní Walter Isaacson přichází s příběhem lidí, kteří nástup Jobse... více

---

Komentáře (2)

Přidat komentář

---